# Návrh nařízení o veřejných zakázkách a koncesích, COM(2026) 590 *Neoficiální český překlad, strojový překlad eTranslation po dočištění. Rozhodné je anglické znění.* Partner projektu: TENDERIX – První AI ve veřejných zakázkách, https://www.tenderix.cz Zpracoval: Dominik Žlebek, https://www.linkedin.com/in/dominikzlebek/ Web: https://euprocurement.eu/ Originál v angličtině: https://single-market-economy.ec.europa.eu/publications/proposal-regulation-public-contracts-and-concessions_en --- EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 9. září 2026 COM(2026) 590 v konečném znění 2026/0265 (COD) ### Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o veřejných zakázkách a koncesích a o zrušení směrnic 2014/23/EU, 2014/24/EU a 2014/25/EU a o změně nařízení (ES) č. 1370/2007, (EU) 2023/1542, (EU) 2024/1157, (EU) 2024/1252, (EU) 2024/1735, (EU) 2024/1781, (EU) 2024/2847, (EU) 2024/3110 a (EU) 2025/40 a směrnice 2008/98/ES, (EU) 2019/882, (EU) 2022/2381, ### (EU) 2023/1791 a (EU) 2024/1760 (akt o zadávání veřejných zakázek) {SEC(2026) 590 v konečném znění} – {SWD(2026) 590 v konečném znění} – {SWD(2026) 591 v konečném znění} – {SWD(2026) 592 v konečném znění} (Text s významem pro EHP) ### DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1. CONTEXTOFTHEPROPOSAL (KONTROLA) • Důvody a cíle návrhu Tato důvodová zpráva je připojena k návrhu nařízení o zadávání veřejných zakázek, kterým se reviduje směrnice 2014/23/EU o udělování koncesí, směrnice 2014/24/EU o zadávání veřejných zakázek a směrnice 2014/25/EU o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a kterým se mění různé odvětvové akty, pokud jde o ustanovení o zadávání veřejných zakázek v nich obsažená. Veřejné orgány v celé Evropské unii každý den zadávají zakázky na zboží, služby a práce, které utvářejí každodenní život občanů, ať už se jedná o silnice, po kterých cestují, energii, která je hnací silou jejich domovů, nebo školní budovy, které utvářejí budoucnost jejich dětí. Vzhledem k tomu, že zadávání veřejných zakázek představuje přibližně 15 % HDP EU, je zadávání veřejných zakázek mocným politickým nástrojem, který má Unie k dispozici. Pro zadavatele je to prostředek k zajištění účinných investic do veřejné infrastruktury a služeb. Pro občany maximalizuje hodnotu peněz daňových poplatníků tím, že zajišťuje, aby byly veřejné prostředky vynakládány účinně a efektivně. Pro podniky otevírá dobře koncipovaný rámec pro zadávání veřejných zakázek nové příležitosti, a to i přeshraničně. Pro všechny by zadávání veřejných zakázek mělo být transparentní, spravedlivé a otevřené, aby se budovala a posilovala důvěra veřejnosti. Mario Draghi a Enrico Letta ve svých zprávách o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti[^1] a o jednotném trhu[^2] důrazně zdůraznili ústřední úlohu zadávání veřejných zakázek. Obě zdůrazňují zadávání veřejných zakázek nejen jako mechanismus pro veřejné výdaje, ale také jako strategický investiční nástroj k posílení čisté průmyslové základny Unie, podpoře inovací, pokroku v oblasti čisté a digitální transformace a posílení hospodářské bezpečnosti a strategické autonomie. Dohoda o čistém průmyslu[^3] a Kompas konkurenceschopnosti[^4] podobně zdůraznily odpovědnost zadavatelů při převádění strategických směrů do konkrétních rozhodnutí o nákupu. V geopolitickém kontextu, který se vyznačuje rostoucí konkurencí, zranitelností dodavatelského řetězce a zneužíváním hospodářských závislostí, se způsob, jakým zadavatelé vynakládají finanční prostředky, stal záležitostí strategického významu. Evropský účetní dvůr[^5] upozornil na řadu nedostatků v evropské praxi zadávání veřejných zakázek. Zjistila, že hospodářská soutěž v oblasti veřejných zakázek se v posledním desetiletí snížila, že účast malých a středních podniků a přeshraničních uchazečů zůstává omezená a že postupy s jedinou nabídkou jsou stále běžnější. V této souvislosti Rada ve svých závěrech z května 2024[^6] vyzvala Komisi, aby předložila komplexní akční plán s cílem řešit nedostatky v právních předpisech a praxi v oblasti zadávání veřejných zakázek a zjednodušit regulační rámec. Evropský parlament přijal usnesení o zadávání veřejných zakázek[^7], v němž vyzval ke strategičtějšímu, jednoduššímu a konkurenceschopnějšímu rámci. Výbor regionů[^8] a Evropský hospodářský a sociální výbor[^9] přijaly stanoviska, v nichž zdůraznily význam zadávání veřejných zakázek jako hnací síly místního rozvoje, sociálního pokroku a odolnosti průmyslu. Hloubkové hodnocení směrnic z roku 2014, které provedla Evropská komise, potvrdilo, že současná pravidla pro zadávání veřejných zakázek vykazují značné nedostatky. Zjistila, že jejich složitost a nedostatečná flexibilita vytváří značnou právní nejistotu jak pro zadavatele, tak pro hospodářské subjekty. Nadále jsou udělovány pouze ceny a zavádění sociálních, environmentálních a inovačních požadavků je i nadále omezené. Pravidla pro přístup na trh pro společnosti ze zemí mimo EU nejsou dostatečně jasná a již účinně nereagují na současnou geopolitickou realitu. Roztříštěné systémy elektronického zadávání veřejných zakázek brání řádné transparentnosti a účinnému monitorování a dohledu a navzdory zlepšení transparentnosti, nedostatkům v údajích a problémům s kvalitou na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni brání účinné správě, strategickému rozhodování a předcházení korupci. Cílem návrhu zákona o zadávání veřejných zakázek je tyto výzvy řešit. Zjednodušení a zvýšení flexibility a soudržnosti pravidel pro zadávání veřejných zakázek Návrh nahrazuje tři směrnice z roku 2014 jediným přímo použitelným nařízením. Sloučením pravidel platných pro veřejné zakázky, veřejné zakázky a koncese do jediného právního nástroje se odstraní složitost a nejednotnost vyplývající z koexistence samostatných legislativních aktů a rozdílných možností provedení ve vnitrostátním právu. • Jsou navrženy dva nové hlavní postupy, oba možné s výběrem nebo bez něj kritéria, s jednáním nebo bez něj: otevřené řízení, v němž hospodářské subjekty podávají (první) nabídky od samého počátku, a dynamické řízení, v němž se hospodářské subjekty nejprve připojí a později jsou vyzvány k podání nabídky nebo k vyjednávání o jednotlivých příležitostech k zadávání veřejných zakázek, které vyvstanou během platnosti řízení. Tyto dva postupy jsou doplněny inovačním řízením pro vývoj a pořizování inovativních řešení, která si zadavatelé přejí vyvinout hospodářským subjektem, aby co nejlépe uspokojili jeho potřeby. • Jsou objasněny a podporovány tržní konzultace jako standardní přípravný nástroj. • Kritéria výběru jsou omezena na to, co je nezbytné a přiměřené, jsou nadměrná požadavky na obrat jsou omezené a neodůvodněné požadavky na předchozí zkušenosti ve veřejném sektoru omezené. Pravidla pro zadávání veřejných zakázek se nadále vztahují na subjekty v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb. Kromě zvláštních výjimek mohou být vyňaty i veřejné služby, pokud je příslušná činnost přímo vystavena hospodářské soutěži na trzích s neomezeným přístupem. V zájmu dalšího zjednodušení celkového legislativního rámce jsou pravidla pro koncese začleněna do tohoto nařízení. Revidovaná procesní pravidla se budou vztahovat jak na veřejné zakázky, tak na koncese a v případě potřeby budou doplněna upravenými pravidly pro koncese, aby se zohlednily určité specifické vlastnosti koncesí. Větší využívání strategického zadávání veřejných zakázek Toto nařízení zavádí soudržnou architekturu pro začlenění strategických politických cílů do koncepce zadávání veřejných zakázek, jejich zadávání a plnění. Návrh posiluje kvalitativní rozměr rozhodnutí o udělení grantu. Zakázky budou zpravidla zadávány na základě nejlepšího poměru mezi cenou a kvalitou s minimálními požadavky na váhu kvality, včetně vyšší váhy u zakázek s vysokým podílem lidské práce. • Pokud jde o zadávání veřejných zakázek v oblasti životního prostředí, návrh stanoví jasnější právní základy pro používání environmentálních požadavků v průběhu celého cyklu zadávání veřejných zakázek. Posiluje příspěvek zadávání veřejných zakázek k oběhovosti, recyklovanému a renovovanému obsahu, využití odpadu a energetické účinnosti a vytváří rámec pro povinné požadavky na zelené veřejné zakázky pro určité kategorie výrobků, u nichž hrozí, že rozdílné uplatňování požadavků povede k roztříštěnosti trhu. • Pokud jde o sociálně odpovědné zadávání veřejných zakázek, návrh zdůrazňuje řadu důležitých společenské cíle, včetně sociálního začleňování, integrace na trhu práce, přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením, lepších pracovních podmínek, zvyšování kvalifikace a rekvalifikace pracovní síly, rovnosti žen a mužů a lidských práv v dodavatelských řetězcích. Klade důraz na povinnosti týkající se přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením a zachovává cílené nástroje, jako jsou vyhrazené veřejné zakázky a individuálně uzpůsobená pravidla pro sociální, zdravotní a vzdělávací služby. • Pokud jde o zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení, nový inovační řízení umožňuje zadavatelům formulovat společenské výzvy spíše než pevně stanovené technické specifikace, posuzovat návrhy prostřednictvím rámce pro posuzování hodnoty, testovat a ověřovat přístupy a poté pořizovat výsledná řešení. Zlepšení hospodářské bezpečnosti a strategické autonomie EU Návrh reaguje na rostoucí geopolitický význam zadávání veřejných zakázek. • Zadavatelé mají možnost a v určitých souvislostech jsou povinni řešit rizika související s zájmy Unie nebo členských států v oblasti bezpečnosti a veřejné bezpečnosti spojené s kritickou infrastrukturou, citlivými informacemi, kybernetickou bezpečností, škodlivými kritickými závislostmi, narušením dodávek a nepatřičným vlivem třetích zemí. • Aniž jsou dotčeny akty týkající se konkrétních výrobků nebo služeb, nová ustanovení o odolnost a bezpečnost dodávek se vztahují zejména na zakázky zahrnující základní nebo důležité subjekty a kritické infrastruktury. • Návrh rovněž modernizuje a vyjasňuje přístup k účasti třetích zemí, při plném dodržování mezinárodních závazků Unie: • Objasňuje rozdíl mezi hospodářskými subjekty a stavebními pracemi, službami nebo dodávkami, které jsou na které se vztahují mezinárodní závazky Unie v oblasti zadávání veřejných zakázek a které tyto závazky nemají a které stanoví společný rámec pro určení pokrytí podporovaný on-line nástrojem Komise (internetový portál Access2Markets, který vyvinula Evropská komise s cílem pomoci podnikům v mezinárodním obchodu). Komise může toto pokrytí omezit, pokud analýza přístupu na trh zjistí, že třetí země neposkytla hospodářským subjektům Unie národní zacházení v rozporu se svými závazky, nebo pokud je omezení nezbytné k ochraně základních zájmů Unie. • Zadavatelé mohou uplatňovat požadavky na evropské preference, a to i prostřednictvím: omezení účasti, požadování minimálního původu z Unie nebo zahrnutého původu nebo udělení preferencí pro hodnocení. Vyžadují-li to strategické zájmy Unie, může Komise uzavřít zvláštní postupy pro nezahrnuté hospodářské subjekty, produkty nebo služby. Toto nařízení slouží jako horizontální rámec pro požadavky na evropské preference a bylo navrženo tak, aby nebylo v rozporu se souborem právních předpisů Unie, které jsou specifické pro jednotlivá odvětví a které stanoví mechanismy pro preference nebo omezení na základě původu hospodářských subjektů nebo konkrétního zboží či služeb nabízených v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek. To platí pro pravidla, která již byla přijata, jako je nařízení (EU) 2024/2803 o provádění jednotného evropského nebe, nebo pro novější návrhy, jako je akt o akcelerátoru průmyslu (COM 2026/0068), které jsou v současné době v legislativním procesu. Proto se použijí obecná pravidla tohoto nařízení, pokud odvětvový akt nestanoví jinak, a to i pokud jde o určení původu. Aby se zabránilo nadměrné roztříštěnosti legislativního rámce a zajistil se soudržný soubor pravidel pro zadávání veřejných zakázek, slouží toto nařízení rovněž jako vzor a základ pro budoucí legislativní akty Unie, kterými se stanoví preferenční mechanismy založené na původu. To se týká slučitelnosti s mezinárodními dohodami, které zahrnují rozměr zadávání veřejných zakázek, způsobu, jakým je definován původ hospodářských subjektů, zboží, služeb a stavebních prací. Veškerá budoucí pravidla pro evropské preference týkající se zadávání veřejných zakázek by měla vycházet z pravidel týkajících se skutečných požadavků na preference stanovených v tomto nařízení a měla by být upravena pouze v případě potřeby s ohledem na konkrétní odvětví, na něž se budou vztahovat. Usnadnění přístupu k informacím, údajům a digitálním nástrojům týkajícím se zadávání veřejných zakázek Hodnocení stávajících směrnic zjistilo, že digitální ekosystém pro zadávání veřejných zakázek zůstává roztříštěný, neinteroperabilní a nedostatečně založený na datech. Návrh tento problém řeší prostřednictvím podstatně integrovanějšího přístupu. • Vytváří společný digitální ekosystém založený na síti interoperability, harmonizované sémantické normy a společné specifikace, které zadavatelům a hospodářským subjektům používajícím různé systémy elektronického zadávání veřejných zakázek umožňují komunikovat prostřednictvím interoperabilních digitálních služeb. Klíčovou inovací je vytvoření elektronické služby způsobilosti založené na digitálních obchodních oprávněních a digitálních profilech společností, která uplatňuje zásadu „pouze jednou“. • Návrh zřizuje vnitrostátní datové prostory pro zadávání veřejných zakázek a Unii— datový prostor úrovně pro zadávání veřejných zakázek navržený na podporu strukturovaného přístupu k údajům o životním cyklu veřejných zakázek a smluv. Povinnosti týkající se zveřejňování jsou rozšířeny a racionalizovány v celém životním cyklu zadávání veřejných zakázek. Účinné fungování systému bude vyžadovat aktualizaci společného slovníku pro veřejné zakázky (CPV) zřízeného nařízením (ES) č. 213/2008. Vládnutí Návrh posiluje správu, monitorování a profesionalizaci. Správa integrity je posílena opatřeními, která se zabývají podvody, tajnými ujednáními, korupcí, zvýhodňováním a střety zájmů a zajišťují, aby zjednodušení a strategické ambice tohoto nařízení byly doprovázeny silnější prováděcí kapacitou v praxi. • Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky Hodnocení Komise zdůrazňuje obavy týkající se roztříštěnosti pravidel pro zadávání veřejných zakázek v právním rámci EU. Veřejní zadavatelé a hospodářské subjekty musí v současné době dodržovat řadu překrývajících se a v některých případech nesourodých ustanovení ve více než padesáti odvětvových právních nástrojích. To je zdrojem právní nejistoty, nepřiměřené administrativní zátěže a procesní neefektivity při zadávání veřejných zakázek pro obě strany. Sdělení Komise „Jednodušší, jasnější a lépe vymahatelná pravidla EU“[^10] nařizuje „hloubkové regulační čištění“ pravidel pro zadávání veřejných zakázek s cílem odstranit nadbytečnost, zefektivnit postupy a zvýšit právní jasnost. Navrhované nařízení o zadávání veřejných zakázek proto provádí komplexní soudržnost a zaměřuje se na konsolidaci odvětvových pravidel týkajících se procesních pravidel pro zadávání veřejných zakázek, horizontálních požadavků a ustanovení o zmocnění do zákona o zadávání veřejných zakázek, přičemž plně zachovává politické cíle odvětvových aktů. Důvody pro vyloučení V současné době jsou důvody pro vyloučení hospodářských subjektů z účasti v zadávacím řízení roztříštěny do několika odvětvových aktů, což vytváří právní nejistotu a nerovné zacházení. Návrh konsoliduje tato pravidla do jediného soudržného rámce racionalizací stávajících důvodů pro vyloučení z účasti v zadávacím řízení takto: • 7 povinných důvodů pro vyloučení z odvětvových aktů na základě hlavy V SFEU, které jsou spojeny se závažnými trestnými činy, včetně obchodování s lidmi, korupce a terorismu, a jsou nedílnou a neoddělitelnou součástí činů, v nichž jsou stanoveny, jsou v těchto činech zachovány, ale odrážejí se i v tomto nařízení. • 2 důvody pro vyloučení vyplývající z právních aktů založených na jiných právních základech jsou vypuštěno z uvedených aktů a zohledněno v tomto nařízení. To se týká důvodů pro vyloučení, které byly dosud zakotveny v nařízení o přepravě odpadů (nařízení (EU) 2024/1157) a nařízení o ekodesignu (nařízení (EU) 2024/1781), jež se z těchto aktů vypouštějí. Namísto toho, aby porušování těchto nástrojů zcela zmizelo, jsou tato porušení začleněna do stávajících důvodů pro vyloučení v tomto nařízení. Horizontální požadavky Kromě procesních pravidel je stávající rámec pro zadávání veřejných zakázek dále komplikován znásobením horizontálních požadavků v právních předpisech týkajících se rozhodnutí o zadávání veřejných zakázek. Za účelem řešení tohoto problému tento návrh přesouvá příslušná horizontální ustanovení o tom, co nakupovat, do zvláštních kapitol aktu, které jsou strukturovány podle strategických priorit Unie v oblasti zadávání veřejných zakázek (zelená, sociální, bezpečnostní a odolnost), a v případě potřeby je zefektivňuje, aby byla zajištěna soudržnost při uplatňování těchto požadavků. Zmocnění V neposlední řadě pět odvětvových nástrojů obsahuje samostatná a nekoordinovaná zmocnění ke stanovení požadavků na zelené veřejné zakázky v určitých oblastech. Aby se tato neefektivita napravila, tento návrh ruší tato odvětvová zmocnění pro přijímání aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů souvisejících se zadáváním veřejných zakázek a nahrazuje je jediným horizontálním zmocněním, které Komisi umožňuje za určitých okolností stanovit určité environmentální požadavky pro zadavatele jako povinné. Tento návrh obsahuje cílené změny dotčených odvětvových nástrojů, které jsou nezbytně nutné k dosažení cíle návrhu, kterým je právní soudržnost. Další možné změny těchto odvětvových nástrojů jsou zcela mimo oblast působnosti tohoto návrhu. Potřeba takových změn může být případně posouzena v rámci přezkumu každého z dotčených odvětvových nástrojů v souladu s jejich příslušnými ustanoveními o přezkumu a politickými cykly. Komise bude konstruktivně spolupracovat se spolunormotvůrci s cílem zajistit, aby si legislativní proces týkající se tohoto návrhu plně zachoval svůj základní předmět. Kromě stávajícího acquis několik legislativních iniciativ, které jsou v současné době projednávány nebo jejichž zveřejnění se očekává, rovněž obsahuje nebo se očekává, že budou obsahovat ustanovení týkající se zadávání veřejných zakázek. Tak je tomu například v případě návrhu aktu o kybernetické bezpečnosti 2.0 (COM 2026/001), návrhu aktu o vývoji cloudu a umělé inteligence (COM 2026/0138), návrhu aktu o akcelerátoru průmyslu (2026/0068) a návrhu aktu o čipech 2.0 (COM 2026/0139). Soudržnost, kterou tento návrh provádí, může přinést plnou přidanou hodnotu pouze tehdy, budou-li tyto probíhající iniciativy samy o sobě v souladu s horizontálním rámcem stanoveným nařízením o zadávání veřejných zakázek, přičemž budou zachována odvětvová pravidla týkající se toho, co v těchto aktech nakupovat. Komise pracovala na zajištění této soudržnosti interně při přípravě těchto textů a je nezbytné, aby spolunormotvůrci rovněž zohlednili potřebu soudržnosti a souladu s nařízením o zadávání veřejných zakázek. Zvláštní pozornost by měla být věnována ustanovením týkajícím se požadavků na evropské preference, neboť rozdílné odvětvové přístupy by poškodily zejména právní jistotu, rovné zacházení s hospodářskými subjekty a řádné fungování vnitřního trhu. Komise bude během jednání o těchto souběžných návrzích konstruktivně spolupracovat s Evropským parlamentem a Radou. • Soulad s ostatními politikami Unie Navrhované nařízení rovněž interaguje s odlišnou kategorií politik Unie, které využívají zadávání veřejných zakázek jako nástroj ke sledování specifických cílů, aniž by se však spoléhaly na horizontální rámec pro zadávání veřejných zakázek nebo jej měnily. Zavádějí autonomní režimy, které fungují souběžně s obecnými pravidly a reagují na své vlastní politické důvody. Návrh nezasahuje do režimů zadávání veřejných zakázek zavedených v odvětví obrany a bezpečnosti, které nespadají do jeho oblasti působnosti, a podle směrnice 2009/81/ES. Není jím dotčeno nařízení (EU) 2025/1106 (SAFE) a nařízení (EU) 2023/2418 (EDIRPA) o kooperativním zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany a nejsou jím dotčeny mechanismy společného zadávání veřejných zakázek podle nařízení (EU) 2022/2371 a nařízení Rady (EU) 2022/2372 o zdravotních krizích. Podobně je v souladu s povinnostmi zaměřenými na odolnost podle nařízení (EU) 2024/2747 (IMERA). Zadávání veřejných zakázek je stále více využíváno jako páka k obraně strategických zájmů Unie v jejích vnějších hospodářských vztazích a k zajištění rovných podmínek pro evropské hospodářské subjekty. Preferenční evropská opatření jsou plně slučitelná s mezinárodním rámcem, jehož je Unie smluvní stranou, zejména s Dohodou WTO o vládních zakázkách. Návrhem nejsou dotčeny nástroje obchodní politiky Unie obsahující ustanovení týkající se zadávání veřejných zakázek, zejména nařízení (EU) 2022/2560 o zahraničních subvencích, ani opatření v rámci souboru nástrojů Unie na ochranu obchodu a omezujících opatření, jako je nařízení (EU) 2023/2675 (protinátlakový nástroj) a nařízení Rady (EU) č. 833/2014 týkající se Ruska. Pokud jde o nařízení (EU) 2022/1031 o nástroji pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek, kapitola 5 navrhovaného nařízení výslovně zahrnuje, a to i prostřednictvím křížových odkazů, zásady a pojmy tohoto nařízení týkající se původu hospodářských subjektů a zboží. Souběžně s tímto nařízením Komise navrhuje evropský inovační akt, který navrhuje zvláštní režim pro zadávání zakázek na služby v oblasti výzkumu a vývoje, což znamená zadávání zakázek na základní výzkum, průmyslový výzkum a experimentální vývoj až po původní vývoj. Zakázky na služby ve výzkumu a vývoji, včetně zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi, jsou proto z oblasti působnosti tohoto nařízení vyloučeny. Na rozdíl od zvláštního režimu navrženého v evropském inovačním aktu se zákon o zadávání veřejných zakázek vztahuje i na nákup komerčního konečného produktu. 2. PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA • Právní základ Článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva“) je vhodným právním základem pro tuto iniciativu, neboť jejím hlavním cílem je vytvořit jednodušší a účinnější harmonizovaný rámec pro zadávání veřejných zakázek ve všech členských státech, a tím zlepšit fungování vnitřního trhu v souladu s článkem 26 Smlouvy. Ačkoli se iniciativa dotýká rovněž záležitostí souvisejících s cíli sledovanými podle článků 173 a 207 SFEU, tyto aspekty jasně doplňují její primární cíl, kterým je harmonizace pravidel pro zadávání veřejných zakázek, a proto neodůvodňují použití těchto ustanovení jako právních základů. • Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci) Podle článku 5 Smlouvy o EU je zásada subsidiarity dodržena, neboť vyvažuje diskreční pravomoc veřejných zadavatelů harmonizačními opatřeními a prvky nezbytnými k dosažení cílů této iniciativy, kterých nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států. Zadávání veřejných zakázek je klíčovou složkou jednotného trhu EU, která veřejným zadavatelům umožňuje přeshraniční hospodářskou soutěž a širší přístup na trhy. Roztříštěnost provádění však oslabuje jeho účinnost jako nástroje vnitřního trhu. To vyžaduje další opatření na úrovni EU s cílem zajistit soudržnost a zjednodušení a plně uvolnit potenciál celounijního trhu s veřejnými zakázkami pro podniky i veřejné zadavatele. V souladu s nedávnými rozsudky SDEU[^11] spadá zacházení s hospodářskými subjekty ze třetích zemí při zadávání veřejných zakázek do společné obchodní politiky, která je ve výhradní pravomoci Unie, a může být proto regulováno pouze na úrovni EU. Pouze Unie, a nikoli členské státy jednající samostatně, má pravomoc stanovit soudržný a jednotný rámec upravující účast uchazečů ze třetích zemí. Opatření na úrovni EU je proto odůvodněné a nezbytné k zajištění právní jistoty a rovných podmínek na celém vnitřním trhu. • Proporcionalita Navrhovaná revize respektuje zásadu proporcionality stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU a řídí se tím, co je přizpůsobeno a nezbytné k dosažení cílů zajištění účinnějšího, transparentnějšího a soudržnějšího rámce EU pro zadávání veřejných zakázek a dokončení strategických cílů Unie. Vytvoření digitálního ekosystému EU je nezbytné ke snížení roztříštěnosti, administrativní zátěže a nákladů tím, že se uloží povinnost propojit systémy elektronického zadávání veřejných zakázek členských států do jednotného integrovaného trhu EU s veřejnými zakázkami, čímž se rovněž sníží náklady na dodržování předpisů, usnadní přeshraniční účast a zvýší celková účinnost trhu. Ustanovení o evropských preferencích v odvětvových aktech jsou nezbytná, aby bylo možné reagovat na nové geopolitické imperativy a zároveň plně respektovat mezinárodní závazky Unie. Jsou koncipovány přiměřeným způsobem, aby nepředstavovaly nepřiměřenou finanční zátěž pro rozpočty veřejných zadavatelů. Jejich cílem je omezit administrativní zátěž zadavatelů, zejména prostřednictvím podpory provádění a využívání digitálních nástrojů na trhu veřejných zakázek. Stanovení nejlepšího poměru mezi cenou a kvalitou na úrovni Unie jako standardní metody zadávání zakázek s mechanismem „dodržuj nebo vysvětli“ je nezbytné k dosažení cílů společné sociální, environmentální a inovační politiky Unie. Zatímco dopad na rizika podvodů a nesrovnalostí závisí na správní kapacitě, několik záruk tato rizika snižuje, zejména požadavek, aby všechna kritéria kvality zůstala spojena s předmětem zakázky, což omezuje potenciální narušení hospodářské soutěže. • Volba nástroje Navrhované regulační změny řeší nedostatky zjištěné při hodnocení směrnic z roku 2014 tím, že posilují soudržnost a právní jasnost sloučením tří směrnic do jediného nařízení a zefektivněním procesní architektury. To je reakcí na přetrvávající roztříštěnost a nedostatečnou harmonizaci několika nástrojů EU, která zvýšila složitost, právní nejistotu a náklady na dodržování předpisů. Stanovením přímo použitelného nařízení vytváří rámec jednotný soubor pravidel na úrovni Unie, zlepšuje jednotnost uplatňování, snižuje roztříštěnost a zabraňuje rozdílnému provádění na vnitrostátní úrovni („gold-plating“) při současném zachování nezbytné flexibility. V souladu s mandátem Evropské rady „Jedna Evropa, jeden trh“ a s doporučením Lettovy zprávy to zajišťuje větší právní jistotu a rovnější podmínky ve všech členských státech. 3. VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACESANDIMPACTASSESSMENTY ZÚČASTNĚNÝCH STRAN • Hodnocení ex post/kontroly účelnosti platných právních předpisů Cílem hodnocení bylo posoudit účinky směrnic o zadávání veřejných zakázek z roku 2014 v letech 2016 až 2024. Hodnocení poskytlo fakticky podložené posouzení účinnosti, účelnosti, soudržnosti a relevance těchto směrnic a jeho zjištění byla podkladem jak pro proces přípravy, tak pro doprovodné posouzení dopadů. Z hodnocení vyplynulo, že nebylo dosaženo cíle vytvořit větší právní jasnost a jistotu, pokud jde o oblast působnosti a pokrytí, a že zbývajících cílů bylo dosaženo pouze částečně: konkrétně zjednodušení, zefektivnění a zvýšení flexibility zadávacích řízení; využívání zadávání veřejných zakázek na podporu jiných politických cílů, jako je sociální, environmentální a inovační politika; otevření trhů větší přeshraniční hospodářské soutěži a usnadnění účasti malých a středních podniků; a posílení správního rámce s cílem předcházet nesrovnalostem. Hodnocení sice potvrdilo, že všechny tyto cíle jsou i dnes velmi důležité, ale zároveň zjistilo, že směrnice nejsou vhodné pro účely zajištění hospodářské bezpečnosti a reakce na narušení dodavatelského řetězce a závislost. • Konzultace se zúčastněnými stranami V souladu s pokyny pro zlepšování právní úpravy provedla Komise ambiciózní a inkluzivní konzultační proces, jehož cílem bylo shromáždit spolehlivé důkazy od celé škály aktérů v oblasti zadávání veřejných zakázek. Kombinovaná výzva k předložení faktických podkladů a veřejná konzultace probíhaly od 3. listopadu 2025 do 26. ledna 2026 a přinesly 745 a 1037 odpovědí od podnikatelských sdružení, společností, orgánů veřejné moci, odborů, nevládních organizací a občanů, převážně ze zemí EU a EHP. Otevřená veřejná konzultace byla rozdělena do tří tematických oddílů: účinnost a transparentnost, rovnováha mezi ekologickými, sociálními, inovačními a dalšími cíli a hospodářská bezpečnost a strategická autonomie. Tyto veřejné konzultace byly doplněny specializovanou spoluprací s členskými státy a odborníky prostřednictvím expertní skupiny pro zadávání veřejných zakázek (EXPP), expertní skupiny pro elektronické zadávání veřejných zakázek (EXEP) a expertní skupiny zúčastněných stran pro zadávání veřejných zakázek (SEGPP), jakož i cílenými slyšeními se sociálními partnery a nevládními organizacemi. Zvláštní pozornost byla věnována účasti malých a středních podniků, které byly konzultovány konkrétně prostřednictvím sítě zmocněnců pro malé a střední podniky a specializovaného panelu pro malé a střední podniky, který shromáždil 108 odpovědí. • Sběr a využití výsledků odborných konzultací Výsledky těchto konzultací, a zejména otevřené veřejné konzultace, byly při přípravě návrhu pečlivě zohledněny. Respondenti se obecně shodli na tom, že je třeba překonat paradigma nejnižších nákladů, zvýšit procesní flexibilitu a snížit administrativní zátěž prostřednictvím plné digitalizace, zatímco silná podpora (přesahující 80 % ve všech skupinách respondentů v EU a EHP) byla vyjádřena pro upřednostnění evropského zboží a služeb ve strategických odvětvích, zejména rozšířením necenových kritérií a zavedením mechanismů „evropské preference“. Malé a střední podniky označily za klíčové priority zjednodušení, digitalizaci a lepší dostupnost údajů a poukázaly na obtíže způsobené rozdílným prováděním na vnitrostátní úrovni. Jejich příspěvky přímo informovaly o opatřeních zaměřených na usnadnění přístupu malých a středních podniků. • Posouzení dopadů V souladu s pokyny pro zlepšování právní úpravy vychází tento návrh z posouzení dopadů, které analyzuje problém a dílčí problémy související s revizí směrnic o zadávání veřejných zakázek v globálním kontextu výzev v oblasti konkurenceschopnosti. Posouzení dopadů určuje možné varianty politiky pro řešení problematických faktorů a posuzuje jejich pravděpodobné dopady. Posouzení dopadů bylo strukturováno tak, aby odráželo otevřenou veřejnou konzultaci, výzvu k předložení faktických podkladů a různé konzultace. Posouzení dopadů původně obdrželo záporné stanovisko Výboru pro kontrolu regulace dne 17. dubna 2026. Výbor uvedl několik nedostatků, které bylo třeba řešit, včetně nedostatečné analýzy soudržnosti mezi intervencí a odvětvovými akty obsahujícími ustanovení o zadávání veřejných zakázek a nedostatečného posouzení rozsahu problémů souvisejících s environmentálními, sociálními a inovačními cíli. Výbor pro kontrolu regulace rovněž poukázal na to, že je třeba lépe specifikovat a zdůvodnit upřednostňované možnosti politiky, zejména pokud jde o to, jak bude v rámci zadávání veřejných zakázek BPQR definována kvalita, a lépe vyhodnotit náklady, přínosy a přiměřenost upřednostňované možnosti, včetně jejích účinků na hospodářskou soutěž a ceny. V neposlední řadě výbor zdůraznil, že ve zprávě chybí důkladné posouzení kombinovaných dopadů a nezamýšlených důsledků upřednostňované možnosti, zejména rizik souběžného zahájení většího počtu jednání a většího spoléhání se na zásady BPQR. Výše uvedenými body se zabývalo revidované posouzení dopadů předložené výboru, který dne 8. června 2026 vydal kladné stanovisko s výhradami. Výbor požádal o poskytnutí dalších podrobností o novém otevřeném řízení s možnými jednáními a o přezkumu kvality aktiv a jeho přístupu „dodržuj nebo vysvětli“ a o vyjasnění analýzy nákladů a přínosů. Tato vysvětlení byla poskytnuta. Posouzení dopadů vychází ze souboru čtyř specifických cílů, které řeší zjištěné příčiny problémů. Stanoví dvě nebo tři možnosti politiky pro každý specifický cíl (flexibilita [FLX]; Environmentální, sociální a inovační [ESI]; Nakupovat evropské [BEU] a digitální tržiště [MPL]). • FLX – [FLX.1] Zachovává stávající architekturu zadávání veřejných zakázek a zároveň zavádí cílená flexibilita, která umožňuje volbu postupu, umožňuje podstatné opravy v nabídkách, pokud nemění podstatu veřejné zakázky, zlepšuje pokyny k předběžným tržním konzultacím a vyjasňuje pojmy, jako je „krizové“ a koncesní riziko. Rovněž slaďuje pravidla napříč směrnicemi a křížově odkazuje na důvody pro vyloučení s odvětvovými právními předpisy. [FLX.2] slučuje tři stávající směrnice do jediného aktu a restrukturalizačních postupů do otevřeného řízení s možným vyjednáváním, dynamickým řízením, inovačním řízením a smlouvami vyžadujícími pouze zveřejnění veřejného shrnutí výsledků, například v mimořádných situacích. Rovněž začleňuje důvody pro vyloučení ze stávajících odvětvových aktů a tam, kde je to možné, je z odvětvových aktů vypouští. Podporuje konzultace před zadáním zakázky, standardizuje fáze jednání se silnějšími zárukami transparentnosti a posiluje požadavky na boj proti podvodům a sledovatelnost a zároveň odstraňuje odvětvové zdvojování. • Nástroj pro mimořádnou podporu – [ESI.1] motivuje k zadávání veřejných zakázek na základě kvality tím, že stanoví nejlepší cenu — Poměr kvality – výchozí metoda zadání zakázky podle logiky „dodržuj nebo vysvětli“ s minimálními váhami kvality. Podporuje ekoznačky, výpočet nákladů životního cyklu a výkonnostní normy, vytváří rámec pro zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení, omezuje plné subdodávky a vyjasňuje vazbu mezi pracovními podmínkami a předmětem zakázky. [ESI.2] z toho vychází začleněním příslušných horizontálních ustanovení z jiných aktů Unie, harmonizací definic a centralizací zmocňovacích ustanovení pro akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty. [ESI.3] stanoví, že BPQR s minimálními váhami kvality je povinné bez výjimky, zavádí závazné cíle členských států a povinnosti podávat zprávy, případně stanoví povinné používání ekoznačky EU, dále omezuje subdodavatelské řetězce a začleňuje odvětvové požadavky do obecného rámce. • BEU – [BEU.1] by zavedla dobrovolnou evropskou preferenci tím, že by kodifikovala stávající judikatura Soudního dvora Evropské unie, která veřejným zadavatelům umožňuje omezit účast na hospodářské subjekty nebo zboží z EU/EHP a na jiné mezinárodně zahrnuté hospodářské subjekty nebo zboží (Dohoda o vládních zakázkách a příslušné dohody o volném obchodu). Poskytuje praktické nástroje pro ověřování způsobilých zemí a pokyny týkající se pravidel původu. [BEU.2] nabízí rámec pro soudržné upřednostňování Evropy ve vybraných odvětvích v budoucích aktech prostřednictvím souboru mechanismů pro zadavatele a zároveň standardizuje definice, pravidla původu a dokumentaci a integruje tyto nástroje do infrastruktury EU pro digitální zadávání veřejných zakázek. [BEU.3] činí evropskou preferenci povinnou tím, že vyžaduje vyloučení hospodářských subjektů ze zemí mimo EU/EHP nebo ze třetích zemí, na které se nevztahuje, s výhradou pouze omezených záruk, jako je nedostatečná hospodářská soutěž nebo nadměrné náklady. • MPL – [MPL.1] zřizuje decentralizovanou síť propojených vnitrostátních platformy pro elektronické zadávání veřejných zakázek propojené prostřednictvím úrovně interoperability EU. Zavádí nástroj digitálních podnikových dokladů pro ověřené údaje o totožnosti a způsobilosti společností, službu způsobilosti pro kolaborativní zadávání veřejných zakázek a jednotný rámec pro správu údajů, který posiluje transparentnost a schopnosti v oblasti boje proti podvodům prostřednictvím systematické výměny údajů, nástrojů analýzy rizik a povinného podávání zpráv. [MPL.2] místo toho nahrazuje vnitrostátní systémy jednotnou platformou pro elektronické zadávání veřejných zakázek na úrovni EU pro všechna řízení podle tohoto aktu a plně centralizuje postupy zadávání veřejných zakázek, správu údajů, monitorování a nástroje pro dodržování předpisů na úrovni Unie. Na základě dostupných údajů se očekává, že návrh přinese významné čisté úspory nákladů, zejména vytvořením digitálního ekosystému zadávání veřejných zakázek. Pro hospodářské subjekty jsou nové požadavky spojeny s opakovanými náklady ve výši 477 milionů EUR, které jsou více než kompenzovány opakovanými úsporami ve výši 1 miliardy EUR z digitálního ekosystému a dalšími zjednodušeními. Pro veřejné zadavatele činí nové opakující se náklady 141 milionů EUR, zatímco digitální ekosystém přináší roční úspory ve výši 220 milionů EUR. Průměrný veřejný zadavatel ušetří v každém řízení přibližně 4,4 %, zatímco průměrný hospodářský subjekt ušetří přibližně 8,9 %. Celkově tedy návrh vede k podstatným čistým úsporám jak pro hospodářské subjekty, tak pro veřejné zadavatele. • Účelnost a zjednodušení právních předpisů Návrh zjednodušuje právní rámec tím, že nahrazuje tři stávající směrnice jediným přímo použitelným nařízením. To snižuje roztříštěnost, odstraňuje rozdíly vyplývající z provedení ve vnitrostátním právu a poskytuje soudržnější a přístupnější soubor pravidel pro zadavatele a hospodářské subjekty. Rovněž zefektivňuje procesní rámec tím, že snižuje počet postupů a zavádí pružnější a operativnější nástroje přizpůsobené různým potřebám nákupu. Návrh je rovněž výsledkem komplexního regulačního hloubkového úklidu. Sloučení ustanovení o důvodech pro vyloučení, horizontálních ustanovení o tom, co nakupovat, a zmocnění k zadávání zelených veřejných zakázek, která jsou v současné době rozptýlena v odvětvových právních aktech, do jediného referenčního právního předpisu, tohoto nařízení, značně zjednoduší uplatňování těchto pravidel v praxi a zvýší jejich srozumitelnost a právní jistotu. Dalšího zjednodušení je dosaženo větším využíváním digitálních řešení a strukturovaných údajů, včetně interoperabilních digitálních nástrojů, elektronické služby způsobilosti založené na zásadě „pouze jednou“ a harmonizovaných požadavků na zveřejňování a údaje, omezením opakujících se administrativních formalit a zlepšením účinnosti. Návrh rovněž snižuje zátěž hospodářských subjektů, zejména malých a středních podniků, tím, že omezuje nepřiměřené požadavky na výběr a usnadňuje přeshraniční účast. Návrh zároveň zachovává základní záruky transparentnosti, rovného zacházení, hospodářské soutěže a odpovědnosti, které vyžadují právní předpisy Unie o zadávání veřejných zakázek. • Základní práva Návrh nemá dopad na Listinu základních práv. 4. ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY Očekává se, že navrhovaná iniciativa bude mít na sedm let finanční důsledky v celkové výši přibližně 163,5 milionu EUR, včetně roční 2 % míry inflace.[^12] Tento rozpočet pokrývá přibližně 142,2 milionu EUR na operační prostředky a přibližně 21,3 milionu EUR na lidské zdroje. Jak je uvedeno v LFDS, předpokládané roční rozdělení činí přibližně 22,0 milionu EUR v roce 2028, 22,4 milionu EUR v roce 2029, 22,9 milionu EUR v roce 2030, 23,3 milionu EUR v roce 2031, 23,8 milionu EUR v roce 2032, 24,3 milionu EUR v roce 2032 a 24,8 milionu EUR v roce 2034. Očekává se, že rozpočet bude financován v rámci víceletého finančního rámce na období 2028–2034. Odhadovaný dopad na rozpočet nepředjímá příští víceletý finanční rámec. Zdroj financování a rozsah finančního závazku Unie v období po roce 2027 nadále závisí na výsledku interinstitucionálních jednání o VFR na období 2028–2034 a poté se určí prostřednictvím ročního rozpočtového procesu. 5. DALŠÍ PRVKY • Prováděcí plány a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv Aby bylo zajištěno účinné provádění, stanoví toto nařízení postupný přístup k těm prvkům, které vyžadují technický rozvoj nebo institucionální přizpůsobení, zejména k digitálnímu ekosystému včetně služby elektronické způsobilosti a k vnitrostátním datovým prostorům pro zadávání veřejných zakázek a datovému prostoru pro zadávání veřejných zakázek. Komise bude podporovat provádění prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů, pokynů, technických specifikací, normalizační činnosti a případně operativních nástrojů a digitálních služeb. Členské státy budou muset určit vnitrostátní koordinační orgán a zavést mechanismy řízení nezbytné k zajištění účinné koordinace mezi orgány a subjekty zapojenými do uplatňování tohoto nařízení. Budou rovněž muset podporovat profesionalizaci zadávání veřejných zakázek, mimo jiné prostřednictvím vnitrostátních strategií a vhodných podpůrných struktur, a zajistit, aby příslušní aktéři byli schopni nový rámec účinně uplatňovat. Toto nařízení zavádí posílený monitorovací rámec založený na strukturovaných údajích o zadávání veřejných zakázek. Každý členský stát bude muset zřídit nebo určit vnitrostátní datový prostor pro zadávání veřejných zakázek jako ústřední vnitrostátní přístupové místo pro údaje o životním cyklu zadávání veřejných zakázek a smluv. Tyto vnitrostátní datové prostory budou podkladem pro datový prostor pro zadávání veřejných zakázek na úrovni Unie spravovaný Komisí. To umožní systematičtější monitorování trhů s veřejnými zakázkami, výsledků strategického zadávání veřejných zakázek, hospodářské soutěže, přeshraniční účasti, přístupu malých a středních podniků a rizik ovlivňujících integritu, odolnost a bezpečnost dodávek. Členské státy budou muset vytvořit fakticky podložený rámec pro sledování fungování svých systémů a trhů veřejných zakázek a alespoň jednou ročně zveřejnit výsledky tohoto sledování. Členské státy podají Komisi zprávu o výsledcích těchto analýz a o přijatých nebo plánovaných opatřeních k řešení zjištěných strukturálních nedostatků. Komise bude průběžně sledovat fungování zadávání veřejných zakázek v Unii na základě údajů dostupných v datovém prostoru pro zadávání veřejných zakázek. Každé tři roky poskytne analýzu systému zadávání veřejných zakázek v celé Unii. Kromě toho toto nařízení vyžaduje, aby Komise provedla hodnocení sedm let po jeho vstupu v platnost a poté každých sedm let. • Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu Část I uvádí obecná ustanovení týkající se předmětu, oblasti působnosti, zejména příslušných prahových hodnot a mechanismů jejich aktualizace, zásad a definic. Toto nařízení vyžaduje, aby zadavatelé zacházeli s hospodářskými subjekty Unie a zahrnutými hospodářskými subjekty stejně a bez diskriminace, jednali transparentně a přiměřeně a zajistili integritu postupů zadávání veřejných zakázek. Veřejné zakázky musí zajistit nejlepší poměr kvality a ceny, zabránit nepřiměřeným omezením hospodářské soutěže a jejich cílem musí být přispět k dosažení širších politických cílů Unie). Část II definuje příslušné subjekty, které se účastní zadávání veřejných zakázek. Hlava I začíná vymezením zadavatelů, na které se pravidla vztahují, a poté se vztahuje na veřejné služby, uvádí seznam dotčených odvětví a umožňuje výjimky v případech, kdy jsou činnosti přímo vystaveny hospodářské soutěži, a stanoví postup pro žádost o výjimku ze strany Komise. Hlava II se týká hospodářských subjektů, včetně skupin, využívání kapacit třetích stran a subdodávek, s dobře nastavenými pravidly, která stanoví rámec pro používání tohoto nástroje, aby se zabránilo zneužívání. Tato hlava dále stanoví povinné důvody pro vyloučení, které se týkají závažných trestných činů, jako je korupce, podvod, terorismus, obchodování s lidmi, trestná činnost proti životnímu prostředí a vykořisťování dětí, a nepovinné důvody pro vyloučení, které se týkají situací vyvolávajících pochybnosti o spolehlivosti nebo integritě dotčeného hospodářského subjektu. Ustanovení o kritériích pro výběr stanoví jasná pravidla týkající se finanční, technické a odborné způsobilosti hospodářských subjektů, kterou mohou zadavatelé požadovat, pokud chtějí kritéria pro výběr používat ve svých zadávacích řízeních. Část III stanoví procesní pravidla. Hlava I se zabývá postupy zadávání veřejných zakázek a začleňuje ustanovení o plánování, tržních konzultacích, výběru řízení, odhadu hodnoty zakázky a vedení jednání, která jsou povolena ve všech řízeních, s vhodnými zárukami transparentnosti a nediskriminace. Postupy zahrnují otevřené řízení, dynamické řízení, inovační řízení a zakázky vyžadující pouze zveřejnění veřejného shrnutí výsledků, například v mimořádných situacích a krizích. Hlava II se zabývá strategickým navrhováním a prováděním zadávání veřejných zakázek, přičemž zjednodušuje příslušné definice a ustanovení pro zohlednění aspektů souvisejících s širšími politickými cíli Unie: • Kapitola 1 se týká zelených veřejných zakázek. Obsahuje definici zelené veřejnosti. zadávání veřejných zakázek a zakotvuje povinnosti týkající se podpory oběhového hospodářství, účinného využívání zdrojů, energetické účinnosti a požadavků na zelené veřejné zakázky u některých výrobků. • Kapitola 2 se týká společensky odpovědného zadávání veřejných zakázek, včetně přístupnosti, vyhrazené veřejné zakázky pro organizace, jejichž hlavním cílem je sociální a profesní začlenění osob se zdravotním postižením nebo znevýhodněných osob, a veřejné zakázky na sociální, zdravotní a vzdělávací služby. • Kapitola 3 se týká zadávání veřejných zakázek na inovace. Vyjasňuje inovační cíle. při zadávání veřejných zakázek, zadávání veřejných zakázek na inovace a v oblasti práv duševního vlastnictví. • Kapitola 4 se zabývá bezpečností a odolností a objasňuje, jak bezpečnostní aspekty mají být zohledněny při zadávání veřejných zakázek. Uvádí demonstrativní seznam bezpečnostních zájmů a zájmů veřejné bezpečnosti, které je třeba vzít v úvahu, a upravuje ukončení smluv a vyloučení provozovatelů během plnění smlouvy z bezpečnostních důvodů. Usiluje rovněž o zajištění souladu s požadavky na kybernetickou bezpečnost a definuje odolnost a bezpečnost dodávek pro kritické subjekty a infrastruktury. • Kapitola 5 vyjasňuje pojem evropské preference tím, že definuje zahrnutou ekonomickou provozovatelé, zboží, služby a stavební práce: pokud pocházejí ze třetí země, která je smluvní stranou Dohody WTO o vládních zakázkách, nebo ze třetí země, která s Unií uzavřela dvoustrannou nebo mnohostrannou obchodní dohodu. Stanoví požadavky na evropské preference, včetně možnosti omezit nebo odmítnout některé hospodářské subjekty a nabídky. Poskytuje rovněž rámec pro povinné upřednostňování evropských produktů v odvětvových právních aktech EU a zároveň stanoví výjimky, kdy se zadavatelé mohou rozhodnout neuplatňovat upřednostňování evropských produktů. Hlava III obsahuje horizontální ustanovení týkající se klíčových aspektů procesu zadávání veřejných zakázek, včetně vyloučených a smíšených zakázek, mimo jiné zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti, ale také různých služeb, na něž se nevztahují pravidla pro zadávání veřejných zakázek, jako jsou právní služby, rozhodčí a smírčí služby, pracovní smlouvy atd. Toto nařízení objasňuje důležitý pojem souvislosti s předmětem zakázky a stanoví jasná ustanovení o technických specifikacích, včetně používání norem a označení, a o kritériích pro zadání zakázky, zejména používání kritérií kvality prostřednictvím BPQR. Hlava III dále upravuje další aspekty vedení řízení, včetně důvěrnosti, střetu zájmů, předchozího zapojení hospodářských subjektů, lhůt, zadávací dokumentace, rozdělení na části, mimořádně nízkých nabídek, oprav a zrušení a rámcových dohod. V neposlední řadě se zabývá plněním smluv, včetně změn a ukončení smluv, mechanismů úprav, plateb a požadavků na zveřejňování a dokumentaci. Část IV upravuje koncese, upřesňuje výjimky a stanoví pravidla pro postupy přípravy, navrhování a udělování, včetně strukturovaného posouzení rizik. Vztahuje se rovněž na dobu trvání koncese a správu smluv (jako jsou změny a ukončení). Část V vymezuje rámec pro digitální ekosystém, který podporuje provádění tohoto nařízení. Vytváří pravidla interoperability pro bezpečnou síť pro výměnu údajů o zadávání veřejných zakázek. To umožňuje elektronickou komunikaci mezi zadavateli a hospodářskými subjekty prostřednictvím různých poskytovatelů služeb elektronického zadávání veřejných zakázek. Stanoví rovněž povinnost Komise pomáhat poskytovatelům s kontrolou způsobilosti (důvody pro vyloučení, kritéria výběru, požadavky na původ). Část VI se týká transparentnosti a správy. Pravidla týkající se datových prostorů (hlava I) upravují zřízení a funkce vnitrostátních datových prostorů pro zadávání veřejných zakázek na jedné straně a datového prostoru pro zadávání veřejných zakázek zřízeného Komisí, centrálního úložiště informací o zadávání veřejných zakázek pocházejících ze všech systémů NPPDS pro monitorování postupů zadávání veřejných zakázek a smluv na úrovni Unie, na straně druhé. Hlava II stanoví různé nástroje a mechanismy správy, které umožňují pravidelné monitorování systému zadávání veřejných zakázek s cílem posoudit výkonnost a podpořit zlepšení; to zahrnuje určení vnitrostátního koordinačního orgánu, který bude dohlížet na provádění a koordinovat je; a vhodná opatření k posílení profesionalizace zadávání veřejných zakázek jako dlouhodobých a strategických prvků veřejné správy. Část VII obsahuje závěrečná ustanovení, která určují výkon přenesené pravomoci a svěřují Komisi pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci. Tímto nařízením se zrušují směrnice 2014/23/EU, 2014/24/EU a 2014/25/EU a mění horizontální ustanovení o zadávání veřejných zakázek obsažená v nařízení (EU) 2014/1781, nařízení (EU) 2024/1735, nařízení (EU) 2023/1542, nařízení (EU) 2024/3110, nařízení (EU) 2025/40, směrnice 2023/1791, směrnice 2008/98/ES, nařízení (EU) 2024/1252, směrnice 2019/882, směrnice 2022/2381, nařízení (EU) 2024/2847, směrnice (EU) 2024/1760, nařízení (EU) 2024/1157; mění rovněž nařízení č. 1370/2007. V neposlední řadě stanoví cíl přezkumu sedm let po přijetí a odklad použitelnosti o dva roky. 2026/0265 (COD) ### Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o veřejných zakázkách a koncesích a o zrušení směrnic 2014/23/EU, 2014/24/EU a 2014/25/EU a o změně nařízení (ES) č. 1370/2007, (EU) 2023/1542, (EU) 2024/1157, (EU) 2024/1252, (EU) 2024/1735, (EU) 2024/1781, (EU) 2024/2847, (EU) 2024/3110 a (EU) 2025/40 a směrnice 2008/98/ES, (EU) 2019/882, (EU) 2022/2381, ### (EU) 2023/1791 a (EU) 2024/1760 (akt o zadávání veřejných zakázek) (Text s významem pro EHP) [^1]: https://commission.europa.eu/topics/competitiveness/draghi-report_en. [^2]: consilium.europa.eu/media/ny3j24sm/much-more-than-a-market-report-by-enrico-letta.pdf. [^3]: https://commission.europa.eu/topics/competitiveness/clean-industrial-deal_en. [^4]: https://commission.europa.eu/topics/competitiveness/competitiveness-compass_en. [^5]: Zvláštní zpráva o zadávání veřejných zakázek v EU za rok 2023 https://www.eca.europa.eu/en/publications?ref=SR-2023-28. [^6]: consilium.europa.eu/en/press/press-releases/2024/05/24/council-adopts-conclusions-on-the-court-of- auditors-report-on-public-procurement/pdf/. [^7]: https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/TA-10-2025-0174_EN.pdf. [^8]: https://data.europa.eu/doi/10.2863/0379789. [^9]: https://www.eesc.europa.eu/en/our-work/opinions-information-reports/opinions/review-european- Veřejné zakázky – právní rámec. [^10]: https://commission.europa.eu/publications/simpler-clearer-and-better-enforced-eu-rulebook_en. [^11]: Věc C-652/22, Kolin İnиaat Turizm Sanayi ve Ticaret Aи v. Státní komise pro dohled nad postupy zadávání veřejných zakázek; Věc C-266/22, CRRC Qingdao Sifang Co. Ltd a Astra Vagoane Călători SA v. Autoritatea pentru Reformă Feroviară a Alstom Ferroviaria SpA. [^12]: Rozdíl v nákladech uvedených v legislativním finančním výkazu a v posouzení dopadů vzniká proto, že legislativní finanční výkaz zahrnuje všechny náklady, zatímco posouzení dopadů zohledňuje pouze dodatečné náklady zavedené politickými opatřeními nad rámec tzv. běžných nákladů. Existují rovněž drobné rozdíly v klasifikaci a vykazování nákladů vyplývající z požadavků finančního nařízení. EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE, S ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy, S ohledem na návrh Evropské komise, Po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům, S ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru, S ohledem na stanovisko Výboru regionů, V souladu s řádným legislativním postupem, Vzhledem k tomu, že: (1) Zadávání veřejných zakázek a udělování koncesí orgány nebo jménem orgánů členských států musí být v souladu se zásadami stanovenými ve Smlouvě o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva“), a zejména se zásadami volného pohybu zboží, svobody usazování a volného pohybu služeb, jakož i se zásadami z nich vyplývajícími, jako je rovné zacházení, zákaz diskriminace, vzájemné uznávání, proporcionalita a transparentnost. Pro zadávací řízení na veřejné zakázky a koncese nad určitou peněžní hodnotu je nezbytné stanovit harmonizovaná pravidla pro zadávací řízení, aby se odstranily překážky fungování vnitřního trhu a zabránilo se vzniku nových překážek v podobě rozdílů v regulaci mezi členskými státy, a to i pokud jde o sledování strategických politických cílů. Hodnocení stávajících směrnic Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU[^1], 2014/24/EU[^2] a 2014/25/EU[^3] z roku 2014 potvrdilo, že současná pravidla pro zadávání veřejných zakázek znají významné nedostatky. Zjistila, že jejich složitost a nedostatečná flexibilita vytváří značnou právní nejistotu jak pro zadavatele, tak pro hospodářské subjekty. Nadále jsou udělovány pouze ceny a zavádění sociálních, environmentálních a inovačních požadavků je i nadále omezené. Pravidla pro přístup na trh pro společnosti ze zemí mimo EU nejsou dostatečně jasná a již účinně nereagují na současnou geopolitickou realitu. Roztříštěné systémy elektronického zadávání veřejných zakázek brání řádné transparentnosti a účinnému monitorování a dohledu a navzdory zlepšení transparentnosti, nedostatkům v údajích a problémům s kvalitou na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni brání účinné správě, strategickému rozhodování a předcházení korupci. Cílem tohoto nařízení je tyto výzvy řešit a očekává se, že zajistí, aby zadávání veřejných zakázek bylo dále otevřeno hospodářské soutěži a zároveň sloužilo jako nástroj pro účinné veřejné investice v souladu s širšími politickými cíli EU. Povinnosti vyplývající z jiných právních předpisů Unie nadále platí a zůstávají nedotčeny. (2) Toto nařízení má stanovit pravidla pro zadávací řízení na veřejné zakázky a koncese přesahující určité finanční limity. Pokud jde o zakázky, na které se toto nařízení nevztahuje, mají členské státy i nadále možnost regulovat zadávání těchto zakázek s výhradou zajištění dodržování veškerých platných právních předpisů Unie, včetně zásad Smlouvy v případě přeshraničního zájmu. Toto nařízení stanoví procesní pravidla pro zadávání zahrnutých zakázek a koncesí, jakož i aspekty plánování a plnění těchto zakázek související se zadáváním veřejných zakázek, stanoví, jak zohlednit širší politické cíle, a zavádí rámec pro společný digitální ekosystém, který se má používat při jejich plánování, zadávání a provádění, jakož i mechanismy a požadavky k zajištění účinnosti a odpovědnosti veřejných nákupů. Naproti tomu by toto nařízení nemělo upravovat celkové správní prostředí, v němž tato zadávací řízení probíhají. Vnitrostátní pravidla týkající se fungování a organizace veřejné správy obecně, zejména pravidla týkající se rozpočtových a finančních kontrol a rozhodovacích struktur v rámci veřejné správy, proto zůstávají nedotčena. Vnitrostátní občanské právo a obecná pravidla pro smluvní vztahy, které jsou součástí širšího vnitrostátního právního rámce, v němž budou pravidla stanovená v tomto nařízení uplatňována, rovněž zůstávají nedotčeny. (3) Je třeba připomenout, že žádné ustanovení tohoto nařízení nezavazuje členské státy zadat subdodávky na poskytování služeb, které si přejí poskytovat samy nebo organizovat jiným způsobem než prostřednictvím veřejných zakázek ve smyslu tohoto nařízení, nebo poskytování těchto služeb externalizovat. Směrnice by se neměla vztahovat na poskytování služeb vyplývající z právních či správních předpisů nebo pracovních smluv. V některých členských státech tomu tak může být v případě některých správních a vládních služeb, jako jsou výkonné a legislativní služby, poskytování určitých služeb společnosti, jako jsou služby v oblasti zahraničních věcí nebo soudnictví nebo povinné služby sociálního zabezpečení. (4) Tímto nařízením by neměly být dotčeny právní předpisy členských států v oblasti sociálního zabezpečení ani by se nemělo zabývat liberalizací služeb obecného hospodářského zájmu vyhrazených veřejným nebo soukromým subjektům nebo privatizací veřejných subjektů poskytujících služby. Členské státy mohou organizovat poskytování povinných sociálních služeb nebo jiných služeb buď jako služby obecného hospodářského zájmu, nebo jako nehospodářské služby obecného zájmu nebo jako jejich kombinaci. Nehospodářské služby obecného zájmu by neměly spadat do oblasti působnosti tohoto nařízení. (5) Rozhodnutím Rady 94/800/ES[^4] bylo mimo jiné schváleno uzavření Dohody Světové obchodní organizace o vládních zakázkách (dále jen „Dohoda o vládních zakázkách“) jménem Unie. Dohoda o vládních zakázkách vytváří mnohostranný rámec vyvážených práv a povinností týkajících se veřejných zakázek s cílem dosáhnout liberalizace a rozšíření světového obchodu. V případě zakázek, na něž se vztahují přílohy 1, 2, 4 a 5 a obecné poznámky k dodatku I Unie k Dohodě o vládních zakázkách, jakož i jiné příslušné mezinárodní dohody, jimiž je Unie vázána, by zadavatelé měli za účelem splnění povinností podle těchto dohod uplatňovat toto nařízení na hospodářské subjekty ze třetích zemí, které jsou stranami těchto dohod. Všechny nové prvky zavedené tímto nařízením byly navrženy tak, aby zajistily plný soulad se závazky Unie podle Dohody o vládních zakázkách. (6) Finanční limity stanovené tímto nařízením by měly sloužit k určení zakázek a koncesí, na něž se vztahuje úplný soubor pravidel Unie pro zadávání veřejných zakázek. Tyto prahové hodnoty by měly i nadále odrážet mezinárodní závazky Unie v rámci Dohody o vládních zakázkách a zároveň zajistit právní jistotu a správní proveditelnost. Aby byl zajištěn soulad s mezinárodními závazky Unie podle Dohody o vládních zakázkách, měly by být prahové hodnoty platné pro zadávání veřejných zakázek sladěny s prahovými hodnotami vyjádřenými ve zvláštních právech čerpání (ZPČ), jak je definuje Mezinárodní měnový fond, a proto by měly být pravidelně revidovány na základě průměrné hodnoty eura vůči ZPČ. Kromě těchto pravidelných matematických úprav se Komise spolu s partnery Dohody o vládních zakázkách bude zabývat otázkou zvýšení prahových hodnot stanovených v Dohodě o vládních zakázkách. (7) Aby bylo zajištěno řádné fungování vnitřního trhu Unie s veřejnými zakázkami, mělo by se zadávání veřejných zakázek řídit zásadou nejlepší kvality za veřejné peníze, a sloužit tak cíli efektivních veřejných výdajů a investic, a zadavatelé by měli s hospodářskými subjekty, které pocházejí z Unie, třetí země, která je smluvní stranou Dohody o vládních zakázkách, nebo třetí strany, která uzavřela dvoustrannou nebo mnohostrannou obchodní dohodu s Unií, zacházet za podmínek stanovených v uvedené dohodě stejně, bez diskriminace a transparentním a přiměřeným způsobem. Zadavatelé by rovněž měli přijmout vhodná opatření k zajištění integrity, nestrannosti a spravedlnosti zadávacího řízení a neměli by své zakázky koncipovat tak, aby je vylučovali z oblasti působnosti tohoto nařízení nebo nepřiměřeně omezovali hospodářskou soutěž. Dodržování těchto zásad má zásadní význam pro zajištění účinné hospodářské soutěže, odstranění překážek v přístupu na trh a předcházení těmto překážkám a pro pomoc při zajišťování účinných veřejných investic. (8) Zadávání veřejných zakázek představuje klíčový nástroj pro prosazování strategických politických cílů Unie. Je nezbytné regulovat strategické využívání zadávání veřejných zakázek, aby se zabránilo tomu, že rozdílné postupy zadavatelů v celé Unii vytvoří překážky pro vnitřní trh. Zadávací řízení by se měla řídit cíli politiky Unie, včetně posílení konkurenceschopnosti vnitřního trhu, podpory inovací a čisté průmyslové základny, dosažení cílů v oblasti klimatu a životního prostředí, spravedlivé a inkluzivní společnosti, zejména spravedlivých pracovních podmínek, mimo jiné podporovaných sociálním dialogem, a posílení bezpečnosti, zabezpečení, odolnosti a hospodářské bezpečnosti Unie, mimo jiné prostřednictvím strategické nezávislosti. S ohledem na rozmanitost vnitrostátních systémů a při respektování autonomie sociálních partnerů mohou zadavatelé využívat sociálně odpovědné zadávání veřejných zakázek na podporu vysoce kvalitních pracovních míst a sociální spravedlnosti, mimo jiné uznáním úlohy kolektivního vyjednávání. (9) Je vhodné zachovat pravidla pro zadávání zakázek subjekty působícími v odvětvích veřejných služeb v odvětví vodního hospodářství, energetiky, včetně plynu, chápaných jako zemní plyn nebo jakýkoli jiný plyn, dopravy a poštovních služeb, neboť vnitrostátní orgány jsou i nadále schopny řídit chování těchto subjektů a/nebo existenci zvláštních nebo výhradních práv. Sektoroví zadavatelé by měli být vyňati z působnosti tohoto nařízení, pokud jsou činnosti, které vykonávají, přímo vystaveny hospodářské soutěži na trzích, na které není omezen přístup. To, zda je dané odvětví nebo jeho části přímo vystaveno hospodářské soutěži, by mělo být posuzováno s ohledem na konkrétní oblast, v níž je daná činnost nebo její části vykonávána. Takzvaným „relevantním zeměpisným trhem“ je buď území členského státu, nebo jeho části. Pojem „relevantní zeměpisný trh“ by měl být založen na podobných kritériích stanovených v jiných právních předpisech Unie. (10) Přímé vystavení hospodářské soutěži by mělo být posouzeno Komisí na žádost členského státu nebo sektorového zadavatele. Aby byl postup, kterým se stanoví, že se toto nařízení nevztahuje na určitou činnost, snadno přístupný, mělo by být vyjasněno, že rozhodnutí o výjimce může být přijato již v přípravné fázi před vlastním podáním formální žádosti v situacích, kdy informace, které má Komise již k dispozici, jí umožňují dospět k závěru, že podmínky pro vynětí činnosti jsou splněny. Kromě toho je pro usnadnění posouzení Komise ve formální fázi vhodnější, aby k žádostem o výjimku bylo připojeno odůvodněné a podložené nedávné stanovisko k situaci v oblasti hospodářské soutěže v dotčeném odvětví, které přijme nezávislý vnitrostátní orgán příslušný ve vztahu k dotčené činnosti nebo k uplatňování pravidel hospodářské soutěže, nebo obojí. Pokud se okolnosti, které jsou základem prováděcího aktu, kterým se stanoví, že se toto nařízení na určitou činnost nevztahuje, podstatně změní, může být tento prováděcí akt opraven nebo zrušen. (11) V zájmu zlepšení přístupu k obchodním příležitostem při zadávání veřejných zakázek a posílení hospodářské soutěže při zadávání zakázek by měla být dále usnadněna účast skupin hospodářských subjektů. To je obzvláště důležité pro mikropodniky a malé a střední podniky, které se často potýkají s obtížemi při přístupu k větším příležitostem v oblasti zadávání veřejných zakázek. Pravidla, jimiž se řídí hospodářské subjekty, které se společně účastní zadávacího řízení, by proto měla být jasná a jednoduchá a zároveň by měla zajistit, aby byly ukládány pouze požadavky, které jsou nezbytné a přiměřené pro řádné plnění zakázky. (12) Subdodávky částí zakázky zůstávají praktickým a účinným nástrojem spolupráce mezi hospodářskými subjekty. Pravidla pro subdodávky stanovená v tomto nařízení by měla zachovat smluvní svobodu a usnadnit přístup malým a středním podnikům, aby se mohly účinně účastnit zadávání veřejných zakázek a souvisejících dodavatelských řetězců. Subdodávky v celém rozsahu zakázky by však neměly být podle tohoto nařízení povoleny, zejména s cílem zabránit zneužívání subdodávek zejména v odvětvích, která mohou být zranitelnější vůči pracovnímu vykořisťování v důsledku nákladových tlaků a složitých subdodavatelských řetězců. V zájmu zajištění větší transparentnosti subdodávek by zadavatelé měli od uchazečů vyžadovat, aby uvedli zamýšlený podíl subdodávek a všechny navrhované subdodavatele. Pokud tak stanoví vnitrostátní právní předpisy, měli by mít zadavatelé možnost požadovat, aby je hlavní dodavatel po zadání zakázky a před jejím provedením informoval o úkolech, které mají být zadány subdodavatelům, a o totožnosti subdodavatelů nad rámec případů stanovených tímto nařízením. Pravidly pro subdodávky v tomto nařízení nejsou dotčena stávající pravidla v oblasti zaměstnanosti a sociální ochrany platná na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni, zejména pokud jde o povinnosti, odpovědnost a odpovědnost zaměstnavatelů v celém subdodavatelském řetězci. (13) Hospodářské subjekty by měly být vyloučeny z účasti na řízeních, pokud byly pravomocně odsouzeny za určité závažné trestné činy. U povinných vyloučení by neměla být povolena tzv. opatření pro sebeočištění, zatímco u nepovinných vyloučení, která souvisejí se spolehlivostí hospodářských subjektů, by tyto subjekty měly mít možnost vyvrátit existenci důvodu pro vyloučení, který zachovává jejich právo být vyslechnut, nebo prokázat jejich spolehlivost prostřednictvím opatření pro sebeočištění. V této souvislosti by měla být náležitě zohledněna veškerá spolupráce s vyšetřujícími orgány zaměřená na objasnění příslušných skutečností a okolností. Například v případech týkajících se porušení pravidel hospodářské soutěže může mít tato spolupráce podobu účasti na programu shovívavosti nebo postupu při narovnání před Komisí nebo vnitrostátním orgánem pro hospodářskou soutěž. Zejména poskytnutí ochrany před pokutami v rámci programu shovívavosti by v zásadě mělo představovat pádný důkaz prokazující spolehlivost hospodářského subjektu navzdory existenci důvodu pro vyloučení. Členské státy by neměly přidávat další důvody pro vyloučení na základě kritérií týkajících se odborné situace uchazeče. (14) Kritéria pro výběr by měla zůstat omezena na to, co je nezbytné k zajištění technické, odborné, právní a finanční způsobilosti hospodářského subjektu k plnění zakázky, aby byl zajištěn co nejširší přístup k veřejným zakázkám, zejména pro malé a střední podniky. Zadavatelé by neměli vyžadovat předchozí zkušenosti s veřejnými zakázkami jako takovými, pokud to není striktně odůvodněno složitostí zakázky nebo povahou dotčeného předmětu, a měli by se rovněž vyvarovat nadměrných finančních požadavků, které mohou zbytečně vylučovat malé a střední podniky a novější subjekty vstupující na trh z příležitostí k zadávání veřejných zakázek. (15) Aby se zjednodušilo a modernizovalo ověřování způsobilosti hospodářských subjektů v zadávacích řízeních, měla by elektronická služba způsobilosti představovat hlavní doklad o neexistenci důvodů pro vyloučení, splnění kritérií pro výběr a případně splnění požadavků týkajících se původu. Digitální nástroj pro obchodní oprávnění používaný v této souvislosti by měl umožnit získávání strukturovaných důkazů z příslušných vnitrostátních a unijních databází, které by měly být propojeny s elektronickou službou způsobilosti, aby bylo možné pokud možno používat automatizované ověřování. Pokud je ověřování založeno na osobních údajích, měly by vnitrostátní a unijní právní předpisy zahrnovat vhodné záruky ke zmírnění rizik pro fyzické osoby, včetně pravidel týkajících se toho, kdo má k údajům přístup a může je prohlížet, jakož i omezení přístupu pouze na ty údaje, které jsou nezbytné pro přístup v oblasti působnosti tohoto nařízení. Fyzické osoby by rovněž měly mít možnost přezkoumat výsledek ověření před jeho poskytnutím zadavateli. (16) Zadavatelé by měli být vybízeni k tomu, aby před zahájením zadávacích řízení vedli tržní konzultace, aby lépe porozuměli dostupným tržním řešením, vyspělosti a struktuře dodavatelských trhů a potenciálním strategickým nebo provozním omezením. (17) Jednání mohou zadavatelům umožnit zlepšit kvalitu, účinnost a celkovou hodnotu zadaného řešení, zejména pokud předmět zakázky vyžaduje přizpůsobení provozním potřebám nebo vyvážení strategických hledisek. Cílem možnosti vyjednávat řešení s postupným snižováním počtu hospodářských subjektů v řízení je dosáhnout širokého přístupu k hospodářské soutěži s možností, aby zadavatel prostřednictvím jednání zdokonaloval řešení a smluvní podmínky, pokud to vede k dosažení nejlepší kvality za peníze. Zároveň je nezbytné vyjasnit, že vedení jednání by mělo i nadále podléhat zárukám zajišťujícím rovné zacházení, proporcionalitu a ochranu obchodně citlivých informací. Jednání by se proto měla týkat pouze nepodstatných vlastností stavebních prací, služeb a dodávek, které mají být pořízeny; a zadavatelé by měli jasně uvést všechny nezpochybnitelné prvky, které by zase měly zahrnovat základní podmínky zakázky, jež jsou rozhodující pro rozhodnutí hospodářských subjektů účastnit se řízení. (18) Mělo by být zavedeno nové jednoduché a pružné otevřené řízení, které umožní každému hospodářskému subjektu, který má zájem, vyjádřit zájem a podat nabídku a v němž použití jednání a výběrových kritérií zůstane pro zadavatele nepovinné. Otevřené řízení by mělo zajistit, aby se zadavatelé mohli rozhodnout neuplatňovat kritéria výběru tam, kde to není nutné k zajištění dobrých výsledků zadávání veřejných zakázek, čímž se odstraní jedna z hlavních překážek pro účast malých a středních podniků na zadávání veřejných zakázek. (19) Měl by být zaveden nový dynamické řízení, který zadavatelům poskytne snadno použitelný, rychlý a agilní nástroj pro zadávání zakázek z předem vytvořené dodavatelské základny tím, že se před jednotlivými zakázkami, které mají být zadány, obrátí na všechny zainteresované hospodářské subjekty, které jsou k dispozici pro plnění zakázky po celou dobu její platnosti. Jednání a používání výběrových kritérií by mělo být pro zadavatele dobrovolné, jako je tomu v otevřeném řízení. Hospodářské subjekty by měly mít možnost vyjádřit svůj zájem jednoduchým a přímým způsobem, a to jednoduše sdílením svého profilu způsobilosti s zadavatelem prostřednictvím elektronické služby způsobilosti. S ohledem na potenciálně velký počet hospodářských subjektů, které mají zájem o dynamická řízení, a v zájmu zajištění administrativní účinnosti a spravedlnosti by zadavatelé měli mít v případě, že počet dodavatelů, kteří mají zájem, překročí určitou úroveň, možnost pozvat pouze omezený počet dodavatelů. Výběr hospodářských subjektů vyzvaných k podání nabídky nebo k vyjednávání by měl probíhat prostřednictvím náhodného nerozlišujícího algoritmického určení nebo v případech, kdy se připuštění k řízení provádí především na základě výběrových kritérií, a to buď bez dalšího výběru, nebo na základě objektivních a nediskriminačních kritérií uvedených ve veřejném shrnutí soutěže. (20) Veřejné orgány se stále častěji potýkají se složitými společenskými výzvami, které vyžadují inovativní přístupy založené na spolupráci přesahující rámec tradičních postupů zadávání veřejných zakázek. Zadavatelé by měli mít možnost spoluvytvářet inovativní řešení, která účinněji řeší potřeby veřejnosti, a to prostřednictvím soutěžního řízení, v němž jsou hospodářské subjekty vyzvány, aby vyvíjely řešení založená na společenských výzvách zjištěných zadavatelem. Vývoj těchto řešení by měl probíhat v různých fázích, včetně tržních konzultací, výběru návrhů inovativních řešení, testování a validace a posouzení návrhů a komerčního nákupu řešení, které by zadavatelé měli mít možnost nakupovat přímo od stejného hospodářského subjektu. (21) Tento postup umožňuje zadavatelům zakoupit řešení, které má být teprve vyvinuto a které v rámci téhož postupu zahrnuje výzkum a vývoj tohoto řešení, jakož i všechny kroky vedoucí ke komerčnímu nákupu včetně. Inovační řízení zahrnuje celý cyklus zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení, případně od velmi raných fází výzkumu, přičemž předmětem zadávání veřejných zakázek je nákup řešení, které má být teprve vyvinuto. Proto se výrazně liší od zadávání veřejných zakázek na služby v oblasti výzkumu a vývoje, které zahrnují zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi, jejichž předmětem není nákup konečného řešení, ale služeb v oblasti výzkumu a vývoje. Na rozdíl od inovačního řízení proto zadávání veřejných zakázek na služby v oblasti výzkumu a vývoje nezahrnuje komerční zavádění dosud vyvinutého konečného produktu. Služby v oblasti výzkumu a vývoje, včetně zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi, jsou upraveny v [evropském inovačním aktu] a měly by být vyloučeny z oblasti působnosti tohoto nařízení, aby se zabránilo překrývání. Toto vyloučení zakázek na služby v oblasti výzkumu a vývoje se vztahuje na zakázky na služby v oblasti výzkumu a vývoje jako takové a nevztahuje se na prvky výzkumu a vývoje, které jsou součástí nového inovačního řízení. (22) Zadávání veřejných zakázek bez předchozí hospodářské soutěže by mělo zůstat přísně výjimečné a odůvodněné pouze v případech, kdy je hospodářská soutěž objektivně nemožná nebo zjevně nevhodná a kdy není využívána dodatečná flexibilita k obcházení obecných zásad transparentnosti, rovného zacházení a řádné hospodářské soutěže. V mimořádných situacích, krizích nebo vážných přeshraničních hrozbách může být nutné, aby zadavatelé pořizovali zakázky rychle, aby zajistili kontinuitu základních služeb, reagovali na naléhavé veřejné potřeby nebo chránili veřejné zdraví a bezpečnost. Zadavatelé by proto měli mít možnost využívat zjednodušený mechanismus přímého zadávání veřejných zakázek, aniž by byly dotčeny jiné nástroje Unie upravující společné zadávání veřejných zakázek nebo reakci na krize. (23) Článek 11 Smlouvy vyžaduje, aby požadavky na ochranu životního prostředí byly začleněny do vypracovávání a provádění politik a činností Unie. Politiky Unie by proto měly být rozvíjeny zejména s cílem podporovat cíle zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, včetně snižování emisí, udržitelného využívání a ochrany vodních a mořských zdrojů, přechodu na oběhové hospodářství, prevence a omezování znečištění a ochrany a obnovy biologické rozmanitosti a ekosystémů. Zelené veřejné zakázky by měly rovněž přispět k rozvoji rozhodujících trhů pro udržitelné výrobky a řešení z biologického materiálu v souladu se strategií biohospodářství. Je nezbytné vyjasnit, jak mohou zadavatelé přispět k těmto cílům, a zároveň zajistit, aby získali nejlepší poměr kvality a ceny a aby veškeré podmínky zůstaly spojeny s předmětem zakázky. Horizontální požadavky na environmentální udržitelnost, které byly dříve stanoveny v odvětvových právních předpisech, zejména pokud jde o energetickou účinnost a přechod na oběhovější hospodářství, by měly být v tomto nařízení stanoveny jako požadavky na zelené veřejné zakázky, přičemž by měla být zachována hlavní podstata požadavků, které byly dříve stanoveny v odvětvových právních předpisech. V zájmu snížení administrativní zátěže a usnadnění využívání zelených veřejných zakázek by zadavatelé měli mít možnost využívat stávající environmentální požadavky a kritéria vypracovaná na úrovni Unie, jako jsou technická screeningová kritéria stanovená v nařízení. (EU) 2020/852 nebo dobrovolná kritéria EU pro zelené veřejné zakázky vypracovaná Komisí. (24) Vzhledem ke klíčové úloze odolných potravinových systémů při zajišťování potravinového zabezpečení a ochraně veřejného zdraví uznává toto nařízení význam hospodářských, klimatických, environmentálních a sociálních aspektů udržitelnosti při zadávání veřejných zakázek na potraviny. Tyto aspekty specifické pro potraviny mohou zahrnovat, pokud souvisejí s předmětem zakázky, spravedlnost a transparentnost v potravinových dodavatelských řetězcích, ekologické metody produkce, režimy jakosti, výživovou hodnotu a účinky na zdraví, čerstvost a sezónnost, organizaci potravinových dodavatelských řetězců nebo dobré životní podmínky zvířat. To může hrát důležitou úlohu při přibližování spotřebitelů, zejména v prostředí, jako jsou školy a nemocnice, udržitelné produkci potravin. Vzhledem k velmi omezenému přeshraničnímu rozměru je zadávání zakázek na služby související s distribucí potravin, jako jsou stravovací služby, stravovací služby, služby školního stravování, restaurační služby a služby stravování na kolech, předmětem přímého zadávacího řízení, v jehož rámci mají zadavatelé široký prostor pro zohlednění a zohlednění aspektů souvisejících s potravinami. (25) U některých výrobků nebo skupin výrobků, pro něž právní předpisy Unie stanoví environmentální požadavky a obsahují zmocnění Komise zakotvit v tomto ohledu zvláštní pravidla pro zadavatele, je vhodné tato zmocnění konsolidovat v tomto nařízení, které by proto mělo stanovit horizontální zmocnění vztahující se na dotčené výrobky. V souladu s logikou odvětvových právních předpisů by toto zmocnění mělo Komisi umožnit stanovit zvláštní požadavky na zelené veřejné zakázky na výrobky, na něž se vztahuje, je-li to nezbytné k tomu, aby se zabránilo roztříštěnosti vnitřního trhu a podpořila poptávka po určitých výrobcích. Toto zmocnění by mělo Komisi umožnit přijímat v případě potřeby akty v přenesené pravomoci, aby byla plně zachována podstata ustanovení, která byla dříve zakotvena v odvětvových právních předpisech, jako je energetická účinnost pneumatik. (26) Aby se zadavatelům usnadnilo a umožnilo zohledňovat sociální hlediska, je-li to relevantní vzhledem k předmětu zakázky a v souladu se zásadami, jimiž se řídí zadávání veřejných zakázek, spojuje toto nařízení ve zvláštní sociální kapitole sociální cíle EU horizontální povahy. Mezi tyto cíle patří sociální začleňování, vysoce kvalitní pracovní místa a důstojné pracovní podmínky, přístupnost pro osoby se zdravotním postižením, genderová rovnost a nediskriminace, odborná příprava, podpora sociální ekonomiky, jak je uvedeno v doporučení Rady C/2023/1344[^5], a účinná ochrana lidských práv v příslušných dodavatelských řetězcích. Je třeba zdůraznit, že Unie uznává a podporuje úlohu sociálních partnerů na své úrovni s přihlédnutím k rozmanitosti vnitrostátních systémů. Požadavky na přístupnost by měly být i nadále povinné pro zadávání veřejných zakázek na zboží, služby a stavební práce určené pro použití fyzickými osobami. (27) Využitím veřejné kupní síly k rychlému uvedení inovativních řešení na trh a jejich rozšíření mohou veřejné orgány pomoci překlenout rozdíly v inovacích a usnadnit přechod od omezené první výroby pro testování a validaci ke komercializaci. Takový přístup může přispět ke zvýšení produktivity a zlepšit přístup malých a středních podniků, jako jsou inovativní startupy a scaleupy, na trh. (28) Ve stavebnictví, které představuje přibližně 30 % hodnoty zadaných veřejných zakázek, jsou inovace podporovány využíváním informačního modelování budov (BIM) jako standardní přístup při zadávání veřejných zakázek a realizaci projektů. Používání otevřených digitálních technologií BIM snižuje rizika projektů a umožňuje účinnější procesy navrhování a výstavby a zároveň neustále zvyšuje dopad na cíle udržitelnosti. Zadavatelé by je proto měli v zásadě používat k provádění zakázek vysoké hodnoty. (29) Bezpečnostní rizika a rizika pro veřejnou bezpečnost mohou vzniknout v široké škále zadávacích řízení, a to i mimo odvětví obrany a citlivá bezpečnostní odvětví v úzkém slova smyslu. Zadavatelé by si měli být těchto rizik vědomi, měli by je posuzovat a řešit při navrhování a provádění zadávacích řízení a při plnění smluv. (30) Zadávání veřejných zakázek v odvětvích, která mají zásadní význam pro fungování společnosti a hospodářství Unie, včetně energetiky, dopravy, zdravotnictví, digitální infrastruktury, vodohospodářství, potravinářství a zemědělství a infrastruktury finančních trhů, může vytvářet nebo zhoršovat strategická zranitelná místa tam, kde jsou dodavatelské řetězce koncentrovány, neprůhledné nebo nadměrně závislé na omezeném počtu provozovatelů nebo zdrojích ze třetích zemí. Pokud má být veřejná zakázka plněna kritickým subjektem v těchto odvětvích, měli by zadavatelé v příslušných případech do svých veřejných zakázek zahrnout opatření týkající se bezpečnosti dodávek a odolnosti, aniž jsou dotčeny platné odvětvové právní předpisy Unie. (31) Tímto nařízením není dotčeno uplatňování pravidel státní podpory a hospodářské soutěže, zejména článků 101, 102 a 107 Smlouvy o fungování Evropské unie. Opatření stanovená tímto nařízením by neměla být použita k omezení nebo narušení hospodářské soutěže způsobem, který je v rozporu se Smlouvou o fungování Evropské unie. (32) Unie uzavřela mezinárodní dohody, které stanoví přístup hospodářských subjektů a zboží, služeb nebo stavebních prací ze třetích zemí na její trhy s veřejnými zakázkami, zejména Dohodu o vládních zakázkách a řadu dohod o volném obchodu se závazky v oblasti zadávání veřejných zakázek. Existence poskytnutého přístupu na trh závisí na druhu zadávacího řízení, povaze zadavatele, předmětu zakázky, platných prahových hodnotách a konkrétních výjimkách nebo horizontálních výjimkách sjednaných v každé dohodě. Za účelem zajištění účinnosti tohoto odstupňovaného a pro daný postup specifického rozsahu zavádí toto nařízení pojmy „zahrnutý hospodářský subjekt“ a „zahrnuté zboží, služby nebo stavební práce“, které jsou určeny samostatně pro každé zadávací řízení na základě mezinárodních závazků Unie vztahujících se na každou jednotlivou veřejnou zakázku. Komise by měla být zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v této věci v souladu s příslušnými mezinárodními dohodami, je-li to opodstatněné z důvodů stanovených v tomto nařízení. Pokud kandidátské země uzavřely s Unií dohodu o přístupu k veřejným zakázkám, měly by být hospodářské subjekty, zboží, služby a stavební práce pocházející z těchto zemí považovány pro účely tohoto nařízení za „zahrnuté hospodářské subjekty“ a „zahrnuté zboží, služby nebo stavební práce“ v souladu s podmínkami stanovenými v příslušné dohodě. Tento přístup odráží perspektivu rozšíření a postupné integrace kandidátských zemí do vnitřního trhu Unie a jeho cílem je podpořit užší hospodářskou integraci, podpořit sbližování právních předpisů a posílit uplatňování pravidel a norem Unie v jejím bezprostředním sousedství. (33) V souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie, zejména s jeho rozsudky ve věci C-652/22 (Kolin)[^6] a ve věci C-266/22 (Qingdao)[^7], se práva a zásady vyplývající z práva Unie v oblasti zadávání veřejných zakázek nevztahují na hospodářské subjekty, zboží, služby nebo stavební práce pocházející ze třetích zemí, na které se tyto mezinárodní závazky nevztahují. Stejná zásada by se měla vztahovat i na zboží, včetně součástí pořizovaných výrobků, služeb nebo stavebních prací pocházejících z těchto zemí. Na základě této zásady toto nařízení umožňuje zadavatelům uplatňovat požadavky na evropské preference v souladu s mezinárodními závazky Unie. (34) Komise by měla být zmocněna uzavřít konkrétní zadávací řízení na nezahrnuté hospodářské subjekty nebo nezahrnuté zboží, služby či stavební práce pod podmínkou, že toto uzavření je v zájmu Unie. Zájem Unie ukončit některé veřejné zakázky by měl být posuzován na základě posouzení všech příslušných zájmů jako celku, zejména hospodářských, geopolitických a společenských zájmů Unie, jejích členských států a jejích občanů. Význam tohoto zájmu Unie dokládají odvětví, jako jsou železnice a stavba lodí, která jsou jakožto výrobní odvětví dvojího užití závislá na infrastruktuře, mobilních prostředcích a informačních a komunikačních technologiích (IKT) a systémech řízení dopravy, které musí být odolné a mají zásadní význam pro vojenskou mobilitu, bezpečnost a cíle strategické autonomie Unie. Jejich strategický význam byl zdůrazněn nedávnými iniciativami Unie, včetně strategie hospodářské bezpečnosti EU, vysokorychlostního železničního plánu EU a strategie EU pro námořní průmysl. Společné sdělení o posílení hospodářské bezpečnosti EU rovněž zdůraznilo rizika spojená se zapojením vysoce rizikových subjektů do citlivých odvětví a dodavatelských řetězců. (35) Pro zajištění účinného a jednotného uplatňování ustanovení o mezinárodním pokrytí a evropských preferencích ve všech zadávacích řízeních jsou nezbytná jasná a jednotná pravidla pro určení původu. Toto nařízení by proto mělo stanovit pravidla původu pro uplatňování požadavků na evropské preference stanovených v tomto nařízení. Pokud právní předpisy Unie použitelné na konkrétní odvětví zavádějí požadavky na evropské preference, měla by mít tato pravidla přednost jako lex specialis. Tak je tomu zejména v případě kriticky důležitých léčivých přípravků, kde čl. [18 odst. 2] nařízení (EU).../... [odkaz se doplní po přijetí, viz COM(2025) 102 final] stanoví závazná pravidla pro zvýhodňování dodavatelů kriticky důležitých léčivých přípravků a jejich účinných látek vyráběných v Unii, která vyčerpávajícím způsobem upravují uplatňování evropské preference, pokud jde o kriticky důležité léčivé přípravky spadající do jeho oblasti působnosti. Pokud odvětvové právní předpisy nestanoví způsoby uplatňování těchto požadavků, měli by zadavatelé zároveň vycházet z horizontálních pravidel stanovených v tomto nařízení. (36) Některé smlouvy a koncese udělené na poskytování veřejné služby v dopravě v oblasti působnosti nařízení (ES) č. 1370/2007[^8] jsou z oblasti působnosti tohoto nařízení vyloučeny. Ustanovení kapitoly 4 o „bezpečnosti a odolnosti“ a kapitoly 5 o „evropských preferencích“ tohoto nařízení by se však měla vztahovat na všechny smlouvy a koncese, na něž se vztahuje nařízení (ES) č. 1370/2007, aby byla zajištěna soudržnost, pokud jde o uplatňování těchto ustanovení na všechny smlouvy a koncese bez ohledu na to, zda se na ně vztahují ustanovení o zadávání veřejných zakázek stanovená tímto nařízením, či nikoli. Nařízení (ES) č. 1370/2007 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. (37) Horizontální pravidla platná pro všechna zadávací řízení podle tohoto nařízení by měla vycházet ze známých pojmů ze směrnic Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU, 2014/24/EU a 2014/25/EU a z judikatury Soudního dvora Evropské unie a v případě potřeby je modernizovat a vyjasnit, aby bylo možné lépe dosáhnout cílů stanovených v tomto nařízení, včetně zejména integrity a nediskriminační konkurenceschopnosti zadávacího řízení. (38) Měly by být zachovány stávající výjimky z oblasti působnosti pro určité typy zakázek zadávaných zadavateli právnickým osobám jimi ovládaným nebo v rámci dohod o spolupráci v rámci veřejného sektoru. Vzhledem k tomu, že zakázky uvedené v těchto dvou vyloučeních nespadají do oblasti působnosti tohoto nařízení, mají členské státy i nadále možnost zakotvit ve svém vnitrostátním právu přísnější pravidla nebo tyto zakázky otevřít hospodářské soutěži. Z oblasti působnosti tohoto nařízení by měla být za méně přísných podmínek vyloučena spolupráce výhradně mezi místními a regionálními orgány, neboť je méně pravděpodobné, že s sebou ponese rizika narušení hospodářské soutěže s hospodářskými subjekty. V neposlední řadě by měla být rovněž zachována stávající možnost sektorových zadavatelů spoléhat se při provádění konkrétních činností na zavedené strukturální vazby s přidruženými podniky nebo společnými podniky. (39) Nadměrně podrobné specifikace často přispívají ke zbytečnému snižování účasti hospodářských subjektů a brání inovacím. V zájmu usnadnění konkurenčních trhů s veřejnými zakázkami by specifikace vymezující vlastnosti stavebních prací, dodávek nebo služeb, které jsou předmětem veřejné zakázky, měly být zpravidla vypracovány z hlediska funkčních požadavků. Varianty by měly být více využívány v zadávacích řízeních, aby mohly přispět k posílení hospodářské soutěže a podpoře inovativních a nákladově efektivních řešení. Tím, že se hospodářským subjektům umožní navrhovat alternativní přístupy, by zadavatelé mohli těžit z širší škály nabídkových řízení, která jsou lépe přizpůsobena jejich potřebám. Tento přístup by mohl být přínosem i pro malé a střední podniky, neboť by jim umožnil navrhovat flexibilní, inovativní nebo specializovanější řešení, která se mohou lišit od standardních specifikací a lépe odrážet jejich specifické odborné znalosti nebo obchodní modely. (40) Pro zajištění nediskriminačního přístupu k zadávání veřejných zakázek má zásadní význam, aby veškerá kritéria a podmínky uplatňované v zadávacích řízeních zůstaly přímo či nepřímo spojeny s předmětem veřejné zakázky, pokud jde o věcnou podstatu pořizovaného zboží, služeb a stavebních prací, nebo aby bez souvislosti s věcnou podstatou měly na toto zboží, služby a stavební práce přímý dopad. Vzhledem k tomu, že pojem věcné souvislosti byl předmětem škodlivých rozdílných výkladů, měl by být tento pojem v tomto nařízení vyjasněn. Příklady úvah, které souvisejí s předmětem dané zakázky, by mohly zahrnovat to, že výroba zakoupených výrobků nezahrnovala toxické chemické látky, zakoupené služby jsou poskytovány za použití energeticky účinných strojů nebo energeticky účinných výrobních metod, dotčený výrobek pochází ze spravedlivého obchodu, včetně požadavku platit výrobcům minimální cenu a cenovou přirážku, a pracovníkům zapojeným do plnění dané zakázky jsou zajištěny spravedlivé mzdy. Podmínka přímé nebo nepřímé souvislosti s předmětem zakázky vylučuje kritéria a podmínky týkající se obecné politiky společnosti. (41) Štítky jsou cenným důkazním prostředkem, který pomáhá zadavatelům začlenit environmentální, sociální nebo jiné strategické aspekty do zadávání veřejných zakázek. Zadavatelé, kteří chtějí nakupovat výrobky, služby nebo stavební práce se specifickými environmentálními, sociálními nebo jinými vlastnostmi, by měli mít možnost odkazovat na konkrétní označení, pokud jsou jejich požadavky spojeny s předmětem zakázky a jsou v souladu s určitými požadavky na kvalitu označení. Pokud se zadavatelé rozhodnou požádat o ekoznačku, měli by požadovat ekoznačku životního cyklu ověřenou třetí stranou s vysokou úrovní ambicí, a pokud byla pro výrobek, službu nebo stavební práce přijata kritéria ekoznačky EU, měli by v první řadě požadovat ekoznačku EU, což je oficiální dobrovolný systém EU pro dosažení environmentální excelence u zboží a služeb. (42) Aby se veřejné výdaje staly účinnějším investičním nástrojem v souladu se strategickými politickými cíli Unie, měl by být kladen větší důraz na dlouhodobý veřejný přínos, a nikoli pouze na nejnižší počáteční náklady. Postavení kvality do středu veřejných nákupů umožní zadavatelům pořizovat stavební práce, dodávky a služby, které poskytují lepší záruky pro uspokojení jejich potřeb v dlouhodobější perspektivě a zároveň slouží celkovým společenským cílům. Veřejné zakázky by proto měly být zpravidla zadávány na základě nejlepšího poměru mezi cenou a kvalitou, který zadavatelům umožní porovnat nabídky nejen na základě ceny, ale také na základě kritérií kvality souvisejících s předmětem zakázky, případně včetně environmentálních, sociálních, inovačních, evropských preferencí, bezpečnostních aspektů a aspektů odolnosti, jakož i nákladů životního cyklu. Hodnocení těchto kritérií pro zadání zakázky by mělo být koncipováno s dostatečnými zárukami spravedlnosti procesu hodnocení, jako je oddělení posouzení cen a kvality a zajištění „zásady čtyř očí“, ale mohlo by zahrnovat i další opatření, jako je provádění individuálních hodnocení před kolektivním jednáním, zachování zdokumentované auditní stopy a zveřejnění všech odůvodnění bodového hodnocení u zakázek vysoké hodnoty. Ve fázi zadávání zakázky by proto měla být pro kritéria kvality stanovena minimální váha 30 % a pro zakázky s vysokým podílem lidské práce 50 %, přičemž 50 % by mělo zahrnovat významná sociální hlediska, přičemž zadavatelé by měli mít možnost odchýlit se od tohoto požadavku, pokud lze kvalitu zadaných stavebních prací, dodávek nebo služeb dostatečně zajistit prostřednictvím specifikací, podmínek pro plnění zakázek nebo kombinací kteréhokoli z těchto nástrojů s kritérii pro zadání zakázky. (43) Malé a střední podniky hrají v hospodářství Unie klíčovou úlohu. Zadávací řízení by proto měla být koncipována přiměřeným způsobem, aby se zabránilo zbytečné administrativní a finanční zátěži a usnadnil se přístup malých a středních podniků k veřejným zakázkám, a to i jako jediný přímý dodavatel nebo jako členové skupin hospodářských subjektů. Očekává se, že zadávání veřejných zakázek prostřednictvím nového digitálního ekosystému výrazně sníží procesní a administrativní překážky pro malé a střední podniky, včetně požadavků na dokumentaci a registraci. Rozdělení zakázek na smysluplné části zůstává jedním z hlavních nástrojů pro usnadnění účasti malých a středních podniků na veřejných zakázkách a diverzifikaci dodavatelské základny. Zadavatelé by proto měli v rámci procesu navrhování veřejných zakázek aktivně zvážit rozdělení na části. Vzhledem k tomu, že v řadě členských států existují přísnější vnitrostátní režimy, které by členské státy měly mít možnost zachovat, mělo by být členským státům umožněno stanovit přísnější pravidla pro rozdělení na části. Včasné platby, a to i prostřednictvím dodavatelského řetězce, dále přispívají k zajištění a posílení finanční situace malých a středních podniků, stejně jako zálohové platby, které by proto měly být podporovány. (44) V zájmu zajištění řádných zadávacích řízení, která zajistí nejlepší poměr kvality a ceny, by zadavatelé měli odmítnout nabídky, u nichž nelze řádně vysvětlit mimořádně nízké ceny. Měly by být vyjasněny okolnosti, za nichž se nabídky zdají být mimořádně nízké, a podmínky, na které se uchazeči mohou odvolávat, aby vysvětlili své ceny a cenové prvky. (45) Je rovněž nezbytné mít jasnější pravidla týkající se některých aspektů souvisejících s fází plnění zakázky, včetně plateb, a to vzhledem k úzké vazbě na samotné zadávací řízení. Mělo by být vyjasněno, jak mohou zadavatelé uplatňovat mechanismy úpravy během plnění smluv a jak lze smlouvy měnit, zejména za nepředvídaných okolností. Měl by být zaveden jasný a transparentní mechanismus úpravy, který zadavatelům umožní měnit smluvní podmínky předvídatelným a přiměřeným způsobem. Ustanovení o změnách smlouvy na veřejnou zakázku by měla být zjednodušena, aby bylo možné je lépe uplatňovat v situacích, které odůvodňují změnu bez nového výběrového řízení. Jsou zapotřebí spolehlivé záruky, které zajistí, aby veškeré podstatné změny smlouvy na veřejnou zakázku, zejména pokud jde o rozsah a obsah vzájemných práv a povinností stran, podléhaly náležitému odůvodnění, případně předchozímu zveřejnění a případnému přezkumu s cílem bojovat proti možnému zneužití. Pokud změny překročí 50 % původní odhadované hodnoty zakázky, existuje zvýšené riziko, že by taková změna změnila hospodářskou rovnováhu zakázky, měly by se na tyto změny vztahovat větší povinnosti týkající se transparentnosti. (46) Měla by být stanovena pravidla, která zajistí sledovatelnost rozhodnutí přijatých v průběhu celého zadávacího řízení. Dokumentace jednotlivých zadávacích řízení má i nadále klíčový význam pro ověření řádného uplatňování tohoto nařízení. Měl by být v co největší míře automatizován na elektronických platformách pro zadávání veřejných zakázek. Transparentnost příležitostí k zadávání veřejných zakázek je základním kamenem pro zajištění rovného přístupu všech hospodářských subjektů v celé Unii k veřejným zakázkám v celé Unii. Řádné zveřejňování těchto příležitostí by proto mělo být zaručeno prostřednictvím pravidel pro informace, které mají být zveřejněny. Aby byl umožněn přístup zaměřený na údaje, měly by být v tomto nařízení stanoveny obecné kategorie informací. Kategorie informací jsou seskupeny, což umožňuje vytvořit komplexní pohled od plánování zadávání veřejných zakázek až po jejich dokončení a přinést sběr příslušných datových bodů namísto statičtějšího papírového zaměření na formuláře, což podporuje snížení administrativní zátěže. V tomto nařízení by měly být rovněž stanoveny lhůty a způsoby zveřejňování, a to i na vnitrostátní úrovni. (47) Koncese a veřejné zakázky mají stejný hlavní cíl, kterým je umožnit zadavatelům uspokojit veřejné potřeby prostřednictvím stavebních prací nebo služeb. Liší se především svou strukturou odměňování, a nikoli svým základním účelem. Vzhledem k jejich podobnostem, včetně toho, že se spoléhají na soutěžní výběrová řízení, plnění horizontálních politických cílů a potenciální využití veřejných statků, je vhodné v co největší míře harmonizovat jejich právní rámce, zvýšit jasnost, snížit složitost a zajistit jednotné provádění priorit Unie. Tento přístup, podpořený flexibilními procesními pravidly, poskytuje zadavatelům jasnější pokyny a zároveň zachovává nezbytné rozdíly. (48) Aby bylo možné řešit koncepční nejistoty vyplývající z definice koncesí podle směrnice 2014/23/EU a odlišit ji od jiných typů smluv, jako jsou smlouvy o pronájmu pozemků, je nezbytné vyjasnit definici koncese a pojem provozního rizika, který představuje rozhodující kritérium pro kvalifikaci smlouvy jako koncese. Definiční prvky stanovené v tomto nařízení by měly být chápány tak, že zůstávají omezeny na vymezení oblasti působnosti tohoto nařízení, aniž by to mělo dopad na definice provozních rizik pro účely jiných oblastí politiky. Nová definice by se měla zaměřit přímo na vystavení koncesionáře nejistým hospodářským výsledkům, které mohou ovlivnit návratnost investic a provozních nákladů za běžných tržních podmínek, a nespoléhat se na rigidní příliš normativní kategorie rizik. Tento přístup zajišťuje, aby faktory, jako je poptávka, nabídka, dostupnost, životní cyklus nebo výkonnostní rizika, nebyly považovány za samostatná právní kritéria, ale aby byly považovány za ilustraci podkladové ekonomické expozice, která charakterizuje převod operačního rizika. Regulační mechanismus, v jehož rámci jsou operátoři odměňováni podle zákonných nebo regulovaných sazeb, které plně kompenzují jejich investiční a provozní náklady, a tím odstraňují skutečné provozní riziko, nepředstavuje koncese ve smyslu tohoto nařízení. Regulační opatření, jejichž hlavním účelem je poskytnout finanční podporu nebo jiné pobídky, by jako taková neměla být považována za koncese pouze proto, že jsou přidělována na základě výběrového řízení a ukládají příjemcům určité požadavky. Omezení vlastnických práv třetích osob v souvislosti s výstavbou a provozem pevných linek nebo sítí by rovněž nemělo být považováno za koncesi, pokud nezahrnuje povinnost dodávky nebo získání služeb orgánem veřejné moci. (49) Za účelem zajištění účinné správy koncesí od přípravy až po provádění zavádí toto nařízení prvky strukturované správy smluv, včetně předchozího posouzení rizik s cílem ověřit, že na koncesionáře je přeneseno skutečné a ekonomicky smysluplné provozní riziko. Toto předchozí strukturované posouzení rizik by mělo určit hlavní kategorie rizik a na základě objektivních prvků určit rozdělení těchto rizik mezi strany. Pro tyto účely by měla být zohledněna schopnost stran kontrolovat nebo ovlivňovat výskyt nebo důsledky příslušných rizik, aniž by tím koncesionáře zbavila expozice vůči potenciálním ztrátám, a to i v případě, že část rizika nese zadavatel nebo je celková expozice vůči potenciálním ztrátám omezená. Doba platnosti koncesí by měla být přiměřená nejen době potřebné k tomu, aby koncesionář získal zpět investice, ale také předvídatelnému vývoji v odvětví, jako jsou technologické, environmentální, klimatické nebo společenské změny, které by mohly ovlivnit plnění koncese. Příliš dlouhá doba trvání může zvýšit potřebu podstatných změn, a tím oslabit počáteční rozložení rizik a podmínky hospodářské soutěže. Smlouvy by měly umožnit přizpůsobení se vyvíjejícím se požadavkům týkajícím se udržitelnosti, technologického pokroku, bezpečnosti, inovací a odolnosti a zajistit, aby koncese zůstaly vhodné pro daný účel po celou dobu svého životního cyklu. (50) Ukázalo se, že v praxi je obtížné uplatňovat pravidla týkající se změn koncesí. Toto nařízení, které zachovává výjimky stávajícího rámce ze zákazů změn, proto zavádí jasnější limity, které lépe odrážejí hospodářskou realitu koncesí, konkrétně požadavek na zachování hospodářské rovnováhy a zákaz změn základních prvků hospodářské soutěže. V zájmu větší transparentnosti, pokud jde o změny smluv, zavádí toto nařízení povinnost uveřejňovat významné změny ex ante (přesahující 50 %), která by měla sloužit jako záruka proti zneužití. (51) Při zadávání veřejných zakázek hrají důležitou úlohu veřejní nebo soukromí poskytovatelé služeb elektronického zadávání veřejných zakázek, kteří usnadňují bezpečnou elektronickou komunikaci. Je proto nezbytné stanovit pro ně určité požadavky, aby bylo zajištěno fungování interoperabilní výměny informací, jakož i odolnost sítě interoperability. Aby byl hospodářským subjektům poskytnut snadný přístup k přeshraničním zadávacím řízením, měla by Komise zřídit a provozovat platformu pro elektronické zadávání veřejných zakázek, která obsahuje základní funkce nezbytné pro přístup k zadávacím řízením a jejich provádění. (52) V zájmu zlepšení přeshraničního přístupu k zadávacím řízením by měla být zavedena evropská norma pro zadávací řízení, která hospodářským subjektům umožní předkládat elektronickou komunikaci, jako jsou nabídky, zadavatelům, kteří využívají jiné služby. Kromě toho by mělo být rovněž požadováno, aby evropská normalizační organizace vypracovala evropskou normu pro podrobnosti zadávacího řízení. Mělo by být rovněž vyjasněno, že elektronická komunikace přímo v rámci platformy pro elektronické zadávání veřejných zakázek zvolené zadavatelem zůstává povolena, pokud je v souladu s pravidly pro elektronickou komunikaci. (53) Důležitým prvkem zjednodušení zadávacích řízení je snížení administrativní zátěže obsažené v kontrole způsobilosti hospodářského subjektu. Za tímto účelem by Komise měla zřídit elektronickou službu způsobilosti, která bude poskytovat informace z aktuálního digitálního nástroje hospodářského subjektu pro certifikaci podniků, jakož i od jakéhokoli člena konsorcia nebo subdodavatele, který se účastní jednotlivého zadávacího řízení. Prostřednictvím připojení tohoto nástroje k vnitrostátním databázím mohou zadavatelé obdržet aktuální informace o způsobilosti hospodářského subjektu. (54) Údaje týkající se zadávání veřejných zakázek, včetně údajů o smlouvách, mají mnoho důležitých využití a účelů: může poskytnout informace o fungování vnitřního trhu a pomoci při odhalování podvodů, korupce, tajných ujednání a pochybení. Pokud je zadavatelům poskytnuta větší flexibilita při provádění zadávacích řízení, je důležité mít celkově lepší kvalitu údajů, aby se zlepšilo monitorování. Členské státy by proto měly zřídit vnitrostátní datové prostory pro zadávání veřejných zakázek. Ačkoli je přístup k údajům o veřejných zakázkách velmi důležitý, není nutné vyžadovat duplikaci údajů z různých zdrojů, neboť to je spojeno se zvýšenými náklady bez zjevného přínosu. Proto by vnitrostátní datové prostory měly poskytovat přístup k údajům, včetně údajů, které mohou být uloženy v jiných databázích, a pouze v případě potřeby ukládat nebo získávat informace. Pokud již existují databáze veřejných zakázek, měly by tvořit základ vnitrostátních datových prostorů pro veřejné zakázky. Datový prostor pro zadávání veřejných zakázek byl zřízen Komisí s cílem obsahovat a sdílet informace o zadávání veřejných zakázek a měl by získávat informace o zadávání veřejných zakázek z vnitrostátních datových prostorů pro zadávání veřejných zakázek. (55) Platformy pro elektronické zadávání veřejných zakázek představují kritickou infrastrukturu, která je základem pro zadávání veřejných zakázek v celé Unii. Informace zpracovávané prostřednictvím těchto systémů jsou vysoce citlivé povahy. Koncentrace těchto údajů v rámci platforem, které jsou ve vlastnictví třetích zemí, jsou jimi ovládány nebo jsou vystaveny nepatřičnému vlivu, představuje významná rizika pro zájmy Unie nebo jednoho či více jejích členských států v oblasti bezpečnosti a veřejné bezpečnosti. Tato rizika zahrnují neoprávněný přístup k citlivým údajům o zadávání veřejných zakázek, zasahování do integrity nebo dostupnosti platforem pro zadávání veřejných zakázek, vystavení kybernetickým útokům nebo špionáži zprostředkované zahraničními státními subjekty a potenciální využívání informací o zadávání veřejných zakázek pro hospodářské nebo strategické účely, které je pro Unii nepříznivé. Pro zajištění bezpečnosti a odolnosti infrastruktury pro zadávání veřejných zakázek je proto nezbytné zajistit, aby poskytovatelé služeb elektronického zadávání veřejných zakázek, jakož i vnitrostátní datové prostory pro zadávání veřejných zakázek nebyli vystaveni vlastnickým strukturám nebo kontrolním opatřením, která s sebou nesou riziko nepatřičného vměšování. (56) Účinnost tohoto nařízení závisí nejen na jasných pravidlech, ale také na silných mechanismech správy a řízení na vnitrostátní úrovni. Členské státy by proto měly zajistit strukturované monitorovací rámce založené na důkazech pro fungování svých systémů zadávání veřejných zakázek, které budou vycházet z údajů dostupných v jejich vnitrostátních datových prostorech pro zadávání veřejných zakázek, s cílem určit nedostatky, posoudit výkonnost a hospodářskou soutěž, odhalit systémová rizika a vyhodnotit pokrok při plnění cílů tohoto nařízení. Toto monitorování by mělo podpořit neustálé zlepšování vnitrostátních systémů zadávání veřejných zakázek a mělo by zahrnovat mimo jiné překážky hospodářské soutěže a přístupu na trh, a to i pro malé a střední podniky, zranitelnost vůči korupci a podvodům, závislost na dodavatelském řetězci a zavádění udržitelnosti, inovací a digitalizace. Výsledky tohoto sledování by měly být pravidelně zveřejňovány a měly by být podkladem pro pravidelné podávání zpráv Komisi. (57) Členské státy by rovněž měly určit vnitrostátní koordinační orgán, který zajistí účinnou koordinaci mezi příslušnými vnitrostátními orgány, usnadní spolupráci a výměnu informací mezi těmito orgány a bude fungovat jako jednotné kontaktní místo pro Komisi, příslušné orgány ostatních členských států a příslušné zúčastněné strany. (58) Profesionalizace je klíčovým faktorem pro zajištění účinného a efektivního zadávání veřejných zakázek založeného na integritě. Vyžaduje dlouhodobý a strategický přístup k rozvoji a udržování dovedností a kompetencí zadavatelů v průběhu celého cyklu zadávání veřejných zakázek. Vnitrostátní strategie by měla poskytnout soudržný rámec pro stanovení priorit, koordinaci opatření, sledování pokroku a přizpůsobení úsilí o profesionalizaci v průběhu času. Opatření v oblasti profesionalizace by měla zohledňovat různé potřeby zadavatelů na každé úrovni správy, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována těm, kteří mají omezenou správní kapacitu. Tato opatření by měla rovněž usnadnit účast hospodářských subjektů, zejména malých a středních podniků, a podpořit další subjekty přispívající k fungování systému zadávání veřejných zakázek. Při posilování profesionalizace zadavatelů a zlepšování celkové výkonnosti systému zadávání veřejných zakázek hrají důležitou úlohu vhodné podpůrné struktury, jako jsou kompetenční centra, vzdělávací subjekty, poradenské služby nebo asistenční služby. (59) Podvody, zvýhodňování, tajné dohody, korupce a střety zájmů nadále představují významná rizika pro integritu a účinnost zadávání veřejných zakázek. Aby se tedy zabránilo narušení hospodářské soutěže a zajistilo se rovné zacházení se všemi hospodářskými subjekty, a to i při plnění zakázky. Zadavatelé by měli mít povinnost přijmout vhodná, přiměřená a účinná opatření k prevenci, identifikaci a nápravě těchto rizik po celou dobu přípravy, zadávání a plnění zakázek. Členské státy by měly toto úsilí podporovat prostřednictvím vhodných nástrojů, včetně nástrojů pro analýzu rizik založených na datech, jako je Arachne+, což je nástroj Komise pro vytěžování podnikových údajů a hodnocení rizik, který má pomoci odhalovat podvody, střety zájmů a nesrovnalosti s dopadem na rozpočet EU a předcházet jim. Cílem nového digitálního ekosystému pro zadávání veřejných zakázek v Unii je zajistit transparentnost a odpovědnost, a přispět tak ke snížení rizik ohrožujících integritu postupů. (60) Za účelem přizpůsobení se rychlému technickému, hospodářskému a regulačnímu vývoji by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o řadu prvků tohoto nařízení, které nejsou podstatné: změna prahových hodnot pro zadávání veřejných zakázek každé dva roky s cílem zohlednit rozdíly v rovnocennosti zvláštních práv čerpání, uložení environmentálních požadavků na zadávání veřejných zakázek na určité výrobky, změna seznamu právních předpisů Unie, kterými se zavádějí požadavky na udržitelnost výrobků nebo technologií, v případě potřeby v návaznosti na přijetí nových příslušných právních aktů Unie, změna prahové hodnoty pro používání BIM při zadávání veřejných zakázek, přijetí povinných specifikací a dalších kritérií pro zadávání veřejných zakázek, pokud tyto prvky řeší zjištěné zájmy Unie v oblasti bezpečnosti a veřejné bezpečnosti nebo pokud jsou zjištěny strategické závislosti nebo rizika, změna definice zahrnutých hospodářských subjektů, zboží, služeb nebo stavebních prací nebo doplnění tohoto nařízení stanovením požadavku, aby zadavatelé uplatňovali kterékoli z dobrovolných omezujících opatření stanovených v tomto nařízení, změna nebo rozšíření požadovaných informací o zadávání veřejných zakázek, určení nebo zřízení sítě interoperability a stanovení pravidel pro správu elektronického systému způsobilosti a určení digitálního podnikového dokladu a související sítě. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů[^9]. Zejména zajistit rovnou účast na přípravě [^9] Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1, http://data.europa.eu/eli/agree_interinstit/2016/512/oj. akty v přenesené pravomoci, Evropský parlament a Rada obdrží veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. (61) Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o přijímání rozhodnutí týkajících se úrovně hospodářské soutěže na některých trzích a proveditelnosti vynětí některých typů zadavatelů z pravidel pro zadávání veřejných zakázek; upřesnit, jaký druh konkrétních informací by měl být v každém veřejném shrnutí obsažen, a stanovit propojení veřejných shrnutí a pořadí konkrétních informací obsažených v několika veřejných shrnutích, jakož i související požadavky na zadavatele a poskytovatele služeb elektronického zadávání veřejných zakázek, pokud jde o opakované použití informací; prováděcí opatření pro síť interoperability, službu elektronické způsobilosti a výměnu údajů; stanovit společné specifikace týkající se požadavků na sémantický datový model zadávacích řízení; a určit informace o zadávání veřejných zakázek, které by měly být zpřístupněny vnitrostátnímu datovému prostoru pro zadávání veřejných zakázek (NPPDS) a datovému prostoru pro zadávání veřejných zakázek (PPDS), jejich určení jako veřejně dostupné, podmínky zveřejnění, jako je datum zveřejnění u informací, které původně nebyly veřejně dostupné, a zdroj technických požadavků na validaci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011[^10]. (62) Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž harmonizace pravidel pro postupy zadávání veřejných zakázek, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej, z důvodu jeho rozsahu a účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle. (63) Toto nařízení provádí důkladné regulační čištění a konsoliduje příslušná pravidla pro zadávání veřejných zakázek z odvětvových právních předpisů do jediného referenčního právního předpisu, tohoto nařízení. Poskytuje obecný rámec pro pravidla pro zadávání veřejných zakázek, který nemá význam pro konkrétní odvětví, a výrazně tak zjednoduší uplatňování těchto pravidel v praxi. Aby bylo možné zrušit a začlenit do tohoto nařízení příslušná pravidla pro zadávání veřejných zakázek, která se použijí bez ohledu na druh dotčeného výrobku, je proto nezbytné změnit nařízení (EU) 2023/1542[^11], (EU) 2024/1157[^12], (EU) 2024/1252[^13], (EU) 2024/1735[^14], (EU) 2024/1781[^15], (EU) 2024/2847[^16], (EU) 2024/3110[^17] a (EU) 2025/40[^18] a směrnice 2008/98/ES[^19], (EU) 2019/882[^20], (EU) 2022/2381[^21], (EU) 2023/1791[^22] a (EU) 2024/1760[^23]. Nařízení (ES) č. 1370/2007 by mělo být změněno tak, aby se na něj vztahovala pravidla stanovená v tomto nařízení o bezpečnosti, zabezpečení dodávek a upřednostňování evropských produktů. (64) Směrnice 2014/23/EU, 2014/24/EU a 2014/25/EU by měly být zrušeny. (65) Vzhledem k rozsahu a novosti reforem zavedených tímto nařízením, včetně vytvoření společného digitálního ekosystému a datových prostorů, posílení strategických pravidel pro zadávání veřejných zakázek a nových požadavků na správu a monitorování, by uplatňování tohoto nařízení mělo být odloženo o dva roky. (66) V souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725[^24] byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů, který vydal stanovisko dne [VLOŽIT], OBSAH DŮVODOVÁ ZPRÁVA [^1]: https://commission.europa.eu/topics/competitiveness/draghi-report_en. [^2]: consilium.europa.eu/media/ny3j24sm/much-more-than-a-market-report-by-enrico-letta.pdf. [^3]: https://commission.europa.eu/topics/competitiveness/clean-industrial-deal_en. [^4]: https://commission.europa.eu/topics/competitiveness/competitiveness-compass_en. [^5]: Zvláštní zpráva o zadávání veřejných zakázek v EU za rok 2023 https://www.eca.europa.eu/en/publications?ref=SR-2023-28. [^6]: consilium.europa.eu/en/press/press-releases/2024/05/24/council-adopts-conclusions-on-the-court-of- auditors-report-on-public-procurement/pdf/. [^7]: https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/TA-10-2025-0174_EN.pdf. [^8]: https://data.europa.eu/doi/10.2863/0379789. [^9]: https://www.eesc.europa.eu/en/our-work/opinions-information-reports/opinions/review-european- Veřejné zakázky – právní rámec. [^10]: https://commission.europa.eu/publications/simpler-clearer-and-better-enforced-eu-rulebook_en. [^11]: Věc C-652/22, Kolin İnиaat Turizm Sanayi ve Ticaret Aи v. Státní komise pro dohled nad postupy zadávání veřejných zakázek; Věc C-266/22, CRRC Qingdao Sifang Co. Ltd a Astra Vagoane Călători SA v. Autoritatea pentru Reformă Feroviară a Alstom Ferroviaria SpA. [^12]: Rozdíl v nákladech uvedených v legislativním finančním výkazu a v posouzení dopadů vzniká proto, že legislativní finanční výkaz zahrnuje všechny náklady, zatímco posouzení dopadů zohledňuje pouze dodatečné náklady zavedené politickými opatřeními nad rámec tzv. běžných nákladů. Existují rovněž drobné rozdíly v klasifikaci a vykazování nákladů vyplývající z požadavků finančního nařízení. [^13]: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1252 ze dne 11. dubna 2024, kterým se stanoví rámec pro zajištění bezpečných a udržitelných dodávek kritických surovin a mění nařízení (EU) č. 168/2013, (EU) 2018/858, (EU) 2018/1724 a (EU) 2019/1020 (Úř. věst. L, 2024/1252, 3.5.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1252/oj). [^14]: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1735 ze dne 13. června 2024, kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému výroby technologií pro nulové čisté emise a mění nařízení (Úř. věst. L, 2024/1735, 28.6.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1735/oj). [^15]: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1781 ze dne 13. června 2024 o vytvoření rámce pro stanovení požadavků na ekodesign udržitelných výrobků, o změně směrnice (EU) 2020/1828 a nařízení (EU) 2023/1542 a o zrušení směrnice 2009/125/ES (Úř. věst. L, 2024/1781, 28.6.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1781/oj). [^16]: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2847 ze dne 23. října 2024 o horizontálních požadavcích na kybernetickou bezpečnost produktů s digitálními prvky a o změně nařízení (EU) č. 168/2013 a (EU) 2019/1020 a směrnice (EU) 2020/1828 (akt o kybernetické odolnosti) (Úř. věst. L, 2024/2847, 20.11.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/2847/oj). [^17]: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/3110 ze dne 27. listopadu 2024, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro uvádění stavebních výrobků na trh a zrušuje nařízení (EU) č. 305/2011 (Úř. věst. L, 2024/3110, 18.12.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/3110/oj). [^18]: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1735 ze dne 13. června 2024, kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému výroby technologií pro nulové čisté emise a mění nařízení (EU) 2018/1724 (Úř. věst. L, 2024/1735, 28.6.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1735/oj). [^19]: Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2008/98/oj). [^20]: Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2014/24/oj). [^21]: Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2381 ze dne 23. listopadu 2022 o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy orgánů kotovaných společností a o souvisejících opatřeních (Úř. věst. L 315, 7.12.2022, s. 44, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2022/2381/oj). [^22]: Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1791 ze dne 13. září 2023 o energetické účinnosti a o změně nařízení (EU) 2023/955 (přepracované znění) (Úř. věst. L 231, 20.9.2023, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2023/1791/oj). [^23]: Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1760 ze dne 13. června 2024 o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti a o změně směrnice (EU) 2019/1937 a nařízení (EU) 2023/2859 (Úř. věst. L, 2024/1760, 5.7.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2024/1760/oj). [^24]: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2018/1725/oj). ## Část I ## Obecná ustanovení ## Hlava I ## Předmět a oblast působnosti ### Článek 1 #### Předmět a oblast působnosti 1. Toto nařízení stanoví pravidla pro veřejné zakázky na stavební práce, dodávky nebo služby a koncese na stavební práce nebo služby zadávané jedním nebo více zadavateli od jednoho nebo více hospodářských subjektů, jejichž hodnota se rovná finančním limitům stanoveným v článku 2 nebo je přesahuje. 2. Toto nařízení stanoví procesní pravidla, která se vztahují na zadávání veřejných zakázek a udělování koncesí, jakož i aspekty plánování a plnění těchto zakázek a koncesí související se zadáváním veřejných zakázek, stanoví strategické cíle, které je třeba zohlednit, a zavádí rámec pro společný digitální ekosystém, který se má používat při jejich plánování, zadávání a provádění, jakož i mechanismy k zajištění účinnosti a odpovědnosti zadávání veřejných zakázek. 3. Toto nařízení neupravuje záležitosti týkající se obecného správního nebo smluvního práva v členských státech nad rámec záležitostí uvedených v odstavci 1 a 2. Nemá vliv na způsob, jakým členské státy organizují svou veřejnou správu, včetně finanční a rozpočtové kontroly veřejných výdajů, ani na organizaci svých systémů sociálního zabezpečení. 4. Použití tohoto nařízení podléhá článku 346 Smlouvy. Toto nařízení nebrání přijetí nebo prosazování vnitrostátních opatření nezbytných pro ochranu národní bezpečnosti členských států v souladu se Smlouvou. 5. Tímto nařízením není dotčena svoboda členských států podle článku 4 Smlouvy stanovit v souladu s právem Unie služby obecného hospodářského zájmu a způsob organizace a financování těchto služeb, pokud jsou v souladu s pravidly státní podpory, a konkrétní povinnosti, které se na ně vztahují. Tímto nařízením dále není dotčeno žádné rozhodnutí orgánů veřejné moci o tom, zda, jak a do jaké míry chtějí samy vykonávat veřejné funkce podle článku 14 Smlouvy a protokolu č. 26 Smlouvy. 6. Dohody, rozhodnutí nebo jiné právní nástroje, které upravují převod pravomocí a odpovědnosti za plnění veřejných úkolů mezi zadavateli a které nestanoví odměnu za smluvní plnění, jsou považovány za záležitost vnitřní organizace dotčeného členského státu a jako takové nejsou tímto nařízením nijak dotčeny. ### Článek 2 #### Finanční limity 1. Toto nařízení se vztahuje na veřejné zakázky a koncese, jejichž odhadovaná hodnota bez daně z přidané hodnoty (DPH) se rovná těmto finančním limitům nebo je vyšší: a) 5 404 000 EUR u veřejných zakázek na stavební práce a u koncesí; b) 140 000 EUR u veřejných zakázek na dodávky a služby zadávaných ústředními orgány státní správy uvedenými v příloze I; c) 216 000 EUR u veřejných zakázek na dodávky a na služby zadávaných veřejnými zadavateli na nižší správní úrovni; d) 432 000 EUR u veřejných zakázek na dodávky a služby zadávaných sektorovými zadavateli působícími v odvětvích, na něž se vztahuje část II hlava I kapitola 2; e) 750 000 EUR u zakázek na sociální, zdravotní a vzdělávací služby zadávaných podle článku 58. 2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 141 nebo v naléhavých případech v souladu s článkem 142, kterými se mění prahové hodnoty stanovené v odstavci 1 tohoto článku v souladu s podmínkami stanovenými v článku 3. ### Článek 3 #### Revize finančních limitů 1. Každé dva roky od... [Úřad pro publikace: vložte datum = poslední den měsíce srpna následujícího po datu vstupu tohoto nařízení v platnost] Komise ověří, zda finanční limity stanovené v čl. 2 odst. 1 odpovídají finančním limitům stanoveným v Dohodě Světové obchodní organizace o vládních zakázkách, a v případě potřeby tyto finanční limity upraví v souladu s tímto článkem. 2. Komise upraví prahové hodnoty stanovené v článku 2 v souladu s metodou výpočtu stanovenou v Dohodě o vládních zakázkách. Komise vypočítá hodnotu těchto finančních limitů na základě průměrné denní hodnoty eura vyjádřené ve zvláštních právech čerpání (ZPČ) za období 24 měsíců končící 31. srpna, který předchází úpravě účinné od 1. ledna. Hodnota revidovaných prahových hodnot se v případě potřeby zaokrouhlí dolů na tisíce eur, aby bylo zajištěno dodržování platných prahových hodnot stanovených Dohodou o vládních zakázkách, vyjádřených ve zvláštních právech čerpání. 3. Od 1. ledna 202X [Úřad pro publikace: vložte rok následující po roce vstupu tohoto nařízení v platnost] a poté každé dva roky stanoví Komise hodnoty finančních limitů stanovených v článku 2 tohoto nařízení v národních měnách členských států, jejichž měnou není euro. 4. V souladu s metodou výpočtu stanovenou v Dohodě o vládních zakázkách stanoví Komise hodnoty uvedené v odstavci 3 na základě průměrných denních hodnot těchto měn odpovídajících použitelné prahové hodnotě vyjádřené v eurech za období 24 měsíců končící 31. srpna, který předchází úpravě účinné od 1. ledna následujícího roku. 5. Komise zveřejní upravené finanční limity a jejich odpovídající hodnoty v národních měnách členských států, jejichž měnou není euro, v Úředním věstníku Evropské unie na začátku měsíce listopadu následujícího po jejich revizi. 6. Pokud je nezbytné upravit finanční limity stanovené v článku 3 a pokud závažné naléhavé důvody brání použití postupu stanoveného v článku 141, a tyto naléhavé důvody to tedy vyžadují, použije se na akty v přenesené pravomoci přijaté podle čl. 2 odst. 2 postup uvedený v článku 142. ## Hlava II ## Zásady, politické cíle a definice ### Článek 4 #### Zásady zadávání veřejných zakázek 1. Zadávání veřejných zakázek se řídí zásadou nejlepší kvality za veřejné peníze, čímž slouží cíli efektivních veřejných výdajů a investic. 2. Zadavatelé jednají s hospodářskými subjekty pocházejícími z Unie a s hospodářskými subjekty, které jsou zahrnutými hospodářskými subjekty v souladu s čl. 70 odst. 1, rovnocenně a bez diskriminace a zajišťují plný účinek volného pohybu osob, zboží a služeb a svobody usazování na vnitřním trhu Unie. Jednají transparentním a přiměřeným způsobem. 3. Zadavatelé přijmou vhodná opatření, aby zajistili integritu zadávacího řízení a zabránili okolnostem, které by mohly ohrozit jeho nestrannost a spravedlnost. Zadavatelé nesmí své zakázky koncipovat tak, aby byly vyloučeny z oblasti působnosti tohoto nařízení nebo aby byla nepřiměřeně omezena hospodářská soutěž. 4. Zadavatelé přijmou vhodná opatření k zajištění toho, aby hospodářské subjekty při plnění veřejných zakázek dodržovaly příslušné povinnosti týkající se cílů politiky stanovených v článku 5, včetně platných povinností v oblasti environmentálního, sociálního a pracovního práva stanovených právem Unie, vnitrostátním právem, kolektivními smlouvami nebo mezinárodními úmluvami v oblasti environmentálního, sociálního a pracovního práva uvedenými v příloze II. ### Článek 5 #### Politické cíle Zadávání veřejných zakázek se řídí strategickými politickými cíli Unie, zejména: a) posílení konkurenceschopnosti Unie prostřednictvím prosperujícího vnitřního trhu, prosazování inovací a posílení výrobní a čisté průmyslové základny Unie; b) dosažení cílů Unie v oblasti životního prostředí a klimatu; c) prosazování sociální spravedlnosti, spravedlivých pracovních podmínek a inkluzivní společnosti, a to i za podpory sociálního dialogu; d) bezpečnosti, zabezpečení, odolnosti a hospodářské bezpečnosti Unie, mimo jiné prostřednictvím strategické nezávislosti. ### Článek 6 #### Definice Pro účely tohoto nařízení se rozumí: 1) „utajovanými informacemi“ jakékoli informace nebo materiály bez ohledu na jejich formu, povahu nebo způsob přenosu, jimž byl přidělen určitý stupeň utajení nebo ochrany a které v zájmu národní bezpečnosti a v souladu s právními a správními předpisy platnými v dotčeném členském státě vyžadují ochranu před zneužitím, zničením, odstraněním, zveřejněním, ztrátou nebo přístupem ze strany jakékoli neoprávněné osoby, nebo před jakýmkoli jiným druhem ohrožení; 2) „dnem“ kalendářní den; 3) „nástrojem digitálních podnikových dokladů“ digitální nástroj umožňující ověřování, výměnu a uchovávání důkazů týkajících se důvodů pro vyloučení, kritérií pro výběr, původu a dalších požadavků stanovených podle tohoto nařízení v zadávacím řízení a dostupný prostřednictvím tohoto nástroje; 4) „hospodářským subjektem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba nebo veřejný subjekt nebo skupina těchto osob a/nebo subjektů, jako jsou společné podniky, konsorcia nebo jiná, včetně dočasných sdružení bez právní subjektivity, které na trhu nabízejí provedení stavby nebo stavebních prací, dodání výrobků nebo poskytování služeb; 5) „profilem způsobilosti“ se rozumí kompilovaný dokument vytvořený elektronickou službou způsobilosti uvedenou v článku 133, který obsahuje informace o hospodářském subjektu, včetně informací o jeho souladu s důvody pro vyloučení, kritérii pro výběr a původem; 6) „platformou pro elektronické zadávání veřejných zakázek“ digitální nástroj, který umožňuje elektronickou komunikaci mezi zadavateli a hospodářskými subjekty prostřednictvím sítě interoperability; 7) „poskytovatelem služeb elektronického zadávání veřejných zakázek“ hospodářský subjekt, který poskytuje platformu pro elektronické zadávání veřejných zakázek; 8) „funkčním požadavkem“ požadavek, který popisuje výkon, požadovanou funkci, schopnost, výstup nebo výsledek, jehož mají stavební práce, výrobky nebo služby dosáhnout, aniž by odkazoval na konkrétní technické prostředky, návrh nebo metody, jimiž je těchto funkcí nebo výsledků dosaženo; 9) „harmonizovanou normou“ harmonizovaná norma ve smyslu čl. 2 bodu 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1025/2012[^25]; 10) „zakázkou s vysokým podílem lidské práce“ zakázka s předmětem, u níž náklady práce obvykle představují alespoň 50 % celkové hodnoty zakázky; 11) „životním cyklem“ všechny možné po sobě jdoucí nebo provázané fáze nebo obojí, včetně výzkumu a vývoje, který má být proveden, výroby, obchodu a jeho podmínek, přepravy, používání a údržby, a to po celou dobu existence výrobku, stavebních prací nebo služeb, od získání surovin nebo vytvoření zdrojů až po odstranění, likvidaci a ukončení provozu nebo používání; 12) „mikropodnikem, malým nebo středním podnikem“ mikropodnik, malý nebo střední podnik ve smyslu přílohy doporučení Komise 2003/361/ES[^26]; 13) „zadáváním veřejných zakázek v předobchodní fázi“ zadávání veřejných zakázek na služby ve výzkumu a vývoji, které zahrnují sdílení rizik a přínosů v tržních podmínkách a postupný rozvoj hospodářské soutěže; 14) „podrobnostmi zadávacího řízení“ veškeré informace vypracované zadavatelem nebo na něž zadavatel odkazuje, aby popsal prvky veřejné zakázky před zadáním veřejné zakázky, včetně veřejných shrnutí, technických specifikací, návrhu smlouvy, vzorů pro předkládání informací hospodářskými subjekty, informací o obecně platných povinnostech a veškerých dalších informací; 15) „informacemi o veřejné zakázce“ veškeré údaje poskytnuté zadavatelem, které se týkají celého životního cyklu veřejné zakázky, a to i před zadáním veřejné zakázky a po něm; (16) „zadáváním zakázek na služby v oblasti výzkumu a vývoje“ (dále jen „zadávání zakázek v oblasti výzkumu a vývoje“) se rozumí zadávání zakázek na základní výzkum, průmyslový výzkum a experimentální vývoj až po původní vývoj. Původní vývoj prvního výrobku, služby nebo práce může zahrnovat omezenou výrobu nebo dodávku s cílem začlenit výsledky provozních zkoušek a prokázat, že dotčený výrobek, služba nebo práce jsou vhodné pro výrobu nebo dodávku v množství odpovídajícím přijatelným normám kvality, ale nezahrnuje výrobu nebo dodávku ve velkém s cílem dosáhnout obchodní životaschopnosti nebo pokrýt náklady na výzkum a vývoj. Zadávání veřejných zakázek na výzkum a vývoj může zahrnovat získání vlastnictví prototypů nebo prvních výrobků, služeb nebo stavebních prací, které jsou vyvinuty na žádost zadavatele v průběhu konkrétní veřejné zakázky na služby v oblasti výzkumu a vývoje a pro tuto zakázku, ale nezahrnuje komerční využití konečných výrobků, služeb nebo stavebních prací. 17) „zadavatelem“ veřejný zadavatel v souladu s článkem 7 nebo sektorový zadavatel v souladu s článkem 8; 18) „veřejnou zakázkou“ úplatná smlouva uzavřená písemnou formou mezi jedním nebo více hospodářskými subjekty a jedním nebo více zadavateli, jejímž předmětem je provedení stavebních prací, dodání výrobků nebo poskytnutí služeb; 19) „veřejnou zakázkou na služby“ veřejná zakázka, jejímž předmětem je poskytování jiných služeb, než jsou služby uvedené v bodě 22; (20) „veřejným shrnutím“ přehled veřejné zakázky v daném okamžiku zveřejněný zadavatelem; (21) „veřejnou zakázkou na dodávky“ veřejná zakázka, jejímž předmětem je koupě, leasing, pronájem nebo koupě na splátky výrobků, s předkupním právem nebo bez něj. Výrobky mohou být nové, použité, renovované, repasované a produkty jako služby. Veřejná zakázka na dodávky může jako vedlejší předmět zahrnovat umístění stavby a instalační práce; 22) „veřejnou zakázkou na stavební práce“ veřejná zakázka, jejímž předmětem je: a) provedení, nebo projekt i provedení stavebních prací vztahujících se k jedné z činností ve smyslu přílohy V; b) provedení, nebo projekt i provedení stavby; c) provedení stavby, která odpovídá požadavkům stanoveným veřejným zadavatelem, jenž má rozhodující vliv na druh nebo projekt stavby, jakýmikoli prostředky; 23) „společenskou výzvou“ vývoj nebo situace, která má důsledky pro účinné a účelné plnění veřejných úkolů a ovlivňuje fungování dotčeného zadavatele nebo zadavatelů nebo osob, které jsou na těchto službách závislé; 24) „návrhem inovativního řešení“ návrh hospodářského subjektu nastiňující jeho inovativní přístup k řešení společenské výzvy, včetně souvisejících rizik, potenciálního dopadu a přínosů, a jeho vizi vývoje, testování a zavádění inovativního řešení ve spolupráci se zadavatelem; 25) „subdodavatelem“ hospodářský subjekt, který smluvně získává odpovědnost za plnění části veřejné zakázky – s výjimkou pouhého poskytnutí zboží nebo částí, které jsou nezbytné pro poskytnutí stavební práce nebo služby – od hospodářského subjektu, kterému byla taková veřejná zakázka zadána; 26) „předmětem zakázky“ stavební práce, služby nebo dodávky, které zadavatel zamýšlí pořídit prostřednictvím veřejné zakázky za účelem uspokojení svých potřeb; 27) „stavbou“ se rozumí výsledek souboru stavebních nebo stavebně inženýrských prací, který je sám o sobě dostačující, aby plnil hospodářskou nebo technickou funkci. [^25]: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2012/1025/oj). [^26]: Doporučení Komise ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (oznámeno pod číslem K(2003) 1422) (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36, ELI: http://data.europa.eu/eli/reco/2003/361/oj), ## Část II ## Dotčené subjekty ## Hlava I ## Zadavatelé ## Kapitola 1 ## Identifikace zadavatelů ### Článek 7 #### Veřejní zadavatelé 1. Pro účely tohoto nařízení jsou veřejnými zadavateli ústřední orgány státní správy, orgány státní správy na nižší než ústřední úrovni, veřejnoprávní subjekty nebo sdružení tvořená jedním nebo více takovými veřejnými zadavateli bez ohledu na to, zda zadávací řízení provádí jedna nebo více konkrétních správních jednotek v jejich rámci. 2. Pro účely tohoto nařízení jsou ústředními orgány státní správy orgány uvedené v příloze I, a pokud byly na vnitrostátní úrovni provedeny opravy nebo změny, nástupnické subjekty těchto orgánů. Jsou-li na vnitrostátní úrovni provedeny opravy nebo změny, oznámí je členské státy Komisi do tří měsíců. 3. Orgány státní správy na nižší než ústřední úrovni se rozumí: a) Státní, regionální nebo místní orgány jiné než uvedené v příloze I; b) ústřední nákupní subjekty, které samy nejsou ústředními orgány státní správy; c) veřejnoprávní subjekty uvedené v odstavci 4. 4. Pro účely tohoto nařízení se veřejnoprávními subjekty rozumí subjekty, které splňují všechny tyto podmínky: a) jejich zvláštním účelem je uspokojování potřeb obecného zájmu a nemají průmyslovou nebo obchodní povahu; b) mají právní subjektivitu; c) jsou z více než 50 % financovány státem, regionálními nebo místními orgány nebo jinými veřejnoprávními subjekty; nebo podléhají řízení a dohledu těchto orgánů nebo subjektů; nebo mít správní, řídící nebo dozorčí radu, pokud je více než polovina jejich členů jmenována státem, regionálními nebo místními orgány nebo jinými veřejnoprávními subjekty. 5. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 141 za účelem změny přílohy I aktualizací seznamu ústředních orgánů státní správy na základě oznámení obdržených od členských států podle odstavce 2 tohoto článku. ### Článek 8 #### Sektoroví zadavatelé 1. Pro účely tohoto nařízení jsou sektorovými zadavateli veřejní zadavatelé, veřejné podniky a subjekty, které působí na základě zvláštních nebo výhradních práv a které vykonávají jednu nebo více činností uvedených v článcích 12 až 18 nebo jejich kombinaci, pokud tato činnost není přímo vystavena hospodářské soutěži na trzích, na které není omezen přístup ve smyslu článku 19. 2. Veřejným podnikem je podnik, ve kterém jeden nebo více veřejných zadavatelů může vykonávat přímo nebo nepřímo dominantní vliv na základě vlastnictví podniku, finanční účasti v něm nebo pravidel, jimiž se řídí. Předpokládá se, že veřejní zadavatelé mají dominantní vliv v kterémkoli z následujících případů, v nichž přímo či nepřímo: a) drží většinu upsaného základního kapitálu podniku; b) kontroluje většinu hlasů spojených s akciemi vydanými podnikem; c) mohou jmenovat více než polovinu členů správního, řídícího nebo dozorčího orgánu podniku. 3. Pro účely tohoto nařízení se zvláštními nebo výhradními právy rozumí práva udělená příslušným orgánem členského státu na základě právního nebo správního předpisu, jehož důsledkem je omezení výkonu činností uvedených v článcích 12 až 18 na jeden nebo více subjektů a který podstatně ovlivňuje schopnost jiných subjektů vykonávat tuto činnost. Práva, která byla udělena postupem, u něhož bylo zajištěno náležité zveřejnění, pokud toto udělení bylo založeno na objektivních kritériích, nepředstavují „zvláštní nebo výhradní práva“ ve smyslu prvního pododstavce. Postupy uvedené v druhém pododstavci zahrnují mimo jiné: a) zadávací řízení s předchozí výzvou k účasti v soutěži v souladu se směrnicí 2009/81/ES[^27] nebo veřejné shrnutí soutěže podle tohoto nařízení; b) postupy podle jiných právních aktů Unie, které zajišťují odpovídající předchozí transparentnost při udělování povolení na základě objektivních kritérií, mimo jiné včetně postupů podle právních aktů Unie uvedených v příloze III. [^27]: Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES (Úř. věst. L 216, 20.8.2009, s. 76, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2009/81/oj). ### Článek 9 #### Centrální zadavatelé 1. Zadavatelé mohou organizovat své činnosti v oblasti zadávání veřejných zakázek vytvářením a využíváním centrálních zadavatelů v souladu s pravidly stanovenými v tomto článku. 2. Pro účely tohoto nařízení se centrálními zadavateli rozumí každý zadavatel, který vykonává tyto činnosti: a) působí jako velkoobchodník nákupem a dalším prodejem řešení zakoupených na trhu pro zadavatele; b) působí jako zprostředkovatel tím, že zveřejňuje shrnutí a zadává zakázky zadavatelům; Kromě výše uvedených činností mohou centrální zadavatelé rovněž provádět činnosti společného zadávání veřejných zakázek nebo se na nich podílet nebo poskytovat zadavatelům pomocné podpůrné služby při nákupu, včetně technické pomoci, technické infrastruktury nebo poradenství. 3. Zadavatelé uvedou ve veřejných shrnutích podle článku 110, pokud jednají jako centrální zadavatel. 4. Každý zadavatel může získat řešení od kteréhokoli centrálního zadavatele usazeného v Unii nebo jeho prostřednictvím, aniž by použil postupy stanovené v tomto nařízení pro poskytování služeb centrálního zadavatele. 5. Má se za to, že zadavatel, který získá řešení od centrálního zadavatele nebo jeho prostřednictvím a který byl pro toto řešení povinen uplatňovat toto nařízení, splňuje toto nařízení, pokud jde o zadávání zakázek na toto řešení. 6. Má se za to, že zadavatel, který pořizuje řešení od orgánu, instituce nebo jiného subjektu Unie nebo jejich prostřednictvím a který provádí společné zadávání veřejných zakázek, jedná jménem členských států nebo jedná jako centrální zadavatel podle nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 [^28] nebo jiných právních aktů Unie jiných než toto nařízení, které stanoví provádění společného zadávání veřejných zakázek nebo jedná jménem členských států nebo jako centrální zadavatel, splňuje toto nařízení, pokud jde o zadávání veřejných zakázek na toto řešení. [^28]: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 ze dne 23. září 2024, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (přepracované znění) (Úř. věst. L, 2024/2509, 26.9.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/2509/oj). ### Článek 10 #### Společné zadávání veřejných zakázek 1. Dva nebo více zadavatelů, včetně zadavatelů z různých členských států, mohou při zadávání některých konkrétních veřejných zakázek jednat společně. 2. Společné zadávací řízení se řídí dohodou mezi stranami, která mimo jiné stanoví: a) příslušné povinnosti dotčených stran, odpovědnost za řízení společného řízení, rozdělení stavebních prací, dodávek nebo služeb, které mají být společně pořízeny, nebo práva, která mají být převedena; odpůrce b) pokud jsou zadavatelé z různých členských států, právní systém, kterým se řídí řízení, a v důsledku toho právní předpisy použitelné na spory, příslušný orgán příslušný k přezkumu a použitelná soudní příslušnost a právo, kterým se řídí výsledné veřejné zakázky. Rozdělení odpovědnosti a platné vnitrostátní právní předpisy se uvedou v podrobnostech zadávacího řízení na společně zadávané veřejné zakázky. 3. Tímto článkem nejsou dotčeny čl. 9 odst. 6 a čl. 69 odst. 3 písm. f) tohoto nařízení a čl. 168 odst. 2 a 3 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 nebo jiné právní akty Unie. ## Kapitola 2 ## Činnosti v oblasti veřejných služeb ## Oddíl 1 ## ZAHRNUTÉ ČINNOSTI ### Článek 11 #### Společná ustanovení 1. Pro účely článků 12, 13 a 14 zahrnuje pojem „dodávka“ výrobu nebo produkci, velkoobchodní prodej a maloobchodní prodej. 2. Výroba plynu ve formě těžby spadá do oblasti působnosti článku 18. ### Článek 12 #### Plyn a teplo 1. V souvislosti s plynem a teplem se toto nařízení vztahuje na tyto činnosti: a) poskytování nebo provoz pevných sítí určených k poskytování služby veřejnosti v souvislosti s výrobou, dopravou nebo distribucí plynu nebo tepla; b) dodávky plynu nebo tepla do sítí uvedených v písmenu a). 2. Dodávka plynu nebo tepla sektorovým zadavatelem, který není veřejným zadavatelem, do pevných sítí, které poskytují službu veřejnosti, nepředstavuje relevantní činnost ve smyslu odstavce 1 tohoto článku, pokud jsou splněny obě tyto podmínky: a) výroba plynu nebo tepla tímto sektorovým zadavatelem je nevyhnutelným důsledkem vykonávání jiných činností, než jsou činnosti uvedené v odstavci 1 tohoto článku nebo v článcích 13, 14 nebo 15; b) dodávka do veřejné sítě je zaměřena pouze na hospodářské využití takové výroby a nepřesahuje 20 % průměrného obratu sektorového zadavatele za tři roky předcházející roku, v němž se dodávka uskutečňuje. ### Článek 13 #### Elektřina 1. V souvislosti s elektřinou se toto nařízení vztahuje na tyto činnosti: a) poskytování nebo provoz pevných sítí určených k poskytování služby veřejnosti v souvislosti s výrobou, dopravou nebo distribucí elektřiny; b) dodávky elektřiny do sítí uvedených v písmenu a). 2. Dodávka elektřiny sektorovým zadavatelem, který není veřejným zadavatelem, do pevných sítí, které poskytují službu veřejnosti, se nepovažuje za relevantní činnost ve smyslu odstavce 1 tohoto článku, pokud jsou splněny obě tyto podmínky: a) k výrobě elektřiny tímto sektorovým zadavatelem dochází proto, že jeho vlastní spotřeba je nezbytná pro vykonávání jiných činností, než jsou činnosti uvedené v odstavci 1 tohoto článku nebo v článcích 12, 14 nebo 15; b) dodávka do veřejné sítě závisí pouze na vlastní spotřebě sektorového zadavatele a nepřesahuje 30 % celkové výroby energie sektorového zadavatele na základě průměru za tři roky předcházející roku, v němž se dodávka uskutečňuje. ### Článek 14 #### Voda 1. Pokud jde o vodu, vztahuje se toto nařízení na tyto činnosti: a) poskytování nebo provoz pevných sítí určených k poskytování služby veřejnosti v souvislosti s výrobou, dopravou nebo distribucí pitné vody; b) dodávky pitné vody do sítí uvedených v písmenu a). 2. Toto nařízení se vztahuje rovněž na zakázky zadávané sektorovými zadavateli, kteří vykonávají činnost uvedenou v odstavci 1 a kteří souvisejí s jednou z těchto činností: a) projekty vodohospodářských staveb, zavlažování nebo odvodňování půdy, pokud objem vody, který má být použit pro dodávku pitné vody, představuje více než 20 % celkového objemu vody zpřístupněné těmito projekty nebo zavlažovacími nebo odvodňovacími zařízeními; b) odstraňování nebo čištění odpadních vod. 3. Dodávka pitné vody sektorovým zadavatelem, který není veřejným zadavatelem, do pevných sítí, které poskytují službu veřejnosti, se nepovažuje za relevantní činnost ve smyslu odstavce 1 tohoto článku, pokud jsou splněny obě tyto podmínky: a) k výrobě pitné vody tímto sektorovým zadavatelem dochází proto, že její spotřeba tímto sektorovým zadavatelem je nezbytná pro výkon jiné činnosti, než jsou činnosti uvedené v článcích 14 až 17; b) dodávka do veřejné sítě závisí pouze na vlastní spotřebě sektorového zadavatele a nepřesahuje 30 % celkové výroby pitné vody sektorového zadavatele na základě průměru za tři roky předcházející roku, v němž se dodávka uskutečňuje. ### Článek 15 #### Služby v oblasti dopravy 1. Toto nařízení se vztahuje na poskytování nebo provoz sítí poskytujících služby veřejnosti v oblasti železniční dopravy, automatizovaných systémů, tramvajové, trolejbusové, autobusové nebo lanové dopravy. 2. Co se týká dopravních služeb, má se za to, že síť existuje tam, kde je služba poskytována podle provozních podmínek stanovených příslušným orgánem členského státu, jako jsou podmínky pro obsluhované trasy, kapacita, která má být k dispozici, nebo četnost služeb. ### Článek 16 #### Přístavy a letiště Toto nařízení se vztahuje na využívání zeměpisné oblasti za účelem poskytování letištních a námořních nebo vnitrozemských přístavů nebo jiných terminálových zařízení leteckým a námořním dopravcům nebo dopravcům na vnitrozemských vodních cestách. ### Článek 17 #### Poštovní služby 1. Toto nařízení se vztahuje na činnosti související s poskytováním těchto služeb: a) poštovních služeb; b) jiné než poštovní služby, pokud jsou tyto služby poskytovány subjektem, který rovněž poskytuje poštovní služby ve smyslu odst. 2 písm. b) tohoto článku, a pokud ve vztahu k těmto službám nejsou splněny podmínky stanovené v článku 19. 2. Pro účely tohoto článku, a aniž je dotčena směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/67/ES[^29], se rozumí: a) „poštovní zásilkou“ zásilka s adresou v konečné podobě, ve které má být přepravena, bez ohledu na hmotnost. Kromě listovních zásilek zahrnují tyto zásilky také například knihy, katalogy, noviny, časopisy a poštovní balíky obsahující zboží s obchodní hodnotou či bez obchodní hodnoty, bez ohledu na hmotnost; b) „poštovními službami“ služby spočívající ve výběru, třídění, přepravě a dodávání poštovních zásilek, včetně služeb spadajících do oblasti působnosti povinnosti všeobecných služeb stanovené v článku 3 směrnice 97/67/ES i mimo ni; c) „jinými než poštovními službami“ služby poskytované v těchto oblastech: i) služby řízení doručovacích služeb jak před odesláním, tak po něm, včetně služeb řízení pošty; ii) služby týkající se poštovních zásilek nezahrnutých v písmenu a), jako jsou reklamní zásilky bez adresy. [^29]: Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/67/ES ze dne 15. prosince 1997 o společných pravidlech pro rozvoj vnitřního trhu poštovních služeb Společenství a zvyšování kvality služby (Úř. věst. L 15, 21.1.1998, s. 14, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/1997/67/oj). ### Článek 18 #### Těžba a průzkum zdrojů energie Toto nařízení se vztahuje na využívání zeměpisné oblasti za účelem: a) těžba ropy nebo zemního plynu; b) průzkum nebo těžba uhlí nebo jiných pevných paliv. ## Oddíl 2 ## VYNĚTÍ NĚKTERÝCH ČINNOSTÍ V ODVĚTVÍ VEŘEJNÝCH SLUŽEB ### Článek 19 #### Činnosti přímo vystavené hospodářské soutěži 1. Toto nařízení se nevztahuje na zakázky na výkon činností uvedených v článcích 12 až 18 s ohledem na danou zeměpisnou oblast, pokud je činnost přímo vystavena hospodářské soutěži na trzích, na které není v dané zeměpisné oblasti omezen přístup, je-li to stanoveno prováděcím aktem přijatým podle čl. 20 odst. 4. 2. Pro účely odstavce 1 se o otázce, zda je činnost přímo vystavena hospodářské soutěži, rozhoduje na základě kritérií, která jsou v souladu s ustanoveními Smlouvy o hospodářské soutěži, a aniž je dotčeno použití právních předpisů o hospodářské soutěži na situaci, která je předmětem rozhodnutí. Tato kritéria mohou zahrnovat: a) vlastnosti dotčených výrobků nebo služeb; b) existenci alternativních produktů nebo služeb považovaných za nahraditelné na straně nabídky nebo poptávky; c) ceny; odpůrce d) skutečná nebo potenciální přítomnost více než jednoho dodavatele daných výrobků nebo poskytovatele dotčených služeb na relevantním trhu. Dotčená činnost může být součástí většího odvětví nebo může být vykonávána pouze v určitých částech území Unie, včetně určitých částí členských států. 3. Zeměpisná oblast, na jejímž základě se posuzuje přímé vystavení hospodářské soutěži, sestává z oblasti, v níž se dotyčné podniky podílejí na nabídce výrobků nebo služeb a poptávce po nich, v níž jsou podmínky hospodářské soutěže dostatečně stejnorodé a kterou lze odlišit od sousedních oblastí, zejména proto, že podmínky hospodářské soutěže jsou v těchto oblastech znatelně odlišné. Toto posouzení zohlední především výrazné rozdíly v podílech podniků na trhu a existenci překážek vstupu na trh nebo preferencí spotřebitelů. Přihlíží rovněž k faktorům, jako je povaha a vlastnosti dotčených výrobků nebo služeb a případné podstatné cenové rozdíly mezi dotčenou oblastí a sousedními oblastmi. Územní působnost oblasti, na jejímž základě se posuzuje vystavení hospodářské soutěži, je omezena na území členského státu. 4. Pro účely odstavce 1 se přístup na trh považuje za neomezený, pokud členský stát provedl a uplatňuje právní akty Unie uvedené v příloze IV. V opačném případě se prokáže, že přístup na dotčený trh je volný z právního i faktického hlediska. ### Článek 20 #### Postup udělení výjimky 1. Pokud se členský stát nebo sektorový zadavatel domnívá, že je daná činnost přímo vystavena hospodářské soutěži na trzích, na které není omezen přístup, může jako přípravný krok k případné formální žádosti o výjimku předložit Komisi předběžnou otázku týkající se použitelnosti článku 19 podle odstavce 2 tohoto článku nebo přímo formální žádost o výjimku podle odstavce 3 tohoto článku, aby zjistil, zda se na danou činnost toto nařízení nevztahuje. 2. Během nepovinné přípravné fáze následující po předložení předběžné otázky provede Komise v duchu loajální spolupráce počáteční posouzení podmínek stanovených v článku 19. Toto posouzení vychází ze všech informací týkajících se dané činnosti, které již má Komise k dispozici nebo které má k dispozici. K doplnění informací, které již má k dispozici, si Komise může vyžádat doplňující informace od dotčeného sektorového zadavatele nebo členského státu nebo jakékoli jiné strany příslušné ve vztahu k dotčené činnosti a trhu. Komise může vyzvat sektorového zadavatele, členský stát a další dotčené strany k další písemné nebo ústní komunikaci s cílem prozkoumat, zda jsou splněny podmínky pro udělení výjimky, a to i pokud jde o objasnění chybějících skutečností, údajů nebo odůvodnění. Komise odpoví na otázku předběžného posouzení do 180 kalendářních dnů od jejího předložení. Pokud informace shromážděné při posuzování předběžné otázky postačují k závěru, že podmínky stanovené v článku 19 jsou splněny, ukončí Komise přípravnou fázi, upustí od podání formální žádosti o výjimku a přijme prováděcí akt, v němž prohlásí, že příslušná činnost byla vyňata podle odstavce 4 tohoto článku. Dotčený členský stát nebo sektorový zadavatel může podat formální žádost kdykoli před koncem období uvedeného v druhém pododstavci. Pokud informace shromážděné při posuzování předběžné otázky nepostačují k vyvození závěru, že podmínky stanovené v článku 19 jsou splněny, informuje Komise dotčený členský stát nebo sektorového zadavatele a poté se členský stát nebo sektorový zadavatel může rozhodnout podat formální žádost o výjimku podle odstavce 3 tohoto článku. 3. Po předložení formální žádosti o výjimku, a to buď přímo, nebo na základě neprůkazného, negativního nebo částečně negativního výsledku přípravné fáze, provede Komise úplné posouzení podmínek stanovených v článku 19. Formální žádost o výjimku musí obsahovat všechny relevantní skutečnosti, a zejména informace o veškerých právních a správních předpisech nebo dohodách týkajících se dodržování těchto podmínek. Může zahrnovat stanovisko nezávislého vnitrostátního orgánu příslušného ve vztahu k dotčené činnosti. Forma, obsah a další podrobnosti žádosti o výjimku se řídí požadavky prováděcího aktu založeného na odstavci 10 tohoto článku. 4. Po posouzení předložených informací Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijatých ve lhůtách stanovených v druhém pododstavci tohoto odstavce stanoví, zda je činnost přímo vystavena hospodářské soutěži na základě kritérií stanovených v článku 19. Tyto prováděcí akty se přijímají postupem podle čl. 143 odst. 2. Činnost přestane podléhat tomuto nařízení, pokud: a) Komise přijala prováděcí akt, který stanoví, že činnost je ve lhůtě stanovené v písmenu b) přímo vystavena hospodářské soutěži; b) Komise nepřijala prováděcí akt v těchto lhůtách: i) v případě, že k žádosti o výjimku není přiloženo stanovisko nezávislého vnitrostátního orgánu: (1) 90 dnů; (2) 120 dnů, pokud Komise výjimečně informuje sektorového zadavatele a dotčený členský stát, že míra složitosti žádosti o výjimku vyžaduje více času na analýzu situace v oblasti hospodářské soutěže na relevantním trhu nebo činnosti; ii) je-li k žádosti o výjimku přiloženo stanovisko nezávislého vnitrostátního orgánu: (1) 60 dnů; 2) výjimečně 80 dnů, pokud Komise informuje sektorového zadavatele a dotčený členský stát, že míra složitosti žádosti o výjimku vyžaduje více času na analýzu situace v oblasti hospodářské soutěže na relevantním trhu nebo činnosti. Tyto lhůty začínají prvním pracovním dnem následujícím po dni, kdy Komise obdrží žádost o výjimku, nebo pokud jsou informace, které mají být poskytnuty spolu s žádostí o výjimku, neúplné, prvním pracovním dnem následujícím po obdržení úplných informací. Lhůty uvedené v písmenu b) může Komise se souhlasem dotčeného členského státu nebo sektorového zadavatele prodloužit. Komise si může od dotčeného členského státu nebo sektorového zadavatele či nezávislého vnitrostátního orgánu nebo jakéhokoli jiného příslušného vnitrostátního orgánu vyžádat informace, které považuje za nezbytné k provedení svého posouzení, včetně souvisejících dodatečných informací nebo vysvětlení k již poskytnutým informacím. Lhůty stanovené v písmenu b) se pozastaví až do obdržení úplných a správných informací. 5. Po podání žádosti o výjimku může dotčený členský stát nebo sektorový zadavatel se souhlasem Komise svou žádost o výjimku podstatně změnit, zejména pokud jde o dotčené činnosti nebo zeměpisné oblasti. V takovém případě se použije nová lhůta pro přijetí prováděcího aktu, která se vypočítá v souladu s odst. 4 písm. b), pokud se Komise a dotčený členský stát nebo sektorový zadavatel nedohodnou na kratší lhůtě. 6. Pokud Komise v souvislosti se žádostí o výjimku vydá dotčenému členskému státu nebo sektorovému zadavateli žádost o informace, na kterou neobdrží odpověď po dobu 180 dnů, považuje se žádost o výjimku za staženou. 7. Pokud je činnost v daném členském státě již předmětem postupu podle odstavců 1 a 5, další žádosti o výjimku týkající se stejné činnosti ve stejném členském státě před uplynutím lhůty stanovené pro první žádost o výjimku se nepovažují za nové postupy, ale vyřizují se v souvislosti s první žádostí o výjimku a v jejím období. 8. Komise může z moci úřední provést novou analýzu podmínek pro udělení výjimky, a to i na základě informací od třetí strany nebo v případě formální žádosti členského státu. 9. Komise zpřístupní informace o použitelnosti čl. 19 odst. 1 na zahrnuté činnosti pro daný trh a činnost, včetně skutečnosti, že byla podána žádost o výjimku, příslušných lhůt pro její posouzení a případných prodloužení nebo pozastavení platnosti výjimky. Komise rovněž zveřejní informace o předběžných otázkách a nových analýzách provedených podle odstavce 8. 10. Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, kterými stanoví podrobná pravidla pro uplatňování odstavců 1 až 9, včetně alespoň pravidel týkajících se: a) prováděcí ustanovení týkající se formy, obsahu a dalších podrobností předběžných otázek a žádostí o výjimku podle odstavců 1 a 3; b) zveřejnění podle odstavce 9. Tento prováděcí akt se přijme poradním postupem podle čl. 143 odst. 2. ## Hlava II ## Hospodářské subjekty ## Kapitola 1 ## Obecná ustanovení ### Článek 21 #### Hospodářské subjekty 1. Zadavatelé nesmějí od hospodářských subjektů vyžadovat, aby měly určitou právní formu, aby se mohly zadávacího řízení zúčastnit. 2. Hospodářské subjekty, které jsou podle právních předpisů členského státu, v němž jsou usazeny, oprávněny poskytovat příslušné dodávky, stavební práce nebo služby, nesmí být odmítnuty pouze z toho důvodu, že podle právních předpisů členského státu, v němž má být zakázka zadána, by se od hospodářského subjektu vyžadovalo, aby byl buď fyzickou, nebo právnickou osobou. 3. Zadavatelé mohou v případě služeb, stavebních prací nebo umísťovacích a instalačních prací od právnických osob požadovat, aby před zahájením provádění dotčených úkolů uvedly jména a příslušnou kvalifikaci pracovníků odpovědných za plnění dané zakázky. ### Článek 22 #### Skupiny hospodářských subjektů 1. Zadavatelé nestanoví kritéria pro výběr podle článku 27 pro skupiny hospodářských subjektů, které se liší od kritérií pro jiné hospodářské subjekty, není-li v tomto článku stanoveno jinak. Má se za to, že skupina hospodářských subjektů splňuje kritérium pro výběr, pokud: a) jeden hospodářský subjekt ve skupině má nezbytnou technickou a odbornou způsobilost nebo ekonomické a finanční předpoklady; nebo b) pokud lze tuto způsobilost nebo postavení prokázat kombinací příslušné technické a odborné způsobilosti nebo ekonomické a finanční situace dvou nebo více členů skupiny, ledaže by tato kombinace nedosáhla stejné úrovně způsobilosti nebo postavení. 2. Je-li to odůvodněno povahou zakázky a v souladu se zásadou proporcionality, mohou zadavatelé: a) odchýlit se od odst. 1 druhého pododstavce písm. a) nebo b), pokud jde o kritéria výběru relevantní pro určité zásadní úkoly; b) požadovat, aby určité zásadní úkoly vykonával přímo člen skupiny, který splňuje kritérium pro výběr relevantní pro daný úkol. Zadavatelé určí zásadní úkoly a související požadavky a jasně je uvedou a zdůvodní v podrobnostech zadávacího řízení. 3. Podmínky plnění veřejné zakázky skupinami hospodářských subjektů se mohou lišit od podmínek uložených jiným hospodářským subjektům pouze tehdy, je-li to opodstatněno objektivními důvody, které jsou přiměřené a jasně uvedené v podrobnostech zadávacího řízení. 4. Aniž je dotčena pravomoc členských států organizovat své systémy sociálního zabezpečení, nesmějí zadavatelé vyžadovat, aby skupina hospodářských subjektů měla určitou právní formu, a to ani poté, co jim byla zakázka zadána. 5. Zadavatelé věnují zvláštní pozornost tomu, aby nevytvářeli neodůvodněné nebo nepřiměřené překážky související s velikostí hospodářských subjektů účastnících se skupiny, zejména malých a středních podniků. ### Článek 23 #### Využití způsobilosti jiných subjektů 1. Pokud jde o kritéria pro výběr stanovená zadavatelem podle článku 27, mohou hospodářské subjekty využít způsobilosti jiných subjektů bez ohledu na právní povahu vztahů mezi nimi nebo jejich právní formu. 2. Zadavatel ověří, zda subjekty, jejichž způsobilosti hodlá hospodářský subjekt využít s ohledem na jedno nebo více kritérií pro výběr, splňují příslušná kritéria pro výběr a zda existují důvody pro jejich vyloučení. Zadavatel požaduje, aby hospodářský subjekt nahradil subjekt, který nesplňuje příslušné kritérium pro výběr nebo u něhož existují povinné důvody pro vyloučení. Zadavatel může požadovat, aby hospodářský subjekt nahradil subjekt, u něhož existují fakultativní důvody pro vyloučení. 3. Zadavatelé mohou v podrobnostech zadávacího řízení požadovat, aby hospodářský subjekt prokázal, že bude mít po celou dobu plnění zakázky k dispozici příslušné zdroje subjektu, na který hodlá spoléhat, například prohlášením těchto subjektů v tomto smyslu. 4. Pokud hospodářský subjekt využívá způsobilosti jiných subjektů, pokud jde o kritéria týkající se ekonomické a finanční situace, může zadavatel požadovat, aby hospodářský subjekt a tyto subjekty nesly vůči zadavateli společnou odpovědnost za plnění zakázky. 5. Pokud hospodářský subjekt využije schopnosti jiných subjektů k prokázání technické a odborné způsobilosti, může zadavatel v podrobnostech zadávacího řízení požadovat, aby tento jiný subjekt provedl stavební práce nebo poskytl služby, pro něž jsou tyto schopnosti požadovány. ### Článek 24 #### Poddodávky 1. Části veřejné zakázky mohou být zadány subdodavatelům. Zakázka zadaná hospodářskému subjektu nesmí být v plném rozsahu zadána subdodavatelům, ani nesmí být v plném rozsahu zadána subdodavatelům. 2. Zadavatelé vyžadují, aby hospodářské subjekty ve své nabídce uvedly, jakou část zakázky zamýšlejí zadat třetím stranám, a všechny navrhované subdodavatele. Mohou požadovat, aby je hlavní dodavatel informoval po zadání zakázky a před zahájením plnění zakázky o úkolech a činnostech, které zamýšlí zadat subdodavatelům. Mohou rovněž požadovat informace o totožnosti případných subdodavatelů. Zadavatelé si od hlavního dodavatele vyžádají poskytnutí informací uvedených v druhém pododstavci v těchto případech: a) veřejné zakázky na stavební práce; b) služby, které mají být poskytovány v zařízení pod přímým dohledem zadavatele; c) smlouvy, u nichž bylo zjištěno, že představují riziko pro bezpečnost nebo veřejnou bezpečnost podle článku 66 nebo toto riziko zahrnují; d) smlouvy využívající požadavky na evropské preference uvedené v článku 73. Zadavatel požádá hlavního dodavatele, aby mu co nejdříve oznámil veškeré změny informací poskytnutých podle třetího pododstavce v průběhu plnění smlouvy. 3. Zadavatel požaduje, aby hospodářský subjekt nahradil subdodavatele, u něhož existují povinné důvody pro vyloučení podle článku 25. Zadavatel může požadovat, aby hospodářský subjekt nahradil subdodavatele, u něhož existují fakultativní důvody pro vyloučení podle článku 26. 4. Pokud zadavatel využil některý z požadavků na evropské preference uvedených v článku 73 nebo zahrnul bezpečnostní opatření v souladu s článkem 66, může hospodářský subjekt zavést nebo nahradit subdodavatele pouze za předpokladu, že subdodavatel splňuje požadavky na evropské preference nebo bezpečnostní opatření stanovená zadavatelem. 5. Je-li to odůvodněno povahou zakázky a v souladu se zásadou proporcionality, mohou zadavatelé požadovat, aby určité zásadní úkoly vykonával přímo hlavní dodavatel. Zadavatelé určí zásadní úkoly a související požadavky a jasně je uvedou a zdůvodní v podrobnostech zadávacího řízení. 6. Subdodávkami podle ustanovení tohoto článku není dotčena odpovědnost hlavního dodavatele. 7. Dodržování povinností uvedených v čl. 4 odst. 4 subdodavateli je zajištěno vhodnými opatřeními příslušných vnitrostátních orgánů jednajících v rámci své odpovědnosti a pravomocí. Členské státy mohou přijmout nebo zachovat dodatečná přiměřená opatření omezující subdodávky, pokud zjistí řádně odůvodněné vyšší riziko nedodržení povinností v oblasti sociálního a pracovního práva. ## Kapitola 2 ## Důvody pro vyloučení a kritéria pro výběr ### Článek 25 #### Povinná vyloučení 1. Zadavatelé kdykoli v průběhu řízení vyloučí z účasti v zadávacím řízení hospodářský subjekt, včetně jednotlivých členů skupiny hospodářských subjektů, pokud byl tento hospodářský subjekt nebo klíčová osoba ve fungování právnické osoby ve smyslu druhého pododstavce v kterémkoli členském státě pravomocně odsouzen za některý z trestných činů uvedených v tomto pododstavci, nebo pokud jde o členské státy, které nejsou vázány příslušným právním aktem Unie, za trestné činy stanovené v rovnocenných vnitrostátních právních předpisech: a) účast na zločinném spolčení ve smyslu čl. 1 bodu 1 rámcového rozhodnutí Rady 2008/841/SVV[^30]; b) trestné činy korupce ve smyslu směrnice (EU) 2026/1021[^31]; c) podvod poškozující finanční zájmy Unie ve smyslu článku 1 Úmluvy o ochraně finančních zájmů Evropských společenství a trestné činy uvedené v článcích 3, 4 a 5 směrnice (EU) 2017/1371[^32]; d) teroristické trestné činy a trestné činy spojené s teroristickou skupinou, jakož i trestné činy spojené s teroristickými činnostmi uvedené v článcích 3 až 12 směrnice (EU) 2017/541[^33]; e) praní peněz ve smyslu článku 3 směrnice (EU) 2018/1673[^34]; f) obchodování s lidmi ve smyslu článku 2 směrnice (EU) 2011/36[^35]; g) trestné činy týkající se zaměstnávání neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí podle článků 2, 3 a 9 směrnice 2009/52/ES[^36]; h) trestné činy proti životnímu prostředí uvedené v článcích 3 a 4 směrnice (EU) 2024/1203[^37]; i) trestné činy týkající se porušení omezujících opatření Unie podle článků 3 a 4 směrnice (EU) 2024/1226[^38]; j) podvodné používání bezhotovostních platebních prostředků podle článků 3 až 8 směrnice (EU) 2019/713[^39]; k) trestné činy v oblasti pohlavního zneužívání a pohlavního vykořisťování dětí podle článků 3 až 9 směrnice (EU) 2011/93[^40]. Klíčovou osobou ve fungování právnické osoby osoba, která v této právnické osobě působí ve vedoucím postavení na základě: a) plnou moc k zastupování této právnické osoby; b) pravomoc přijímat rozhodnutí jménem této právnické osoby; c) pravomoc vykonávat kontrolu v rámci právnické osoby. 2. Důvody pro vyloučení stanovené v tomto článku se použijí po dobu pěti let ode dne vynesení pravomocného rozsudku, s výjimkou případů, kdy byla doba vyloučení stanovena v pravomocném rozsudku, což znamená, že po uplynutí lhůt uvedených v této větě nesmí být přijato žádné rozhodnutí o vyloučení. 3. Zadavatelé kdykoli v průběhu řízení vyloučí z účasti v zadávacím řízení hospodářský subjekt, pokud se dozvědí, že hospodářský subjekt nebo dodavatel porušuje své povinnosti týkající se placení daní nebo příspěvků na sociální zabezpečení, což bylo stanoveno pravomocným soudním nebo správním rozhodnutím, s výjimkou případů, kdy do té doby hospodářský subjekt uzavřel závazné ujednání o placení splatných daní nebo příspěvků na sociální zabezpečení, včetně případných vzniklých úroků nebo pokut. Zadavatelé se mohou odchýlit od povinného vyloučení stanoveného v odstavci 1, pokud by vyloučení bylo zjevně nepřiměřené, zejména pokud nebyly zaplaceny pouze malé částky. 4. Zadavatelé se mohou výjimečně rozhodnout odchýlit se od povinného vyloučení stanoveného v tomto článku z naléhavých důvodů obecného zájmu, jako je veřejné zdraví nebo ochrana životního prostředí. Každé rozhodnutí odchýlit se a jeho odůvodnění musí být zdokumentováno v individuální dokumentaci podle článku 109. [^30]: Rámcové rozhodnutí Rady 2008/841/SVV ze dne 24. října 2008 o boji proti organizované trestné činnosti (Úř. věst. L 300, 11.11.2008, s. 42, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec_framw/2008/841/oj). [^31]: Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2026/1021 ze dne 29. dubna 2026 o boji proti korupci, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2003/568/SVV a Úmluva o boji proti korupci úředníků Evropských společenství nebo členských států Evropské unie a kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (Úř. věst. L, 2026/1021, 11.5.2026, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2026/1021/oj). [^32]: Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2017/1371/oj). [^33]: Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541 ze dne 15. března 2017 o boji proti terorismu, která nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/475/SVV a mění rozhodnutí Rady 2005/671/SVV (Úř. věst. L 88, 31.3.2017, s. 6, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2017/541/oj). [^34]: Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1673 ze dne 23. října 2018 o boji vedeném trestněprávní cestou proti praní peněz (Úř. věst. L 284, 12.11.2018, s. 22, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2018/1673/oj). [^35]: Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV (Úř. věst. L 101, 15.4.2011, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2011/36/oj). [^36]: Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1203 ze dne 11. dubna 2024 o trestněprávní ochraně životního prostředí a o nahrazení směrnic 2008/99/ES a 2009/123/ES (Úř. věst. L, 2024/1203, 30.4.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2024/1203/oj). [^37]: Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1203 ze dne 11. dubna 2024 o trestněprávní ochraně životního prostředí a o nahrazení směrnic 2008/99/ES a 2009/123/ES (Úř. věst. L, 2024/1203, 30.4.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2024/1203/oj). [^38]: Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1226 ze dne 24. dubna 2024 o vymezení trestných činů a sankcí za porušení omezujících opatření Unie a o změně směrnice (EU) 2018/1673 (Úř. věst. L, 2024/1226, 29.4.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2024/1226/oj). [^39]: Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/713 ze dne 17. dubna 2019 o potírání podvodů v oblasti bezhotovostních platebních prostředků a jejich padělání a o nahrazení rámcového rozhodnutí Rady 2001/413/SVV (Úř. věst. L 123, 10.5.2019, s. 18, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2019/713/oj). [^40]: Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/93/EU ze dne 13. prosince 2011 o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2004/68/SVV (Úř. věst. L 335, 17.12.2011, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2011/93/oj. ### Článek 26 #### Fakultativní důvody pro vyloučení 1. Zadavatelé mohou kdykoli v průběhu řízení vyloučit z účasti v zadávacím řízení hospodářský subjekt, včetně jednotlivých členů skupin hospodářských subjektů, pokud: a) zadavatel může jakýmikoli vhodnými prostředky prokázat, že hospodářský subjekt porušil příslušné povinnosti podle příslušných právních předpisů Unie, jak je uvedeno v čl. 4 odst. 4; b) hospodářský subjekt je v úpadku nebo v insolvenčním či likvidačním řízení nebo ve srovnatelné situaci; c) zadavatel může vhodnými prostředky prokázat vážné profesní pochybení hospodářského subjektu, které zpochybňuje jeho důvěryhodnost nebo spolehlivost; d) zadavatel má dostatečně věrohodné informace, aby mohl dospět k závěru, že hospodářský subjekt uzavřel dohody s jinými hospodářskými subjekty, jejichž cílem je narušení hospodářské soutěže; e) hospodářský subjekt se při plnění zásadního požadavku v rámci předchozí veřejné zakázky dopustil závažných nebo přetrvávajících nedostatků, které vedly k předčasnému ukončení této předchozí zakázky, náhradě škody nebo jiným srovnatelným sankcím ze strany zadavatele; f) hospodářský subjekt byl v souvislosti s dotčeným řízením shledán odpovědným za závažné zkreslení informací požadovaných k ověření neexistence důvodů pro vyloučení nebo splnění kritérií pro výběr; nebo se jinak zavázal neoprávněně získat výhody v zadávacím řízení; g) zadavatel může jakýmikoli vhodnými prostředky, mimo jiné včetně utajovaných informací nebo posouzení, která nejsou veřejně přístupná, poskytnutých příslušnými vnitrostátními orgány, prokázat, že hospodářský subjekt není dostatečně spolehlivý, aby vyloučil rizika pro zájmy Unie nebo jednoho či více členských států v oblasti bezpečnosti a veřejné bezpečnosti; h) hospodářský subjekt měl v průběhu tří let předcházejících zadávacímu řízení prospěch ze zahraničních subvencí narušujících vnitřní trh, stanovených prováděcím aktem přijatým Komisí podle čl. 31 odst. 2 nařízení (EU) 2022/2560[^41], a zadavatel má dostatečně věrohodné informace, které mu umožňují dospět k závěru, že dotčené zahraniční subvence budou mít pravděpodobně dopad na nabídku hospodářského subjektu. 2. Každý hospodářský subjekt, na který se vztahuje vyloučení podle odstavce 1, může předložit důkazy k vyvrácení existence důvodu pro vyloučení nebo k prokázání toho, že přijal dostatečná opatření k prokázání své spolehlivosti navzdory existenci důvodu pro vyloučení. Za tímto účelem hospodářský subjekt zejména prokáže, že a) vyplacená nebo zavázaná k náhradě jakékoli škody způsobené pochybením; b) objasnila skutečnosti a okolnosti komplexním způsobem prostřednictvím aktivní spolupráce s vyšetřujícími orgány; odpůrce c) přijaly konkrétní technická, organizační a personální opatření, která jsou vhodná k tomu, aby se zabránilo dalšímu pochybení. Pokud zadavatel považuje předložené důkazy za dostatečné, není dotčený hospodářský subjekt ze zadávacího řízení vyloučen. Opatření přijatá hospodářskými subjekty se hodnotí s ohledem na závažnost a konkrétní okolnosti pochybení. Při posuzování opatření přijatých hospodářským subjektem zadavatelé zohlední povahu, rozsah a načasování spolupráce s příslušnými vyšetřujícími orgány. Pokud jsou opatření považována za nedostatečná, obdrží hospodářský subjekt odůvodnění. Hospodářský subjekt, který byl v některém členském státě pravomocným rozsudkem vyloučen z účasti na zadávacím řízení, není oprávněn využít možnosti stanovené v tomto odstavci po dobu vyloučení vyplývající z uvedeného rozsudku. Členské státy mohou určit vnitrostátní orgán příslušný k vyhodnocení důkazů a k rozhodnutí, zda jsou dostatečné pro účely tohoto odstavce. Zadavatelé se pro účely svých zadávacích řízení spoléhají na kladné rozhodnutí příslušného vnitrostátního orgánu. 3. Nejsou-li přijata žádná opatření uvedená v odstavci 2 a nebyla-li doba vyloučení stanovena pravomocným rozsudkem, mohou zadavatelé vyloučit hospodářské subjekty podle tohoto článku po dobu pěti let ode dne jednání, které vedlo k vyloučení, nebo v případě pokračujícího nebo opakovaného jednání ode dne, kdy toto jednání skončilo, avšak nikoli po uplynutí této maximální doby. 4. Pokud zadavatel vyloučí hospodářský subjekt na základě odst. 1 písm. h), informuje o tom Komisi. [^41]: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2560 ze dne 14. prosince 2022 o zahraničních subvencích narušujících vnitřní trh (Úř. věst. L 330, 23.12.2022, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2022/2560/oj). ### Článek 27 #### Kritéria pro výběr 1. Pokud se zadavatelé rozhodnou použít kritéria pro výběr, stanoví tato kritéria v souladu s podmínkami uvedenými v tomto článku. 2. Kritéria výběru se vztahují pouze na: a) technickou a odbornou způsobilost ve smyslu odstavců 4, 5 a 6; b) právní, hospodářské a finanční předpoklady ve smyslu odstavce 7. 3. Zadavatelé omezí veškeré požadavky na požadavky, které jsou vhodné k zajištění toho, aby hospodářský subjekt měl právní, hospodářskou a finanční způsobilost a technické a odborné schopnosti pro plnění zakázky, která má být zadána. Všechny požadavky musí souviset s předmětem zakázky a být přiměřené jeho složitosti a rizikům s ním spojeným. 4. Je-li to odůvodněno předmětem zakázky, mohou zadavatelé požadovat, aby byly hospodářské subjekty zapsány v některém z profesních nebo obchodních rejstříků zřízených v zemi, kde daný hospodářský subjekt vykonává svou hlavní činnost. V zadávacích řízeních na služby, pokud se od hospodářských subjektů vyžaduje, aby měly zvláštní povolení nebo byly členy určité organizace, aby mohly ve své zemi původu poskytovat dotčenou službu, může zadavatel požadovat, aby prokázaly, že takové povolení nebo členství mají. Ověřený zápis do úředních seznamů provedený příslušnými subjekty nebo osvědčení vydané certifikačním subjektem zakládá předpoklad souladu s požadavky stanovenými podle tohoto odstavce. 5. Veškeré odkazy na kvalifikace nebo úrovně kvalifikací zahrnuté do výběrových kritérií musí odkazovat na úrovně evropského rámce kvalifikací stanovené v příloze II doporučení Rady ze dne 22. května 2017[^42]. 6. Zadavatelé mohou stanovit požadavky, které zajistí, aby hospodářské subjekty měly potřebné lidské a technické zdroje a zkušenosti k plnění zakázky v odpovídající kvalitě. Není-li to odůvodněno složitostí veřejné zakázky nebo povahou jejího předmětu, nevyžadují zadavatelé jako podmínku pro účast v zadávacím řízení předchozí zkušenosti s veřejnými zakázkami. Zadavatel může předpokládat, že hospodářský subjekt nemá požadovanou odbornou způsobilost, pokud: a) zadavatel vhodnými prostředky zjistil, že hospodářský subjekt má protichůdné zájmy, které mohou negativně ovlivnit plnění zakázky; nebo b) zadavatel byl vhodnými prostředky upozorněn na to, že hospodářský subjekt představuje bezpečnostní riziko pro členský stát nebo Unii jako celek. 7. Zadavatelé mohou od hospodářských subjektů požadovat, aby splnily některé z těchto kritérií: a) mít přiměřený minimální roční celkový obrat; b) mít přiměřený minimální obrat v oblasti, které se zakázka týká; c) poskytly informace o svých ročních účetních závěrkách, včetně poměru mezi aktivy a pasivy; d) mít odpovídající úroveň pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání. Minimální obrat uvedený v prvním pododstavci nesmí překročit 50 % odhadované roční hodnoty veřejné zakázky, s výjimkou řádně odůvodněných případů, jako jsou zvláštní rizika spojená s povahou stavebních prací, služeb nebo dodávek. Zadavatel uvede hlavní důvody tohoto požadavku v podrobnostech zadávacího řízení. Informace z roční účetní závěrky mohou být vzaty v úvahu pouze tehdy, pokud zadavatel v podrobnostech zadávacího řízení upřesnil metody a kritéria pro takové zohlednění. Tyto metody a kritéria musí být transparentní, objektivní a nediskriminační. 8. Informace, které lze zjistit ze stávajících vnitrostátních databází zřízených veřejným subjektem nebo ze zápisu do úředních seznamů nebo osvědčení, nelze bez dostatečného odůvodnění zpochybnit. [^42]: Doporučení Rady ze dne 22. května 2017 o evropském rámci kvalifikací pro celoživotní učení, kterým se zrušuje doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. dubna 2008 o zavedení evropského rámce kvalifikací pro celoživotní učení (Úř. věst. C 189, 15.6.2017, s. 15). ## Kapitola 3 ## Doklady o způsobilosti a přístup do databází ### Článek 28 #### Doklady o způsobilosti hospodářských subjektů 1. Zadavatelé požadují, aby hospodářské subjekty používaly elektronickou službu způsobilosti zřízenou podle článku 133 jako důkaz pro: a) neexistence důvodů pro vyloučení podle článků 25 a 26; b) splnění kritérií pro výběr podle článku 27. Pokud hospodářský subjekt využívá kapacity jiných subjektů podle článku 23 nebo navrhuje využít při plnění zakázky subdodavatele podle článku 24, poskytne informace uvedené v prvním pododstavci rovněž těmto subjektům prostřednictvím elektronické služby způsobilosti. 2. Pokud elektronická služba způsobilosti umožňuje automatizované ověření existence důvodu pro vyloučení nebo splnění výběrového kritéria, zadavatelé toto ověření použijí pro své rozhodnutí o způsobilosti. 3. Hospodářské subjekty používají digitální nástroj pro obchodní oprávnění stanovený v článku 133. Pokud hospodářský subjekt nemá k tomuto nástroji přístup nebo pokud příslušné důkazy nejsou prostřednictvím tohoto nástroje k dispozici, prohlásí prostřednictvím elektronické služby způsobilosti, zda splňuje požadavky stanovené pro důvody pro vyloučení a kritéria pro výběr a zda by byl schopen požadované důkazy předložit (vlastní prohlášení). V takovém případě může zadavatel kdykoli v průběhu řízení požadovat důkazy, které nejsou k dispozici prostřednictvím služby elektronické způsobilosti, pokud je to nezbytné pro posouzení požadavků zadavatele. 4. Hospodářské subjekty uvedou svou zemi původu v souladu s článkem 74 v elektronické službě způsobilosti uvedené v článku 133. Je-li to nezbytné pro uplatňování požadavků podle čl. 73 odst. 2, uvedou hospodářské subjekty zemi původu zboží, které tvoří jejich nabídku, a případně ji začlení do digitálního pasu výrobku pro zboží podle nařízení (EU) 2024/1781. Pokud zadavatelé provádějí zadávací řízení za použití jednoho nebo více opatření stanovených v části III hlavě II kapitole 5, mohou kdykoli během zadávacího řízení požádat hospodářský subjekt o doplnění, objasnění nebo doplnění informací nebo dokumentace týkajících se ověření původu hospodářského subjektu nebo nabízeného zboží, služeb nebo stavebních prací, pokud jsou tyto žádosti v souladu se zásadami rovného zacházení a transparentnosti. Pokud hospodářský subjekt neposkytne informace nebo dokumentaci uvedené ve třetím pododstavci bez přiměřeného vysvětlení, a tím zabrání zadavateli v ověření původu nebo toto ověření prakticky znemožní či velmi ztíží, může být hospodářský subjekt nebo nabídka, kterou podal, z účasti na daném zadávacím řízení vyloučena. ### Článek 29 #### Připojení databází k elektronické službě způsobilosti 1. Členské státy do 15. června 2029 poskytnou bezplatný přístup k digitálnímu nástroji pro oprávnění podniků podle článku 133 do vnitrostátních databází, v nichž: a) pravomocné rozsudky za trestné činy uvedené v čl. 25 odst. 1 jsou zaznamenány, zejména ve vnitrostátních rejstřících trestů pro právnické a fyzické osoby; b) informace o klíčových osobách podle čl. 25 odst. 1 druhého pododstavce byly zaznamenány, zejména ve vnitrostátních profesních nebo obchodních rejstřících; c) důkazy o nezaplacení daní nebo příspěvků na sociální zabezpečení podle čl. 25 odst. 2 jsou zaznamenány, zejména ve vnitrostátních profesních nebo obchodních rejstřících a v daňových databázích a databázích sociálního zabezpečení; d) důkazy o úpadku, insolvenci a restrukturalizaci podle čl. 25 odst. 4 písm. b) jsou zaznamenány zejména ve vnitrostátních profesních nebo obchodních rejstřících a vnitrostátních rejstřících úpadku, insolvence a reorganizace, včetně soudních rejstříků; e) důkazy o splnění kritérií pro výběr stanovených podle článku 27 tohoto nařízení a pro posouzení původu podle článku 74 tohoto nařízení jsou uchovávány zejména ve vnitrostátních profesních nebo obchodních rejstřících a registrech skutečných majitelů zřízených podle článku 12 směrnice (EU) 2024/1640; f) byly zaznamenány jakékoli jiné strukturované důkazy relevantní pro oblast působnosti tohoto nařízení, jako jsou štítky, specifikace včetně bezpečnostních požadavků nebo důkazní prostředky pro požadavky na výrobek podle článku 92. 2. Přístup podle odstavce 1 se poskytuje pokud možno takovým způsobem, aby služba elektronické způsobilosti mohla automatizovat ověřování stanovené v čl. 28 odst. 2. Automatizované ověřování se provádí zejména ve vnitrostátních rejstřících trestů, daňových databázích a databázích sociálního zabezpečení, jakož i ve vnitrostátních rejstřících úpadku, insolvence a reorganizace. Toto ověření podléhá vhodným opatřením na ochranu práv svobod subjektů údajů podle článků 10 a 22 nařízení (EU) 2016/679. Osobní údaje se použijí pouze za účelem zajištění toho, aby hospodářský subjekt splňoval požadavky tohoto nařízení. 3. Členské státy informují Komisi o všech nově zřízených vnitrostátních databázích, které jsou schopny poskytnout důkazní prostředky prostřednictvím digitálního nástroje pro oprávnění podniků, a poskytnou k těmto vnitrostátním databázím bezplatný přístup. ## Část III ## Postupy při zadávání veřejných zakázek ## Hlava I ## Zadávací řízení ## Kapitola 1 ## Předběžné kroky a obecná ustanovení ### Článek 30 #### Předběžné tržní konzultace 1. Zadavatelé mohou vést tržní konzultace, aby připravili své zakázky a získali znalosti o trhu, včetně dostupnosti inovativních řešení nebo potenciálu jejich vývoje. 2. Pokud zadavatelé vedou tržní konzultace podle odstavce 1 tohoto článku, oznámí tyto konzultace v souladu s článkem 110. 3. Během tržních konzultací mohou zadavatelé požadovat nebo přijímat informace a poradenství od široké veřejnosti, nezávislých odborníků, orgánů veřejné moci, účastníků trhu nebo jiných příslušných stran. Informace a poradenství mohou mít podobu písemných nebo ústních výměn, předvádění prototypů, živých ukázek nebo jiných vhodných objektivních formátů. Tyto informace a poradenství mohou být použity při plánování a provádění zadávacích řízení při dodržení zásad rovného zacházení, nediskriminace, spravedlivé hospodářské soutěže a transparentnosti. 4. Účast hospodářského subjektu na tržní konzultaci nepředjímá jeho způsobilost k účasti v zadávacím řízení. ### Článek 31 #### Volba řízení 1. Zadavatelé mohou použít otevřené řízení stanovené v článku 34 a dynamické řízení stanovené v článku 36 bez ohledu na druh potřebných stavebních prací, dodávek nebo služeb. 2. Zadavatelé mohou použít inovační řízení k řešení společenské výzvy, pro kterou neurčili stávající vhodné nebo žádoucí řešení, které má úspěšný uchazeč (úspěšní uchazeči) vyvinout v průběhu inovačního řízení. 3. Zadavatelé mohou použít zvláštní postup popsaný v článku 46 pouze ve zvláštních případech a za okolností stanovených v článcích 47 a 48. ### Článek 32 #### Odhad hodnoty zakázky 1. Zadavatelé, kteří mají v úmyslu zadat zakázku, odhadnou hodnotu zakázky na základě odhadovaných nákladů na řešení, které splňuje potřeby zadavatele. Odhad je založen na maximální částce, která má být vynaložena na uspokojení potřeb po celou dobu trvání zakázky, bez ohledu na to, zda je zadána jednomu nebo více hospodářským subjektům, včetně všech forem plateb a výhod, jako jsou: a) pojistné, poplatky, provize a úroky; b) celkovou hodnotu opcí nebo prodloužení, pokud smlouva stanoví možnost opcí nebo prodloužení. 2. Pokud zadavatelé uzavřou více než jednu po sobě jdoucí zakázku, aby uspokojili svou potřebu, je výpočet odhadované hodnoty založen na: a) hodnota opakujících se zakázek na stejný druh nákupu během předchozích 12 měsíců nebo předchozího účetního období kupujícího, upravená pokud možno tak, aby zohledňovala očekávané změny množství nebo odhadované hodnoty řešení, které má být pořízeno v následujících 12 měsících; b) odhadovaná hodnota opakujících se zakázek na stejný druh nákupu během dvanácti měsíců následujících po původní zakázce nebo předchozím účetním období zadavatele. ### Článek 33 #### Vedení jednání 1. Zadavatelé dodržují při vedení jednání zásady proporcionality a rovného zacházení a zajistí, aby počet projednávaných řešení v každém kole jednání umožňoval skutečnou hospodářskou soutěž. Zadavatelé zajistí, aby zveřejněním informací během jednání nebyly dotčeny obchodní zájmy hospodářských subjektů, které se těchto jednání účastní. 2. Aniž jsou dotčeny jiné příslušné právní předpisy Unie, mohou zadavatelé vyjednávat o všech nepodstatných vlastnostech stavebních prací, dodávek a služeb určených k nákupu, které mohou zahrnovat určité prvky související například s technickou hodnotou, množstvím, dodacími podmínkami a dalšími obchodními aspekty, ale nezahrnují důvody pro vyloučení, kritéria pro výběr a kritéria pro zadání zakázky. Zadavatelé ve veřejném shrnutí soutěže jasně uvedou charakteristiky stavebních prací, dodávek a služeb, které nejsou předmětem jednání. Tyto údaje musí být dostatečně přesné a úplné, aby vymezily předmět zakázky, a musí obsahovat základní podmínky zakázky, na které by se hospodářské subjekty oprávněně odvolávaly při rozhodování, zda se zúčastní zadávacího řízení. Jednání nesmí podstatně změnit předmět zakázky. 3. Zadavatelé mohou vést jednání v jednom nebo více kolech. Po každém kole jsou hospodářské subjekty účastnící se jednání vyzvány k podání nabídky a zadavatelé se mohou rozhodnout snížit počet účastníků na základě kritérií pro zadání stanovených podle článku 98. Zadavatelé informují hospodářské subjekty o zahájení nového kola jednání a o tom, zda budou vyzváni, či nikoli. Zadavatelé informují všechny uchazeče, jejichž nabídky nebyly vyloučeny, o veškerých změnách specifikací nebo změnách jiných částí podrobností zadávacího řízení, k nimž došlo v důsledku jednání. Zadavatelé poskytnou uchazečům dostatek času, aby případně upravili a znovu podali pozměněné nabídky. Hospodářské subjekty mohou podávat revidované nabídky v závislosti na výsledku jednání. Pokud se zadavatel rozhodl uzavřít jednání a přistoupit k zadání zakázky, vyzve každý ze zbývajících hospodářských subjektů k podání konečné nabídky. ## Kapitola 2 ## Otevřené řízení ### Článek 34 #### Zahájení a průběh otevřeného řízení 1. V otevřeném řízení zadavatelé zveřejní své potřeby v oblasti zadávání veřejných zakázek prostřednictvím veřejného shrnutí soutěže zveřejněného podle článku 110, v němž uvedou, zda a která kritéria pro výběr se použijí a zda mají v úmyslu jednat. 2. Každý hospodářský subjekt, který má zájem, může vyjádřit svůj zájem a podat nabídku (dále jen „první nabídka“) prostřednictvím elektronické služby způsobilosti uvedené v článku 133. Vyjádření zájmu se předkládá spolu s nabídkou, v níž je uvedeno zejména to, jak hospodářský subjekt navrhuje reagovat na potřeby zadavatele. Lhůta pro obdržení vyjádření zájmu k nabídkám nesmí být kratší než 20 dnů od zveřejnění veřejného shrnutí soutěže. 3. Pokud zadavatel uvedl, že nemá v úmyslu vyjednávat, zadá zakázku v souladu s článkem 98 jednomu nebo více hospodářským subjektům, které se nenacházejí v situaci zakládající vyloučení a případně splňují kritéria pro výběr stanovená podle článku 27. Zakázka se zadává na základě prvních nabídek podaných podle odstavce 2. 4. Pokud zadavatel uvedl, že má v úmyslu jednat, zašle výzvu k jednání všem zainteresovaným hospodářským subjektům, které se nenacházejí v situaci zakládající vyloučení a které případně splňují kritéria pro výběr stanovená podle článku 27. 5. Jednání se vedou v souladu s článkem 33. Pokud se zadavatel rozhodl uzavřít jednání a vyzval všechny zbývající hospodářské subjekty k podání konečné nabídky, zakázka se zadá na základě těchto konečných nabídek. 6. Zadavatelé se mohou rozhodnout, že navzdory tomu, že oznámili svůj záměr tak učinit, nebudou jednat, ale místo toho přistoupí k zadání zakázky na základě prvních nabídek, za předpokladu, že si vyhradili možnost tak učinit ve veřejném shrnutí soutěže. ### Článek 35 #### Ukončení řízení a zadání zakázky 1. Zadavatelé zadají zakázku uchazeči nebo uchazečům, kteří podali nabídku s nejlepším poměrem kvality a ceny v souladu s článkem 98. 2. Aniž je dotčena odkladná lhůta stanovená ve směrnicích 89/665/EHS[^43] a 92/13/EHS[^44], uzavírá se smlouva v souladu s platnými právními předpisy členského státu zadavatele. [^43]: Směrnice Rady 89/665/EHS ze dne 21. prosince 1989 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a stavební práce (Úř. věst. L 395, 30.12.1989, s. 33, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/1989/665/oj). [^44]: Směrnice Rady 92/13/EHS ze dne 25. února 1992 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se uplatňování pravidel Společenství pro postupy při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací (Úř. věst. L 76, 23.3.1992, s. 14), ## Kapitola 3 ## Dynamické řízení ### Článek 36 #### Dynamické řízení Zadavatelé mohou použít dynamické řízení, v němž jsou pouze hospodářské subjekty, které se připojily k danému řízení, vyzvány, aby vyjádřily zájem, předložily nabídku nebo se účastnily jednání o jednotlivých zakázkách na základě tohoto řízení. Hospodářské subjekty mohou požádat o účast v řízení kdykoli během jeho platnosti. ### Článek 37 #### Zahájení a platnost dynamického řízení 1. Zadavatelé, kteří provádějí dynamické řízení, zveřejní shrnutí výsledků hospodářské soutěže o zahájení dynamického řízení podle článku 110, v němž uvedou dobu platnosti řízení, během níž mohou hospodářské subjekty, které mají zájem, požádat o účast v řízení a během níž lze na základě řízení uskutečnit akvizice. Dynamické řízení zůstává otevřený všem hospodářským subjektům, které mají zájem, po celou dobu jeho platnosti. 2. Zadavatelé si mohou vybrat mezi provedením dynamického řízení bez kritérií pro výběr podle článku 38 nebo dynamického řízení s kritérii pro výběr podle článku 39 a tím, zda budou jednat v souladu s článkem 33. Učiněná rozhodnutí musí být uvedena ve veřejném shrnutí soutěže při zahájení dynamického řízení. 3. Pokud zadavatelé zamýšlejí zadat individuální zakázku poprvé na základě dynamického řízení, výzva k vyjádření zájmu o konkrétní zakázku se neuskuteční dříve než 25 dnů po zveřejnění veřejného shrnutí soutěže při zahájení dynamického řízení. ### Článek 38 #### Provádění dynamického řízení bez výběrových kritérií ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/1992/13/oj). 1. Po zveřejnění veřejného shrnutí soutěže a až do uplynutí platnosti řízení se mohou hospodářské subjekty připojit k řízení sdílením svého profilu s zadavatelem prostřednictvím systému způsobilosti zavedeného podle článku 133. Tím, že hospodářské subjekty sdílejí svůj profil, prohlašují, že jsou způsobilé k plnění zakázky. 2. Pokud zadavatelé zamýšlejí zadat jednotlivé zakázky na základě dynamického řízení, informují všechny hospodářské subjekty, které se do té doby k řízení připojily, o jednotlivé zakázce, která má být zadána, včetně přesného popisu, množství a časového rozvrhu daného nákupu. Zadavatelé vyzvou všechny hospodářské subjekty účastnící se dynamického řízení, aby vyjádřily svůj zájem o konkrétní zakázku, která má být zadána, a stanoví přiměřenou lhůtu pro vyjádření zájmu. 3. Po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 2 zadavatelé vyzvou hospodářské subjekty, které projevily zájem o konkrétní zakázku, která má být zadána, aby buď podaly nabídku, nebo podaly první nabídku, po níž budou následovat jednání. Je-li počet vyjádření zájmu vyšší než pět, může zadavatel namísto vyzvání všech hospodářských subjektů, které vyjádřily svůj zájem, vyzvat pouze pět nebo několik hospodářských subjektů vybraných prostřednictvím služby elektronické způsobilosti na základě náhodného nerozlišujícího algoritmického určení a prostřednictvím systému způsobilosti informuje všechny subjekty, které nebyly vyzvány. 4. Za dotčené uchazeče ve smyslu směrnic 89/665/EHS a 92/13/EHS se považují pouze hospodářské subjekty, které předložily nabídku. ### Článek 39 #### Provádění dynamického řízení s výběrovými kritérii 1. Po zveřejnění veřejného shrnutí soutěže a dokud neskončí platnost řízení, mohou hospodářské subjekty požádat o účast v řízení sdílením svého profilu s zadavatelem prostřednictvím systému způsobilosti zavedeného podle článku 133. Tím, že hospodářské subjekty sdílejí svůj profil, prohlašují, že jsou způsobilé k plnění zakázky. 2. Zadavatel připustí do řízení hospodářské subjekty na základě kritérií pro výběr uvedených ve veřejném shrnutí soutěže. 3. Pokud zadavatelé zamýšlejí zadat jednotlivé zakázky na základě dynamického řízení, informují všechny hospodářské subjekty, které byly do té doby vybrány pro účast v řízení, o jednotlivé zakázce, která má být zadána, včetně přesného popisu, množství a načasování daného nákupu. Zadavatelé vyzvou všechny hospodářské subjekty účastnící se dynamického řízení, aby vyjádřily svůj zájem o konkrétní zakázku, která má být zadána, a stanoví přiměřenou lhůtu pro vyjádření zájmu. 4. Po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 3 zadavatelé vyzvou všechny hospodářské subjekty, které projevily zájem o konkrétní zakázku, která má být zadána, aby buď podaly nabídku, nebo podaly první nabídku, po níž následují jednání. Odchylně od prvního pododstavce se zadavatelé mohou rozhodnout vyzvat pouze podskupinu hospodářských subjektů, které vyjádřily zájem o konkrétní zakázku, která má být zadána, na základě objektivních a nediskriminačních kritérií nebo pravidel, pokud je uvedli ve veřejném shrnutí soutěže při zahájení dynamického řízení. ### Článek 40 #### Ukončení řízení a zadání zakázky 1. Zadavatelé vyhodnotí konečné nabídky v souladu s článkem 98 a stanoví pořadí všech hospodářských subjektů, které předložily konečnou nabídku. Zadavatelé zadají zakázku jednomu nebo více hospodářským subjektům, které se nenacházejí v situaci zakládající vyloučení. Výsledky tohoto hodnocení, včetně pořadí, se sdělí uchazečům. 2. Zadavatelé u každé smlouvy podepsané v rámci dynamického řízení zveřejní veřejné shrnutí výsledků podle článku 110. ## Kapitola 4 ## Inovační řízení ### Článek 41 #### Koncepce a provádění inovačního řízení 1. Zadavatelé mohou k řešení společenské výzvy použít inovační řízení stanovený v této kapitole. 2. Inovační řízení se provádí v těchto fázích: a) určení společenské výzvy a koncepce rámce pro posuzování hodnoty; b) zahájení postupu; c) výběr návrhů inovativních řešení; d) testování, validace a posuzování návrhů inovativních řešení; e) zadání veřejné zakázky. 3. Zadavatelé určí společenskou výzvu, pro kterou potřebují návrh inovativního řešení, a definují rámec pro posuzování hodnoty, který se použije v průběhu postupu pro posuzování přidané hodnoty návrhu inovativního řešení, který řeší společenskou výzvu. Rámec pro posuzování hodnoty používá ukazatele výkonnosti k měření toho, do jaké míry navrhovaný návrh inovativního řešení přispívá k řešení společenské výzvy objektivním a měřitelným způsobem. Zahrnuje systém bodového hodnocení a uvádí minimální bodové hodnocení potřebné k tomu, aby návrhy inovativních řešení mohly postoupit do různých fází inovačního řízení. 4. Prvky rámce pro posuzování hodnoty se mohou týkat zejména: a) zvýšená hodnota pro uživatele a proces, jako je zpětná vazba získaná od občanů během testování a validace návrhu inovativního řešení; b) klíčové ukazatele výkonnosti týkající se zvýšení účinnosti nebo snížení obtěžování ve výkonnosti veřejných služeb, zlepšení výkonnosti v oblasti udržitelnosti, zlepšení ochrany zdraví, snížení dopadů na životní prostředí nebo zvýšení bezpečnosti a odolnosti, jako jsou bezpečnější systémy kybernetické bezpečnosti; c) úspory nákladů pro zadavatele ve srovnání s tradičními nebo dříve uplatňovanými řešeními. ### Článek 42 #### Zahájení inovačního řízení 1. Před zahájením inovačního řízení provedou zadavatelé tržní konzultaci podle článku 30, která trvá nejméně dva měsíce, není-li vzhledem ke zvláštnostem zakázky odůvodněna kratší doba trvání. 2. Zadavatel v rámci tržní konzultace zpřístupní tyto informace: a) předběžný popis společenské výzvy; b) předběžný rámec pro posouzení hodnoty; c) pozvání ke zpětné vazbě a dialogu. 3. Po ukončení tržní konzultace zadavatelé na základě obdržené zpětné vazby připraví a zahájí inovační řízení s veřejným shrnutím hospodářské soutěže v souladu s článkem 110. Zadavatel v podrobnostech zadávacího řízení uvede: a) konečný popis společenské výzvy; b) minimální funkční požadavky, které musí návrhy inovativních řešení splňovat; c) konečný rámec pro posouzení hodnoty; d) veškeré peněžní nebo věcné příspěvky, které zadavatel hodlá nebo může poskytnout v průběhu jednotlivých fází řízení; e) očekávané objemy veřejných zakázek; f) návrh osnov smluv na testování, validaci a posuzování a na zavádění návrhu inovativního řešení s uvedením témat pro jednání o zavádění, g) informace týkající se přiznání práv duševního vlastnictví vzniklých v souladu s čl. 64 odst. 4. 4. Každý hospodářský subjekt může předložit návrh inovativního řešení v reakci na veřejné shrnutí soutěže spolu s veškerými informacemi nezbytnými pro výběr návrhů inovativních řešení. ### Článek 43 #### Výběr návrhů inovativních řešení 1. Při výběru návrhů inovativních řešení provede zadavatel posouzení způsobilosti ve dvou fázích. 2. V první fázi zadavatel: a) ověří neexistenci vyloučení vztahujícího se na hospodářský subjekt, a pokud se zadavatel rozhodne použít kritéria pro výběr, doklad o kritériích pro výběr; b) potvrdit, že návrh inovativního řešení předložený hospodářským subjektem splňuje minimální funkční požadavky podle čl. 42 odst. 3 písm. b). 3. Ve druhé fázi se návrhy inovativních řešení hospodářských subjektů, které prošly posouzením podle odstavce 2 tohoto článku, vyberou v souladu s kritérii rámce pro posuzování hodnoty a hodnocením podle čl. 42 odst. 3 písm. c) na základě: a) kladné hodnocení inovačního potenciálu návrhu, jakož i jeho inovační schopnosti řešit společenskou výzvu; odpůrce b) kladné hodnocení proveditelnosti a škálovatelnosti návrhu. Druhá fáze může být provedena prostřednictvím pohovoru s hospodářským subjektem nebo prostřednictvím písemné komunikace s hospodářským subjektem. 4. Pokud návrh inovativního řešení předložený hospodářským subjektem dosáhne alespoň minimálního celkového počtu bodů pro celkové kladné hodnocení, přistoupí tento hospodářský subjekt k další fázi zadávacího řízení. Zadavatel může omezit počet hospodářských subjektů, které mají v zadávací dokumentaci pokračovat, pokud tento počet uvede; v takovém případě postupují hospodářské subjekty s nejvyšším bodovým hodnocením. ### Článek 44 #### Testování, validace a posuzování návrhů inovativních řešení 1. Zadavatel přizve hospodářské subjekty, které jsou považovány za způsobilé podle článku 43, k fázi testování, validace a posouzení. 2. Doba trvání této fáze nepřesáhne dva roky ode dne výběru návrhů inovativních řešení, není-li to řádně odůvodněno. 3. Sestává ze strukturovaného a systematického procesu prováděného zadavatelem nebo jeho jménem na základě rámce pro posuzování hodnoty za účelem celkového posouzení návrhu, který případně zahrnuje: a) posouzení technické, provozní a funkční proveditelnosti návrhu inovativního řešení při řešení konkrétní společenské výzvy; b) ověření souladu návrhu inovativního řešení s minimálními funkčními požadavky a platnými regulačními rámci; c) hodnocení přidané hodnoty inovativního návrhu v reálném nebo simulovaném prostředí; d) určení veškerých rizik, omezení nebo oblastí, v nichž je třeba dosáhnout zlepšení, před provedením návrhu inovativního řešení v plném rozsahu nebo zadáním veřejné zakázky na tento návrh. Může zahrnovat laboratorní testování, terénní zkoušky, pilotní nasazení, sběr zpětné vazby od uživatelů a srovnávací analýzu. 4. Pokud právní předpisy Unie stanoví rámec pro posouzení vhodnosti návrhu inovativního řešení pro řešení společenské výzvy, zadavatel se na toto posouzení spoléhá. 5. Veškeré platby za každý stanovený milník fáze testování, ověřování a posuzování se provádějí předem. 6. Během této fáze mohou hospodářské subjekty upravit a posílit své návrhy s cílem zajistit soulad s minimálními funkčními požadavky a zvýšit přidanou hodnotu svého návrhu. 7. Zadavatel provede konečné posouzení zdokonaleného návrhu, pokud jde o soulad s minimálními funkčními požadavky a jeho přidanou hodnotu podle rámce pro posuzování hodnoty a minimálního bodového hodnocení. 8. Konečné posouzení, které uvádí kladné nebo záporné rozhodnutí přistoupit k fázi zadávání veřejné zakázky, se zveřejní jako veřejné shrnutí výsledků pro fázi testování, validace a hodnocení. ### Článek 45 #### Zadání veřejné zakázky na zavedení návrhu inovativního řešení 1. Zadavatel zašle výzvu k jednání každému hospodářskému subjektu, který obdržel kladné rozhodnutí o postupu podle čl. 44 odst. 8. 2. Kromě ustanovení článku 33 uvede zadavatel strukturu jednání a určí, jak budou jednání dokončena, včetně jasné strategie ukončení řízení bez udělení zakázky, a to stanovením objektivních kritérií, v jejichž případě se jednání považují za neúspěšná. 3. Popis společenské výzvy, minimální funkční požadavky a rámec pro posuzování hodnoty nejsou předmětem jednání. 4. Jednání se zaměří na zavedení návrhu inovativního řešení a mohou mimo jiné zahrnovat: a) rozsah komerčních dodávek; b) práva na využívání na širších trzích; c) stanovení cen a konečné objemy veřejných zakázek nepřesahující objemy oznámené podle čl. 42 odst. 3 písm. e); d) budoucí modernizace, údržba a provozní podmínky návrhu inovativního řešení; e) rozdělení technických a obchodních rizik při zavádění návrhu inovativního řešení. 5. V případě úspěšného jednání s hospodářským subjektem zadá zadavatel veřejnou zakázku na zavedení návrhu řešení přímo tomuto hospodářskému subjektu, nebo v případě několika úspěšných řešení těmto hospodářským subjektům. Udělení se může uskutečnit po dobu až pěti let od zveřejnění kladného rozhodnutí podle čl. 44 odst. 8. ## Kapitola 5 ## Zvláštní postupy a nástroje ### Článek 46 #### Zakázky vyžadující pouze zveřejnění shrnutí výsledků 1. Ve zvláštních případech a za okolností stanovených v článcích 47 a 48 mohou zadavatelé použít zvláštní postup pro zadání veřejné zakázky tím, že požádají o řešení přímo jeden nebo více hospodářských subjektů, aniž by bylo nutné soutěžní řízení nebo předchozí zveřejnění informací o nabídce. Tato žádost může mít podobu výzvy k jednání, žádosti o podání nabídky nebo žádosti o dodání řešení na základě faktury. Zadavatelé zveřejní veřejné shrnutí výsledků podle článku 110. 2. Zadávání těchto zakázek se řídí zásadami nediskriminace, rovného zacházení a transparentnosti, přičemž se náležitě zohlední zvláštní potřeby a okolnosti zadavatelů v konkrétních případech a za okolností popsaných v článcích 47 a 48. ### Článek 47 #### Podmínky pro použití smluv se zveřejněním pouze veřejného shrnutí výsledků Zadavatelé mohou v souladu s mezinárodními závazky Unie použít postup popsaný v článku 46 v kterékoli z těchto situací: a) potřebné řešení může poskytnout pouze konkrétní hospodářský subjekt a neexistuje žádná přiměřená alternativa nebo náhrada z některého z těchto důvodů: i) cílem veřejné zakázky je vytvoření nebo získání jedinečného uměleckého díla nebo uměleckého výkonu; ii) hospodářská soutěž neexistuje z technických důvodů, které nelze přičítat koncepci předchozího zadávacího řízení nebo umělému zúžení parametrů veřejné zakázky; iii) ochranu výhradních práv, včetně práv duševního vlastnictví; iv) pokud by otevření zakázky hospodářské soutěži mohlo negativně ovlivnit základní zájmy národní bezpečnosti Unie nebo členského státu zadavatele a neexistuje možnost uplatnit méně rušivá opatření. b) v případě veřejných zakázek na dodávky, které se týkají: i) dodatečné dodávky původního dodavatele během nejvýše dvou let, které jsou určeny buď k částečnému nahrazení dodávek nebo zařízení, nebo k rozšíření stávajících dodávek nebo zařízení, pokud by změna dodavatele znamenala pro zadavatele nepřiměřené náklady nebo technické obtíže; ii) pro dodávky kotované a nakupované na komoditních trzích; iii) na nákup dodávek nebo služeb za zvláště výhodných podmínek, které nastanou pouze krátkodobě v případě neobvyklých prodejů, jako jsou prodeje vyplývající z likvidace nebo insolvenčního řízení. c) v případě smluv o veřejných službách, které se týkají: i) správní zakázky na sociální, vzdělávací, zdravotní a kulturní služby v rámci kódů společného slovníku pro veřejné zakázky (CPV) 79950000–8 [Služby organizace výstav, veletrhů a kongresů], 79951000–5 [Služby organizace seminářů], 79952000–2 [Služby organizace akcí], 79952100–3 [Služby organizace kulturních akcí], 79953000–9 [Služby organizace festivalů], 79954000–6 [Služby organizace stran], 79955000–3 [Služby organizace módních přehlídek], 79956000–0 [Služby organizace veletrhů a výstav], 92100000–2 [Služby v oblasti filmů a videí], 92200000–3 [Rádiové a televizní služby], 92400000–5 [Služby zpravodajských agentur]; větevníci Hotelové a restaurační služby v rámci CPV 55100000–1 až 55410000–7; 55521000–8 až 55521200–0 [55521000–8 Zabezpečování jídel pro domácnosti, 55521100–9 Zabezpečování jídel na kolech, 55521200–0 Zabezpečování jídel] 55520000–1 Zabezpečování jídel, 55522000–5 Zabezpečování jídel pro dopravní podniky, 55523000–2 Zabezpečování jídel pro jiné podniky nebo instituce, 55524000–9 Zabezpečování školního stravování 55510000–8 Zabezpečování jídelen, 55511000–5 Zabezpečování jídelen a jiných vyhrazených jídelen, 55512000–2 Zabezpečování jídelen, 55523100–3 Zabezpečování školní jídelny. ### Článek 48 #### Mimořádné události a krize 1. Zadavatelé mohou použít postup popsaný v článku 46, pokud z důvodů krajní naléhavosti, kterou nelze přičíst zadavateli, nelze dodržet lhůty pro postupy stanovené v tomto nařízení. 2. Aniž jsou dotčeny činnosti společného zadávání veřejných zakázek organizované orgány, institucemi a jinými subjekty Unie, pokud byl aktivován režim mimořádné situace podle nařízení (EU) 2024/2747[^45], byl aktivován rámec pro mimořádné situace podle nařízení Rady (EU) 2022/2372[^46], existují vážné přeshraniční zdravotní hrozby podle nařízení (EU) 2022/2371[^47] nebo Komise vyhlásila krizi nebo nouzový stav, považuje se podmínka stanovená v odstavci 1 za splněnou pro dotčený druh řešení a po dobu trvání nouzového stavu nebo vážné přeshraniční hrozby. [^45]: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2747 ze dne 9. října 2024, kterým se zavádí rámec opatření týkající se mimořádných situací na vnitřním trhu a odolnosti vnitřního trhu a kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2679/98 (akt pro odolnost a mimořádné situace na vnitřním trhu) (Úř. věst. L, 2024/2747, 8.11.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/2747/oj). [^46]: Nařízení Rady (EU) 2022/2372 ze dne 24. října 2022 o rámci pro zajištění dodávek lékařských protiopatření pro krizové situace v případě stavu ohrožení veřejného zdraví na úrovni Unie (Úř. věst. L 314, 6.12.2022, s. 64, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2022/2372/oj). [^47]: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2371 ze dne 23. listopadu 2022 o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách a o zrušení rozhodnutí č. 1082/2013/EU (Úř. věst. L 314, 6.12.2022, s. 26, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2022/2371/oj). ### Článek 49 #### Kvalifikační seznam pro sektorového zadavatele 1. Sektoroví zadavatelé mohou sestavit a provozovat seznam kvalifikací. Mohou na jeho základě zadávat jednotlivé zakázky. 2. Sektoroví zadavatelé zveřejní veřejné shrnutí soutěže podle článku 110 o existenci seznamu kvalifikace. Zajistí, aby hospodářské subjekty mohly kdykoli požádat o zařazení na seznam během doby jeho trvání uvedené ve veřejném shrnutí soutěže. 3. Sektoroví zadavatelé stanoví objektivní pravidla a kritéria pro přijetí hospodářských subjektů na kvalifikační seznam a objektivní kritéria a pravidla pro správu kvalifikačního seznamu, která zahrnují záležitosti, jako je přijetí, pravidelná aktualizace případných kvalifikací a doba trvání. Kvalifikační seznam mohou rozdělit do různých kategorií podle předmětu jednotlivých zakázek na základě kvalifikačního seznamu. 4. Pravidla a kritéria pro přijetí na seznam kvalifikací zahrnují kritéria pro vyloučení podle článku 25 a mohou se týkat kritérií pro vyloučení podle článku 26, kritérií pro výběr podle článku 27 a specifikací podle článku 88. Sektoroví zadavatelé použijí pravidla týkající se důkazních prostředků uvedená v článcích 28, 91 a 92. Sektoroví zadavatelé zajistí, aby pro přijetí na seznam a případně pro zadání jednotlivých zakázek byla použita ustanovení hlavy II této části. 5. Sektoroví zadavatelé, kteří zadávají zakázky na základě kvalifikačního seznamu, vyzvou hospodářské subjekty, které byly přijaty do kvalifikačního seznamu nebo do jeho příslušných kategorií, aby podaly nabídku. Sektoroví zadavatelé mohou vést jednání podle článku 33, po nichž následuje zadání zakázky podle článku 98, nebo zadat zakázku bez jednání podle článku 98. Zveřejní shrnutí výsledků podle článku 110 pro každou jednotlivou zadanou zakázku. 6. Proces přijetí do kvalifikačního seznamu a zadávání jednotlivých zakázek na základě systému může probíhat v několika po sobě jdoucích fázích. 7. Veškeré poplatky, které jsou účtovány v souvislosti s kvalifikací nebo s aktualizací či zachováním již získané kvalifikace, musí být přiměřené vzniklým nákladům. ## Hlava II ## Strategický návrh a provádění zadávání veřejných zakázek ## Kapitola 1 ## Zelené veřejné zakázky ### Článek 50 #### Zelené veřejné zakázky 1. Při zadávání zakázek na výrobky, služby a stavební práce mohou zadavatelé zohlednit aspekty související s životním prostředím a klimatem s cílem předcházet nepříznivým dopadům na životní prostředí a klima, snižovat je nebo je jinak zmírňovat nebo usilovat o pozitivní dopady na životní prostředí a klima během celého jejich životního cyklu ve srovnání s alternativními výrobky, službami a stavebními pracemi se stejnou primární funkcí (dále jen „zelené veřejné zakázky“). 2. Environmentální aspekty uvedené v odstavci 1 podporují dosažení cílů v oblasti životního prostředí a klimatu uvedených v článku 5, včetně: a) zmírňování změny klimatu, včetně snižování emisí; b) odolnost vůči změně klimatu a přizpůsobení se této změně; c) udržitelného využívání a ochrany vodních a mořských zdrojů; d) přechod na oběhové hospodářství, mimo jiné prostřednictvím biohospodářství; e) prevence a omezování znečištění; f) ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů. 3. Zadavatelé mohou tyto aspekty související s životním prostředím a klimatem případně zohlednit ve specifikacích, kritériích pro zadání, ustanoveních o plnění zakázky nebo kritériích pro výběr v souladu se zásadami stanovenými v článku 4, pokud souvisejí s předmětem zakázky podle článku 90. 4. Pouhé dodržování obecných minimálních povinností v oblasti životního prostředí stanovených právem Unie, vnitrostátním právem nebo mezinárodními úmluvami uvedenými v příloze II se samo o sobě nepovažuje za „zelené veřejné zakázky“ pro účely tohoto nařízení. Naproti tomu zadávání veřejných zakázek, které zahrnuje konkrétní environmentální kritéria nebo požadavky pro zadávání veřejných zakázek stanovené v tomto nařízení nebo v jiných příslušných právních předpisech Unie, se považuje za „zelené veřejné zakázky“ ve smyslu odstavce 1. ### Článek 51 #### Oběhové hospodářství a účinné využívání zdrojů Zadavatelé mohou stanovit specifikace, kritéria pro výběr, kritéria pro zadání nebo podmínky pro plnění zakázek, které v souladu s cílem vysoké úrovně ochrany životního prostředí podporují oběhovost a účinné využívání zdrojů během celého životního cyklu stavebních prací, výrobků a služeb. Tyto požadavky nebo kritéria se mohou případně týkat trvanlivosti, opravitelnosti, modernizovatelnosti, opětovného použití, renovace, repasování recyklovaného obsahu, použití druhotných surovin, předcházení vzniku odpadů, přípravy k opětovnému použití nebo pořízení renovovaných, repasovaných nebo dříve použitých výrobků. Zadavatelé mohou rovněž zvážit oběhové obchodní modely, včetně řešení typu „produkt jako služba“, leasingu, sdílení nebo pronájmu, a nikoli nákup nových výrobků. ### Článek 52 #### Energetická účinnost 1. Zadavatelé nakupují při nákupu zboží, služeb nebo stavebních prací pouze výrobky, služby a stavební práce s vysokou energetickou účinností, pokud to není technicky neproveditelné. Za tímto účelem: a) pokud se na výrobek vztahuje akt v přenesené pravomoci přijatý podle nařízení (EU) 2017/1369[^48], směrnice 2010/30/EU[^49] nebo související prováděcí akt Komise, nakupovat pouze výrobky, které splňují kritérium stanovené v čl. 7 odst. 2 nařízení (EU) 2017/1369; b) pokud výrobek, na který se nevztahuje písmeno a), spadá do působnosti prováděcího opatření podle směrnice 2009/125/ES[^50], nakupují pouze výrobky, které splňují referenční hodnoty energetické účinnosti stanovené v prováděcím opatření podle směrnice 2009/125/ES; c) požadovat ve svých nabídkových řízeních na smlouvy o poskytování služeb, aby poskytovatelé služeb používali pro účely poskytování dotčených služeb pouze výrobky, které jsou v souladu s písmeny a) a b). Tento požadavek se vztahuje pouze na nové výrobky, které poskytovatelé služeb zakoupí částečně nebo zcela pro účely poskytování dotyčné služby; d) při nákupu budov nebo uzavírání nových nájemních smluv na budovy zajistí, aby tyto budovy splňovaly alespoň technická screeningová kritéria týkající se významného přínosu ke zmírňování změny klimatu stanovená v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139[^51], příloze I oddíle 7.7 („Pořízení a vlastnictví budov“), pokud není účelem nákupu: i) provést rozsáhlou renovaci nebo demolici; ii) zachovat ji jako budovu úředně chráněnou jako součást vymezeného prostředí nebo vzhledem k její zvláštní architektonické nebo historické hodnotě. Ustanovení čl. 85 odst. 1 písm. d) se nepoužije na povinnosti stanovené v prvním pododstavci písm. d). 2. Pokud se nákup týká balíčku výrobků, na který se plně vztahuje akt v přenesené pravomoci přijatý podle nařízení (EU) 2017/1369, mohou zadavatelé požadovat, aby úhrnná energetická účinnost balíčku výrobků měla přednost před energetickou účinností jednotlivých výrobků v tomto balíčku, a to nákupem balíčku výrobků, který splňuje kritérium příslušnosti do nejvyšší dostupné třídy energetické účinnosti. [^48]: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369 ze dne 4. července 2017, kterým se stanoví rámec pro označování energetickými štítky a zrušuje směrnice 2010/30/EU (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2017/1369/oj). [^49]: Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU ze dne 19. května 2010 o uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie a v normalizovaných informacích o výrobku (přepracované znění) (Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2010/30/oj). [^50]: Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (přepracované znění) (Úř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 10, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2009/125/oj). [^51]: Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 ze dne 4. června 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852, pokud jde o stanovení technických screeningových kritérií pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu, a toho, zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje některý z dalších environmentálních cílů (Úř. věst. L 442, 9.12.2021, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_del/2021/2139/oj). ### Článek 53 #### Zadávání zakázek v oblasti potravin 1. Pro účely sledování cílů stanovených v čl. 50 odst. 2 a čl. 55 odst. 2 mohou zadavatelé při zadávání zakázek na potraviny případně zohlednit rovněž hlediska týkající se kvality a udržitelnosti potravin, a to ve specifikacích, kritériích pro zadání nebo podmínkách plnění zakázky, pokud souvisejí s předmětem zakázky. 2. Zvláštní aspekty týkající se potravin uvedené v odstavci 1 se mohou týkat zejména: a) spravedlnosti a transparentnosti, pokud jde o požadavky a podmínky potravinových řetězců, zejména spravedlivé odměňování zemědělců zapojených do produkce pořizovaných potravin; b) organizaci potravinového řetězce; c) požadavky nebo podmínky týkající se ekologických metod produkce, režimů jakosti, jako jsou zeměpisná označení, a jiných metod produkce; výživová hodnota a účinky na zdraví, čerstvost a sezónnost potravinářských kritérií; e) požadavky na dobré životní podmínky zvířat. ### Článek 54 #### Požadavky na zelené veřejné zakázky na určité výrobky 1. Při nákupu výrobků, rodin výrobků nebo technologií, na něž se vztahují právní akty Unie uvedené v příloze VII, zadavatelé ve specifikacích, kritériích pro zadání nebo podmínkách plnění zakázek vyžadují takové environmentální vlastnosti, které považují za vhodné pro danou zakázku s ohledem na cíl zajistit vysokou úroveň ochrany životního prostředí v Unii, potřebu rychlého přechodu na klimaticky neutrální ekonomiku a zásady rovného zacházení, nediskriminace a proporcionality. Tyto environmentální vlastnosti se vyjádří pomocí tříd nebo úrovní vlastností, prahových hodnot, environmentálních aspektů nebo požadavků na environmentální udržitelnost, které jsou stanoveny v příslušných právních aktech uvedených v příloze VII. 2. Pokud rozdílné požadavky na environmentální vlastnosti vytvářejí skutečné riziko roztříštěnosti vnitřního trhu nebo v případě potřeby podpořit poptávku po výrobcích uvedených v právních aktech Unie vyjmenovaných v příloze VII, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 141 za účelem doplnění tohoto nařízení upřesněním environmentálních vlastností uvedených v odstavci 1, které zadavatelé požadují ve specifikacích, kritériích pro zadání nebo podmínkách pro plnění zakázek v souvislosti s výrobky, skupinami výrobků nebo technologiemi, na něž se vztahují právní akty Unie vyjmenované v příloze VII. Při přijímání aktů v přenesené pravomoci podle prvního pododstavce stanoví Komise požadavky na vysoké úrovni, přičemž zohlední: a) hodnota a objem veřejných zakázek zadaných na dotčené výrobky, skupiny výrobků nebo technologie nebo na služby či stavební práce, které je používají pro činnosti, jež jsou předmětem veřejné zakázky; b) potřebu zajistit dostatečnou poptávku po environmentálně udržitelnějších a nízkouhlíkových výrobcích nebo technologiích; c) ekonomickou proveditelnost nákupu environmentálně udržitelnějších výrobků nebo technologií zadavateli, aniž by jim vznikly nepřiměřené náklady, a dostupnost těchto výrobků nebo technologií na trhu; d) účinky požadavků na hospodářskou soutěž. 3. Zadavatelé se mohou rozhodnout, že nebudou vyžadovat vlastnosti uvedené v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle odstavce 2, pokud: a) výrobek nebo technologii může dodat pouze konkrétní hospodářský subjekt a neexistuje žádná přiměřená alternativa nebo náhrada a neexistence hospodářské soutěže není výsledkem umělého zúžení parametrů zadávacího řízení; nebo b) použití aktu v přenesené pravomoci by zadavatele zavazovalo k pořízení zařízení s nepřiměřenými náklady nebo by vedlo k technické neslučitelnosti provozu a údržby. 4. Jsou-li přijaty nové právní akty Unie, kterými se stanoví požadavky na environmentální udržitelnost a požadavky související s klimatem pro uvádění produktů nebo technologií na trh v Unii, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 141 za účelem změny přílohy VII aktualizací seznamu právních aktů Unie uvedených ve zmíněné příloze. ## Kapitola 2 ## Sociálně odpovědné zadávání veřejných zakázek ### Článek 55 #### Sociálně odpovědné zadávání veřejných zakázek 1. Zadavatelé mohou při zadávání zakázek na dodávky, služby a stavební práce zohledňovat sociální hlediska s cílem dosáhnout pozitivních sociálních výsledků nebo předcházet nepříznivým sociálním dopadům během životního cyklu dodávek, služeb a stavebních prací nebo je zmírňovat („sociálně odpovědné zadávání veřejných zakázek“). 2. Sociální hlediska uvedená v odstavci 1 sledují sociální cíle Unie, zejména cíle uvedené v článku 5, které mohou zahrnovat: a) sociální začleňování a začleňování osob se zdravotním postižením a znevýhodněných osob zapojených do plnění dané veřejné zakázky na trh práce; b) vysoce kvalitní pracovní místa, mimo jiné uznáním úlohy kolektivního vyjednávání, s přihlédnutím k rozmanitosti vnitrostátních systémů a při respektování autonomie sociálních partnerů, a zlepšení pracovních podmínek pro pracovníky plnící danou veřejnou zakázku, a zejména pro zranitelné kategorie pracovníků; c) přístupnost pro osoby se zdravotním postižením a řešení pro všechny přístupy nad rámec právních požadavků stanovených v článku 56 tohoto nařízení; d) odbornou přípravu, zvyšování kvalifikace a rekvalifikaci pracovníků plnících danou veřejnou zakázku; e) opatření pro rovnost žen a mužů a zákaz diskriminace pracovníků plnících danou veřejnou zakázku; f) podpora sociální ekonomiky a případně sociálního a cenově dostupného bydlení; g) účinná ochrana lidských práv v dodavatelských řetězcích relevantních pro dané veřejné zakázky. 3. Zadavatelé mohou tyto sociální aspekty případně zohlednit prostřednictvím kritérií nebo požadavků ve specifikacích, kritérií pro zadání, podmínek pro plnění zakázek nebo, je-li to relevantní z hlediska předmětu zakázky, kritérií pro výběr, pokud souvisejí s předmětem zakázky podle článku 90 a jsou v souladu se zásadami transparentnosti, nediskriminace a proporcionality. 4. Pouhé dodržování platných pracovněprávních a sociálních povinností stanovených právem Unie, vnitrostátním právem, kolektivními smlouvami nebo mezinárodními úmluvami v sociální a pracovněprávní oblasti uvedenými v příloze II není samo o sobě považováno za sociálně odpovědné zadávání veřejných zakázek. ### Článek 56 #### Dostupnost 1. U všech zakázek na zboží, služby a stavební práce, které jsou určeny k použití fyzickými osobami bez ohledu na to, zda veřejností nebo zaměstnanci zadavatele, musí zadavatelé s výjimkou řádně odůvodněných případů vyžadovat jejich přístupnost pro osoby se zdravotním postižením a musí brát v úvahu design pro všechny přístupy. Za tímto účelem zahrnou zadavatelé do specifikací nebo podmínek plnění zakázek vhodné požadavky na přístupnost. 2. Pro výrobky a služby uvedené v článku 2 směrnice (EU) 2019/882 stanoví zadavatelé specifikace, pokud jde o kritéria přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením nebo řešení pro všechny uživatele, odkazem na přílohu I uvedené směrnice. ### Článek 57 #### Vyhrazené veřejné zakázky 1. Zadavatelé mohou vyhradit účast v zadávacích řízeních na veřejné zakázky, včetně jejich konkrétních částí, organizacím, jejichž hlavním cílem je sociální a profesní začlenění osob se zdravotním postižením nebo znevýhodněných osob, za předpokladu, že nejméně 30 % zaměstnanců těchto organizací nebo programů jsou pracovníci se zdravotním postižením nebo znevýhodněním, včetně ustanovení, že tyto zakázky mají být plněny v rámci podporovaných pracovních smluv nebo programů chráněného zaměstnání, za předpokladu, že jsou chráněna pracovní práva osob se zdravotním postižením nebo znevýhodněním. 2. Zadavatelé mohou vyhradit účast v zadávacích řízeních na veřejné zakázky na služby, které jsou součástí systému sociálního zabezpečení a na které se vztahují kódy CPV uvedené v příloze VI, včetně jejich konkrétních částí, organizacím, které splňují všechny tyto podmínky: a) organizace je právně uznána jako nezisková podle vnitrostátního práva členského státu, v němž byla zřízena; b) hlavním účelem organizace je poskytování veřejné sociální služby obecného zájmu; c) rozhodnutí organizace se neřídí čistě obchodními úvahami a případný přebytek vzniklý při plnění zakázky je znovu investován do poskytování veřejných sociálních služeb obecného zájmu, pro něž byla zřízena. ### Článek 58 #### Zakázky na sociální, zdravotní a vzdělávací služby 1. U veřejných zakázek, jejichž předmětem je kterákoli ze služeb uvedených v příloze VI, mohou zadavatelé zadávat zakázky v souladu s postupy stanovenými ve vnitrostátním právu za předpokladu, že povaha služeb vyžaduje, aby zadavatelé zohlednili zvláštnosti daných služeb, a že jsou dodrženy zásady transparentnosti a rovného zacházení, jakož i povinnosti uvedené v odstavci 2. 2. Zadavatelé, kteří zadávají zakázky podle odstavce 1 tohoto článku, zohlední prostřednictvím vhodných požadavků ve specifikacích, kritériích pro zadání nebo podmínkách plnění zakázek potřebu zajistit kvalitu, kontinuitu, přístupnost pro osoby se zdravotním postižením, cenovou dostupnost, dostupnost a komplexnost služeb a zapojení a posílení postavení uživatelů, včetně znevýhodněných a zranitelných osob, s cílem chránit jejich specifické osobní zdravotní nebo sociální potřeby. Při zadávání těchto zakázek zadavatelé rovněž zohlední potřebu zajistit dodržování práva osob se zdravotním postižením na sebeurčení, jak je stanoveno v článku 19 Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením. 3. Pokud zadavatel zadá zakázku podle tohoto článku, zveřejní do 20 dnů od zadání veřejné zakázky veřejné shrnutí výsledků podle čl. 110 odst. 4 tohoto nařízení. ## Kapitola 3 ## Zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení ### Článek 59 #### Inovační cíle při zadávání veřejných zakázek Zadavatelé mohou při zadávání zakázek na dodávky, stavební práce nebo služby zohlednit inovační cíle, které zahrnují mimo jiné jeden nebo více z těchto cílů: a) podpora uvádění výsledků výzkumu a inovací na trh v Unii a podpora účasti začínajících podniků, rychle se rozvíjejících podniků a malých a středních podniků na inovacích při zadávání veřejných zakázek, čímž se podpoří šíření inovací a růst inovativních podniků; b) podpora růstu rozhodujících trhů ve strategických odvětvích Unie podporou vývoje a zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení, která přispívají k environmentální udržitelnosti, sociálnímu začlenění a udržitelnosti, ochraně zdraví, digitální transformaci a technologickému pokroku, včetně interoperability digitálních systémů a prvků veřejných služeb a řešení s otevřeným zdrojovým kódem; c) zlepšení nákladové efektivnosti nákupů zadavatele ve srovnání se stávajícími nebo konvenčními alternativami při současném zachování nebo zvýšení kvality, množství nebo dopadu řešení. ### Článek 60 #### Zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení 1. Zadavatelé klasifikují své zakázky jako veřejné zakázky na inovace ve veřejném shrnutí soutěže, pokud je jejich cílem nákup inovativního řešení. Inovativní řešení má jednu nebo více nových vlastností, které poskytují lepší výkonnost nebo přidanou hodnotu ve srovnání s alternativními řešeními, která jsou na příslušném trhu k dispozici ve velkém měřítku na komerčním základě. Nové vlastnosti inovativního řešení mohou zahrnovat nové nebo zdokonalené kombinace stávajících vlastností a nové nebo zdokonalené způsoby využití stávajících vlastností, jako je využití stávajících vlastností v novém odvětví nebo v novém kontextu. 2. V každém případě zadavatelé klasifikují své nákupy ve veřejných shrnutích jako veřejné zakázky na inovace v obou těchto případech: a) zadání zakázky na řešení, které bylo úspěšně vyvinuto v inovačním řízení podle článku 45; b) zadání zakázky v otevřeném řízení podle článků 34 a 35, pokud zadavatel hodlá zakoupit řešení po zadání veřejné zakázky v předobchodní fázi ve smyslu čl. 6 bodu 13. ### Článek 61 #### Techniky ke sledování inovačních cílů při zadávání veřejných zakázek 1. Za účelem sledování cílů v oblasti inovací mohou zadavatelé připravit a navrhnout jakékoli zadávací řízení za použití jedné nebo více z těchto technik: a) vyhledává, analyzuje a provádí poradenství zaměřené na určení dostupnosti inovativních řešení při tržních konzultacích; b) zvážit nákup řešení s otevřeným zdrojovým kódem nebo řešení s prvky s otevřeným zdrojovým kódem; c) používat pouze funkční požadavky, a pokud to není proveditelné, výslovně povolit varianty; d) omezit kritéria výběru na to, co je nezbytně nutné a přiměřené rizikům veřejné zakázky a kapacitám potřebným k jejímu plnění, a případně bez požadavků na obrat a dosavadní výkonnost; e) požadovat koncepci inovací dodávek, stavebních prací nebo služeb jako kvalitativní kritérium pro zadání veřejné zakázky, včetně proveditelnosti a škálovatelnosti této koncepce nebo jejího dopadu na ekologické, sociální nebo digitální cíle stanovené pro danou veřejnou zakázku; f) určit jednu nebo více konkrétních částí pro inovace a stanovit jasné, přesné a jednoznačné podmínky pro jakékoli další nákupy na základě zakázky zadané v této části, pokud se řešení ukáže jako úspěšné; g) kombinovat více fází veřejné zakázky na stavební práce, jako je návrh, výstavba, provoz a údržba, do jediné integrované zakázky; h) agregovaná poptávka po inovativních řešeních a umožnění rozdělení úkolů v oblasti testování a validace mezi zadavatele; i) umožnit experimentování, testování, validaci, vývoj, posílení a opětovné investice do zadávacího řízení nebo plnění smlouvy. 2. Techniky uvedené v odstavci 1 mohou mít podle příslušné techniky a druhu řešení podobu specifikací, kritérií výběru, kvalitativních hledisek při použití metody nejlepšího poměru mezi cenou a kvalitou nebo podmínek plnění zakázek. ### Článek 62 #### Specifikace práv duševního vlastnictví 1. U všech řízení, na něž se vztahuje toto nařízení, upřesní zadavatel v rámci zadávacího řízení s vynaložením maximálního úsilí podrobně práva duševního vlastnictví, která považuje za relevantní pro plnění veřejné zakázky. 2. Informace musí být dostatečně jasné a přesné, aby hospodářským subjektům umožnily posoudit jejich související povinnosti, určit rozsah práv, která mají být udělena nebo převedena, a odpovídajícím způsobem připravit jejich nabídky. 3. Odhad hodnoty zakázky podle článku 32 případně zohlední hodnotu rozdělení práv duševního vlastnictví. ### Článek 63 #### Udělování licencí 1. Hospodářský subjekt udělí zadavateli odpovídající, dostatečné a nevýlučné licence v rozsahu a na dobu nezbytnou k tomu, aby mohl využívat, přijímat, provozovat, udržovat nebo jinak využívat služby, výstupy nebo jiné smluvní výstupy poskytované při plnění veřejné zakázky. Licence uvedené v prvním pododstavci se vztahují na obě tato práva: a) veškerá již existující práva duševního vlastnictví, která vlastní hospodářský subjekt nebo k nimž má hospodářský subjekt licenci; b) veškerá práva duševního vlastnictví vyplývající z plnění veřejné zakázky. 2. Licence podle odstavce 1 umožní zadavateli, buď přímo, nebo prostřednictvím dodavatelů nebo poskytovatelů služeb jednajících jeho jménem, používat, reprodukovat, provádět, zobrazovat, přizpůsobovat, konfigurovat, integrovat, udržovat, opravovat, podporovat, modernizovat a jinak využívat tato práva a související výstupy v rozsahu nezbytném k zajištění dalšího využívání dodávek, služeb nebo stavebních prací k zamýšlenému účelu a řádného plnění veřejné zakázky. ### Článek 64 #### Omezení převodu vlastnictví 1. Jakékoli již existující duševní vlastnictví, včetně softwarových komponentů, modelů, metod, platforem nebo systémů vlastněných nebo ovládaných hospodářským subjektem před veřejnou zakázkou nebo nezávisle na ní, zůstává ve vlastnictví hospodářského subjektu a nepodléhá povinnostem převodu vlastnictví na zadavatele. 2. Odchylně od odstavce 1 mohou zadavatelé požadovat převod vlastnictví již existujících práv duševního vlastnictví, která jsou nezbytná pro provádění, provoz a údržbu řešení, zejména v případech kritické infrastruktury a pokud je to přiměřeně, transparentně a nediskriminačně zahrnuto v podrobnostech zadávacího řízení, aniž by byla narušena hospodářská soutěž. 3. U práv duševního vlastnictví vzniklých v souvislosti s plněním veřejné zakázky zadavatelé v podrobnostech zadávacího řízení případně upřesní rozdělení těchto práv mezi zadavatele a hospodářský subjekt. 4. Odchylně od odstavce 3 tohoto článku si u veřejných zakázek, které jsou předmětem inovačního řízení podle článků 41 až 45, hospodářské subjekty ponechají vlastnictví práv duševního vlastnictví vzniklých během inovačního řízení nebo při plnění příslušné veřejné zakázky, pokud to není odůvodněno naléhavými důvody veřejného zájmu jasně uvedenými v podrobnostech zadávacího řízení. Tyto naléhavé důvody veřejného zájmu se mohou mimo jiné týkat potřeby zabránit technologickému ustrnutí nebo chránit bezpečnost nebo kritické veřejné služby zadavatele, členského státu nebo Unie, zejména pokud jde o kritickou infrastrukturu. ### Článek 65 #### Informační modelování staveb 1. Pro plnění veřejných zakázek na stavební práce, jejichž odhadovaná hodnota se rovná 25 000 000 EUR nebo je vyšší, zadavatelé při plnění veřejných zakázek na stavební práce vyžadují použití informačního modelování budov. 2. „Informačním modelováním budov“ metodiky kolaborativních digitálních procesů využívající otevřené, interoperabilní formáty za účelem vytváření, správy a sdílení strukturovaných informací o veřejné zakázce na stavební práce po celou dobu jejího životního cyklu. 3. Odchylně od odstavce 1 mohou zadavatelé učinit kterýkoli z těchto kroků: a) požadovat používání informačního modelování budov pouze od některých dodavatelů nebo v určitých částech, pokud by tyto požadavky jinak představovaly nepřiměřenou zátěž pro dotčené hospodářské subjekty a úplné pokrytí projektu v informačním modelování budov není nutné; nebo b) nepožadovat použití informačního modelu budovy nebo požadovat jeho použití pouze pro určité části řešení nebo od určitých dodavatelů, pokud by tyto požadavky jinak představovaly riziko pro bezpečnost nebo veřejnou bezpečnost. 4. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 141 za účelem změny tohoto nařízení s cílem snížit prahovou hodnotu stanovenou v odstavci 1, je-li to odůvodněno zvýšeným využíváním informačního modelování budov na trhu. ## Kapitola 4 ## Bezpečnost a odolnost ### Článek 66 #### Bezpečnostní aspekty při zadávání veřejných zakázek 1. Zadavatelé přijmou v kterékoli fázi zadávacího řízení, od plánování a tržní konzultace až po zadání a plnění zakázky, vhodná opatření nad rámec opatření vyžadovaných nebo uložených jinými právními předpisy Unie, aby zajistili ochranu zájmů Unie nebo jednoho či více členských států v oblasti bezpečnosti a veřejné bezpečnosti u jakéhokoli zadávacího řízení, u něhož bylo zjištěno, že představuje nebo zahrnuje riziko pro bezpečnost nebo veřejnou bezpečnost. Touto kapitolou nejsou dotčeny jiné požadavky podle příslušných právních předpisů Unie. 2. Zájmy Unie nebo členského státu v oblasti bezpečnosti a veřejné bezpečnosti, které jsou relevantní pro danou zakázku, mohou mimo jiné zahrnovat: a) ochranu kritické infrastruktury, strategické infrastruktury dvojího užití určené členskými státy v souladu s [článkem 33 nařízení o vojenské mobilitě], zejména těch, které se nacházejí na koridoru vojenské mobility, kritických dodavatelských řetězců, kritických technologií nebo základních služeb, odolnosti vůči fyzickým, kybernetickým nebo hybridním hrozbám a předcházení rizikům jakéhokoli narušení a ochranu před nimi, a to i v důsledku škodlivé strategické závislosti na dodavatelích ze třetích zemí; b) zabránění špionáži, sabotáži nebo úniku technologií; c) připravenost na krize, včetně kontinuity činností a pohotovostního plánování pro případ narušení v případě přírodních katastrof nebo geopolitické nestability, pandemií nebo kybernetických útoků; d) předcházení jiným škodlivým interferencím, včetně vlivu kontrolovaného třetími zeměmi a státy třetích zemí; e) kybernetickou bezpečnost zpracovávaných systémů, sítí a údajů; f) ochrana utajovaných informací, citlivých údajů, výzkumu nebo duševního vlastnictví před neoprávněným přístupem nebo přenosem; g) zajištění veřejného zdraví, včetně krizově připravených a soběstačných zdravotnických služeb; nebo h) odolnost vůči narušením souvisejícím s klimatem. 3. Rizika pro bezpečnost nebo veřejnou bezpečnost v rámci veřejné zakázky mohou vyplývat zejména z: a) předmět zakázky, například: i) citlivost prostředků, které jsou zapojeny do jeho provádění nebo které mají být při jeho provádění vyvinuty; ii) přístup k citlivým údajům a nakládání s nimi; iii) kritická závislost nebo riziko kritické závislosti na omezeném počtu dodavatelů, zboží, služeb nebo technologií ze třetích zemí; iv) rizika spojená s přístupem ke kritické infrastruktuře, strategické infrastruktuře dvojího užití určené členskými státy v souladu s [článkem 33 nařízení o vojenské mobilitě], výzkumným zařízením, informačním systémům nebo kritickým materiálům; v) povahu dvojího užití pořizovaných technologií, stavebních prací, zboží nebo služeb; vi) povahu veřejných zájmů, které jsou s ním spojeny, a možné důsledky špatného fungování nebo nesprávného výkonu, jako je poškození veřejné bezpečnosti, národní bezpečnosti, hospodářské stability, zdravotní bezpečnosti nebo základních práv; b) charakteristiky hospodářských subjektů, jako jsou: i) strukturu vlastnictví, kontroly nebo financování, která nese riziko nepatřičného vměšování nebo ovlivňování; ii) výsledky v oblasti bezpečnosti, včetně dřívějších porušení, nedodržení bezpečnostních norem nebo vyloučení z jiných zadávacích řízení z bezpečnostních důvodů; iii) schopnost plnit platné bezpečnostní prověrky, prověrky personálu nebo požadavky na bezpečnost informací; iv) vystavení právním předpisům třetí země, které mohou vyžadovat zveřejnění citlivých informací nebo zasahování do plnění smlouvy. 4. Zadavatelé v co největším možném rozsahu upřesní v podrobnostech zadávacího řízení jasným a dostatečně podrobným způsobem vhodná opatření, která jsou přiměřená rizikům uvedeným v odstavci 3 a nediskriminační. Tato opatření mohou být prováděna zejména prostřednictvím: a) specifikace, jako jsou povinné bezpečnostní normy, certifikace, povinnosti týkající se prověřování personálu nebo bezpečnostní prověrky nebo požadavky na řízení rizik a zajištění; b) kritéria pro zadání zakázky, jako je hodnocení systémů řízení bezpečnosti uchazečů, normy pro dodržování bezpečnostních předpisů, schopnosti reakce na incidenty, bezpečnost dodavatelského řetězce; c) podmínky pro plnění smluv, jako je umožnění bezpečnostního dohledu nad dodavateli prostřednictvím auditů, inspekcí nebo přezkumů dokumentace a provádění nápravných opatření v případě porušení, včetně ustanovení o subdodávkách, oznámení o změně vlastnictví a ochraně utajovaných nebo citlivých informací; d) v odůvodněných případech kritéria výběru, jako je držení bezpečnostních prověrek nebo jiný požadavek, aby uchazeči prokázali, že nepředstavují riziko pro bezpečnost nebo veřejnou bezpečnost podle odst. 3 písm. b). Tím není dotčen článek 26; e) odchylně od čl. 34 odst. 2 vyzvat k podání nabídky v řízení uvedeném v článku 34 pouze ty hospodářské subjekty, které splňují specifické objektivní a nediskriminační požadavky týkající se bezpečnosti, za předpokladu, že zadavatel ve veřejném shrnutí soutěže pro danou zakázku uvedl svůj záměr tak učinit a bezpečnostní požadavky, které hodlá uplatnit. Zadavatelé mohou v podrobnostech zadávacího řízení rovněž uvést, která bezpečnostní opatření hodlají provést, pokud v průběhu zadávacího řízení vzniknou rizika pro bezpečnost nebo veřejnou bezpečnost. 5. Zadavatelé kdykoli v průběhu řízení vyloučí hospodářský subjekt z účasti v zadávacím řízení, pokud byl tento subjekt určen jako vysoce rizikový dodavatel podle nařízení (EU) XXXX/XXX [návrh CSA2] v souvislosti s poskytováním součástí IKT nebo součástí, které zahrnují součásti IKT, jež mají být použity v klíčových aktivech IKT určených v souladu s článkem [...] uvedeného nařízení. 6. Pokud existují důkazy o tom, že rozdíly v opatřeních ovlivňují fungování vnitřního trhu, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 141 za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením povinných technických specifikací, kritérií výběru, kritérií pro zadání nebo ustanovení o plnění zakázky pro konkrétní kategorie zboží, služeb nebo stavebních prací, pokud tyto prvky řeší určený konkrétní zájem Unie v oblasti bezpečnosti a veřejné bezpečnosti. ### Článek 67 #### Bezpečnostní opatření během plnění smlouvy 1. Aniž je dotčeno smluvní právo členských států, může zadavatel smlouvu zcela nebo zčásti ukončit, pokud zjistí, že dodavatel nesplnil opatření nebo povinnosti, jejichž cílem je prevence nebo zmírnění rizik pro bezpečnost nebo veřejnou bezpečnost, nebo že se riziko pro bezpečnost nebo veřejnou bezpečnost naplnilo nebo je pravděpodobné, že se naplní. Za stejných podmínek mohou vyloučit některé hospodářské subjekty během plnění zakázky. 2. Ukončení a vyloučení podle tohoto článku musí být přiměřené riziku pro bezpečnost nebo veřejnou bezpečnost. Před ukončením smlouvy nebo vyloučením hospodářského subjektu provede zadavatel písemné posouzení. Zadavatel vezme v úvahu zejména: a) závažnost rizika pro bezpečnost nebo veřejnou bezpečnost; b) dopad ukončení na poskytování veřejných služeb; c) alternativní zmírňující opatření, jako jsou změny smluv nebo posílené monitorování. 3. Není-li to odůvodněno závažností souvisejících rizik, bezprostředně hrozící hrozbou nebo pokud by oznámení mohlo zvýšit riziko, zadavatel písemně oznámí dodavateli svůj záměr ukončit smlouvu nebo ji vyloučit, přičemž uvede: a) důvody ukončení nebo vyloučení; b) skutečnosti a důkazy podporující rozhodnutí, s výjimkou utajovaných informací; c) navrhované datum ukončení nebo vyloučení. 4. Zadavatel určí dodavateli přiměřenou lhůtu, která nesmí být kratší než deset kalendářních dnů, aby předložil připomínky k důvodům ukončení nebo vyloučení a navrhl nápravná opatření. Zadavatel může v případě mimořádné situace tuto lhůtu zkrátit. 5. Dodavatel spolupracuje s zadavatelem na zabezpečení nebo přenosu dat, dokumentů nebo aktiv souvisejících se smlouvou a na zajištění kontinuity kritických služeb do doby, než ukončení nabude účinku. ### Článek 68 #### Kybernetická bezpečnost 1. Pokud produkty s digitálními prvky spadají do oblasti působnosti nařízení (EU) 2024/2847, členské státy zajistí, aby byl při zadávání veřejných zakázek zohledněn soulad se základními požadavky na kybernetickou bezpečnost stanovenými v příloze I uvedeného nařízení, včetně schopnosti výrobců účinně řešit zranitelnosti. 2. Toto nařízení nebrání členským státům v tom, aby na produkty s digitálními prvky vztahovaly dodatečné požadavky na kybernetickou bezpečnost při pořizování nebo používání těchto produktů pro konkrétní účely, včetně případů, kdy jsou tyto produkty pořizovány nebo používány pro účely národní bezpečnosti nebo obrany, za předpokladu, že jsou tyto požadavky v souladu s povinnostmi členských států stanovenými v právu Unie a jsou nezbytné a přiměřené pro dosažení těchto účelů. 3. Aniž je dotčen odstavec 1 a v příslušných případech aniž je dotčena směrnice (EU) 2022/2555[^52], mohou zadavatelé v zadávacím řízení stanovit podrobné požadavky týkající se kybernetické bezpečnosti pro pořizované stavební práce, dodávky nebo služby. Za tímto účelem mohou zahrnovat specifikace, kritéria pro výběr, kritéria pro zadání nebo podmínky pro plnění zakázky. Tyto požadavky musí souviset s předmětem zakázky a být v souladu se zásadami transparentnosti, nediskriminace a proporcionality. [^52]: Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2555 ze dne 14. prosince 2022 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v Unii a o změně nařízení (EU) č. 910/2014 a směrnice (EU) 2018/1972 a o zrušení směrnice (EU) 2016/1148 (směrnice NIS 2) (Úř. věst. L 333, 27.12.2022, s. 80, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2022/2555/oj). ### Článek 69 #### Odolnost a bezpečnost dodávek pro kritické subjekty nebo infrastruktury 1. Pokud má veřejnou zakázku plnit zadavatel, který byl příslušným členským státem určen jako kritický subjekt v souladu s článkem 6 směrnice (EU) 2022/2557[^53], zahrne zadavatel v příslušných případech do zadávacího řízení podrobné požadavky týkající se bezpečnosti dodávek, hospodářské, fyzické a geopolitické odolnosti, jakož i transparentnosti a udržitelnosti dodavatelských řetězců pro pořizované stavební práce, dodávky nebo služby. Tyto požadavky případně vycházejí z rizik zjištěných prostřednictvím povinnosti posouzení rizik podle článku 12 směrnice (EU) 2022/2557. 2. Požadavky uvedené v odstavci 1 mohou být stanoveny ve specifikacích, kritériích pro výběr, kritériích pro zadání nebo podmínkách plnění veřejné zakázky, musí souviset s předmětem veřejné zakázky a být v souladu se zásadami transparentnosti, nediskriminace a proporcionality. 3. Zadavatelé mohou mimo jiné požadovat, aby nabídka obsahovala jeden nebo více z těchto prvků nebo aby smlouva obsahovala jeden nebo více z těchto prvků: a) diverzifikace dodavatelského řetězce, včetně využívání přístupu založeného na více zdrojích, zeměpisná diverzifikace výroby nebo omezení závislosti na jediné třetí zemi nebo jediném hospodářském subjektu ze třetí země; b) bezpečnost dodávek a kontinuita, včetně: i) osvědčení nebo dokumentaci prokazující, že organizace a umístění dodavatelského řetězce uchazeče mu umožní splnit požadavky na bezpečnost dodávek stanovené v zadávací dokumentaci; ii) závazek zajistit, aby případné změny v dodavatelském řetězci během plnění zakázky nepříznivě neovlivnily dodržování těchto požadavků; iii) povinnosti vytvářet zásoby v rámci Unie; iv) plány kontinuity provozu a obnovy provozu po havárii; v) závazek uchazeče poskytnout v souladu s dohodnutými podmínkami konkrétní prostředky nezbytné pro pokračování výroby nebo poskytování náhradních dílů, konstrukčních částí, sestav, aktualizací softwaru nebo zkušebního zařízení v případě, že již není schopen sám zajistit dodávku; c) připravenost na krize a schopnost přepětí, včetně: i) závazek uchazeče vytvořit a/nebo udržovat požadovanou kapacitu, včetně kapacit pro rozšiřování, k uspokojení dodatečných potřeb zadavatele v důsledku krize v souladu s podmínkami, které budou dohodnuty; ii) plány připravenosti na krize, povinné školení vedoucích pracovníků a klíčových pracovníků a oznamování incidentů zadavateli; d) transparentnost a sledovatelnost dodavatelského řetězce, je-li to přiměřené významu zakázky a souvisejícím rizikům, včetně kvality řízení dodavatelského řetězce a pohotovostních plánů poskytnutých uchazeči; e) povinnost poskytovatelů služeb oznámit všem dotčeným zadavatelům případné dvojí zaúčtování kapacity nebo služeb před přijetím kolidujících příkazů; f) ustanovení o flexibilní účasti, které umožňuje ostatním zadavatelům připojit se jako smluvní strany, aniž by se změnil věcný nebo kvantitativní rozsah zakázky. 4. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 141, kterými se stanoví povinné specifikace, kritéria výběru, kritéria pro zadání nebo podmínky pro plnění zakázek týkajících se odolnosti, bezpečnosti dodávek a transparentnosti dodavatelského řetězce pro konkrétní kategorie stavebních prací, dodávek nebo služeb, u nichž byla zjištěna kritická závislost, systémové riziko nebo rozměr kritické infrastruktury. 5. Tímto článkem nejsou dotčeny požadavky na bezpečnost dodávek podle příslušných právních předpisů Unie, zejména požadavky podle nařízení (EU) 2019/1242[^54] a nařízení (EU) 2024/1735. [^53]: Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2557 ze dne 14. prosince 2022 o odolnosti kritických subjektů a o zrušení směrnice Rady 2008/114/ES (Úř. věst. L 333, 27.12.2022, s. 164, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2022/2557/oj). [^54]: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1242 ze dne 20. června 2019, kterým se stanoví výkonnostní normy pro emise CO2 pro nová těžká vozidla a kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 595/2009 a (EU) 2018/956 a směrnice Rady 96/53/ES (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 202, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2019/1242/oj). ## Kapitola 5 ## Evropská preference ### Článek 70 #### Zahrnuté hospodářské subjekty, zboží, služby nebo stavební práce 1. Hospodářský subjekt se pro účely tohoto nařízení považuje za „zahrnutý“, pokud má původ podle čl. 74 odst. 1 v: a) třetí země, která je smluvní stranou Dohody o vládních zakázkách, za předpokladu, že daná zakázka spadá do oblasti působnosti závazků Unie podle uvedené dohody, s přihlédnutím k platným přílohám; b) třetí zemi, která uzavřela dvoustrannou nebo mnohostrannou obchodní dohodu s Unií za podmínek stanovených v uvedené dohodě, pokud daná zakázka spadá do oblasti působnosti závazků Unie v oblasti zadávání veřejných zakázek v uvedené dohodě; c) třetí země, která uzavřela s Unií dohodu o vytvoření celní unie za podmínek stanovených v uvedené dohodě, pokud dotčená zakázka spadá do oblasti působnosti závazků Unie v oblasti zadávání veřejných zakázek v uvedené dohodě. 2. Zboží, služby nebo stavební práce se pro účely tohoto nařízení považují za „zahrnuté“, pokud mají původ podle čl. 74 odst. 2, 3 a 4 v: a) třetí země, která je smluvní stranou Dohody o vládních zakázkách, za předpokladu, že daná zakázka spadá do oblasti působnosti závazků Unie podle uvedené dohody, s přihlédnutím k platným přílohám; b) třetí zemi, která uzavřela dvoustrannou nebo mnohostrannou obchodní dohodu s Unií za podmínek stanovených v uvedené dohodě, pokud daná zakázka spadá do oblasti působnosti závazků Unie v oblasti zadávání veřejných zakázek v uvedené dohodě; c) třetí země, která uzavřela s Unií dohodu o vytvoření celní unie za podmínek stanovených v uvedené dohodě, pokud dotčená zakázka spadá do oblasti působnosti závazků Unie v oblasti zadávání veřejných zakázek v uvedené dohodě. ### Článek 71 #### Určení rozsahu působnosti pro zahrnuté hospodářské subjekty a zboží ze třetích zemí služby nebo stavební práce 1. Komise zřídí a bezplatně zpřístupní veřejně přístupný online nástroj, který komplexním a aktuálním způsobem stanoví závazky Unie v oblasti zadávání veřejných zakázek v mezinárodních dohodách uvedených v článku 70. 2. Zadavatelé pro účely daného zadávacího řízení určí, na které hospodářské subjekty, zboží, služby a stavební práce se vztahuje článek 70, a to na základě platných mezinárodních dohod uvedených v online nástroji podle odstavce 1 pro zadané parametry, včetně dotčeného zadavatele, předmětu a odhadované hodnoty zakázky ve vztahu k příslušným finančním limitům. 3. Komise průběžně aktualizuje internetový nástroj tak, aby plně a kdykoli odrážel závazky Unie v oblasti zadávání veřejných zakázek, včetně: a) Akty Unie, zejména rozhodnutí Komise o úplném nebo částečném vyloučení hospodářských subjektů, zboží, služeb nebo stavebních prací ze třetích zemí ze zadávacích řízení v Unii v souladu s platnými právními předpisy EU; b) Opatření Unie týkající se zahrnutých hospodářských subjektů, zboží, služeb nebo stavebních prací v souladu s článkem 72. c) Opatření Unie týkající se nezahrnutých hospodářských subjektů, zboží, služeb nebo stavebních prací v souladu s článkem 75. ### Článek 72 #### Omezení týkající se zahrnutých hospodářských subjektů, zboží, služeb nebo stavebních prací 1. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 141 za účelem změny článku 70 stanovením toho, že zahrnuté hospodářské subjekty z určitých třetích zemí a/nebo veškeré nebo některé zahrnuté zboží, služby nebo stavební práce z určitých třetích zemí se nepovažují za zahrnuté, pokud: a) Komise na základě věcné analýzy přístupu na trh zjistila, že jejich země původu nezajistila národní zacházení týkající se hospodářských subjektů, zboží, služeb nebo stavebních prací Unie v rozporu se svými závazky v oblasti zadávání veřejných zakázek v mezinárodní dohodě s Unií; b) toto vyloučení je odůvodněné, aby se zabránilo závislostem nebo jakémukoli jinému vývoji, který by mohl ohrozit bezpečnost dodávek příslušného zboží nebo služeb v Unii; nebo c) takové omezení je odůvodněno na základě jakékoli jiné výjimky podle příslušné dohody, zejména pokud jde o ochranu zájmů hospodářské bezpečnosti. 2. Členské státy a zúčastněné strany mohou Komisi kdykoli předložit informace o tom, že nastala některá ze situací uvedených v odstavci 1. ### Článek 73 #### Požadavky týkající se evropských preferencí 1. Zadavatelé mohou: a) omezit účast pouze na hospodářské subjekty a subdodavatele pocházející z Unie a na ty, na něž se vztahuje, nebo v případě skupin hospodářských subjektů či jakékoli jiné formy společné účasti na skupiny, které jsou buď složeny výhradně z hospodářských subjektů Unie nebo zahrnutých hospodářských subjektů, nebo na skupiny, v nichž většinu, nikoli však všechny členy skupiny, tvoří hospodářské subjekty Unie nebo zahrnuté hospodářské subjekty; b) odmítnout nabídku v průběhu řízení, pokud ji nepodaly unijní nebo zahrnuté hospodářské subjekty nebo jejich skupiny, včetně jejich subdodavatelů, jak je uvedeno v písmenu a). 2. Zadavatelé mohou učinit jeden nebo více z těchto kroků: a) požadovat, aby nabízené zboží, služby a stavební práce pocházely z Unie nebo aby se na ně vztahovalo zboží, služby nebo stavební práce, a to buď v plném rozsahu, nebo do určité míry, nebo pro konkrétní součásti, které se účastní soutěžního vztahu se zakoupeným zbožím, službami nebo stavebními pracemi; b) výhradně pro účely hodnocení a seřazení nabídek ve fázi zadávání zakázky, aniž by byla dotčena cena splatná v rámci zakázky, uplatnit procentní snížení ceny nabídky nebo přidělení dodatečných bodů, pokud: i) nabídku podávají pouze hospodářské subjekty Unie nebo zahrnuté hospodářské subjekty a subdodavatelé nebo v případě skupin hospodářských subjektů či jakékoli jiné formy společné účasti skupiny složené výhradně z těchto hospodářských subjektů nebo skupiny, v nichž většinu, nikoli však všechny členy skupiny tvoří hospodářské subjekty Unie nebo zahrnuté hospodářské subjekty; nebo ii) nabídka obsahuje vyšší podíl zboží, služeb nebo stavebních prací Unie nebo zahrnutých výrobků, služeb nebo stavebních prací ve srovnání s ostatními předloženými nabídkami; c) odmítnout nabídku, pokud je hodnota zboží, služeb nebo stavebních prací Unie nebo zahrnutého zboží, služeb nebo stavebních prací obsažených v nabídce nižší než 50 % celkové odhadované hodnoty nabídky. 3. Opatření uvedená v odstavci 2 lze použít pouze tehdy, pokud je zadavatel jasně uvedl ve veřejném shrnutí soutěže. Ve veřejném shrnutí soutěže se uvede zboží, služby nebo stavební práce, u nichž se požaduje, aby pocházely z Unie nebo byly pokryty, jakož i procento snížení nebo přidělení bodů, spolu s odpovídající hodnotou, kterou zadavatel použije pro hodnocení a seřazení nabídek ve fázi zadávání. 4. Zadavatelé oznámí vnitrostátnímu koordinačnímu orgánu určenému podle článku 138 veškeré náznaky obcházení opatření přijatých podle tohoto článku. Vnitrostátní koordinační orgán informuje Komisi o všech systémových nedostatcích zjištěných na základě těchto oznámení. ### Článek 74 #### Původ 1. Původ hospodářských subjektů nebo subdodavatelů se určí v souladu s čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) 2022/1031[^55]. 2. Původ zboží se určí v souladu s hlavou II kapitolou 2 oddílem 1 nařízení (EU) č. 952/2013[^56]. 3. Původ služeb se určí na základě původu hospodářského subjektu nebo subdodavatele, který službu poskytuje. 4. Celkový původ stavebních prací se určí podle původu hospodářského subjektu nebo subdodavatele, který je poskytl. Pokud jde o požadavky na evropské preference, kupující mohou samostatně určit původ zboží použitého jako součást stavebních prací podle odstavce 2. [^55]: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1031 ze dne 23. června 2022 o přístupu hospodářských subjektů, zboží a služeb třetích zemí na trhy Unie s veřejnými zakázkami a koncesemi a o postupech na podporu jednání o přístupu hospodářských subjektů, zboží a služeb Unie na trhy třetích zemí s veřejnými zakázkami a koncesemi (nástroj pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek) (Úř. věst. L 173, 30.6.2022, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2022/1031/oj). [^56]: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (přepracované znění) (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2013/952/oj). ### Článek 75 #### Omezení Unie pro nezahrnuté hospodářské subjekty, zboží, služby a stavební práce ze třetích zemí Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 141 za účelem změny článku 73 s cílem požadovat, aby zadavatelé uplatňovali některý z požadavků na evropské preference stanovených v článku 73 ve vztahu k hospodářským subjektům a subdodavatelům, službám zboží a stavebním pracím, na které se nevztahuje článek 70, je-li to v zájmu Unie. ### Článek 76 #### Výjimky Zadavatelé se mohou rozhodnout neuplatňovat požadavky týkající se evropských preferencí, včetně požadavků uvedených v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle článku 75, pokud: a) dotyčné zakázky se řídí článkem 48; b) požadované výrobky nebo služby nemohou být dodány hospodářským subjektem Unie nebo zahrnutým hospodářským subjektem a neexistuje žádná přiměřená alternativa nebo náhrada; c) nebyly podány žádné vhodné nabídky ani žádosti o účast, a to ani v reakci na podobné zadávací řízení zahájené stejným zadavatelem v průběhu dvou let předcházejících zahájení plánovaného nového zadávacího řízení; nebo d) uplatňování těchto požadavků na evropské preference by znamenalo, že zadavatel by musel pořizovat zboží, služby nebo stavební práce za nepřiměřené náklady. ### Článek 77 #### Upřednostňování evropských produktů v odvětvových právních předpisech Unie Pokud právní předpisy Unie obsahují ustanovení, která omezují nebo stanoví podmínky účasti v zadávacích řízeních nebo upřednostňují v závislosti na původu hospodářských subjektů, zboží, služeb nebo stavebních prací, použijí se pravidla stanovená v této kapitole, není-li v dotčených právních předpisech Unie stanoveno jinak. ## Hlava III ## Horizontální ustanovení ## Kapitola 1 ## Vyloučené a smíšené zakázky ### Článek 78 #### Zakázky v oblasti obrany a bezpečnosti 1. Toto nařízení se nevztahuje na veřejné zakázky, jejichž předmět spadá do oblasti působnosti směrnice 2009/81/ES, včetně veřejných zakázek pod prahovou hodnotou stanovenou v článku 8 uvedené směrnice a veřejných zakázek, na které se uvedená směrnice nevztahuje podle článku 12 nebo 13 uvedené směrnice. 2. Toto nařízení se nevztahuje na veřejné zakázky, které nejsou vyňaty v souladu s odstavcem 1, pokud ochrana základních bezpečnostních zájmů členského státu nemůže být zaručena méně omezujícími opatřeními, zejména opatřeními stanovenými v hlavě II kapitole 4 této části nebo požadavky zaměřenými na ochranu důvěrné povahy informací, které zadavatel zpřístupňuje v zadávacím řízení podle tohoto nařízení. 3. Kromě toho se v souladu s čl. 346 odst. 1 písm. a) Smlouvy toto nařízení nevztahuje na veřejné zakázky, které nejsou jinak vyňaty podle odstavce 1 tohoto článku, pokud by použití tohoto nařízení ukládalo členskému státu povinnost poskytnout informace, jejichž zpřístupnění podle jeho názoru odporuje jeho podstatným bezpečnostním zájmům. 4. Pokud je zadávání a plnění veřejné zakázky prohlášeno za utajené nebo musí být doprovázeno zvláštními bezpečnostními opatřeními v souladu s právními a správními předpisy platnými v členském státě, toto nařízení se nepoužije, pokud členský stát stanovil, že dotčené podstatné bezpečnostní zájmy nelze zaručit méně omezujícími opatřeními, jako jsou opatření uvedená v odstavci 2. ### Článek 79 #### Vyloučené veřejné zakázky v oblasti výzkumu a vývoje Toto nařízení se nevztahuje na zadávání veřejných zakázek, které obsahují výhradně služby v oblasti výzkumu a vývoje ve smyslu čl. 6 bodu 16. První věta se nepoužije na zadávání veřejných zakázek, které kromě služeb v oblasti výzkumu a vývoje ve smyslu čl. 6 bodu 16 obsahují další prvky spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení, zejména pokud je testování a validace součástí inovačního řízení podle hlavy I kapitoly 4 této části nebo pokud je výzkum a vývoj začleněn jako inovační technika do zadávání veřejných zakázek spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení podle článku 61. ### Článek 80 #### Zakázky zadávané ovládaným subjektům 1. Toto nařízení se nevztahuje na veřejné zakázky zadávané zadavateli soukromoprávní nebo veřejnoprávní právnické osobě, pokud jsou v době zadání zakázky splněny všechny tyto podmínky: a) zadavatel ovládá dotyčnou právnickou osobu obdobně, jako ovládá vlastní organizační složky, což znamená, že má rozhodující vliv jak na strategické cíle, tak na významná rozhodnutí ovládané právnické osoby; tuto kontrolu může vykonávat i jiná právnická osoba, která je sama stejným způsobem ovládána zadavatelem; b) více než 80 % činností ovládané právnické osoby je vykonáváno při plnění úkolů, které jí byly svěřeny ovládajícím zadavatelem nebo jinými právnickými osobami ovládanými tímto zadavatelem; odpůrce c) v ovládané právnické osobě nemá přímou kapitálovou účast žádný soukromý subjekt, s výjimkou kapitálové účasti, s níž není spojeno ovládání ani možnost blokovat a již v souladu se Smlouvami vyžadují vnitrostátní právní předpisy a která nezakládá rozhodující vliv na ovládanou právnickou osobu. 2. Odstavec 1 se použije rovněž v případě, že ovládaná právnická osoba, která je zadavatelem, zadá zakázku svému ovládajícímu zadavateli nebo jiné právnické osobě ovládané týmž zadavatelem, pokud v právnické osobě, jíž je veřejná zakázka zadána, nemá přímou kapitálovou účast žádný soukromý subjekt. 3. Toto nařízení se nepoužije, pokud zadavatel, který neovládá soukromoprávní nebo veřejnoprávní právnickou osobu ve smyslu odstavce 1, zadá veřejné zakázky této právnické osobě, pokud jsou v době zadání zakázky splněny všechny tyto podmínky: a) zadavatel ovládá společně s jinými zadavateli tuto právnickou osobu obdobně, jako ovládá vlastní organizační složky, což znamená: i) rozhodovací orgány ovládané právnické osoby jsou složeny ze zástupců všech zúčastněných zadavatelů, zatímco jednotliví zástupci mohou zastupovat některé nebo všechny zúčastněné zadavatele; ii) tito zadavatelé jsou schopni společně vykonávat rozhodující vliv na strategické cíle a významná rozhodnutí ovládané právnické osoby; iii) ovládaná právnická osoba nesleduje žádné zájmy, které jsou v rozporu se zájmy ovládajících zadavatelů; b) více než 80 % činností této právnické osoby je vykonáváno při plnění úkolů, které jí byly svěřeny ovládajícími zadavateli nebo jinými právnickými osobami ovládanými týmiž zadavateli; odpůrce c) v ovládané právnické osobě nemá přímou kapitálovou účast žádný soukromý subjekt, s výjimkou kapitálové účasti, s níž není spojeno ovládání ani možnost blokovat a již v souladu se Smlouvami vyžadují vnitrostátní právní předpisy a která nezakládá rozhodující vliv na ovládanou právnickou osobu. 4. Pro procentní podíl činností uvedených v odst. 1 prvním pododstavci písm. b) a odst. 3 prvním pododstavci písm. b) se zohlední průměrný celkový obrat, nebo pokud obrat náležitě neodráží objem vykonávaných činností, jiný objektivní a ověřitelný kvantitativní ukazatel těchto činností, jako jsou vynaložené náklady nebo celkové dosažené příjmy, za tři roky předcházející zadání zakázky. Pokud z důvodu data, kdy byla příslušná právnická osoba nebo zadavatel založeni nebo zahájili činnost, nebo z důvodu reorganizace jejich činností nejsou obrat nebo alternativní opatření založená na činnosti, jako jsou náklady, za předchozí tři roky buď k dispozici, nebo již nejsou relevantní, postačí prokázat, zejména prostřednictvím plánů činnosti, že měření činnosti je věrohodné. 5. Členské státy mohou ponechat v platnosti nebo přijmout přísnější vnitrostátní předpisy týkající se zakázek vyloučených podle tohoto článku. 6. Výjimky uvedené v tomto článku se nepoužijí, pokud je celá veřejná zakázka zadána subdodavatelům bez zadávacího řízení. ### Článek 81 #### Spolupráce veřejných orgánů 1. Toto nařízení se nevztahuje na zakázky uzavřené výhradně mezi dvěma nebo více veřejnými zadavateli, včetně případů, kdy vykonávají činnosti podle článků 12 až 18, za předpokladu, že v době zadání zakázky: a) výsledná zakázka zakládá nebo provádí vztah spolupráce mezi zúčastněnými veřejnými zadavateli s cílem zajistit, aby veřejné služby, které mají poskytovat, byly poskytovány za účelem dosažení jejich společných cílů; b) provádění této spolupráce se řídí pouze ohledy souvisejícími s veřejným zájmem; c) zúčastnění veřejní zadavatelé vykonávají na otevřeném trhu méně než 20 % činností, jichž se spolupráce týká. 2. Vztah spolupráce podle odst. 1 písm. a) může zahrnovat všechny druhy činností v jakékoli právní formě nebo dočasné struktuře nebo dohodě, ale vyžaduje skutečnou spolupráci všech stran prostřednictvím účinných příspěvků, které mohou být stejné nebo doplňkové nebo se mohou lišit velikostí nebo povahou, ale nesmí se omezovat na sdílení nákladů. 3. Ustanovení čl. 80 odst. 4 se použije ve vztahu k procentnímu podílu činností uvedených v odst. 1 písm. c) tohoto článku. 4. Vyloučení uvedené v tomto článku se nepoužije, pokud řešení poskytnutá na základě výsledné zakázky budou v plném rozsahu zadána subdodavatelům bez zadávacího řízení. ### Článek 82 #### Místní a regionální správní spolupráce 1. Toto nařízení se nepoužije, pokud si regionální nebo místní orgány svěří plnění úkolů, které jim byly svěřeny, nebo k tomuto účelu použijí vlastní zdroje druhé strany, a to i pouze za úplatu, za předpokladu, že tento úkol plní z vlastních zdrojů. Pro účely tohoto článku vlastní zdroje nezahrnují zboží, které dosud nebylo pořízeno, ani služby, které jsou poskytovány jednomu ze zúčastněných místních nebo regionálních orgánů hospodářskými subjekty nebo právnickými osobami pověřenými podle čl. 80 odst. 1, 2 a 3. 2. Pro účely tohoto článku zahrnují „regionální orgány“ orgány, jejichž demonstrativní výčet je uveden v NUTS 1 a NUTS 2 podle nařízení (ES) č. 1059/2003[^57], zatímco „místní orgány“ zahrnují všechny orgány správních jednotek spadajících pod NUTS 3 a menších správních jednotek podle uvedeného nařízení. [^57]: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2003/1059/oj). ### Článek 83 #### Zakázky zadané podnikům ve skupině 1. Toto nařízení se nepoužije, pokud sektoroví zadavatelé zadávají veřejnou zakázku jedním z těchto subjektů: a) sektorovým zadavatelem přidruženému podniku; b) společným podnikem, který byl vytvořen výlučně několika sektorovými zadavateli za účelem vykonávání činností popsaných v článcích 12 až 18, podniku přidruženému k jednomu z těchto sektorových zadavatelů. 2. Odstavec 1 se použije za předpokladu, že alespoň 80 % průměrného celkového obratu přidruženého podniku dosaženého za předchozí tři roky pochází z poskytování služeb, dodávek nebo stavebních prací sektorovému zadavateli nebo jiným podnikům, k nimž je přidružen. Pokud z důvodu data, ke kterému byl přidružený podnik založen nebo zahájil činnost, není obrat za předchozí tři roky k dispozici, postačí, aby tento podnik prokázal, zejména prostřednictvím plánů činnosti, že je věrohodný. Pokud stejné nebo podobné služby, dodávky nebo stavební práce poskytuje více než jeden podnik přidružený k sektorovému zadavateli, s nímž tvoří skupinu společností, vypočítají se procentní podíly s ohledem na celkový obrat plynoucí z poskytování služeb, dodávek nebo stavebních prací těmito přidruženými podniky. 3. Pro účely tohoto článku se „přidruženým podnikem“ rozumí podnik, který splňuje jeden z těchto požadavků: a) jejichž roční účetní závěrky jsou konsolidovány s ročními účetními závěrkami sektorového zadavatele v souladu s požadavky stanovenými ve směrnici 2013/34/EU[^58]; b) v případě subjektů, na které se nevztahuje směrnice 2013/34/EU, podniky, které splňují jednu z těchto podmínek: i) přímo či nepřímo podléhají dominantnímu vlivu sektorového zadavatele; ii) mají dominantní vliv na sektorového zadavatele; iii) společně se sektorovým zadavatelem podléhají dominantnímu vlivu jiného podniku na základě vlastnictví, finanční účasti nebo pravidel, jimiž se řídí. 4. Pro účely tohoto článku má „dominantní vliv“ stejný význam jako v čl. 8 odst. 2. Komise si může vyžádat důkazy, které prokazují, že vztah mezi podnikem, kterému je zakázka zadána, a sektorovým zadavatelem splňuje požadavky stanovené v odstavcích 1, 2 a 3. [^58]: Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2013/34/oj). ### Článek 84 #### Zakázky zadávané ve společném podniku 1. Toto nařízení se nevztahuje na veřejné zakázky zadávané: a) společný podnik, který byl vytvořen výlučně několika sektorovými zadavateli za účelem vykonávání činností popsaných v článcích 12 až 18, jednomu z těchto sektorových zadavatelů za předpokladu, že tento společný podnik byl založen za účelem vykonávání dané činnosti po dobu nejméně tří let a že nástroj, kterým se zakládá společný podnik, stanoví, že sektoroví zadavatelé, kteří jej tvoří, budou jeho součástí alespoň po stejnou dobu; b) sektorový zadavatel, který je součástí společného podniku uvedeného v písmenu a) tohoto společného podniku. 2. Komise si může vyžádat důkazy, které prokazují, že vztah mezi společným podnikem, jemuž jsou zakázky zadány, a sektorovým zadavatelem splňuje požadavky stanovené v odstavci 1. ### Článek 85 #### Ostatní vyloučené veřejné zakázky 1. Toto nařízení se nevztahuje na: a) smlouvy o veřejných službách uzavřené zadavatelem s jiným zadavatelem nebo sdružením zadavatelů na základě výhradního práva, které jim náleží podle právního nebo zveřejněného správního předpisu, který je slučitelný se Smlouvou; b) veřejné zakázky, jejichž hlavním účelem je umožnit zadavatelům zajišťovat nebo využívat veřejné sítě elektronických komunikací nebo poskytovat veřejnosti jednu nebo více služeb elektronických komunikací; pro účely tohoto článku mají pojmy „veřejná síť elektronických komunikací“ a „služba elektronických komunikací“ stejný význam jako ve směrnici 2018/1972[^59]; c) veřejné zakázky, které musí být organizovány v souladu s jinými zadávacími řízeními, než jsou řízení stanovená v tomto nařízení, pokud taková řízení byla zavedena: i) prostřednictvím mezinárodní dohody v souladu se Smlouvami a týkají se společného provádění projektů, které vyžaduje společný nákup; ii) mezinárodní organizací nebo iii) mezinárodní finanční institucí plně financující dotčený projekt; je-li dotčený projekt z větší části spolufinancován touto institucí, dohodnou se strany na tom, která pravidla pro zadávání veřejných zakázek se použijí; d) nabývání nebo pronájem pozemků, stávajících budov nebo jiných nemovitostí nebo práv k nim jakýmikoli finančními prostředky; e) pořízení, vývoje, výroby nebo koprodukce programového materiálu určeného pro mediální služby ve smyslu nařízení (EU) 2024/1083[^60]; f) právní služby, které vyžadují oprávnění k výkonu právní praxe, jako jsou soudní spory nebo formální zastupování v soudním řízení, nebo které souvisejí s výkonem veřejné funkce, včetně služeb ověřování dokumentů, které musí poskytovat notáři; g) rozhodčí a smírčí služby; h) finančních služeb v souvislosti s poskytováním investičních služeb nebo výkonem investičních činností ve smyslu směrnice 2014/65/EU[^61] a nařízení (EU) č. 600/2014[^62], správy referenčních hodnot ve smyslu nařízení (EU) 2016/1011[^63], služeb centrálních bank a operací prováděných s Evropským nástrojem finanční stability a Evropským mechanismem stability; i) služby oceňování uvedené v článcích 36 a 74 směrnice 2014/59/EU[^64]; j) granty, financování, investice nebo půjčky, ať už v souvislosti s vydáváním, prodejem, nákupem nebo převodem cenných papírů nebo jiných finančních nástrojů, či nikoli; k) služby civilní obrany, civilní ochrany a prevence nebezpečí poskytované neziskovými organizacemi nebo sdruženími, které spadají pod kódy CPV 75250000–3, 75251000–0, 75251100–1, 75251110–4, 75251120–7, 75252000–7, 75222000–8, 98113100–9 a 85143000–3, s výjimkou služeb sanitní přepravy pacientů; l) služby politické kampaně s kódy CPV 79341400–0, 92111230–3 a 92111240–6, jsou-li zadávány politickou stranou v souvislosti s volební kampaní; m) pracovní smlouvy; n) smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici nebo metrem ve smyslu nařízení (ES) č. 1370/2007. 2. Kromě ustanovení odstavce 1 se toto nařízení nevztahuje na následující zakázky, které se týkají činností v oblasti veřejných služeb podle části II hlavy I kapitoly 2: a) zakázky na nákup vody, pokud je zadávají sektoroví zadavatelé, kteří vykonávají jednu nebo obě činnosti související s pitnou vodou uvedené v článku 14; b) zakázky zadávané samotnými sektorovými zadavateli, kteří působí v odvětví energetiky tím, že se podílejí na činnosti uvedené v čl. 12 odst. 1, čl. 13 odst. 1 nebo článku 18, na dodávky energie nebo paliv pro výrobu energie; c) zakázky zadávané sektorovými zadavateli za účelem dalšího prodeje nebo pronájmu třetím stranám za předpokladu, že sektorový zadavatel nepožívá žádného zvláštního nebo výhradního práva prodat nebo pronajmout předmět těchto zakázek a jiné subjekty jej mohou prodat nebo pronajmout za stejných podmínek jako sektorový zadavatel; d) zakázky zadávané sektorovými zadavateli za jiným účelem, než je vykonávání jejich činností uvedených v článcích 12 až 18, nebo za účelem vykonávání těchto činností ve třetí zemi za podmínek, které nezahrnují fyzické využívání sítě nebo zeměpisné oblasti v Unii, a na soutěže o návrh organizované za tímto účelem. [^59]: Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 ze dne 11. prosince 2018, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace (přepracované znění) (Úř. věst. L 321, 17.12.2018, s. 36, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2018/1972/oj). [^60]: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1083 ze dne 11. dubna 2024, kterým se stanoví společný rámec pro mediální služby na vnitřním trhu a mění směrnice 2010/13/EU (Evropský akt o svobodě médií) (Úř. věst. L, 2024/1083, 17.4.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1083/oj). [^61]: Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (přepracované znění) (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2014/65/oj). [^62]: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 84, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2014/600/oj). [^63]: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 ze dne 8. června 2016 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení (EU) č. 596/2014 (Úř. věst. L 171, 29.6.2016, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2016/1011/oj). [^64]: Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2014/59/oj). ### Článek 86 #### Smíšené zakázky v oblasti obrany a bezpečnosti 1. Tento článek se vztahuje na smíšené zakázky, jejichž předmětem je zakázka, na kterou se vztahuje toto nařízení, jakož i zakázka, na kterou se vztahuje článek 346 Smlouvy nebo směrnice 2009/81/ES. 2. Pokud jsou jednotlivé části určité veřejné zakázky objektivně oddělitelné, mohou se zadavatelé rozhodnout zadat samostatné zakázky na oddělené části nebo zadat jedinou zakázku. 3. Pokud se zadavatelé rozhodnou zadat samostatné zakázky na samostatné části, rozhodnutí o použitelném právním režimu pro kteroukoli z těchto samostatných zakázek se přijme na základě vlastností dotčené samostatné části. 4. Pokud se zadavatelé rozhodnou zadat jedinou zakázku, použijí se pro určení použitelného právního režimu tato kritéria: a) vztahuje-li se na část určité zakázky článek 346 Smlouvy, může být zakázka zadána bez použití tohoto nařízení, pokud je zadání jediné zakázky opodstatněno objektivními důvody; b) pokud se na část určité zakázky vztahuje směrnice 2009/81/ES, může být zakázka zadána v souladu s uvedenou směrnicí za předpokladu, že zadání jediné zakázky je opodstatněno objektivními důvody, s výhradou prahových hodnot a výjimek stanovených uvedenou směrnicí. 5. Rozhodnutí zadat jedinou zakázku však nesmí být učiněno za účelem vyloučení zakázek z oblasti působnosti tohoto nařízení nebo směrnice 2009/81/ES. 6. Ustanovení odst. 2 třetího pododstavce písm. a) se použije na smíšené zakázky, na které by se jinak mohlo použít jak písmeno a), tak písmeno b) uvedeného pododstavce. 7. Pokud jsou jednotlivé části určité zakázky objektivně neoddělitelné, může být zakázka zadána bez použití tohoto nařízení, pokud obsahuje prvky, na které se vztahuje článek 346 Smlouvy; jinak může být zakázka zadána podle směrnice 2009/81/ES. ### Článek 87 #### Ostatní smíšené zakázky 1. Zakázky, jejichž předmětem jsou dva nebo více druhů zakázek, a sice stavební práce, služby nebo dodávky, nebo které částečně vykonávají činnost v oblasti veřejných služeb podle části II hlavy I kapitoly 2, se zadávají v souladu s ustanoveními platnými pro druh zakázky, který charakterizuje hlavní předmět dané zakázky. 2. V případě smíšených zakázek, které sestávají částečně ze sociálních, zdravotních a vzdělávacích služeb ve smyslu článku 58 a částečně z jiných služeb, nebo v případě smíšených zakázek, které sestávají částečně z těchto služeb a částečně z dodávek, se hlavní předmět určí podle toho, která z odhadovaných hodnot příslušných služeb nebo dodávek je nejvyšší. 3. Toto nařízení se vztahuje na zakázky, jejichž předmětem je zakázka, na kterou se vztahuje toto nařízení, jakož i zakázka, na kterou se toto nařízení nevztahuje, bez ohledu na hlavní předmět nebo hodnotu částí, které by jinak spadaly do jiného právního režimu, není-li v článku 86 stanoveno jinak. ## Kapitola 2 ## Předmět zakázky a důkazní prostředky ### Článek 88 #### Specifikace 1. Zadavatelé v rámci podrobného popisu zakázky stanoví specifikace vymezující vlastnosti stavebních prací, dodávek nebo služeb, které jsou předmětem zakázky. Specifikace jsou stanoveny objektivními, jasnými a měřitelnými podmínkami a formulovány tak, aby umožnily zainteresovaným hospodářským subjektům určit předmět zakázky a zadavatelům posoudit soulad nabídek se specifikacemi. 2. Vlastnosti uvedené v odstavci 1 tohoto článku se mohou, pokud souvisejí s předmětem zakázky podle článku 90, týkat metod nebo konkrétních výrobních procesů nebo strategických aspektů, jak je stanoveno v hlavě II této části. 3. Specifikace popisují vlastnosti řešení, které má být pořízeno, pokud jde o funkční požadavky. „Funkčním požadavkem“ požadavek, který popisuje výkon, požadovanou funkci, schopnost, výstup nebo výsledek, kterého musí práce, výrobek nebo služba dosáhnout, aniž by odkazoval na konkrétní technické prostředky, návrh nebo metody, kterými má být dosaženo funkcí nebo výsledků. 4. Zadavatelé se mohou odchýlit od odstavce 3, pokud jsou normy závazné podle práva Unie nebo pokud vlastnosti nelze dostatečně nebo vhodně popsat ve funkčních požadavcích. V posledně uvedeném případě mohou zadavatelé formulovat požadavky ve specifikacích, zejména technickými předpisy stavebních prací nebo definicemi vlastností dodávek nebo služeb, nebo některým z následujících způsobů odkazem, v pořadí podle významu: a) harmonizované normy, jakož i normy a produkty normalizace, na něž byly pro účely tohoto odstavce zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie nebo jakýmkoli jiným způsobem stanoveným v souladu s právními předpisy Unie a společnými specifikacemi, chápanými jako technické specifikace jiné než norma a přijaté Komisí, jejichž shoda předpokládá shodu s požadavky stanovenými v příslušných právních předpisech Unie; b) evropským normám definovaným v článku 2 nařízení (EU) č. 1025/2012, včetně vnitrostátních norem provádějících evropské normy; c) Evropské dokumenty pro posuzování; d) mezinárodní normy; e) jiné produkty normalizace stanovené evropskou normalizační organizací definovanou v nařízení (EU) č. 1025/2012; f) neexistují-li všechny způsoby uvedené v písmenech a) až e), mohou být specifikace formulovány odkazem na vnitrostátní normy, vnitrostátní technická schválení nebo vnitrostátní technické specifikace týkající se projektování, výpočtu a realizace stavebních prací a použití dodávek; každý odkaz je doprovázen slovy „nebo rovnocenný“. 5. Specifikace nesmějí odkazovat na určitou výrobu nebo zdroj nebo konkrétní postup, který je příznačný pro výrobky nebo služby poskytované jedním konkrétním hospodářským subjektem, ani na ochranné známky, patenty, typy nebo určitý původ či výrobu, pokud by to mělo za následek zvýhodnění nebo vyloučení určitých podniků nebo výrobků. 6. Odkaz uvedený v odstavci 5 je povolen pouze výjimečně, pokud minimální úroveň přesnosti podle odstavců 1, 2 a 3 není jinak možná. Takový odkaz musí být doprovázen slovy „nebo rovnocenný“. Tento odstavec se použije, aniž jsou dotčeny požadavky na evropské preference stanovené v tomto nařízení nebo v jiných právních předpisech Unie. Pokud zadavatel využije možnosti odkázat na normy nebo specifikace uvedené v odstavci 4, nesmí odmítnout nabídku pouze z důvodu, že nabízená řešení nejsou v souladu s normami nebo specifikacemi, na které odkázal, pokud uchazeč ve své nabídce prokáže, že navrhovaná řešení splňují požadavky způsobem rovnocenným požadavkům stanoveným ve specifikacích. Nabídka může poskytnout důkaz jakýmkoli vhodným prostředkem, včetně dokladů uvedených v článku 92. ### Článek 89 #### Varianty 1. Pokud zadavatelé nevypracovávají specifikace pouze ve formě funkčních požadavků podle čl. 88 odst. 3, zváží, zda povolí varianty. Pro účely tohoto nařízení se „variantou“ rozumí nabídka, která se částečně odchyluje od specifikací stanovených v podrobnostech zadávacího řízení a která nabízí alternativní řešení k uspokojení potřeb zadavatele. 2. Zadavatelé v podrobnostech zadávacího řízení uvedou, zda povolují varianty, či nikoli, a pokud ne, uvedou hlavní důvody tohoto rozhodnutí. Zadavatelé stanoví veškeré minimální požadavky, které musí varianty splňovat, za předpokladu, že zbytečně neomezují schopnost hospodářských subjektů navrhovat alternativní řešení, která jsou schopna uspokojit potřeby a cíle kupujícího. Varianty souvisejí s předmětem zakázky podle článku 90 a jsou hodnoceny na základě stejných kritérií pro zadání zakázky jako nevariantní nabídky. ### Článek 90 #### Souvislost s předmětem 1. Kritéria pro výběr, kritéria pro zadání, specifikace a podmínky plnění veřejné zakázky musí souviset s předmětem veřejné zakázky. Má se za to, že tato souvislost existuje, pokud se daná podmínka, požadavek nebo kritérium týká stavebních prací, dodávek nebo služeb, které mají být v rámci zakázky poskytnuty v kterékoli fázi jejich životního cyklu. 2. Souvislost s předmětem zakázky může být buď přímá, tj. dotčená podmínka, požadavek nebo kritérium jsou vnitřně spjaty s věcnou podstatou předmětu zakázky, nebo nepřímá. 3. Podmínka, požadavek nebo kritérium se považují za nepřímo spojené s předmětem zakázky, pokud, aniž by byly součástí věcné podstaty daných stavebních prací, služeb nebo dodávek, mají na tyto stavební práce, služby nebo dodávky konkrétní dopad, pokud jde o jejich přípravu, výrobu nebo jakoukoli jinou fázi jejich životního cyklu v rozsahu, který je předmětem zakázky, včetně pracovních podmínek pracovníků zapojených do kterékoli z těchto fází životního cyklu a odpovědného získávání zdrojů a transparentnosti dodavatelského řetězce u výrobku, který je předmětem dané zakázky. ### Článek 91 #### Štítky 1. Pokud zadavatelé zamýšlejí zakoupit řešení se specifickými environmentálními, sociálními nebo jinými vlastnostmi, mohou v zadávací dokumentaci, kritériích pro zadání nebo podmínkách plnění zakázky požadovat zvláštní štítek jako důkaz, že stavební práce, služby a výrobky odpovídají požadovaným vlastnostem, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky: a) požadavky na štítek se týkají pouze kritérií, která souvisejí s předmětem zakázky a jsou vhodná pro definování vlastností řešení, která jsou předmětem zakázky; b) požadavky na štítek jsou založeny na objektivně ověřitelných a nediskriminačních kritériích; c) štítky jsou zavedeny v otevřeném a transparentním řízení, na němž se mohou podílet všechny příslušné zúčastněné strany, včetně orgánů státní správy, spotřebitelů, sociálních partnerů, výrobců, distributorů a nevládních organizací; d) štítky jsou přístupné všem zúčastněným stranám; e) požadavky na štítek jsou stanoveny třetí stranou, nad níž hospodářský subjekt žádající o štítek nemůže vykonávat rozhodující vliv. Kromě podmínek stanovených v prvním pododstavci a aniž jsou dotčeny požadavky stanovené v jiných právních předpisech Unie, pokud zadavatelé požadují ekoznačku, je ekoznačkou EU ekoznačka EU za předpokladu, že se na dotyčné stavební práce, výrobky nebo služby vztahují kritéria ekoznačky EU přijatá podle nařízení (ES) č. 66/2010[^65]. Neexistují-li kritéria ekoznačky EU pro zakoupené stavební práce, výrobky nebo služby, je požadovanou ekoznačkou ekoznačka ověřená třetí stranou na základě hlediska životního cyklu v souladu s prvním pododstavcem. Pokud zadavatelé nevyžadují, aby stavební práce, služby a výrobky splňovaly všechny požadavky na štítek stanovené v prvním a druhém pododstavci, uvedou, které požadavky na štítek mají být splněny. 2. Zadavatelé, kteří vyžadují zvláštní štítek, přijmou všechny ostatní rovnocenné štítky, které potvrzují, že stavební práce, výrobky nebo služby splňují požadované vlastnosti. 3. Pokud hospodářský subjekt prokáže, že neměl možnost získat v příslušných lhůtách zvláštní štítek uvedený zadavatelem nebo rovnocenný štítek uvedený v odstavci 2 z důvodů, které nemůže ovlivnit, přijme zadavatel jiné vhodné doklady, mezi něž může patřit technická dokumentace výrobce, pokud dotčený hospodářský subjekt prokáže, že stavební práce, služba nebo dodávky, které má poskytnout, splňují požadavky na zvláštní štítek nebo zvláštní požadavky uvedené zadavatelem. Pokud štítek splňuje podmínky stanovené v odst. 1 písm. b), c), d) a e), ale rovněž stanoví požadavky, které nesouvisejí s předmětem zakázky, zadavatelé nevyžadují, aby hospodářský subjekt štítek poskytl, ale mohou definovat specifikace odkazem na ty podrobné specifikace štítku nebo v případě potřeby jejich části, které souvisejí s předmětem zakázky a jsou vhodné pro definování vlastností tohoto předmětu. [^65]: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 66/2010 ze dne 25. listopadu 2009 o ekoznačce EU (Úř. věst. L 27, 30.1.2010, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2010/66/oj). ### Článek 92 #### Důkazní prostředky pro požadavky na výrobek 1. Zadavatelé mohou požadovat, aby hospodářské subjekty poskytly prohlášení o shodě nebo prohlášení o vlastnostech a shodě výrobku prostřednictvím digitálního pasu výrobku podle nařízení (EU) 2024/1781, nebo pokud ještě neexistuje, jinými rovnocennými elektronickými prostředky jako doklad o shodě nebo souladu s požadavky nebo kritérii stanovenými ve specifikacích, v kritériích pro zadání nebo v podmínkách pro plnění zakázek. 2. Zadavatelé mohou požadovat zkušební protokol od oznámeného subjektu, subjektu pro technické posuzování, subjektu posuzování shody nebo osvědčení vydané takovým subjektem jako doklad o shodě s požadavky nebo kritérii stanovenými ve specifikacích, v kritériích pro zadání nebo v podmínkách plnění zakázek. Pokud zadavatelé požadují předložení certifikátů vypracovaných konkrétním oznámeným subjektem, subjektem pro technické posuzování nebo subjektem posuzování shody, akceptují rovněž certifikáty jiných rovnocenných oznámených subjektů, subjektů pro technické posuzování nebo subjektů posuzování shody, včetně těch, které jsou usazeny v jiných členských státech, než je členský stát zadavatele. Pro účely tohoto odstavce se subjektem posuzování shody rozumí subjekt, který vykonává činnosti posuzování shody, včetně kalibrace, zkoušení, certifikace a inspekce, akreditovaný v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008[^66]. 3. Zadavatelé mohou přijmout jiné vhodné doklady než doklady uvedené v odstavci 1, například technickou dokumentaci výrobce, pokud dotčený hospodářský subjekt neměl přístup k osvědčením nebo zkušebním protokolům uvedeným v odstavci 1 nebo neměl možnost je získat v příslušných lhůtách, za předpokladu, že absenci přístupu nelze přičítat dotčenému hospodářskému subjektu a že tímto prokáže, že stavební práce, dodávky nebo služby, které poskytuje, splňují požadavky nebo kritéria stanovená ve specifikacích, kritéria pro zadání nebo podmínky plnění zakázky. Hospodářské subjekty mohou předložit jiné vhodné doklady pouze v případě, že doklady uvedené v odstavci 1 nejsou vyžadovány jinými právními předpisy Unie. [^66]: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2008/765/oj). ## Kapitola 3 ## Průběh řízení ### Článek 93 #### Důvěrnost 1. Zadavatelé nezveřejní informace poskytnuté hospodářskými subjekty, které označili za důvěrné, mimo jiné včetně technických nebo obchodních tajemství a důvěrných aspektů nabídek, není-li v tomto nařízení nebo v unijních či vnitrostátních právních předpisech, které se na zadavatele vztahují, stanoveno jinak, zejména v právních předpisech týkajících se přístupu k informacím. 2. Zadavatelé mohou hospodářským subjektům uložit požadavky zaměřené na ochranu důvěrné povahy informací, které zpřístupňují v průběhu celého zadávacího řízení nebo při plnění zakázky. 3. Je-li to odůvodněno bezpečnostními důvody, mimo jiné základními zájmy národní bezpečnosti nebo bezpečnosti Unie, mohou zadavatelé a) omezit informace, které poskytují hospodářským subjektům, na určité fáze zadávacího řízení; nebo b) podmínit přístup k informacím přijetím určitých bezpečnostních opatření, zejména získáním bezpečnostní prověrky v členském státě, ve kterém má být veřejná zakázka plněna. ### Článek 94 #### Střety zájmů 1. Zadavatelé přijmou vhodná opatření k účinné prevenci, zjišťování a nápravě střetů zájmů vznikajících při vedení zadávacích řízení, včetně návrhu a přípravy řízení a zapojených pracovníků, vypracování podrobností zadávacího řízení, výběru hospodářských subjektů a zadání zakázky. Pro účely tohoto článku se „střetem zájmů“ rozumí jakákoli situace, kdy mají kategorie osob uvedené v odstavci 2 přímý nebo nepřímý osobní zájem na výsledku zadávacího řízení nebo na provádění zakázky, což může ohrozit nestranný a objektivní výkon jejich povinností. Pro účely tohoto odstavce se „osobním zájmem“ rozumí veškeré rodinné, citové, ekonomické, politické nebo jiné relevantní společné zájmy se zájemci, uchazeči nebo dodavatelem, včetně protichůdných profesních zájmů. 2. Pravidla uvedená v odstavci 1 se vztahují na střety zájmů týkající se alespoň těchto kategorií osob: a) zaměstnance zadavatele, poskytovatele služeb v oblasti zadávání veřejných zakázek nebo zaměstnance jiných poskytovatelů služeb, kteří se podílejí na vedení zadávacího řízení nebo mohou ovlivnit jeho výsledek; b) členové rozhodovacích orgánů zadavatele nebo jiných subjektů, které ovlivňují rozhodování zadavatele, kteří mohou ovlivnit výsledek zadávacího řízení, aniž by se nutně podíleli na jeho vedení. 3. Osoby uvedené v odstavci 2 jsou povinny oznámit jakýkoli střet zájmů ve vztahu k jakémukoli hospodářskému subjektu účastnícímu se zadávacího řízení, jakmile se o tomto střetu zájmů dozvědí, aby bylo možné přijmout nápravná opatření. Zadavatelé mohou požadovat, aby hospodářské subjekty ve svém vyjádření zájmu, v nabídce nebo na začátku jednání prohlásily, že existují jakékoli vazby s osobami uvedenými v odst. 2 písm. b), které mohou tyto osoby uvést do situace střetu zájmů, jakož i střetu zájmů ve vztahu k předmětu zadávacího řízení. 4. Aniž je dotčen čl. 140 odst. 3, nápravná opatření zahrnují především vyloučení dotčených osob uvedených v odstavci 2 z účasti v dotčeném zadávacím řízení nebo nové přidělení jejich povinností a odpovědnosti. Nelze-li střety zájmů účinně napravit jinými prostředky, je dotčený hospodářský subjekt vyloučen z řízení až poté, co mu byla poskytnuta příležitost prokázat, že situace podezření na střet zájmů nenarušuje hospodářskou soutěž. 5. Veškeré střety zájmů, kterým bylo zabráněno, které byly zjištěny nebo oznámeny, a přijatá nápravná opatření se zdokumentují podle článku 109. ### Článek 95 #### Předchozí účast na přípravě zadávacího řízení 1. Pokud byl do přípravy zadávacího řízení zapojen hospodářský subjekt, přijmou zadavatelé veškerá nezbytná opatření, aby zajistili, že účastí tohoto hospodářského subjektu nebude narušena hospodářská soutěž. Účast na tržní konzultaci se nepovažuje za přípravu zadávacího řízení ve smyslu tohoto článku. 2. Opatření uvedená v odstavci 1 zahrnují zpřístupnění příslušných informací, které si zúčastněný hospodářský subjekt vyměnil nebo získal během přípravy zadávacího řízení, všem hospodářským subjektům, které mají zájem, jakož i stanovení vhodných lhůt pro zajištění spravedlivé hospodářské soutěže. 3. Dotčený hospodářský subjekt je z řízení vyloučen pouze v případě, že neexistují jiné prostředky k zajištění rovného zacházení, a poté, co mu byla poskytnuta příležitost prokázat, že jeho předchozí účast nenarušuje hospodářskou soutěž. 4. Opatření se zdokumentují podle článku 109. ### Článek 96 #### Stanovení lhůt 1. Při stanovování lhůt pro vyjádření zájmu nebo pro doručení nabídek, a aniž jsou dotčeny minimální a maximální lhůty stanovené v hlavě I této části, vezmou zadavatelé v úvahu povahu a složitost zakázky, nezbytnost kontrol na místě a čas potřebný pro vypracování nabídek. 2. Zadavatelé prodlouží lhůty stanovené pro doručení nabídek v případě dodatečných informací nebo významných změn. Délka prodloužení musí být přiměřená významu a složitosti informací nebo změny. ### Článek 97 #### Dostupnost podrobností zadávacího řízení 1. Zadavatelé zajistí neomezený, plný přímý a bezplatný přístup elektronickými prostředky k podrobnostem zadávacího řízení ode dne zveřejnění veřejného shrnutí soutěže do tří let od zadání zakázky. 2. Pokud pro určité části veřejné zakázky nelze takový přístup uvedený v odstavci 1 poskytnout, mohou zadavatelé ve veřejném shrnutí uvést jiné prostředky, kterými budou tyto části zpřístupněny jinými než elektronickými prostředky. 3. Zadavatelé poskytnou všem hospodářským subjektům bez zbytečného odkladu veškeré doplňující informace týkající se specifikací a veškeré podrobné údaje o podpůrné veřejné zakázce, které jsou nezbytné pro podání nabídek, pokud o ně byli požádáni včas. 4. Tímto článkem není dotčen čl. 93 odst. 3. ### Článek 98 #### Kritéria pro zadání veřejné zakázky 1. Zadavatelé zadají zakázku hospodářskému subjektu, který nabízí nejlepší poměr kvality a ceny. Za tímto účelem zadavatelé vyhodnotí obdržené nabídky podle metody nejlepšího poměru mezi cenou a kvalitou uvedené v odstavci 2 a za použití kritérií pro zadání zakázky s minimální váhou za kvalitu v souladu s odstavcem 4, s výjimkou případů stanovených v odstavci 5. 2. K určení nejlepšího poměru mezi cenou a kvalitou hodnotí zadavatelé nabídky porovnáním jejich ceny a kvality na základě kvalitativních kritérií spojených s předmětem zakázky. Náklady lze rovněž zohlednit při určování nejlepšího poměru mezi cenou a kvalitou. Kritéria kvality se vztahují ke všem kritériím použitým k posouzení míry, do jaké nabídka navrhuje prospěšné, účinné nebo udržitelné výsledky ve vztahu k předmětu zakázky. Kvalita nabídky se může týkat například těchto aspektů: a) technická úroveň, estetické a funkční vlastnosti, přístupnost, řešení pro všechny uživatele a výrobní metody; b) aspekty související s životním prostředím a klimatem uvedené v článku 50, případně aspekty týkající se potravin uvedené v článku 53, sociální aspekty uvedené v článku 55, inovační cíle uvedené v článku 59, zájmy v oblasti bezpečnosti a veřejné bezpečnosti uvedené v článku 66, požadavky na odolnost a bezpečnost dodávek uvedené v článku 69 nebo požadavky na evropské preference, pokud zadavatel uplatňuje tyto požadavky ve formě přidělení bodů za udělení zakázky podle čl. 73 odst. 2 písm. b); c) kvalita přidělených pracovníků, která může mít významný dopad na úroveň plnění zakázky, jako je organizace, kvalifikace a zkušenosti pracovníků přidělených k plnění zakázky; d) poprodejní servis a technická pomoc, podmínky dodání, jako je datum nebo doba, během níž se má dodání uskutečnit nebo dokončit. Zadavatelé mohou rovněž stanovit pevnou cenu, na jejímž základě budou hospodářské subjekty soutěžit pouze na základě kvalitativních kritérií. 3. Kritéria pro zadání zakázky musí být nediskriminační, přiměřená, konkrétní, objektivní a měřitelná; jsou hodnoceny postupem obsahujícím dostatečné záruky proti nesrovnalostem. Umožní zadavateli účinně porovnat silné a slabé stránky nabízeného zboží, služeb a stavebních prací a nesmí zadavateli poskytovat neomezenou svobodu volby. Zadavatelé uvedou ve veřejném shrnutí soutěže kritéria a jejich relativní váhu zvolenou pro stanovení nejlepšího poměru mezi cenou a kvalitou. 4. Váha kritérií kvality musí představovat alespoň 30 % celkového počtu udělených bodů. U zakázek, jejichž předmět je náročný na pracovní sílu, musí váha kritérií kvality představovat alespoň 50 % celkového počtu udělených bodů. Pokud podle článku 99 zadavatelé uplatňují náklady životního cyklu, započítává se váha připisovaná nákladům životního cyklu do příslušného procentního podílu. Pokud zadavatelé uplatňují environmentální kritéria specifická pro zadávání veřejných zakázek stanovená v právních předpisech Unie, jak je uvedeno v čl. 50 odst. 4 druhém pododstavci, včetně aktů v přenesené pravomoci přijatých podle článku 54, a pokud se tyto požadavky týkají kritérií pro zadání, započítává se váha připisovaná těmto environmentálním hlediskům v rámci procentních podílů uvedených v tomto odstavci. Pouhé splnění povinností, které se netýkají kritérií pro zadání zakázky, není kritériem pro zadání zakázky. 5. Zadavatelé se mohou odchýlit od odst. 1 druhého pododstavce a od odstavce 4, pokud lze kvalitu pořizovaného výrobku, služby nebo stavebních prací zajistit některým z těchto způsobů: a) specifikace; b) případně podmínky plnění zakázky; c) kombinace některé z těchto možností: kritéria pro zadání zakázky založená na kvalitě, specifikace a podmínky pro plnění zakázky. Zadavatelé ve veřejném shrnutí soutěže uvedou, který ze způsobů uvedených v prvním pododstavci tuto odchylku odůvodňuje. ### Článek 99 #### Náklady životního cyklu 1. Pokud zadavatelé uplatňují výpočet nákladů životního cyklu, musí tento výpočet v příslušném rozsahu pokrývat všechny následující náklady během životního cyklu výrobku, služby nebo stavebních prací nebo jejich část: a) náklady, které nesou zadavatelé nebo jiné strany při nákupu řešení, náklady na používání, spotřebu energie a jiných zdrojů, náklady na údržbu a náklady na konci životnosti, jako jsou náklady na sběr a recyklaci, případně na základě příslušných výchozích hodnot a posouzení scénářů; b) náklady přiřazené environmentálním a klimatickým externalitám spojeným s výrobkem, službou nebo stavebními pracemi během jejich životního cyklu, pokud lze určit a ověřit jejich peněžní hodnotu. Náklady uvedené v prvním pododstavci písm. b) mohou zahrnovat náklady na emise skleníkových plynů a emise jiných znečišťujících látek nebo jiné náklady na zmírňování změny klimatu. 2. Pokud zadavatelé posuzují náklady podle přístupu vycházejícího z nákladů životního cyklu, uvedou v podrobnostech zadávacího řízení údaje, které mají uchazeči poskytnout, a metodu, kterou má zadavatel použít ke stanovení nákladů životního cyklu na základě těchto údajů. 3. Metody použité pro posouzení nákladů spojených s environmentálními a klimatickými externalitami musí být přístupné všem zúčastněným stranám a musí být založeny na objektivně ověřitelných a nediskriminačních kritériích. Zejména pokud metoda nebyla stanovena pro opakované nebo nepřetržité používání, nesmí neoprávněně zvýhodňovat nebo znevýhodňovat určité hospodářské subjekty. ### Článek 100 #### Rozdělení do částí 1. Zadavatelé zváží, zda rozdělí zakázky na části. 2. Při posuzování, zda by veřejná zakázka měla být rozdělena na části, zadavatelé případně zohlední potenciální příspěvek tohoto rozdělení ke zvýšení účasti malých a středních podniků, snížení závislosti na jediném dodavateli, posílení odolnosti dodavatelského řetězce a bezpečnosti dodávek a podpoře inovací, jakož i na druhé straně dopad tohoto rozdělení na účinnost zadávání veřejných zakázek a rizika související s integritou zadávání veřejných zakázek. Pokud rozdělení na části není povinné podle odstavce 6 a zadavatelé se domnívají, že takové rozdělení není vhodné, uvedou hlavní důvody v podrobnostech zadávacího řízení nebo v individuální dokumentaci podle článku 109. 3. Pokud zadavatelé rozdělí zakázku na části, učiní tak tak tak tak, aby rozsah, velikost, počet a povaha částí byly přiměřené předmětu a složitosti zakázky. 4. Zadavatelé mohou zadat zakázky na jednotlivé části bez použití postupů stanovených v tomto nařízení za předpokladu, že odhadovaná hodnota dotčené části bez DPH je nižší než 80 000 EUR v případě dodávek nebo služeb nebo 1 milion EUR v případě stavebních prací. Souhrnná hodnota částí zadaných takto bez použití tohoto nařízení však nesmí překročit 20 % souhrnné hodnoty všech částí, do nichž byly zamýšlené stavební práce, zamýšlené pořízení podobných dodávek nebo zamýšlené poskytnutí služeb rozděleny. 5. Zadavatelé mohou omezit počet částí, pro které mohou hospodářské subjekty podávat nabídky. Tento limit uvedou v podrobnostech zadávacího řízení. 6. Zadavatelé mohou omezit počet částí, které mohou být zadány jedinému uchazeči. V takovém případě zadavatelé uvedou v podrobnostech zadávacího řízení maximální počet a případně možné kombinace částí. V podrobnostech zadávacího řízení rovněž uvedou objektivní a nediskriminační kritéria nebo pravidla, která hodlají použít k určení toho, které části budou zadány, pokud by uplatnění kritérií pro zadání vedlo k tomu, že by jednomu uchazeči bylo zadáno více částí, než je maximální počet. 7. Členské státy mohou stanovit, že zadavatelé rozdělí zakázky na části. ### Článek 101 #### Mimořádně nízké nabídky 1. Zadavatelé si od uchazečů vyžádají vysvětlení cenových prvků v nabídce, a to i ve vztahu ke kvalitě nabídky, pokud se jeví, že jsou abnormálně nižší než některá z těchto hodnot: a) cenových prvků jiné nabídky nebo nabídek obdržených v zadávacím řízení; b) tržní cenu, například odhadovanou hodnotou zakázky zadavatelem, zejména pokud je založena na tržní konzultaci, včetně všech nákladů, jako jsou náklady na pracovní sílu a pracovní podmínky, materiály a logistiku a na splnění dalších smluvních požadavků, jakož i dalších nákladů životního cyklu; c) hodnoty zakázek v minulých zadávacích řízeních s většinou totožným předmětem a podmínkami, zejména v minulých odhadech, nabídkových řízeních nebo cenách placených stejným zadavatelem nebo jinými zadavateli. Zadavatel může požadavek na vysvětlení cen nebo cenových prvků omezit na uchazeče s nejlépe umístěnou nabídkou v souladu s článkem 98 nebo případně na několik uchazečů s nejlépe umístěnými nabídkami. 2. Vysvětlení uchazeče prokazuje, že ekonomická životaschopnost cenových nebo cenových prvků nabídky není po dobu trvání zakázky neobvykle nízká. Zohledňují nízkou úroveň ceny, včetně cenových prvků a vztahu ke kvalitě nabídky a dodržování všech povinností, a mohou zahrnovat zejména: a) ekonomické aspekty výrobního procesu, poskytovaných služeb nebo konstrukční metody či zvolených technických řešení; b) výjimečně příznivé podmínky, včetně státní podpory, pokud je tato státní podpora slučitelná s vnitřním trhem; c) zda uchazeč splňuje všechny regulační povinnosti a strategické požadavky podle hlavy II této části, které se na zakázku vztahují. 3. Pokud zadavatel považuje vysvětlení uvedená v odstavci 2 za uspokojivá, zaznamená své posouzení v individuální dokumentaci podle článku 109. 4. Pokud vysvětlení uvedená v odstavci 2 nejsou považována za uspokojivá, a to i poté, co zadavatel požádal o vysvětlení nebo dodatečné informace, zamítne nabídku v zadávacím řízení. ### Článek 102 #### Opravy během řízení a zrušení 1. Před uplynutím lhůty pro každé podání nabídek nebo před každým zahájením jednání mohou zadavatelé provést opravy v podrobnostech zadávacího řízení, aniž by zahájili nové zadávací řízení nebo změnili veřejné shrnutí soutěže, pokud: a) oprava podstatně nemění předmět veřejné zakázky; odpůrce b) oprava je jasně uvedena v aktualizovaných podrobnostech zadávacího řízení, které jsou k dispozici všem dotčeným hospodářským subjektům. Je-li oprava provedena méně než 24 hodin před uplynutím lhůty pro podání nabídek, prodlužuje se tato lhůta nejméně o dva pracovní dny nebo více, je-li to odůvodněno povahou a složitostí opravy. 2. Pokud informace nebo dokumentace předložené hospodářskými subjekty jsou nebo se jeví jako neúplné nebo chybné nebo pokud konkrétní informace nebo dokumentace chybí, mohou zadavatelé poskytnout dotčeným hospodářským subjektům přísně nediskriminačním způsobem příležitost předložit, doplnit, vyjasnit nebo doplnit příslušné informace nebo dokumentaci v přiměřené lhůtě k odstranění tohoto nedostatku. První věta se vztahuje pouze na drobnou neformálnost nebo nesrovnalost nabídky nebo informací o způsobilosti, pokud toto nápravné opatření podstatně nemění informace o nabídce nebo způsobilosti. 3. Zadavatel zruší zadávací řízení, pokud v zadávacím řízení zjistí závažné chyby, které nelze napravit jinými prostředky a které by mohly narušit hospodářskou soutěž. 4. Zadavatel může před podpisem smlouvy zadávací řízení zrušit. V případě zakázek rozdělených na části nebo jiných forem zadávání zakázek z více zdrojů lze zrušení provést částečně. Toto rozhodnutí musí být odůvodněno a uchazečům oznámeno co nejdříve. ### Článek 103 #### Rámcové dohody 1. Zadavatelé mohou uzavírat rámcové dohody v souladu s postupy uvedenými v hlavě I této části. Pravidla tohoto nařízení pro veřejné zakázky se použijí obdobně na rámcové dohody, není-li v tomto článku stanoveno jinak. „Rámcovou dohodou“ se rozumí dohoda mezi jedním nebo více zadavateli a jedním nebo více hospodářskými subjekty, kterou se stanoví podmínky, jimiž se řídí zakázky, jež mohou být zadány během daného období. 2. Doba trvání rámcové dohody nesmí překročit: a) tři roky v případě rámcových dohod s jedním hospodářským subjektem; nebo b) pět let u rámcových dohod s několika hospodářskými subjekty. Maximální doba trvání rámcové dohody může být ve výjimečných případech stanovena na delší období, je-li to řádně odůvodněno složitostí nebo specializovanou povahou zakázky a není-li tato doba delší, než je nezbytně nutné s ohledem na okolnosti dané zakázky. 3. Zadavatel oznámí svůj záměr uzavřít rámcovou dohodu prostřednictvím veřejného shrnutí soutěže. Veřejné shrnutí rovněž obsahuje dobu trvání a maximální kumulativní hodnotu nebo objemy smluv, jejichž uzavření se na základě rámcové dohody očekává, a to po celou dobu jejího trvání. Maximální hodnoty mohou být ve veřejném shrnutí výsledků upraveny za předpokladu, že jakákoli úprava je úměrná podmínkám přijaté nabídky nebo nabídek. 4. Podrobné údaje o zadávání veřejných zakázek zahrnují nediskriminační a objektivní kritéria, která se použijí k uzavření následných smluv na základě rámcové dohody. Je-li rámcová dohoda uzavřena s více než jedním hospodářským subjektem, kritéria buď stanoví pravidla pro obnovení soutěže mezi hospodářskými subjekty, které jsou stranami rámcové dohody, nebo stanoví všechny podmínky, jak budou zakázky zadány a plněny, nebo jejich kombinaci. Zadavatelé zveřejní veřejné shrnutí výsledků podle článku 110 o každé smlouvě uzavřené na základě rámcové dohody. Doba trvání zakázek založených na rámcové dohodě nepřesáhne konec doby trvání rámcové dohody o více než 50 % doby trvání rámcové dohody. ## Kapitola 4 ## Plnění smlouvy ### Článek 104 #### Podmínky plnění veřejné zakázky 1. Zadavatelé mohou stanovit podmínky týkající se plnění zakázky za předpokladu, že souvisejí s předmětem zakázky v souladu s článkem 90 a jsou jasně uvedeny v podrobnostech zadávacího řízení. 2. Tyto podmínky mohou kromě obecných smluvních, technických, kvalitativních a ekonomických aspektů, jako je indexace cen, zahrnovat také podmínky související se strategickými hledisky, včetně: a) environmentální aspekty ve smyslu článku 50, jako je nakládání s odpady, dodržování náležité péče v oblasti udržitelnosti a podávání zpráv při plnění zakázky nebo jiné požadavky v oběhovém hospodářství; b) aspekty zaměstnanosti, jako jsou spravedlivé pracovní podmínky pracovníků zaměstnaných při plnění smlouvy, včetně odměňování, jakož i bezpečnost a ochrana zdraví při práci; c) další sociální aspekty definované v článku 55, jako je provádění vhodných postupů prevence a zmírňování dopadů na lidská práva vyplývajících z plnění smlouvy; d) inovační cíle popsané v článku 59, jako je podpora neustálého zlepšování řešení; e) zájmy v oblasti bezpečnosti a veřejné bezpečnosti, jak jsou popsány v článku 66, nebo požadavky na odolnost a bezpečnost dodávek stanovené v článku 69, jako je bezpečnostní prověrka personálu, řešení omezení nebo pokračující dodržování a zlepšování dodavatelského řetězce. ### Článek 105 #### Mechanismy úpravy 1. Zadavatelé mohou do podrobností zadávacího řízení zahrnout ustanovení, která stanoví mechanismy pro úpravu podmínek zakázky po celou dobu jejího trvání, za předpokladu, že tyto mechanismy: a) jsou objektivně odůvodněny s ohledem na povahu zakázky; b) udržovat hospodářskou rovnováhu smlouvy; c) ustanovení jsou jasná, přesná a jednoznačná. 2. Mechanismy úpravy uvedené v odstavci 1 se mohou týkat zejména: a) předem stanovená pravidla pro úpravu příjmů, včetně změn souvisejících s poptávkou nebo úrovněmi využití; b) mechanismy indexace, včetně mechanismů spojených s objektivními ekonomickými ukazateli, jako jsou cenové indexy, míra inflace nebo volatilita vstupních nákladů, například u klíčových materiálů; c) úpravy plateb na základě výkonnosti spojené s dosažením kvalitativních nebo výkonnostních cílů týkajících se dodání stavebních prací nebo poskytnutí služeb. 3. Úpravy smlouvy na veřejnou zakázku založené na těchto ustanoveních se nepovažují za změny podle článku 106. ### Článek 106 #### Změny smluv na veřejné zakázky během jejich trvání 1. Zadavatelé mohou změnit zadané zakázky nebo rámcové dohody během jejich trvání bez nového zadávacího řízení, pokud tato změna není podstatná ve smyslu odstavce 3 nebo spadá pod jeden z případů uvedených v odstavci 4. Každá taková změna musí odpovídat objektivním potřebám, které vyvstanou během plnění smlouvy, musí být omezena na to, co je nezbytné a vhodné k zajištění jejího plnění a kontinuity, a nesmí měnit původní ekonomickou rovnováhu smlouvy ve prospěch dodavatele. 2. Změna, jejíž hodnota nepřesahuje 15 % hodnoty původní zakázky, se považuje za nepodstatnou a může být provedena bez nového zadávacího řízení za předpokladu, že tato změna nemění původní hospodářskou rovnováhu zakázky. Je-li provedeno několik po sobě jdoucích změn, posuzují se prahové hodnoty na základě čisté kumulativní hodnoty po sobě jdoucích změn. 3. Změna se považuje za podstatnou, pokud zavádí podmínky, které by v případě, že by byly součástí původního zadávacího řízení, změnily podmínky hospodářské soutěže, nebo pokud mění základní podmínky zakázky, jako je rozsah zakázky, počáteční ekonomická rovnováha ve prospěch dodavatele nebo totožnost původního dodavatele, v jiných případech, než které jsou uvedeny v odst. 4 písm. c). 4. Podstatné změny ve smyslu odstavce 1 jsou přípustné pouze v následujících případech, pokud nemění původní hospodářskou rovnováhu smlouvy ve prospěch zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele: a) pokud se během plnění zakázky stanou nezbytnými dodatečné stavební práce, služby nebo dodávky, za předpokladu, že změna zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele není technicky nebo ekonomicky proveditelná, a to i z důvodu vzájemné závislosti stávajících stavebních prací nebo služeb nebo proto, že by vedla k podstatnému zvýšení nákladů; b) pokud je změna nezbytná vzhledem k okolnostem, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl v době zahájení řízení rozumně předvídat a které významně ovlivňují plnění nebo proveditelnost zakázky, včetně: i) podstatné změny platného regulačního nebo právního rámce; ii) významný technologický vývoj; iii) narušení, mimořádné události nebo krize s významným hospodářským, společenským nebo provozním dopadem; c) je-li původní dodavatel nahrazen jiným subjektem z důvodu: i) fúze, převzetí, akvizice, platební neschopnost nebo jiná restrukturalizace společnosti, na jiný hospodářský subjekt se zcela nebo částečně vztahují práva a povinnosti původního dodavatele, pokud nový subjekt splňuje původní kvalitativní kritéria pro výběr; že ve smlouvě na veřejnou zakázku nebyly provedeny žádné jiné podstatné změny a že účelem výměny není obejít uplatňování tohoto nařízení; nebo ii) zadavatel, který přebírá povinnosti hlavního dodavatele vůči svým subdodavatelům, pokud to případně stanoví vnitrostátní právní předpisy. 5. Před změnou smlouvy zadavatel na základě objektivních a ověřitelných skutečností zjistí, zda jsou splněny podmínky stanovené v odstavci 1. Zadavatelé vedou podrobné písemné záznamy o podstatných prvcích změny, včetně jejího odůvodnění, její nezbytnosti nebo vhodnosti a jejího dopadu na hospodářskou rovnováhu smlouvy, zejména rozdělení rizik a hospodářských výhod, aby odůvodnili rozhodnutí o změně smlouvy a umožnili příslušným orgánům dohledu, auditu a přezkumu ověřit soulad s tímto článkem. 6. Před jakoukoli změnou smlouvy na veřejnou zakázku, která překročí 50 % původní odhadované hodnoty zakázky, zveřejní zadavatelé za tímto účelem veřejné shrnutí změn. Toto veřejné shrnutí obsahuje odůvodnění změny bez nového zadávacího řízení a informace stanovené v článku 110. Cílem postupných změn nesmí být obcházení tohoto nařízení. Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce se povinnost předchozího zveřejnění nepoužije, pokud naléhavost vyplývající z mimořádné situace určené v souladu s článkem 48 neumožňuje předchozí zveřejnění veřejného shrnutí změny. V takovém případě zadavatelé zveřejní veřejné shrnutí změn podle odstavce 7 tohoto článku. 7. Pokud zadavatelé podstatně změní zakázku podle odstavce 4 tohoto článku a změna nepřekročí 50 % původní odhadované hodnoty zakázky, zveřejní do 20 dnů ode dne, kdy byla změna provedena, veřejné shrnutí změny obsahující informace stanovené v článku 110. 8. Pro účely výpočtu hodnoty uvedené v odstavcích 2, 6 a 7 je referenční hodnotou aktualizovaná hodnota, pokud smlouva obsahuje ustanovení o indexaci. Pokud smlouva neobsahuje ustanovení o indexaci, vypočte se aktualizovaná hodnota s ohledem na průměrnou inflaci v členském státě zadavatele. 9. Změny smlouvy na veřejnou zakázku nesmějí být použity k nápravě nedostatků v plnění dodavatele, které nejsou odůvodněny okolnostmi, jež dodavatel nemůže ovlivnit. ### Článek 107 #### Ukončení smluv Aniž jsou dotčeny jakékoli jiné důvody pro ukončení stanovené tímto zákonem nebo použitelným vnitrostátním právem, ukončí zadavatelé smlouvu, pokud: a) hospodářský subjekt byl pravomocně odsouzen pro některý z důvodů uvedených v článku 25, s výjimkou případů, kdy zadavatel zjistí, že takové ukončení není opodstatněné z důvodů převažujícího veřejného zájmu, a pravomocný rozsudek tomu nebrání; b) zakázka nebo její změna neměla být dodavateli zadána vzhledem k závažnému porušení povinností vyplývajících ze Smluv a tohoto nařízení, o němž rozhodl Soudní dvůr Evropské unie v řízení podle článku 258 Smlouvy. ### Článek 108 #### Platby 1. Aniž jsou dotčeny jejich povinnosti podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU[^67], zadavatelé zajistí včasné platby dodavatelům a případně subdodavatelům. 2. V rámci podmínek plnění zakázky podle článku 104 mohou zadavatelé stanovit, že dodavatelé projdou dodavatelským řetězcem rovnocenné platební podmínky, jak je stanoveno v příslušných ustanoveních směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU. 3. Členské státy poskytnou prostřednictvím vnitrostátního datového prostoru pro zadávání veřejných zakázek (NPPDS) informace o stavu plateb v souvislosti s každou jednotlivou dotčenou zakázkou podle čl. 134 odst. 4. 4. Členské státy zpřístupní informace o zadávání veřejných zakázek týkající se dodržování včasných plateb za každé roční vykazované období pro každého zadavatele podle čl. 134 odst. 4. 5. Kromě čl. 44 odst. 6 mohou zadavatelé stanovit zálohové platby v podrobnostech zadávacího řízení, zejména s cílem podpořit účast malých a středních podniků. Pokud má daná zakázka zvláštní význam pro úvahy o inovacích uvedené v hlavě II kapitole 3 této části a pokud to není odůvodněno převažujícím zájmem zadavatele, poskytnou zadavatelé zhotoviteli, dodavateli nebo poskytovateli přiměřenou zálohovou platbu. 6. Na žádost subdodavatele a pokud to povaha zakázky umožňuje, převede zadavatel splatné částky přímo subdodavateli služeb, dodávek nebo stavebních prací poskytnutých hlavnímu dodavateli. Tato opatření mohou zahrnovat příslušné mechanismy umožňující hlavnímu dodavateli podat námitku proti neoprávněně vyplaceným částkám Ujednání týkající se tohoto způsobu platby se stanoví v podrobnostech zadávacího řízení. [^67]: Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU ze dne 16. února 2011 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích (přepracované znění) (Úř. věst. L 48, 23.2.2011, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2011/7/oj). ## Kapitola 5 ## Pravidla pro zveřejňování a dokumentaci ### Článek 109 #### Dokumentace jednotlivých řízení 1. Zadavatelé zaznamenají do služby elektronického zadávání veřejných zakázek zadavatele a zpřístupní v systému NPPDS podle článku 134 nezbytnou dokumentaci odůvodňující rozhodnutí přijatá ve všech fázích zadávacího řízení, zejména dokumentaci týkající se komunikace s hospodářskými subjekty, včetně případných jednání, a interní rozhodnutí o přípravě nebo opravě podrobností zadávacího řízení, a to i po případných jednáních, při výběru hospodářských subjektů a zadání zakázky. Dokumentace se uchovává po dobu nejméně tří let ode dne zadání zakázky, s výjimkou případů, kdy platné právní předpisy Unie nebo vnitrostátní právní předpisy vyžadují delší dobu. 2. Informace o veřejných zakázkách a rozhodnutí o veřejných zakázkách jsou zaznamenávány a spravovány způsobem, který umožňuje identifikovat jejich původ, vývoj, odůvodnění a historii schvalování během celého jejich životního cyklu. 3. Zadavatelé zahrnou do své dokumentace veškeré zjištěné střety zájmů, porušení integrity a významná rizika pro bezpečnost nebo veřejnou bezpečnost, která mají dopad na zadávací řízení nebo plnění smlouvy, jakož i přijatá zmírňující opatření. ### Článek 110 #### Zveřejňování informací ve veřejných shrnutích 1. Zadavatelé zveřejní informace v souladu s článkem 112 se všemi těmito veřejnými shrnutími: a) konzultace; b) hospodářská soutěž; c) výsledek; d) smlouva; e) změna; f) dokončení. 2. Zveřejnění veřejného shrnutí konzultací podle článku 30 obsahuje všechny tyto informace: a) identifikaci organizací relevantních pro konzultaci; odpůrce b) účel konzultace, včetně metody, komunikace a podmínek předkládání; c) další nezbytné informace týkající se konzultace. 3. Zveřejnění veřejného shrnutí soutěže podle článků 34, 37, 42, 49 a 103 obsahuje všechny tyto informace: a) identifikaci organizací relevantních pro postup; b) účel postupu, včetně způsobu, komunikace a podmínek předkládání; c) popis veřejné zakázky, včetně povahy, množství nebo odhadovaného množství a časového rozvrhu nákupů; d) dobu platnosti postupu; e) smluvní podmínky; f) případně údaj o strategické povaze veřejné zakázky, jako je plnění environmentálních, sociálních nebo inovačních cílů, jakož i o vhodnosti veřejné zakázky pro malé a střední podniky; g) Působnost Dohody o vládních zakázkách; h) jiné nezbytné informace týkající se hospodářské soutěže. 4. Zveřejnění veřejného shrnutí výsledků podle článků 40, 44, 46, 49, 103 a 111 zahrnuje tyto informace: a) identifikaci organizací relevantních pro postup; b) účel postupu; c) výsledek řízení, včetně zrušení; d) u zakázek zadaných podle článku 46: odůvodnění rozhodnutí zadavatele zadat zakázku v souladu s uvedeným ustanovením; e) u zakázek zadaných podle článku 46: popis žádosti uvedený ve výzvě k jednání, v žádosti o podání nabídky nebo v žádosti o dodání řešení na základě faktury; f) případně údaj o strategické povaze veřejné zakázky, jako je plnění environmentálních, sociálních nebo inovačních cílů, jakož i údaj o účasti malých a středních podniků; g) Působnost Dohody o vládních zakázkách; odpůrce h) další nezbytné informace týkající se výsledku. 5. Zveřejnění veřejného shrnutí smlouvy o změně nebo dokončení, jak je stanoveno v článcích 106, 111 a 125, obsahuje v příslušných případech všechny tyto informace: a) identifikaci organizací relevantních pro zakázku; b) účel smlouvy; c) veškeré informace o smlouvě zveřejněné podle tohoto odstavce a změněné změnou; d) důvody změny; e) výsledek smlouvy včetně informace o ukončení; f) jiné nezbytné informace týkající se zakázky, změny nebo informace o dokončení. 6. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 141 za účelem změny informací v každém veřejném shrnutí uvedeném v odstavcích 2 až 6 tohoto článku v souladu s potřebami provádění. 7. Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, kterými blíže upřesní konkrétní informace, jež mají být obsaženy v každém veřejném shrnutí, jak je popsáno v odstavcích 2 až 6, stanoví propojení veřejných shrnutí a posloupnost konkrétních informací obsažených v několika veřejných shrnutích a stanoví požadavky na zadavatele, aby opakovaně používali informace již poskytnuté ve veřejném shrnutí, jakož i požadavky na poskytovatele služeb elektronického zadávání veřejných zakázek, aby poskytovali odpovídající službu opakovaného použití. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 143 odst. 2. ### Článek 111 #### Zveřejnění veřejného shrnutí výsledků, smlouvy a dokončení 1. Zadavatelé zašlou nejpozději do 20 dnů tyto informace o veřejných zakázkách podle článku 110: a) po ukončení tržní konzultace, rozhodnutí o zadání zakázky nebo zrušení zadávacího řízení nebo podle článků 40, 44, 46, 49 a 103 zašlou zadavatelé veřejné shrnutí výsledků; b) po uzavření smlouvy, pokud předchozí zadávací řízení spadalo do oblasti působnosti tohoto nařízení, zašlou zadavatelé veřejné shrnutí smlouvy; c) po dokončení plnění zakázky, pokud předchozí zadávací řízení spadalo do oblasti působnosti tohoto nařízení, zašlou zadavatelé veřejné shrnutí o dokončení, a to i ode dne příslušné události, pokud zadaná zakázka nebyla uzavřena nebo pokud plnění zakázky nebylo ukončeno, a to i z důvodu ukončení podle článků 107 a 126 ode dne příslušné události. 2. Určité informace nemusí být zveřejněny, pokud by jejich poskytnutí bránilo vymahatelnosti práva nebo bylo jinak v rozporu s veřejným zájmem či na újmu oprávněným obchodním zájmům konkrétního hospodářského subjektu, ať veřejného či soukromého, nebo pokud by poskytnutí takových informací bylo na újmu poctivé hospodářské soutěži mezi hospodářskými subjekty. Tyto informace se však zároveň poskytnou systému NPPDS podle článku 134 jako informace, které nejsou veřejně dostupné. 3. Zadavatelé zajistí úplné, správné a včasné poskytnutí informací o veřejných zakázkách do systému NPPDS podle článku 134. ### Článek 112 #### Forma a způsob zveřejnění 1. Veřejné souhrny uvedené v článku 110, včetně změn informací, zašlou zadavatelé prostřednictvím systému NPPDS Úřadu pro publikace Evropské unie a zveřejní je v dodatku Úředního věstníku Evropské unie nejpozději do pěti dnů od jejich obdržení, pokud si zadavatel nevyžádá pozdější datum zveřejnění. Má se za to, že Úřad pro publikace Evropské unie tyto informace obdržel až poté, co byly validovány v souladu s požadavky na technickou validaci stanovenými Unií. 2. Úřad pro publikace Evropské unie zajistí, aby byla veřejná shrnutí uvedená v článku 110 zpřístupněna: a) jako jediné závazné znění alespoň v jednom z úředních jazyků Unie poskytnuté zadavatelem; odpůrce b) jako neautentická znění v ostatních úředních jazycích Unie kromě závazného znění. 3. Zadavatelé musí být schopni prokázat datum, kdy byly jejich informace odeslány ke zveřejnění. 4. Úřad pro publikace Evropské unie potvrdí systému NPPDS přijetí a zveřejnění zaslaných veřejných shrnutí s uvedením data zveřejnění. Toto potvrzení poskytne státní sklad jaderných elektráren zadavateli a je dokladem o zveřejnění. 5. Zadavatelé mohou zveřejňovat veřejná shrnutí veřejných zakázek, na něž se nevztahují požadavky na zveřejňování stanovené v tomto nařízení, pokud jsou v souladu s tímto článkem zasílána Úřadu pro publikace Evropské unie. 6. Náklady na přijetí, potvrzení a zveřejnění veřejných souhrnů Úřadem pro publikace Evropské unie nese Unie. 7. Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, kterými upřesní podrobnosti týkající se poskytování veřejných shrnutí Úřadu pro publikace Evropské unie a zdroj požadavků na technickou validaci uvedených v odstavci 1. Tyto prováděcí akty se přijmou v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 143 odst. 2. ### Článek 113 #### Zveřejnění na vnitrostátní úrovni 1. Informace uvedené v článku 110 nebo v prováděcím aktu podle čl. 110 odst. 7 se na vnitrostátní úrovni nezveřejní před zveřejněním podle článku 112. Ke zveřejnění však může v každém případě dojít na vnitrostátní úrovni, pokud zadavatelé nebyli o zveřejnění informováni do 48 hodin po potvrzení přijetí informací v souladu s článkem 112. 2. V informacích zveřejněných na vnitrostátní úrovni se uvede datum, kdy byly tyto informace zaslány Úřadu pro publikace Evropské unie, jakož i identifikátor informací týkajících se zadávacího řízení zveřejněných podle článku 112. ## Část IV ## Koncese ## Hlava I ## Obecná ustanovení ### Článek 114 #### Oblast působnosti 1. Tato část se vztahuje na koncese na provedení stavebních prací a poskytování služeb ve smyslu článku 115. 2. Není-li v této části stanoveno jinak, vztahují se na koncese všechna ustanovení tohoto nařízení použitelná na veřejné zakázky. ### Článek 115 #### Definice a vlastnosti koncesí 1. Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice: a) „koncesí“ úplatná smlouva, bez ohledu na její formální označení, v níž jeden nebo více zadavatelů svěří provedení stavebních prací nebo poskytování a řízení služeb jednomu nebo více hospodářským subjektům (dále jen „koncesionář“) ve prospěch uživatelů a která splňuje tyto podmínky: i) odměna koncesionáře spočívá buď výhradně v právu užívat stavbu nebo služby, které jsou předmětem smlouvy, nebo v tomto právu společně s platbou zadavatele; odpůrce ii) zahrnuje přenesení provozního rizika na koncesionáře při využívání stavebních prací nebo služeb, kterému by byl vystaven zadavatel, pokud by stavební práce nebo služby provedl sám. b) Koncese stanoví právně vymahatelné povinnosti, podle nichž zadavatel určí povahu, rozsah a podmínky provádění stavebních prací nebo poskytování a řízení služeb stanovením zvláštních požadavků, které zajistí, aby koncesionář plnil tyto úkoly při sledování cílů stanovených tímto zadavatelem a aby tyto požadavky splňoval po celou dobu trvání koncese. c) Předmětem koncese je provedení těchto stavebních prací nebo poskytnutí služeb a nespočívá pouze v oprávnění všech hospodářských subjektů splňujících určité podmínky plnit daný úkol bez jakékoli selektivity. Dohody, jejichž jediným nebo převažujícím předmětem je udělení práva užívat nebo využívat veřejný prostor nebo zdroje, včetně pronájmů nebo jiných práv vztahujících se k veřejnému majetku, jakož i omezení vlastnických práv třetích osob nebo jiných povolení umožňujících využívání veřejného prostoru pro zavádění infrastruktury nebo sítí, a u nichž zadavatel stanoví pouze obecné podmínky užívání, aniž by pověřil prováděním konkrétních stavebních prací nebo služeb, nejsou koncesemi ve smyslu tohoto nařízení. 2. Pro účely odstavce 1 se „provozním rizikem“ rozumí riziko, že koncesionář nezíská za běžných provozních podmínek zpět vynaložené investice a náklady vzniklé při provádění stavebních prací nebo při poskytování a správě služeb, které jsou předmětem koncese, takže koncesionář ponese riziko ztrát spojených s plněním koncese, jako jsou rizika spojená s nejistotou ovlivňující poptávku, příjmy, provozní náklady, dostupnost, technické a provozní podmínky nebo plnění. Provozní riziko zahrnuje skutečné vystavení měnícím se tržním podmínkám a jakákoli potenciální odhadovaná ztráta vzniklá koncesionáři není ekonomicky zanedbatelná. ### Článek 116 #### Smíšené koncesní smlouvy 1. Kromě článků 86 a 87 se použitelný právní režim pro smlouvy obsahující prvky koncesí a jiných veřejných zakázek (dále jen „smíšené koncesní smlouvy“) určí v souladu s odstavci 2 a 3 tohoto článku. 2. Pokud jsou jednotlivé části smíšené koncesní smlouvy objektivně oddělitelné, ale zadavatel je nezadává samostatně, smíšená koncesní smlouva se zadává v souladu s částí III. 3. Pokud jsou jednotlivé části smíšené koncesní smlouvy objektivně neoddělitelné, určí se použitelný právní režim na základě hlavního předmětu této smlouvy. Pokud taková smlouva obsahuje prvky koncese na služby a smlouvy o dodávkách, určí se hlavní předmět této smlouvy podle vyšší z odhadovaných hodnot příslušných služeb nebo dodávek. ### Článek 117 #### Vyloučené koncese 1. Kromě výjimek stanovených v části III hlavě II kapitole 1 se toto nařízení nevztahuje na tyto koncese: a) pro služby letecké dopravy založené na udělení provozní licence ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008[^68]; b) pro veřejné služby v přepravě cestujících ve smyslu nařízení (ES) č. 1370/2007; c) poskytování nebo provoz pevných sítí určených k poskytování služby veřejnosti v souvislosti s výrobou, dopravou nebo distribucí pitné vody nebo k dodávání pitné vody do těchto sítí; d) mají jeden nebo oba z následujících předmětů, pokud souvisejí s činností uvedenou v písmenu c): i) projekty vodohospodářských staveb, zavlažování nebo odvodňování půdy, pokud objem vody, který má být použit pro dodávku pitné vody, představuje více než 20 % celkového objemu vody zpřístupněné těmito projekty nebo zařízeními pro zavlažovací nebo odvodňovací zařízení; ii) odstraňování nebo čištění odpadních vod; e) pro loterijní služby kódu CPV 92351100–7 udělené členským státem hospodářskému subjektu na základě výhradního práva; f) udělené hospodářskému subjektu na základě výhradního práva, které bylo uděleno v souladu se Smlouvou a právními předpisy Unie, kterými se stanoví společná pravidla pro přístup na trh vztahující se na činnosti uvedené v příloze III, ledaže uvedené právní předpisy Unie nestanoví povinnosti týkající se transparentnosti pro konkrétní odvětví; v takovém případě se použije článek 20. 2. Pokud členský stát udělí hospodářskému subjektu výhradní právo k výkonu jedné z činností uvedených v příloze IV, uvědomí o tom Komisi do jednoho měsíce od udělení tohoto výhradního práva. [^68]: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24. září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství (přepracované znění) (Úř. věst. L 293, 31.10.2008, s. 3, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2008/1008/oj). ### Článek 118 #### Prahová hodnota a odhad hodnoty koncese 1. Toto nařízení se vztahuje na koncese, jejichž odhadovaná hodnota se rovná prahové hodnotě uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. a) nebo je vyšší. 2. Odhadovaná hodnota koncese je předpokládaný celkový obrat bez DPH, který může koncesionář vytvořit za maximální dobu trvání koncese podle odhadu zadavatele, a to jako protiplnění za stavební práce a služby, které jsou předmětem koncese, a za dodávky související s těmito stavebními pracemi a službami. 3. Odhadovaná hodnota koncese se vypočítá objektivní metodou uvedenou v podrobnostech zadávacího řízení. Při výpočtu odhadované hodnoty koncese zadavatelé případně zohlední zejména: a) hodnotu jakékoli formy opce a jakékoli prodloužení doby platnosti koncese; b) příjmy z jiných poplatků a pokut hrazených uživateli stavebních prací nebo služeb, než jsou poplatky a pokuty vybírané jménem zadavatele; c) platby nebo jakékoli finanční výhody v jakékoli formě poskytnuté koncesionáři zadavatelem nebo jiným orgánem veřejné moci, včetně vyrovnávací platby za plnění závazku veřejné služby a dotací na veřejné investice; d) hodnotu grantů nebo jiných finančních výhod v jakékoli formě poskytnutých třetími stranami na plnění koncese; e) příjmy z prodeje jakéhokoli majetku, který je součástí koncese; f) hodnotu všech dodávek a služeb, které koncesionáři poskytli zadavatelé, pokud jsou nezbytné pro provedení stavebních prací nebo poskytnutí služeb; g) všechny ceny, platby, kompenzace nebo náhrady udělené hospodářským subjektům v souvislosti s řízením o udělení koncese. ## Hlava II ## Příprava, návrh a postup ### Článek 119 #### Smluvní závazky týkající se veřejných potřeb 1. Zadavatelé stanoví v podrobnostech zadávacího řízení povinné podmínky pro plnění koncese, které považují za nezbytné s ohledem na povahu a předmět dotčených stavebních prací nebo služeb, včetně podmínek, jejichž cílem je zajistit kontinuitu, kvalitu, přístupnost, bezpečnost a účinnost stavebních prací a služeb poskytovaných uživatelům. 2. Ve vhodných případech se povinné podmínky pro plnění koncese uvedené v odstavci 1 stanoví jako jasné, objektivní a měřitelné požadavky na výkonnost, včetně ukazatelů týkajících se: a) kvalita služeb; b) dostupnost a nepřetržitost služby; c) účinnost a spolehlivost; d) udržitelnost a odolnost. 3. Jsou-li v souladu s odstavcem 2 stanoveny požadavky na výkonnost, musí podrobný popis zadávacího řízení umožňovat účinné sledování výkonnosti a může zejména zahrnovat použitelné klíčové ukazatele výkonnosti, metody sledování a ověřování výkonnosti a případně důsledky výsledků výkonnosti, včetně pobídek nebo odpočtů. ### Článek 120 #### Strukturované posouzení rizik 1. Před zahájením koncesního řízení provedou zadavatelé posouzení hlavních hospodářských rizik souvisejících s plněním koncese, přičemž zohlední povahu, dobu trvání a hospodářské charakteristiky dotčených stavebních prací nebo služeb. Posouzení určí hlavní kategorie rizik spojených s plněním koncese, přičemž rozlišuje mezi provozními riziky spojenými s využíváním stavebních prací nebo služeb a vystavením nejistotě na trhu na jedné straně a obecnými smluvními riziky na straně druhé. Posouzení rizik na základě objektivních prvků určí rozdělení těchto rizik mezi strany. 2. V podrobnostech zadávání veřejných zakázek mohou být stanoveny mechanismy úpravy v souladu s článkem 125, jejichž cílem je přerozdělit nebo zmírnit rizika mezi stranami, je-li to s ohledem na povahu těchto rizik nezbytné. Existence takových mechanismů sama o sobě nevylučuje kvalifikaci zakázky jako koncese za předpokladu, že koncesionář nadále nese provozní riziko spojené s využíváním stavebních prací a služeb. ### Článek 121 #### Parametry pro posuzování výkonnosti 1. Zadavatelé zahrnou do koncesních smluv ustanovení, jejichž cílem je zajistit dlouhodobou účinnost stavebních prací nebo služeb, mimo jiné podporou environmentální udržitelnosti a technologických inovací po celou dobu trvání koncese. Ustanovení uvedená v prvním pododstavci jsou přímo spojena s plněním koncese a mohou zejména zahrnovat požadavky týkající se příspěvku k cílům v oblasti životního prostředí a klimatu podle článku 50 nebo podpory technologického rozvoje a inovací, jakož i trvalého zlepšování služeb. 2. Zadavatelé v příslušných případech zahrnou do koncesních smluv ustanovení, jejichž cílem je zajistit bezpečnost, odolnost a kontinuitu stavebních prací nebo služeb po celou dobu trvání koncese. Tato ustanovení přímo souvisejí s plněním koncese a mohou zahrnovat zejména požadavky zajišťující kontinuitu základních služeb za podmínek narušení, povinnosti řídit rizika ovlivňující bezpečnost a provozní odolnost a opatření na ochranu kritické infrastruktury, systémů nebo dat nebo záruky kybernetické bezpečnosti. 3. Zadavatelé zahrnou do koncesních smluv ustanovení požadující, aby koncesionáři vedli odpovídající záznamy po dobu pěti let ode dne udělení a mechanismy podávání zpráv, které zadavateli umožní sledovat plnění a plnění koncese, ověřovat dodržování smluvních a právních povinností a umožnit ověřování dodržování povinností příslušnými orgány dohledu, auditu a přezkumu. Tato ustanovení se mohou týkat zejména úplnosti, přesnosti a integrity záznamů, pravidelných informací o výkonnosti a včasného oznamování incidentů ovlivňujících výkonnost nebo soulad s právními, bezpečnostními nebo environmentálními požadavky. 4. Pokud plnění koncese zahrnuje práva k majetku, infrastruktuře nebo veřejnému majetku, která jsou nezbytná pro provozování koncese, zadavatelé zajistí, aby smluvní podmínky, majetek nebo užívání, ujednání upravující převod, vrácení nebo převzetí tohoto majetku po uplynutí platnosti nebo ukončení koncese byly jasné, přiměřené a nediskriminační a aby byly uvedeny v podrobnostech zadávacího řízení. Tato ujednání nevytvářejí neodůvodněné překážky hospodářské soutěži ani nepatřičně nezvýhodňují stávajícího koncesionáře a zajišťují, aby nástupnický provozovatel mohl pokračovat v plnění koncese za účinných a nediskriminačních podmínek. V podrobnostech zadávacího řízení mohou být uvedeny zejména podmínky, kterými se řídí použití, převod nebo vrácení majetku po uplynutí doby platnosti nebo ukončení smlouvy, včetně případné náhrady, a podmínky týkající se převodu nebo převzetí zaměstnanců. ### Článek 122 #### Doba platnosti koncesí 1. Doba trvání koncese je omezena na dobu nezbytnou k tomu, aby koncesionář získal zpět investice vynaložené na provozování stavebních prací nebo poskytování služeb spolu s návratností investovaného kapitálu za běžných provozních podmínek, s přihlédnutím k investicím potřebným k dosažení konkrétních smluvních cílů. 2. Doba trvání koncese se stanoví s ohledem na předmět koncese a na veřejný zájem na zachování hospodářské soutěže a přístupu na trh. 3. Při určování doby trvání koncese vezme zadavatel v úvahu: a) investice nezbytné pro plnění koncese, a to jak na počátku, tak po celou dobu jejího trvání, včetně investic do infrastruktury, vybavení a duševního vlastnictví; b) náklady na provoz a údržbu spojené s využíváním staveb nebo služeb; c) rozdělení rizik mezi strany, pokud doba platnosti koncese nevede k vyloučení provozního rizika, které nese koncesionář; d) povinné podmínky, jimiž se řídí plnění koncese; e) očekávané příjmy a dobu, která je přiměřeně nezbytná k tomu, aby koncesionář získal zpět investice a provozní náklady, spolu s přiměřenou návratností; f) potřebu zajistit pravidelné vystavení hospodářské soutěži. Doba platnosti koncese případně rovněž zohledňuje očekávaný technologický, regulační a environmentální životní cyklus, který je relevantní pro předmět koncese. Stanovení doby trvání koncese nesmí mít za následek záruku, že koncesionář získá předem stanovenou nebo minimální návratnost investovaného kapitálu. Koncese může být udělena na dobu kratší, než je doba potřebná pro návratnost investic, za předpokladu, že finanční ujednání spojená s touto dobou trvání, včetně náhrad nebo záruk, neodstraňují nebo podstatně nesnižují provozní riziko, které nese koncesionář. 4. Zadavatel může stanovit dobu trvání koncese v podrobnostech zadávacího řízení nebo může stanovit, že tato doba trvání je součástí nabídky. 5. Pokud je doba trvání součástí nabídky, uvede se v zadávací dokumentaci: a) způsob stanovení doby trvání koncese, včetně minimální nebo maximální doby trvání nebo přípustného rozpětí; b) pravidla pro hodnocení a ověřování doby trvání navrhované uchazeči, včetně vztahu mezi touto dobou trvání a: i) investice, které mají být provedeny; ii) finanční strukturu koncese; iii) rozdělení rizik; iv) hospodářskou rovnováhu koncese; c) do jaké míry navrhovaná doba trvání představuje kritérium pro zadání zakázky. 6. Zadavatel může do podrobností zadávacího řízení zahrnout ustanovení umožňující případné úpravy, prodloužení, snížení nebo podmíněné určení doby trvání koncese. Každý mechanismus umožňující úpravu, prodloužení, snížení nebo podmíněné určení doby trvání koncese musí splňovat tyto požadavky: a) musí být uvedeny jasným, přesným a jednoznačným způsobem v podrobnostech zadávacího řízení; b) upřesní podmínky, za nichž mohou být tyto úpravy provedeny, použitelnou metodiku a maximální dobu trvání koncese s ohledem na faktory uvedené v odstavci 3. Jakákoli úprava doby trvání koncese, která není stanovena v podrobnostech zadávacího řízení nebo není provedena v souladu s metodikou a podmínkami stanovenými podle druhého pododstavce písm. b), představuje změnu koncese a podléhá článku 125. ### Článek 123 #### Řízení o zadání koncese 1. Zadavatelé udělují koncese v souladu s postupy stanovenými v tomto nařízení. 2. Veřejné shrnutí soutěže o udělení koncese podle článku 34 navíc obsahuje souhrn těchto informací: a) hlavní složky odhadované hodnoty koncese, včetně odhadovaných investičních nákladů a provozních výnosů; b) rozdělení klíčových rizik, případně včetně rizik souvisejících s poptávkou, výstavbou a regulací. ## Hlava III ## Správa koncesí ### Článek 124 #### Mechanismy úpravy 1. Zadavatelé mohou do podrobných ustanovení o zadávání veřejných zakázek zahrnout ustanovení, která stanoví mechanismy pro úpravu podmínek koncese po celou dobu jejího trvání, pokud tyto mechanismy: a) jsou objektivně odůvodněny s ohledem na povahu, dobu trvání a rizikový profil koncese; b) udržovat hospodářskou rovnováhu koncese; c) zachovají přenesení provozního rizika na koncesionáře; d) ustanovení jsou jasná, přesná a jednoznačná. 2. Mechanismy úpravy uvedené v odstavci 1 se mohou týkat zejména: a) předem stanovená pravidla pro úpravu příjmů, včetně změn souvisejících s poptávkou nebo úrovněmi využití; b) mechanismy indexace, včetně mechanismů spojených s objektivními ekonomickými ukazateli, jako jsou cenové indexy, míra inflace nebo volatilita vstupních nákladů, například u klíčových materiálů; c) úpravy plateb na základě výkonnosti spojené s dosažením kvalitativních nebo výkonnostních cílů týkajících se dodání stavebních prací nebo poskytnutí služeb; 3. Úpravy smlouvy na veřejnou zakázku založené na těchto ustanoveních se nepovažují za změny podle článku 125. ### Článek 125 #### Změny koncesí během doby jejich platnosti 1. Zadavatelé mohou změnit koncese během doby jejich platnosti bez nového zadávacího řízení, pokud tato změna není podstatná ve smyslu odstavce 3 nebo spadá pod jeden z případů uvedených v odstavci 4. Veškeré takové změny reagují na objektivní potřeby, které vyvstanou během plnění koncese, omezují se na to, co je nezbytné a vhodné k zajištění jejího plnění a kontinuity, a nemění původní hospodářskou rovnováhu koncese ve prospěch koncesionáře. 2. Změna, jejíž hodnota nepřesahuje 15 % hodnoty původní koncese, se považuje za nepodstatnou a může být provedena bez nového zadávacího řízení za předpokladu, že tato změna nemění původní hospodářskou rovnováhu koncese. Je-li provedeno několik po sobě jdoucích změn, posuzují se prahové hodnoty na základě čisté kumulativní hodnoty po sobě jdoucích změn. 3. Změna se považuje za podstatnou, pokud zavádí podmínky, které by v případě, že by byly součástí původního zadávacího řízení, změnily podmínky hospodářské soutěže, nebo pokud mění základní podmínky zakázky, jako je rozsah koncese, smluvní závazky stanovené v souladu s článkem 119, počáteční hospodářská rovnováha ve prospěch koncesionáře nebo totožnost původního koncesionáře v jiných případech, než které jsou uvedeny v odst. 4 písm. c). 4. Podstatné změny ve smyslu odstavce 1 jsou přípustné za předpokladu, že nemění původní hospodářskou rovnováhu koncese ve prospěch zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele, a to v těchto případech: a) pokud se během plnění koncese stanou nezbytnými dodatečné stavební práce, služby nebo dodávky, za předpokladu, že změna koncesionáře není technicky nebo ekonomicky proveditelná, a to i z důvodu vzájemné závislosti stávajících stavebních prací nebo služeb nebo proto, že by vedla k podstatnému zvýšení nákladů; b) pokud je změna nezbytná vzhledem k okolnostem, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl v době zahájení koncesního řízení rozumně předvídat a které významně ovlivňují plnění nebo proveditelnost koncese, včetně: i) podstatné změny platného regulačního nebo právního rámce; ii) významný technologický vývoj; iii) narušení, mimořádné události nebo krize s významným hospodářským, společenským nebo provozním dopadem; c) je-li původní koncesionář nahrazen jiným subjektem z důvodu: a) fúzi, převzetí, akvizici, insolvenci nebo jinou restrukturalizaci společnosti, kdy jiný hospodářský subjekt zcela nebo částečně přechází na původního koncesionáře, za předpokladu, že nový subjekt splňuje původní kvalitativní kritéria pro výběr; že v koncesi nebyly provedeny žádné další podstatné změny a že účelem nahrazení není obejít uplatňování tohoto nařízení; b) zadavatel, který přebírá povinnosti hlavního koncesionáře vůči svým subdodavatelům, pokud to případně stanoví vnitrostátní právní předpisy. 5. Před změnou koncese zadavatel na základě objektivních a ověřitelných skutečností ověří, zda jsou splněny podmínky stanovené v odstavci 1. Zadavatelé vedou podrobné písemné záznamy o podstatných prvcích změny, včetně jejího odůvodnění, její nezbytnosti nebo vhodnosti a jejího dopadu na hospodářskou rovnováhu smlouvy, zejména na přidělování hospodářských výhod a provozních rizik v rámci koncese, aby odůvodnili rozhodnutí o změně koncese a umožnili příslušným orgánům dohledu, auditu a přezkumu ověřit soulad s tímto článkem. 6. Před jakoukoli změnou koncese, která přesahuje 50 % hodnoty původní koncese, zveřejní zadavatelé za tímto účelem veřejné shrnutí změn. Toto veřejné shrnutí obsahuje odůvodnění změny bez nové veřejné zakázky a informace stanovené v článku 110. Cílem postupných změn nesmí být obcházení tohoto nařízení. Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce se povinnost předchozího zveřejnění nepoužije, pokud naléhavost vyplývající z mimořádné situace určené v souladu s článkem 48 neumožňuje předchozí zveřejnění veřejného shrnutí změny. V takovém případě zadavatelé zveřejní veřejné shrnutí změn v souladu s odstavcem 7 tohoto článku. 7. Pokud zadavatelé podstatně změní koncesi za podmínek stanovených v odstavci 5 a tato změna nepřekročí 50 % hodnoty původní koncese, zveřejní do 20 dnů ode dne, kdy byla změna provedena, veřejné shrnutí změny obsahující informace stanovené v článku 110. Je-li provedeno několik po sobě následujících změn, které nepřesahují 50 % hodnoty původní koncese, vztahuje se tato povinnost na každou změnu. Cílem po sobě jdoucích změn nesmí být obcházení tohoto nařízení. 8. Pokud nesprávné plnění koncese nebo neposkytnutí stavebních prací nebo služeb koncesionářem ohrožuje kontinuitu základní služby poskytované v rámci koncese a vymezené v koncesní dokumentaci, mohou zadavatelé přijmout nebo požadovat nezbytně nutná dočasná opatření k zajištění nepřetržitého poskytování této služby. Zadavatelé zajistí, aby tato opatření byla omezena na to, co je objektivně nezbytné k zachování kontinuity základní služby, aby byla přiměřená závažnosti narušení a aby nevedla ke změně hospodářské rovnováhy koncese nebo k přenesení provozního rizika z koncesionáře na zadavatele, s výjimkou rozsahu nezbytně nutného k zajištění dočasného pokračování základní služby. 9. Pro účely výpočtu hodnoty uvedené v odstavcích 2, 6 a 7 je referenční hodnotou aktualizovaná hodnota, pokud smlouva obsahuje ustanovení o indexaci. Pokud smlouva neobsahuje ustanovení o indexaci, vypočte se aktualizovaná hodnota s ohledem na průměrnou inflaci v členském státě zadavatele. 10. Změny koncesní smlouvy nelze použít k nápravě nedostatků v plnění koncesionáře, které nejsou odůvodněny okolnostmi, jež koncesionář nemůže ovlivnit, s výjimkou podmínky stanovené v odstavci 8. ### Článek 126 #### Ukončení koncesí 1. Kromě článku 107 mohou zadavatelé ukončit koncesní smlouvu před uplynutím její platnosti, pokud tak stanoví právo Unie nebo vnitrostátní právo a pokud je toto ukončení odůvodněno naléhavými důvody veřejného zájmu. 2. Jakékoli ukončení podle odstavce 1: a) dodržují zásady proporcionality a rovného zacházení; b) být řádně odůvodněny a založeny na objektivních a ověřitelných důvodech; c) být vykonávána pouze v případě, že sledovaného cíle nelze rozumně dosáhnout méně omezujícími opatřeními, včetně změny koncese v souladu s tímto nařízením. 3. V případě ukončení podle tohoto článku má koncesionář nárok na přiměřenou náhradu. 4. Odůvodnění ukončení a odškodnění musí být řádně zdokumentováno a zpřístupněno příslušným orgánům dohledu, auditu a přezkumu k ověření po dobu nejméně pěti let. ## Část V ## Digitální ekosystém ## Hlava I ## Digitální nástroje ## Kapitola 1 ## Elektronická komunikace a interoperabilita ### Článek 127 #### Elektronická komunikace 1. Zadavatelé používají nástroje elektronické komunikace při všech svých výměnách s hospodářským subjektem v zadávacím řízení. Používají pouze obecně dostupné a nediskriminační nástroje a jejich komunikace musí být v souladu s harmonizovanou normou pro podrobnosti zadávacího řízení podle čl. 129 odst. 1 písm. b). 2. Bez ohledu na odstavec 1 mohou zadavatelé použít jiné komunikační prostředky, pokud elektronická komunikace není možná z důvodu zvláštních technických požadavků zadávacího řízení nebo pokud je to nezbytné z jednoho z těchto důvodů: a) narušení bezpečnosti elektronické komunikace; nebo b) ochrana zvláště citlivé povahy údajů vyžadujících tak vysokou úroveň ochrany, že ji nelze řádně zajistit pomocí nástrojů elektronické komunikace. 3. Při veškeré komunikaci, výměně a uchovávání údajů zadavatelé zajistí, aby byla zachována integrita údajů a důvěrnost vyjádření zájmu, nabídek a návrhů inovativních řešení a aby si mohli vyměňovat údaje s hospodářským subjektem prostřednictvím sítě interoperability podle článku 128. Přezkoumají obsah vyjádření zájmu, nabídek a návrhů inovativních řešení až po uplynutí lhůty stanovené pro jejich předložení a zajistí, aby byl zjistitelný jakýkoli neoprávněný přístup. 4. Bez ohledu na odstavec 1 tohoto článku a článek 65 mohou zadavatelé požadovat použití nástrojů elektronické komunikace, které nejsou obecně dostupné a nediskriminační, pouze pokud je to nezbytné pro vedení zadávacího řízení a pokud poskytují bezplatný a rovný přístup k těmto nástrojům všem hospodářským subjektům, které se chtějí zadávacího řízení zúčastnit. 5. V souladu s články 27 a 37 nařízení (EU) č. 910/2014[^69] mohou zadavatelé požadovat pro podpis elektronické komunikace hospodářským subjektem použití zaručených elektronických podpisů nebo pečetí, zaručených elektronických podpisů nebo pečetí založených na kvalifikovaném certifikátu nebo kvalifikovaných elektronických podpisech nebo pečetích. [^69]: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 73, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2014/910/oj). ### Článek 128 #### Síť interoperability 1. Komise zřídí nebo určí bezpečnou síť pro výměnu údajů, která zadavatelům a hospodářským subjektům umožní komunikovat elektronickými prostředky v zadávacích řízeních s různými poskytovateli služeb elektronického zadávání veřejných zakázek (dále jen „síť interoperability“). 2. Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 141 za účelem doplnění tohoto nařízení s cílem zřídit nebo určit takovou síť interoperability. Komise zajistí, aby síť interoperability splňovala tyto požadavky: a) splňuje harmonizované normy uvedené v článku 129 a společné specifikace uvedené v článku 130; b) zohledňuje stávající nástroje a normy Unie; c) splňuje požadavek na ochranu osobních údajů v souladu s nařízeními (EU) 2016/679[^70] a (EU) 2018/1725 a zajišťuje „ochranu údajů již od návrhu“ a standardní nastavení ochrany údajů, jak je stanoveno v článku 25 nařízení (EU) 2016/679 a článek 27 nařízení (EU) 2018/1725; d) umožňuje zavedení bezpečné, praktické, snadno proveditelné, flexibilní, konfigurovatelné a nákladově efektivní výměny údajů ve všech zadávacích řízeních; e) zohledňuje zvláštní potřeby malých a středních podniků; f) ontologii elektronického zadávání veřejných zakázek považuje za sémantický rámec, který standardizuje pojmy zadávání veřejných zakázek Unie; odpůrce g) posuzuje veřejná shrnutí a jejich technické provedení v souladu s článkem 110. 3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, kterými stanoví podrobná opatření pro zavedení a provoz sítě interoperability, případně včetně pravidel pro opakované použití stávajících sítí pro účely tohoto článku. Tyto prováděcí akty stanoví alespoň: a) technické informace o připojení k síti interoperability; b) formát a struktura údajů včetně konfigurace a syntaxe; c) sémantické úložiště; d) požadavky na interoperabilitu; e) škálovatelnost a výkonnost; f) požadavky na bezpečnost a odpovědnost; g) vlastnictví údajů a správa přístupu k nim; h) kvalifikace poskytovatelů služeb elektronického zadávání veřejných zakázek; i) organizační a technická opatření pro zpracování osobních údajů; j) opatření pro boj proti nevhodnému nebo podvodnému využívání sítě interoperability; k) dostupnost sítě interoperability a dat; odpůrce l) propojení provedená prostřednictvím sítě interoperability, včetně propojení s digitálním nástrojem pro obchodní oprávnění a se systémem NPPDS. Prováděcí akty uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce se přijímají poradním postupem podle čl. 143 odst. 2. 4. Komise může požadovat, aby provozovatel sítě interoperability odepřel nebo odebral přístup k síti poskytovatelům služeb elektronického zadávání veřejných zakázek, pokud tito poskytovatelé nesplňují nebo přestali splňovat požadavky stanovené v článku 131. Komise vhodným způsobem předem informuje poskytovatele služeb elektronického zadávání veřejných zakázek o odepření nebo ztrátě přístupu k síti. Síť interoperability poskytuje Komisi informace nezbytné pro posouzení souladu s požadavky stanovenými v článku 131. [^70]: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2016/679/oj). ### Článek 129 #### Harmonizované normy pro zadávání veřejných zakázek 1. Komise může přijmout žádost o normalizaci v souladu s nařízením. (EU) č. 1025/2012 pro vypracování harmonizovaných norem pro sémantický datový model a interoperabilitu základních prvků: a) zadávací řízení v souladu s tímto nařízením („harmonizovaná norma pro zadávací řízení“); odpůrce b) alespoň hlavní prvky podrobností zadávacího řízení („harmonizovaná norma pro podrobnosti zadávacího řízení“). 2. Normy přijaté v souladu s odstavcem 1 musí splňovat alespoň tato kritéria: a) zohledňují stávající nástroje a normy Unie; b) splňují požadavek na ochranu osobních údajů v souladu s nařízeními (EU) 2016/679 a (EU) 2018/1725, zejména pokud jde o dodržování zásad „ochrany údajů již od návrhu“ a standardního nastavení ochrany údajů, jak je stanoveno v článku 25 nařízení (EU) 2016/679 a článku 27 nařízení (EU) 2018/1725; c) umožňují zavedení bezpečné, snadno proveditelné, flexibilní, konfigurovatelné a nákladově efektivní výměny údajů ve všech zadávacích řízeních; d) zohledňují zvláštní potřeby malých a středních podniků; odpůrce e) považují ontologii elektronického zadávání veřejných zakázek za sémantický rámec, který standardizuje koncepci zadávání veřejných zakázek v Unii. 3. Pokud harmonizovaná norma pro zadávací řízení nebo harmonizovaná norma pro podrobnosti zadávacího řízení vydaná na základě žádosti uvedené v odstavci 1 splňuje požadavky v nich stanovené, zveřejní Komise odkaz na tuto harmonizovanou normu v Úředním věstníku Evropské unie. ### Článek 130 #### Společné specifikace 1. Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví společné specifikace uvedené v čl. 88 odst. 4 písm. a), které se vztahují na základní požadavky na sémantický datový model základních prvků zadávacích řízení uvedených v čl. 129 odst. 1 písm. a). Tyto prováděcí akty mohou být přijaty, pokud Komise požádala podle čl. 10 odst. 1 nařízení (EU) č. 1025/2012 jednu nebo více evropských normalizačních organizací o vypracování nebo revizi evropských norem pro tyto požadavky a: a) žádost nebyla přijata žádnou z evropských normalizačních organizací, kterým byla určena; nebo b) žádost byla přijata alespoň jednou z evropských normalizačních organizací, kterým byla určena, ale evropské normy požadovaly: i) nebyly dodány ve lhůtě stanovené v žádosti; ii) nevyhoví žádosti; nebo iii) nesplňují požadavky, na které se mají vztahovat. 2. Pokud jsou odkazy na harmonizovanou normu zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie, Komise zruší prováděcí akty přijaté podle odstavce 1 nebo jejich příslušné části v rozsahu, v jakém se týkají stejných požadavků. 3. Pokud se členský stát nebo Evropský parlament domnívá, že společná specifikace nebo její části nesplňují zcela požadavky, na které se vztahuje, informuje o tom Komisi prostřednictvím podrobného vysvětlení. Komise toto podrobné vysvětlení posoudí a případně může změnit prováděcí akt, který dotyčnou společnou specifikaci stanoví. ## Kapitola 2 ## Poskytovatelé služeb elektronického zadávání veřejných zakázek ### Článek 131 #### Povinnosti poskytovatelů služeb elektronického zadávání veřejných zakázek 1. Poskytovatelé služeb elektronického zadávání veřejných zakázek zajistí, aby jejich platformy pro elektronické zadávání veřejných zakázek splňovaly harmonizované normy uvedené v článku 129, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, nebo společné specifikace přijaté podle článku 130. 2. Poskytovatelé služeb elektronického zadávání veřejných zakázek případně umožní používání evropských podnikatelských peněženek zřízených podle nařízení [Úřad pro publikace – doplňte návrh na zřízení evropských podnikatelských peněženek] pro služby, které poskytují hospodářským subjektům a zadavatelům. 3. Poskytovatelé služeb elektronického zadávání veřejných zakázek zajistí, aby se jejich platformy pro elektronické zadávání veřejných zakázek připojily k síti interoperability v souladu s prováděcími opatřeními stanovenými v prováděcích aktech v souladu s čl. 128 odst. 3. 4. Poskytovatelé služeb elektronického zadávání veřejných zakázek se nesmí nacházet v situaci zakládající vyloučení podle článku 25. Poskytovatelé služeb elektronického zadávání veřejných zakázek musí být usazeni v Evropském hospodářském prostoru (EHP), musí být vlastněni a ovládáni fyzickými nebo právnickými osobami usazenými v EHP a žádná fyzická nebo právnická osoba usazená ve třetí zemi na ně nesmí přímo ani nepřímo vykonávat rozhodující vliv. Poskytovatelé služeb elektronického zadávání veřejných zakázek uchovávají v EHP veškeré údaje týkající se zadávacích řízení prováděných zadavateli podle tohoto nařízení. 5. Poskytovatelé služeb elektronického zadávání veřejných zakázek zajistí přístup k podrobným údajům o zadávání veřejných zakázek podle článku 97 a neúčtují žádné poplatky za přístup k jakékoli elektronické komunikaci prováděné prostřednictvím sítě interoperability. 6. Poskytovatelé služeb elektronického zadávání veřejných zakázek zajistí, aby jejich platforma pro elektronické zadávání veřejných zakázek byla v souladu s technickými opatřeními stanovenými v prováděcím aktu přijatém podle čl. 133 odst. 5. 7. Poskytovatelé služeb elektronického zadávání veřejných zakázek se připojí k systému NPPDS zřízenému v souladu s článkem 134, pokud neposkytují své služby výhradně hospodářským subjektům. 8. Členské státy určí jeden nebo více příslušných orgánů odpovědných za ověřování toho, zda poskytovatelé služeb elektronického zadávání veřejných zakázek plní povinnosti stanovené v tomto článku. Stanoví sankce za porušení těchto povinností, které zahrnují dočasný zákaz poskytovat tyto služby elektronického zadávání veřejných zakázek. Tyto sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. ### Článek 132 #### Platforma Komise pro elektronické zadávání veřejných zakázek 1. Komise zřídí a provozuje platformu pro elektronické zadávání veřejných zakázek (dále jen „platforma Komise pro elektronické zadávání veřejných zakázek“) a zpřístupní ji zadavatelům pro účely provádění zadávacích řízení a hospodářským subjektům pro účely účasti v zadávacích řízeních. 2. Platforma Komise pro elektronické zadávání veřejných zakázek musí splňovat požadavky vztahující se na poskytovatele služeb elektronického zadávání veřejných zakázek stanovené v čl. 131 odst. 1 až 6. Komise zpřístupní řešení vyvinuté pro platformu Komise pro elektronické zadávání veřejných zakázek jako software s otevřeným zdrojovým kódem. 3. Členské státy mohou požadovat, aby zadavatelé používali platformu Komise pro elektronické zadávání veřejných zakázek. Toto rozhodnutí oznámí Komisi nejméně 12 měsíců před datem, od kterého jsou zadavatelé povinni používat platformu Komise pro elektronické zadávání veřejných zakázek. ## Kapitola 3 ## Elektronická způsobilost ### Článek 133 #### Elektronická služba pro způsobilost 1. Komise zřídí a provozuje elektronickou službu způsobilosti. Služba elektronické způsobilosti poskytuje službu elektronického ověřování důvodů pro vyloučení, kritérií výběru a požadavku původu pro každé zadávací řízení prostřednictvím evropských podnikatelských peněženek zřízených podle nařízení [Úřad pro publikace – doplňte návrh na zřízení evropských podnikatelských peněženek] nebo alternativních elektronických prostředků, které jsou interoperabilní s evropskými podnikatelskými peněženkami. 2. U každého zadávacího řízení uvedou zadavatelé v elektronické službě způsobilosti příslušné důvody pro vyloučení, kritéria pro výběr a požadavky na původ. Hospodářské subjekty vytvoří profil způsobilosti v elektronické službě způsobilosti odpovídající zadávacímu řízení, jehož se chtějí účastnit. Profil způsobilosti umožní zadavatelům ověřit, zda hospodářský subjekt splňuje požadované požadavky prostřednictvím digitálního nástroje pro vydávání obchodních certifikátů. 3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 142 za účelem doplnění tohoto nařízení, kterými stanoví podrobná pravidla pro správu elektronické služby způsobilosti a určí digitální nástroj pro obchodní oprávnění a související síť, které mají hospodářské subjekty používat pro účely určení způsobilosti. 4. Při přípravě aktů v přenesené pravomoci uvedených v odstavci 3 může Komise zvolit jeden nebo více z těchto nástrojů, včetně jakékoli jejich kombinace, nebo jakýkoli nástroj, který je nahradí: a) Evropské podnikatelské peněženky podle [Úřad pro publikace: doplňte nařízení o evropských podnikatelských peněženkách]; b) technický systém založený na zásadě „pouze jednou“ podle článku 14 nařízení (EU) 2018/1724[^71]; c) evropskou peněženku digitální identity podle nařízení (EU) č. 910/2014[^72]; d) Služby členských států, pokud splňují příslušné požadavky podle odst. 5 písm. b) až f) tohoto článku. 5. Digitální nástroje pro obchodní oprávnění uvedené v odstavci 4 tohoto článku musí splňovat tyto požadavky: a) v případě nástrojů stanovených na úrovni Unie musí být do 30. června 2028 technicky provedeny ve všech členských státech a musí být obecně dostupné hospodářským subjektům; b) vycházejí ze stávajících nástrojů a norem Unie; c) splňují požadavek na ochranu osobních údajů v souladu s nařízeními (EU) 2016/679 a (EU) 2018/1725 a zajišťují „ochranu údajů již od návrhu“ a standardní nastavení ochrany údajů, jak je stanoveno v článku 25 nařízení (EU) 2016/679 a článku 27 nařízení (EU) 2018/1725, a poskytují vhodné záruky práv a svobod subjektů údajů podle článků 10 a 22 nařízení (EU) 2016/679; d) zajistí bezpečnou, snadno proveditelnou, flexibilní, konfigurovatelnou a nákladově efektivní výměnu údajů při všech zadávacích řízeních; e) musí být přizpůsobeny zvláštním potřebám malých a středních podniků; odpůrce f) považují ontologii elektronického zadávání veřejných zakázek za sémantický rámec, který standardizuje pojmy zadávání veřejných zakázek Unie. 6. Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, kterými stanoví technická opatření pro elektronickou službu způsobilosti. Tyto prováděcí akty stanoví zejména: a) technické uspořádání a struktura sítě digitálních nástrojů pro certifikáty podniků; b) technické informace o připojení k digitálnímu nástroji pro vydávání obchodních oprávnění; c) formát a struktura údajů včetně konfigurace a syntaxe; d) sémantické úložiště; e) požadavky na interoperabilitu; f) nastavení algoritmického nástroje potřebného pro dynamické řízení, včetně definice algoritmu; g) škálovatelnost a výkonnost; h) požadavky na bezpečnost a odpovědnost; i) vlastnictví údajů a správa přístupu k nim; j) technické informace o vnitrostátních přístupových bodech digitálního podnikového dokladu a přístupovém bodě Komise; k) organizační a technická opatření pro zpracování osobních údajů; l) opatření k řešení nevhodného nebo podvodného používání sítě digitálních nástrojů pro certifikáty podniků; m) technické audity; n) dostupnost sítě a dat digitálních nástrojů pro obchodní oprávnění; o) povinnosti sítě obchodních nástrojů pro digitální certifikáty; odpůrce p) podrobná pravidla týkající se povinností členských států a Komise, pokud jde o elektronickou službu způsobilosti, včetně řešení důvodů pro vyloučení uvedených v článcích 25 a 26, a kritéria pro výběr stanovená podle článku 27. Prováděcí akty uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce se přijímají poradním postupem podle čl. 143 odst. 2. 7. Pro účely nařízení (EU) 2018/1725 se Komise považuje za zpracovatele ve smyslu čl. 3 bodu 12 uvedeného nařízení, pokud jde o zpracování jakýchkoli osobních údajů, které může vyplynout ze zřízení a správy elektronické služby způsobilosti. 8. Členské státy informují Komisi do 30 dnů o vytvoření jakýchkoli nových osvědčení nebo jiných forem písemných dokladů, které mají být poskytnuty prostřednictvím elektronické služby způsobilosti. [^71]: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1724 ze dne 2. října 2018, kterým se zřizuje jednotná digitální brána pro poskytování přístupu k informacím, postupům a k asistenčním službám a službám pro řešení problémů a kterým se mění nařízení (EU) č. 1024/2012 (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2018/1724/oj). [^72]: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 73, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2014/910/oj). ## Část VI ## Transparentnost a správa ## Hlava I ## Datové prostory ### Článek 134 #### Vnitrostátní datové prostory pro zadávání veřejných zakázek 1. Každý členský stát zřídí nebo určí vnitrostátní datový prostor pro zadávání veřejných zakázek jako ústřední vnitrostátní přístupové místo pro informace o zadávání veřejných zakázek týkající se životního cyklu veřejných zakázek a jiných souvisejících vnitrostátních informací o zadávání veřejných zakázek, na něž se vztahuje toto nařízení, a působí jako kontaktní místo členského státu pro datový prostor pro zadávání veřejných zakázek podle článku 135. 2. Každý členský stát určí orgán nebo orgány odpovědné za provoz systému NPPDS uvedeného v odstavci 1 (dále jen „orgán pro systém NPPDS“). Zařízení NPPDS musí být usazeno v EHP, musí být vlastněno a ovládáno fyzickými nebo právnickými osobami, které jsou usazeny v EHP, a žádná fyzická nebo právnická osoba usazená ve třetí zemi nesmí mít přímo ani nepřímo rozhodující vliv na zařízení NPPDS. Informace o veřejných zakázkách se uchovávají v EHP. 3. Orgán NPPDS zajistí, aby byly prostřednictvím NPPDS zpřístupněny tyto informace o veřejných zakázkách: a) informace o veřejných zakázkách týkajících se zadávacích řízení přesahujících finanční limity uvedené v článku 2, které odpovídají veřejným shrnutím uvedeným v prováděcím aktu přijatém podle článku 110; b) informace o zadávání veřejných zakázek v souvislosti se zadávacími řízeními, jejichž hodnota nedosahuje finančních limitů podle článku 2, pokud jsou tyto informace o zadávání veřejných zakázek poskytovány ve formátu odpovídajícím veřejným souhrnům stanoveným v prováděcím aktu přijatém podle článku 110; odpůrce c) informace o veřejných zakázkách zadaných na základě vyloučení podle článků 80, 81, 83 a 84, zejména informace o organizacích relevantních pro zakázku, účelu a výsledku zakázky, jakož i odůvodnění vyloučení. Informace o veřejných zakázkách uvedené v písmenech a) a b) se zpřístupní prostřednictvím systému NPPDS současně s jejich zpřístupněním na úrovni Unie, nebo pokud nejsou zpřístupněny na úrovni Unie, současně s jejich zpřístupněním na vnitrostátní úrovni. Informace o veřejné zakázce uvedené v písmenu c) se zpřístupní do 20 dnů od uzavření smlouvy a jejího dokončení. 4. Orgán NPPDS zajistí, aby informace o veřejných zakázkách z uzavřených smluv a z dokončených smluv v hodnotě nejméně 10 000 EUR, na něž by se vztahovalo toto nařízení, pokud by jejich hodnota překročila příslušný finanční limit stanovený v článku 2, byly zpřístupněny prostřednictvím NPPDS. Obsahuje informace o organizacích relevantních pro zakázku a o účelu a výsledku zakázky. Informace musí být zpřístupněny prostřednictvím systému NPPDS nejpozději 20 dnů po uzavření smlouvy a jejím dokončení. 5. Orgán NPPDS zajistí, aby byly prostřednictvím NPPDS zpřístupněny tyto informace: a) informace o účastnících zadávacího řízení, včetně výsledku jejich účasti; b) informace o subdodavatelích a poskytovatelích doplňkových služeb; c) podrobné údaje o veřejných zakázkách, nabídkových řízeních, smlouvách a předávací dokumentaci; d) informace o rozpočtu, včetně informací o finančních prostředcích EU; e) informace o smlouvách a jednotlivých platbách; f) informace, které jsou relevantní pro posouzení toho, zda zadavatelé dodržují toto nařízení; g) informace důležité pro posouzení toho, do jaké míry zadavatelé sledují strategické cíle v oblasti zadávání veřejných zakázek, jako jsou environmentální, sociální nebo inovační cíle, a jak přispívají k dosažení těchto cílů; h) informace o účasti malých a středních podniků na veřejných zakázkách; i) informace týkající se rizikových faktorů při zadávání veřejných zakázek, včetně korupce, podvodů, tajných dohod nebo nekalých praktik v oblasti hospodářské soutěže; j) informace o fungování vnitrostátních systémů přezkumu; odpůrce k) informace o fungování vnitrostátních trhů s veřejnými zakázkami pod prahovými hodnotami a nad nimi, včetně informací o vnitrostátní a přeshraniční účasti a účasti třetích zemí, včetně původu zboží a informací o skutečném vlastnictví. Informace o veřejných zakázkách se zpřístupní prostřednictvím systému NPPDS co nejdříve, nejpozději však do 20 dnů od výskytu příslušných informací. Pokud se informace týkají probíhajícího přezkumného řízení, zpřístupní se prostřednictvím systému NPPDS do 20 dnů od ukončení příslušného přezkumného řízení. 6. Informace o veřejných zakázkách se považují za dostupné až poté, co byly validovány v souladu s technickými požadavky na validaci stanovenými Unií. Po úspěšném ověření předá systém NPPDS potvrzení o ověření subjektu, který informace o veřejné zakázce zpřístupnil. Informace o veřejných zakázkách musí být prostřednictvím systému NPPDS dostupné po dobu nejméně deseti let ode dne, kdy byly zpřístupněny. 7. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 141, v nichž upřesní další kategorie informací o veřejných zakázkách, které mají být zpřístupněny systému NPPDS. 8. Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty v souladu s čl. 143 odst. 2 upřesňující informace o zadávání veřejných zakázek, které se zpřístupní prostřednictvím systému NPPDS, jakož i jejich technický formát, určení a způsoby tohoto určení konkrétních informací o zadávání veřejných zakázek jako veřejně dostupných nebo veřejně nepřístupných informací o zadávání veřejných zakázek, zdroj požadavků na technickou validaci podle odstavce 7, jakož i stanovení propojení veřejných shrnutí a posloupnosti konkrétních informací obsažených ve více veřejných shrnutích a stanovení požadavků na zadavatele, aby opakovaně používali informace již poskytnuté ve veřejném shrnutí, jakož i požadavků na poskytovatele služeb elektronického zadávání veřejných zakázek, aby poskytovali odpovídající službu opakovaného použití. Pokud informace o zadávání veřejných zakázek nejsou označeny za veřejně dostupné, členské státy zajistí, aby určité kategorie uživatelů, jako jsou zadavatelé, orgány pro hospodářskou soutěž, účetní dvory a vnitrostátní finanční zpravodajské jednotky, měly přímá a komplexní přístupová práva odpovídající jejich potřebám a účelům. 9. Členské státy stanoví pravidla zajišťující úplné, správné a včasné poskytování přístupu k informacím o zadávání veřejných zakázek pro systém NPPDS v souladu s tímto nařízením, jakož i pravidla pro správu dat, která jasně stanoví odpovědnost za správu a využívání dostupných informací o zadávání veřejných zakázek, včetně přístupu pro kategorie uživatelů stanovené v odstavci 10. Členské státy mohou rovněž stanovit pravidla, která ukládají povinnost poskytovat informace o zadávání veřejných zakázek do systému NPPDS konkrétním právním subjektům, včetně pravidel týkajících se poskytování nebo získávání informací o zadávání veřejných zakázek z jiných vnitrostátních databází. Členské státy uloží účinné, přiměřené a odrazující pokuty za porušení povinnosti poskytnout přístup k informacím o veřejných zakázkách. Členské státy sdělí tato pravidla Komisi do 12 měsíců od přijetí tohoto nařízení. 10. Pokud o to členský stát požádá, poskytne Komise členským státům zdrojový kód datového prostoru pro zadávání veřejných zakázek pro účely zřízení systému NPPDS. ### Článek 135 #### Datový prostor pro zadávání veřejných zakázek 1. Datový prostor pro zadávání veřejných zakázek zřízený Komisí a založený na ontologii elektronického zadávání veřejných zakázek a zásadách dohledatelnosti, přístupnosti, interoperability a opětovného použití digitálních aktiv (FAIR) je centrálním úložištěm informací o zadávání veřejných zakázek pocházejících ze všech systémů NPPDS pro monitorování postupů zadávání veřejných zakázek a smluv na úrovni Unie. 2. Členské státy poskytnou datovému prostoru pro zadávání veřejných zakázek informace o zadávání veřejných zakázek dostupné prostřednictvím systému NPPDS do deseti dnů od dostupnosti informací o zadávání veřejných zakázek podle článku 134. Informace o veřejné zakázce se považují za obdržené až poté, co byly validovány v souladu s požadavky na technickou validaci stanovenými Unií. Za tímto účelem obdrží systém NPPDS potvrzení o validaci. Informace o veřejné zakázce musí být datovému prostoru pro zadávání veřejných zakázek k dispozici nejméně deset let ode dne, kdy byly zpřístupněny. 3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty upřesňující informace o zadávání veřejných zakázek, které členské státy poskytují prostřednictvím datového prostoru pro zadávání veřejných zakázek, včetně jeho technického formátu, minimálních podmínek zveřejnění informací o zadávání veřejných zakázek, které nejsou označeny jako veřejně dostupné, a zdroje požadavků na technickou validaci podle odstavce 2. Tyto prováděcí akty se přijmou v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 143 odst. 2. 4. Přístup k informacím o veřejných zakázkách, které nejsou určeny jako veřejně dostupné, je omezen na osoby, které mají nezbytná přístupová práva udělená Komisí. Pokud členský stát požádá vnitrostátní veřejný orgán o přístupová práva k informacím o zadávání veřejných zakázek od jiného členského státu, získá přístupová práva až poté, co tento jiný členský stát přístup schválí. 5. Komise může udělit přístup k datovému prostoru pro zadávání veřejných zakázek orgánům Unie ve smyslu čl. 2 bodu 73 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509, výkonným agenturám a subjektům Unie ve smyslu článků 68, 69 a 70 uvedeného nařízení, Úřadu evropského veřejného žalobce, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům a Evropské centrální bance podle jejich příslušných potřeb a účelů. ### Článek 136 #### Výměna údajů v PPDS 1. Komise zavede výměnu údajů pro správu přístupu k údajům o zadávání veřejných zakázek v souvislosti s datovým prostorem pro zadávání veřejných zakázek a datovým prostorem pro jaderné elektrárny. 2. Komise řídí výměnu údajů a zajišťuje bezpečnou výměnu informací o veřejných zakázkách. Za tímto účelem může Komise poradním postupem podle čl. 143 odst. 2 přijmout prováděcí akty, kterými stanoví tato prováděcí opatření pro výměnu údajů podle práva Unie: a) technické informace o připojení k výměně údajů; b) formát a struktura údajů včetně konfigurace a syntaxe; c) sémantické úložiště; d) požadavky na interoperabilitu; e) škálovatelnost a výkonnost; f) požadavky na bezpečnost a odpovědnost; g) vlastnictví údajů a správa přístupu k nim; h) organizační a technická opatření pro zpracování osobních údajů; i) opatření pro boj proti nevhodnému nebo podvodnému využívání výměny údajů; j) dostupnost výměny údajů a údajů; odpůrce k) propojení provedená prostřednictvím výměny údajů, například do vnitrostátního datového prostoru pro jadernou energii. ## Hlava II ## Správa a řízení ### Článek 137 #### Sledování výkonnosti trhů s veřejnými zakázkami 1. Členské státy sledují a posuzují výkonnost svých systémů zadávání veřejných zakázek na základě údajů ve svých systémech NPPDS. Určí možné nedostatky a možná zlepšení, čímž podpoří neustálé zlepšování svého systému zadávání veřejných zakázek. Členské státy přinejmenším: a) posoudí překážky hospodářské soutěže a přístupu k veřejným zakázkám, zejména pro malé a střední podniky; b) určí a posoudí hlavní zranitelná místa a rizika ovlivňující integritu a účinnost systému zadávání veřejných zakázek; c) posuzuje uplatňování mechanismů bezpečnosti, odolnosti a evropských preferencí, včetně zjištění jakýchkoli náznaků obcházení ze strany hospodářských subjektů v případě posledně jmenovaných; d) hodnotí pokrok při dosahování strategických cílů v oblasti zadávání veřejných zakázek, včetně environmentálních, sociálních a inovačních aspektů; e) sledovat výkonnost, úpravy a úpravy velkých infrastrukturních projektů a dlouhodobých smluv, jako jsou koncese. Výsledky posouzení uvedeného v druhém pododstavci se zveřejní prostřednictvím vhodných informačních prostředků, a to nejméně jednou ročně. Pokud byly zjištěny strukturální nedostatky, budou opatření k jejich řešení podpořena vypracováním a prováděním komplexního akčního plánu pro jednotlivé země ze strany členských států. 2. Členské státy podají Komisi každé tři roky zprávu o výsledcích posouzení a v případě zjištění strukturálních nedostatků o přijatých, plánovaných nebo plánovaných opatřeních k řešení těchto nedostatků, přičemž první zpráva má být předložena do... [Úřad pro publikace: vložte datum tři roky po vstupu tohoto nařízení v platnost]. 3. Komise sleduje a analyzuje fungování zadávání veřejných zakázek v Unii, zejména hospodářskou soutěž na trzích s veřejnými zakázkami, na základě údajů v datovém prostoru pro zadávání veřejných zakázek. Komise každé tři roky předloží analýzu systému zadávání veřejných zakázek v celé Unii. ### Článek 138 #### Vnitrostátní koordinační orgán 1. Každý členský stát určí jeden orgán, subjekt nebo strukturu jako vnitrostátní koordinační orgán pro účely tohoto nařízení. 2. Vnitrostátní koordinační orgán: a) zajišťuje účinnou koordinaci mezi vnitrostátními orgány odpovědnými za plnění úkolů a výkon pravomocí stanovených tímto nařízením; b) usnadňuje spolupráci a výměnu informací mezi těmito orgány; c) zpřístupní standardizované smluvní dokumenty, pokyny nebo poradenství pro velké infrastrukturní projekty a dlouhodobé smlouvy, jako jsou koncese, včetně pokynů, metodik nebo vzorových ustanovení týkajících se alokace rizik a mechanismů finančních úprav; d) působí jako jednotné kontaktní místo pro Komisi, příslušné orgány ostatních členských států a případně příslušné zúčastněné strany v záležitostech týkajících se tohoto nařízení. Členské státy mohou stanovit, že změny velkých infrastrukturních projektů a dlouhodobých zakázek, jako jsou koncese, jejichž hodnota přesahuje 50 % hodnoty původní zakázky, podléhají strukturovanému a transparentnímu postupu předchozího přezkumu ze strany vnitrostátního koordinačního orgánu. 3. Určení vnitrostátního koordinačního orgánu podle odstavce 1 nemá vliv na rozdělení úkolů a pravomocí mezi příslušnými orgány podle vnitrostátního práva. 4. Členské státy oznámí Komisi vnitrostátní koordinační orgán určený podle odstavce 1 a veškeré jeho následné změny. ### Článek 139 #### Profesionalizace a budování kapacit 1. Členské státy zajistí, aby profesionalizace zadávání veřejných zakázek byla dlouhodobým a strategickým prvkem veřejné správy, a to přijetím vhodných opatření, včetně institucionálních, organizačních, finančních a personálních opatření. 2. Opatření přijatá podle tohoto článku podporují profesionalizaci zadavatelů v průběhu celého cyklu zadávání veřejných zakázek. 3. Kromě toho členské státy podporují opatření ke zvýšení schopnosti hospodářských subjektů účinně se účastnit zadávacích řízení, zejména malých a středních podniků, jakož i opatření na podporu dalších subjektů přispívajících k fungování systému zadávání veřejných zakázek, jako jsou orgány dohledu. 4. Členské státy přijmou, provedou a pravidelně aktualizují vnitrostátní strategii pro profesionalizaci zadávání veřejných zakázek. Strategie zahrnuje alespoň cíle, opatření a vhodná monitorovací opatření pro rozvoj dovedností a schopností zadavatelů na celostátní, regionální a místní úrovni. 5. Členské státy strategii přezkoumají a aktualizují s ohledem na odstavec 6. 6. Členské státy zajistí, aby zadavatelé měli v průběhu celého cyklu zadávání veřejných zakázek k dispozici vhodné podpůrné struktury na celostátní, regionální a místní úrovni, se zvláštním důrazem na zadavatele s omezenou správní kapacitou. Tyto podpůrné struktury poskytují zadavatelům pokyny, poradenství, pomoc a další opatření k budování kapacit, zejména pokud jde o: a) plánování zadávání veřejných zakázek a posouzení potřeb; b) zapojení trhu a dialog s hospodářskými subjekty; c) posouzení a řízení rizik; d) bezúhonnost, transparentnost a předcházení střetům zájmů, podvodům a korupci; e) přípravu a provádění zadávacích řízení; f) udržitelné, inovativní a strategické zadávání veřejných zakázek; g) řízení smluv a sledování výkonnosti; h) shromažďování a šíření osvědčených postupů; i) digitalizace a využívání elektronických systémů a dat pro zadávání veřejných zakázek; j) řízení a odolnost dodavatelského řetězce. 7. Podpůrné struktury mohou rovněž poskytovat pokyny, poradenství, pomoc a další opatření k budování kapacit hospodářským subjektům, zejména malým a středním podnikům, s cílem usnadnit jim přístup k veřejným zakázkám, jakož i dalším subjektům přispívajícím k fungování systému zadávání veřejných zakázek. 8. Komise je členským státům nápomocna v jejich úsilí o posílení profesionalizace zadávání veřejných zakázek, mimo jiné podporou spolupráce mezi vnitrostátními podpůrnými strukturami, výměnou znalostí a osvědčených postupů, vzájemným učením, využíváním nástrojů pro budování kapacit a případně vypracováním dodatečných opatření. 9. Členské státy sledují a posuzují provádění a účinnost opatření přijatých podle tohoto článku, včetně jejich dopadu na výkonnost systému zadávání veřejných zakázek, a podávají o tom zprávy v rámci podávání zpráv podle čl. 137 odst. 2. ### Článek 140 #### Řízení integrity 1. Zadavatelé přijmou vhodná, přiměřená a účinná opatření k boji proti podvodům, zvýhodňování, tajným dohodám a korupci a k účinné prevenci, odhalování a nápravě střetů zájmů vznikajících při vedení zadávacích řízení a při plnění veřejných zakázek. Cílem těchto opatření je zabránit jakémukoli narušení hospodářské soutěže, zajistit transparentnost řízení a zaručit rovné zacházení se všemi hospodářskými subjekty pocházejícími z Unie a se zahrnutými hospodářskými subjekty v souladu s čl. 70 odst. 1, které se účastní zadávacího řízení. 2. Na podporu opatření uvedených v odstavci 1 tohoto článku použijí zadavatelé před zadáním zakázky a případně během jejího plnění vhodné nástroje pro analýzu rizik založené na datech, jako je Arachne+ nebo rovnocenný nástroj zpřístupněný na vnitrostátní úrovni, s cílem předcházet nesrovnalostem, podvodům, tajným dohodám, korupci a střetu zájmů a odhalovat je. Členské státy zajistí, aby nástroje uvedené v první větě byly účinně přístupné zadavatelům a případně interoperabilní s vnitrostátními datovými prostory pro zadávání veřejných zakázek uvedenými v článku 134. 3. Pokud použití nástrojů uvedených v odstavci 2 tohoto článku odhalí vysoce rizikový model, včetně náznaků tajných ujednání, střetů zájmů nebo jiných rizik pro integritu, zaznamená zadavatel v individuální dokumentaci podle článku 109 vhodná opatření přijatá k nápravě situace nebo vysvětlí, proč žádná taková opatření nebyla považována za nezbytná. Pokud v souladu s odstavcem 2 tohoto článku zadavatel zjistí vysoké riziko nesrovnalostí, jsou všichni pracovníci odpovědní za zadávání veřejných zakázek, kteří se podílejí na přípravě, hodnocení nebo zadání veřejné zakázky, povinni vyplnit a předložit elektronické prohlášení o bezúhonnosti. Zadavatel přijme vhodná opatření k nápravě veškerých nesrovnalostí, které zjistil a zaznamenal v individuální dokumentaci podle článku 109, přijatých následných opatření. ## Část VII ## Závěrečná ustanovení ## Hlava I ## Výkon přenesené pravomoci a další průřezová ustanovení ### Článek 141 #### Výkon přenesení pravomoci 1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku. 2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 2 odst. 2, čl. 7 odst. 5, čl. 54 odst. 2 a 4, čl. 65 odst. 4, čl. 66 odst. 6, čl. 69 odst. 4, čl. 72 odst. 1, článku 75, čl. 110 odst. 6, čl. 128 odst. 2, čl. 133 odst. 3 a čl. 134 odst. 7 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od... [Úřad pro publikace: vložte datum vstupu tohoto nařízení v platnost]. 3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 2 odst. 2, čl. 7 odst. 5, čl. 54 odst. 2 a 4, čl. 65 odst. 4, čl. 66 odst. 6, čl. 69 odst. 4, čl. 72 odst. 1, článku 75, čl. 110 odst. 6, čl. 128 odst. 2, čl. 133 odst. 3 a čl. 134 odst. 7 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. 4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě. 5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 2 odst. 2, čl. 7 odst. 5, čl. 54 odst. 2 a 4, čl. 65 odst. 4, čl. 66 odst. 6, čl. 69 odst. 4, čl. 72 odst. 1, článku 75, čl. 110 odst. 6, čl. 128 odst. 2, čl. 133 odst. 3 a čl. 134 odst. 7 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce. ### Článek 142 #### Naléhavé řízení 1. Akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku vstupují v platnost bezodkladně a jsou použitelné, pokud proti nim není vyslovena námitka v souladu s odstavcem 2. V oznámení aktu v přenesené pravomoci Evropskému parlamentu a Radě se uvedou důvody použití postupu pro naléhavé případy. 2. Evropský parlament nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky postupem uvedeným v čl. 141 odst. 5. V takovém případě zruší Komise tento akt neprodleně poté, co jí Evropský parlament nebo Rada oznámí rozhodnutí o vyslovení námitek. ### Článek 143 #### Postup projednávání ve výboru 1. Komisi je nápomocen Poradní výbor pro veřejné zakázky zřízený rozhodnutím Rady 71/306/EHS. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011. 2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011. 3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011. ### Článek 144 #### Nejvzdálenější regiony Pokud nelze zvláštní potřeby trhů s veřejnými zakázkami nejvzdálenějších regionů Unie ve smyslu článku 349 Smlouvy uspokojit bez úpravy některých postupů stanovených v tomto nařízení, mohou členské státy upravit uplatňování konkrétních aspektů části III tohoto nařízení v souladu s mezinárodními závazky Unie a aniž by byly dotčeny zásady rovného zacházení, nediskriminace a transparentnosti. Členské státy oznámí Komisi a ostatním členským státům vnitrostátní právní a správní předpisy upravující tyto úpravy, jakož i jejich podrobné odůvodnění. Dotyčné úpravy se nepoužijí dříve než tři měsíce po tomto oznámení. Komise tyto úpravy neprodleně zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie. ### Článek 145 #### Zadávání veřejných zakázek s podporou Unie Kromě pravidel stanovených v tomto nařízení uplatňují zadavatelé při zadávání a plnění zakázek podporovaných programem nebo nástrojem Unie veškeré podmínky nezbytné pro splnění požadavků na podporu Unie ve všech režimech řízení stanovených v článku 62 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509. ## Hlava II ## Změny, zrušení, přechodná ustanovení, vstup v platnost a použitelnost ### Článek 146 #### Zrušení 1. Směrnice 2014/23/EU, směrnice 2014/24/EU a směrnice 2014/25/EU se zrušují. 2. Odkazy na zrušené směrnice se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze VIII části A. ### Článek 147 #### Změny horizontálních ustanovení o zadávání veřejných zakázek (1) Nařízení (EU) 2024/1781 se mění takto: a) Článek 65 se zrušuje. b) v čl. 74 odst. 3 se zrušuje písmeno b). Odkazy na článek 65 a čl. 74 odst. 3 písm. b) nařízení 2024/1781 se považují za odkazy na článek 54 a čl. 26 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení; (2) Článek 25 nařízení (EU) 2024/1735 se mění takto: a) odstavce 4 a 5 se zrušují; b) doplňuje se nový odstavec, který zní: „Tento článek se nevztahuje na zadávací řízení na technologie pro nulové čisté emise, které se používají v projektu zadávaném v dražbě podle článku 26.“ Odkazy na čl. 25 odst. 4 a 5 nařízení (EU) 2024/1735 se považují za odkazy na článek 54 tohoto nařízení; (3) Článek 85 nařízení (EU) 2023/1542 se zrušuje. Odkazy na článek 85 nařízení (EU) 2023/1542 se považují za odkazy na článek 54 tohoto nařízení; (4) Článek 83 nařízení (EU) 2024/3110 se zrušuje. Odkazy na článek 83 nařízení (EU) 2024/3110 se považují za odkazy na článek 54 tohoto nařízení; (5) Článek 63 nařízení (EU) 2025/40 se zrušuje. Odkazy na článek 63 nařízení (EU) 2025/40 se považují za odkazy na článek 54 tohoto nařízení; (6) Směrnice 2023/1791 se mění takto: a) Článek 7 se zrušuje; b) Příloha IV se zrušuje. Odkazy na článek 7 a přílohu IV směrnice 2023/1791 se považují za odkazy na článek 52 tohoto nařízení; 7) v čl. 11 odst. 1 směrnice 2008/98/ES se zrušují slova „kritéria pro zadávání veřejných zakázek“; 8) v čl. 26 odst. 1 nařízení (EU) 2024/1252 se písmeno d) nahrazuje tímto: zvýšit využívání druhotných kritických surovin, mimo jiné prostřednictvím opatření, jako je zohlednění recyklovaného obsahu ve finančních pobídkách k využívání druhotných kritických surovin;“ Odkazy na čl. 26 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) 2024/1252 se považují za odkazy na článek 51 tohoto nařízení, pokud se týkají kritérií pro zadání veřejné zakázky; (9) V článku 24 směrnice 2019/882 se zrušuje odstavec 1. Odkazy na čl. 24 odst. 1 směrnice 2019/882 se považují za odkazy na článek 56 tohoto nařízení; (10) V článku 8 směrnice 2022/2381 se zrušuje odstavec 3. Odkazy na čl. 8 odst. 3 směrnice 2022/2381 se považují za odkazy na čl. 4 odst. 4 tohoto nařízení; (11) Článek 5 nařízení (EU) 2024/2847 se zrušuje. Odkazy na článek 5 nařízení (EU) 2024/2847 se považují za odkazy na článek 68 tohoto nařízení; (12) Článek 31 směrnice (EU) 2024/1760 se zrušuje. Odkazy na článek 31 směrnice (EU) 2024/1760 se považují za odkazy na článek 55 tohoto nařízení; 13) V čl. 63 odst. 3 nařízení (EU) 2024/1157 se zrušuje písmeno c). Odkazy na čl. 63 odst. 3 písm. c) nařízení (EU) 2024/1157 se považují za odkazy na čl. 26 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení; 14) v čl. 5 odst. 1 nařízení (EU) 1370/2007 se doplňuje nový pododstavec, který zní: „Na veřejné zakázky na služby podle tohoto nařízení se vztahují ustanovení o „bezpečnosti a odolnosti“ a „upřednostňování Evropy“ obsažená v části III hlavě II kapitolách 4 a 5 ze dne... [Úřad pro publikace: doplňte prosím číslo tohoto nařízení]“. ### Článek 148 #### Přezkum 1. Každých sedm let od... [Úřad pro publikace: vložte datum vstupu tohoto nařízení v platnost] provede Komise hodnocení tohoto nařízení. 2. Komise předloží zprávu o hlavních zjištěních hodnocení provedeného v souladu s odstavcem 1 Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. Členské státy poskytnou Komisi informace nezbytné pro vypracování zprávy. ### Článek 149 #### Vstup v platnost a použitelnost Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Použije se ode dne... [Úřad pro publikace: vložte datum dva roky po vstupu tohoto nařízení v platnost]. Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. V Bruselu dne Za Evropský parlament Za Radu Předseda předseda [...] [...] --- ### LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ A DIGITÁLNÍ VÝKAZ 1. FRAMEWORKOFTHEPROPOSAL/PODNĚT 1.1. Název návrhu/podnětu Nařízení Evropského parlamentu a Rady o veřejných zakázkách a koncesích, o zrušení směrnice 2014/23/EU, směrnice 2014/24/EU a směrnice 2014/25/EU a o změně nařízení (EU) 2024/1157, nařízení (EU) 2024/1781, nařízení (EU) 2024/3110, nařízení (EU) 2023/1542, nařízení (EU) 2025/40, směrnice (EU) 2023/1791, směrnice (EU) 2024/1760, směrnice 2008/98/ES, nařízení (EU) 2024/1252, směrnice (EU) 2019/882, směrnice (EU) 2022/2381, nařízení (EU) 2024/1735 a nařízení (EU) 2024/2847. 1.2. Oblast politik, kterých se návrh týká Zadávání veřejných zakázek; Vnitřní trh; Komunikační sítě, obsah a technologie 1.3. Cíl(e) 1.3.1. Obecný cíl (cíle) Obecnými cíli je učinit ze zadávání veřejných zakázek účinnější nástroj veřejných investic a podpořit politické cíle, zejména integraci jednotného trhu, strategickou hospodářskou autonomii, sociální a ekologickou udržitelnost a inovace. Obecné cíle přispívají k dosažení cílů udržitelného rozvoje, zejména cíle č. 9 „Průmysl, inovace a infrastruktura“, cíle č. #12 „Odpovědná spotřeba a výroba“ a cíle č. 8 „Důstojná práce a hospodářský růst“. 1.3.2. Specifický cíl (cíle) Z obecných cílů byly odvozeny čtyři specifické cíle, které poskytují praktické podrobnosti o tom, jak bude těchto cílů dosaženo. Specifický cíl č. 1: Zjednodušit a podpořit flexibilitu zadávacích řízení a zvýšit právní jasnost a soudržnost platných pravidel, aby se usnadnily postupy zadávání veřejných zakázek a přístup k nim pro hospodářské subjekty na celém jednotném trhu, včetně malých a středních podniků. Specifický cíl č. 2: Zvýšit využívání zadávání veřejných zakázek v oblasti životního prostředí, sociálních věcí a inovací na podporu strategických politických cílů Unie a poskytnout v tomto ohledu soudržnější právní rámec. Specifický cíl č. 3: Zlepšit hospodářskou bezpečnost a strategickou autonomii EU při zadávání veřejných zakázek a prosazovat v tomto ohledu soudržný právní rámec. Specifický cíl č. 4: Usnadnit přístup k informacím, údajům a IT řešením v oblasti zadávání veřejných zakázek s cílem snížit administrativní zátěž a zvýšit transparentnost a monitorování, a tím předcházet nedovoleným postupům a omezovat je a umožnit rozhodování při tvorbě politik. 1.3.3. Očekávané výsledky a dopady Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemci/cílové skupiny. Očekává se, že toto nařízení přinese několik pozitivních výsledků pro tři hlavní zúčastněné strany související se zadáváním veřejných zakázek, konkrétně pro tvůrce politik, zadavatele a hospodářské subjekty. Hlavními očekávanými výsledky jsou snazší přístup k jednáním, zvýšení úrovně hospodářské soutěže a snížení administrativní zátěže. 1.3.4. Ukazatele výkonnosti Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků. Monitorování a aspekt hodnocení Odpovědnost za Ukazatel(e) Zdroj(e) a příslušná sbírka cíle Specifický cíl 1: Zjednodušit pravidla a postupy pro zadávání veřejných zakázek, zvýšit jejich flexibilitu a soudržnost Délka řízení ve dnech počítaných od okamžiku zveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení do zadání zakázky; Jednotný trh a Má veřejnost Délka Konkurenceschopnost zakázky postupy ve dnech Srovnávací přehled; rámec se stává evropským počítáno z jednodušší, datový prostor Komise pro zadávání veřejných zakázek; okamžik flexibilní a zveřejnění nových nástrojů IT a soudržné? předpokládané systémy oznámení o zahájení zadávacího řízení až do podpisu smlouvy; Míra rušení; Podíl postupy využívající vyjednávání Specifický cíl 2: Zvýšit využívání zadávání veřejných zakázek v oblasti životního prostředí, sociálních věcí a inovací Evropská Má podíl na jednotném trhu a Komise postupy, které postupují (hodnota konkurenceschopnosti Monitorování a aspekt hodnocení Odpovědnost za Ukazatel(e) Zdroj(e) a příslušná sbírka cíle zahrnout a započítat) tento srovnávací přehled; environmentální, včetně PPD; sociální a environmentální, Nové nástroje IT a inovace v sociální oblasti a předpokládané systémy inovace prvků nárůst? zadávání veřejných zakázek/podíl řízení BPQR; Podíl zadávání veřejných zakázek v oblasti životního prostředí s využitím ekoznačky EU Specifický cíl 3: Zlepšit hospodářskou bezpečnost a strategickou autonomii EU při zadávání veřejných zakázek Podíl zapojení Jednotný trh a třetí země Má EU Konkurenceschopnost provozovatelé (přímý + hospodářská bezpečnost Srovnávací přehled; nepřímé); a strategické evropské autonomie ve veřejném datovém prostoru Komise pro zadávání veřejných zakázek; Podíl původu z EU zakázky pořizovaného zboží Nové nástroje IT a zlepšila se? vybraných sektorů předpokládané systémy (pochopeno jako v celním kodexu Unie) Specifický cíl 4: Usnadnit přístup k informacím, údajům a nástrojům IT v oblasti zadávání veřejných zakázek Míra transparentnosti Jednotný trh a (např. % HDP) Konkurenceschopnost zveřejněno v Má přístup k Srovnávací přehled; TED/MPL); informace o evropských zadávání veřejných zakázek Komise pro datový prostor pro zadávání veřejných zakázek; Přístupnost a zlepšila se? vyhledatelnost Nové nástroje IT a databází, předpokládané systémy Kvalita údajů (např. Monitorování a aspekt hodnocení Odpovědnost za Ukazatel(e) Zdroj(e) a příslušná sbírka cíle úplnost poskytnuté údaje); Integrace údajů s jiným databáze (např. obchodní rejstřík, daňový rejstřík) Obecné cíle Podíl postupy (hodnota a počet), které Pro veřejnost zahrnout kupující: životní prostředí, Jednotný trh a Usnadnit veřejné sociální a Konkurenceschopnost inovace v oblasti zadávání veřejných zakázek Srovnávací přehled; Evropská postupy a zadávání veřejných zakázek; Datový prostor Komise pro zadávání veřejných zakázek; provádění Číslo prvního strategické Nové nástroje IT a veřejná instance cíle, předpokládané systémy zakázky zlepšit právní přezkum rozhodnutí jistota vztah k počtu výzev k účasti v soutěži Počet nabídek na jedno řízení; Počet Pro hospodářské Jednotný trh a přidělené zakázky operátoři Konkurenceschopnost k hospodářskému Usnadnit přístup ke srovnávacímu přehledu; provozovatel v evropském veřejné zakázky různé členské státy; Datový prostor Komise pro zadávání veřejných zakázek; (rovněž přeshraniční) Počet nových nástrojů IT a pro podniky v EU, předpokládané zakázky včetně systémů včetně malých a středních podniků subdodavatel z jiného členského státu; Monitorování a aspekt hodnocení Odpovědnost za Ukazatel(e) Zdroj(e) a příslušná sbírka cíle Počet zakázky zadávané malým a středním podnikům Náklady na postup (u zadavatelů); Náklady na postup (pro hospodářské subjekty), Délka Horizontální postup od Omezit plánování do Jednotný trh a správní rozhodnutí o udělení Konkurenceschopnost zátěž, zvýšení počtu smluv; Srovnávací přehled; Evropská transparentnost, Počet Datový prostor Komise pro zadávání veřejných zakázek; usnadnit hospodářské subjekty sledování za účelem Nové nástroje IT a používání digitálních vyhněte se nesrovnalostem předpokládané systémy nástroje; a umožnit politická rozhodnutí Počet veřejných kupující využívající digitální nástroje; Míra rušení; Podíl řízení využívajících vyjednávání 1.4. Návrh/podnět se týká: ☑ nové akce ☐ nová akce následující po pilotním projektu/přípravné akci[^1] ☐ prodloužení stávající akce ☐ sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci 1.5. Odůvodnění návrhu/podnětu 1.5.1. Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu Cílem tohoto nařízení je zjednodušit celý trh s veřejnými zakázkami. To zahrnuje digitální ekosystém zadávání veřejných zakázek. Vyžaduje, aby poskytovatelé služeb elektronického zadávání veřejných zakázek zajistili interoperabilitu svých služeb v souladu s připravovanými normami. Kromě toho nařídí, aby členské státy integrovaly a propojily svůj digitální nástroj pro obchodní oprávnění se službou elektronické způsobilosti a svými příslušnými vnitrostátními rejstříky. To hospodářským subjektům umožní plně využívat digitální nástroj pro získání oprávnění pro podniky. Členské státy budou rovněž povinny zřídit a propojit své vnitrostátní datové prostory pro zadávání veřejných zakázek s výměnou údajů o datovém prostoru pro zadávání veřejných zakázek. 1.5.2. Přidaná hodnota ze zapojení EU (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto oddílu se „přidanou hodnotou ze zapojení EU“ rozumí hodnota plynoucí z akce Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států. Důvody pro akci na úrovni EU (ex-ante) I když bylo v posledních 50 letech vyvinuto značné úsilí, jednotného trhu s veřejnými zakázkami dosud nebylo dosaženo. Přetrvává roztříštěnost v podobě rozdílných politických přístupů napříč iniciativami, gold-platingu na úrovni členských států a využívání různých digitálních nástrojů a platforem. Tyto otázky činí ze stávajícího rámce EU pro zadávání veřejných zakázek oblast vnímané administrativní zátěže a byrokracie namísto nástroje pro udržitelný hospodářský růst. Aby bylo možné využít zadávání veřejných zakázek jako hnací síly konkurenceschopnosti a účinných a účelných veřejných investic, které rovněž podporují politické cíle EU, je zapotřebí opatření na úrovni EU. Zjednodušení rámce EU pro zadávání veřejných zakázek a provádění strategických cílů je možné pouze prostřednictvím opatření EU, která zajistí konzistentní změnu ve všech členských státech. Nečinnost EU by udržovala neefektivnost systému a bránila by zadavatelům rychleji a strategicky uspokojovat své potřeby a hospodářským subjektům v přístupu k veřejným zakázkám na celém jednotném trhu. Soudržného právního rámce pro zadávání veřejných zakázek lze dosáhnout pouze na úrovni EU. Bez opatření na úrovni EU budou navíc právní předpisy EU o zadávání veřejných zakázek i nadále nedostatečně výkonné v klíčových strategických aspektech, jako je pokrok v oblasti udržitelnosti, podpora odolných dodavatelských řetězců nebo zajištění strategické autonomie EU. Podobně by byly omezeny společné investice do strategických odvětví, zatímco koordinovaná opatření umožní lépe mobilizovat poptávku. Nedostatek opatření na úrovni EU rovněž vytváří promarněnou příležitost, neboť právní předpisy zastarávají s ohledem na současný vývoj (např. zrychlující se digitální změny a hyperkonektivita) a vyvíjející se hrozby. (např. měnící se bezpečnostní paradigmata). Očekávaná vytvořená přidaná hodnota EU (ex post) Cílem návrhu je změna právních předpisů EU, která se přímo dotýká trhu s veřejnými zakázkami v celé EU. Toho by nebylo možné dosáhnout na úrovni členských států, zejména s ohledem na potřebu zajistit harmonizovaný přístup ve všech členských státech, neboť tento přístup má zásadní význam pro účinné zjednodušení. Opatření na úrovni EU mají velkou přidanou hodnotu, protože problémy, které tento návrh řeší, se neomezují na území jednoho členského státu. Přístup uchazečů a zboží ze třetích zemí na trh EU s veřejnými zakázkami může regulovat pouze opatření EU, neboť se jedná o výhradní pravomoc EU. Podobně platí, že pokud zůstanou zachovány závazky EU v rámci Dohody o vládních zakázkách, nesmějí členské státy zavádět procesní zjednodušení nad úroveň stanovenou na úrovni EU, protože prahové hodnoty a postupy pro zadávání veřejných zakázek se řídí pravidly EU, kterými se provádějí procesní závazky v rámci Dohody o vládních zakázkách. 1.5.3. Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti Předchozí reformy ukázaly, že digitální nástroje, jako je elektronické zadávání veřejných zakázek, mohou procesy zefektivnit, ale je třeba je standardizovat ve všech členských státech, aby se zabránilo roztříštěnosti. Nová pravidla by měla stanovit jasné základní požadavky a zároveň umožnit flexibilitu, pokud jde o způsob jejich provádění. Zkušenosti ukázaly, že zjednodušené postupy a digitální předvýběrové systémy pomáhají malým a středním podnikům účinněji se účastnit zadávání veřejných zakázek. Automatizované shromažďování údajů se ukázalo jako cenné pro zlepšení transparentnosti a umožnění lepšího monitorování procesů zadávání veřejných zakázek. V neposlední řadě minulé reformy ukázaly, že úspěšné provádění vyžaduje včasné zapojení všech zúčastněných stran a poskytnutí jasných pokynů v průběhu celého procesu. 1.5.4. Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji Revize směrnic o zadávání veřejných zakázek podporuje cíle EU v oblasti zjednodušení a konkurenceschopnosti tím, že hospodářským subjektům umožňuje digitální nástroje a harmonizované postupy, což umožňuje důvěryhodné, bezpečné a uživatelsky vstřícné dodržování správních požadavků. To zahrnuje zjednodušenou identifikaci, autentizaci a výměnu údajů a zajištění bezproblémové interakce mezi podniky a orgány veřejné moci. Je tedy plně v souladu s cíli VFR na období 2028–2034. Zahrnutí Komise a členských států do provádění tohoto nařízení bude mít finanční důsledky, které by mohly být převážně pokryty z rozpočtu EU v rámci víceletého finančního rámce na období 2028–2034, v závislosti na výsledku probíhajících jednání o návrhu Komise týkajícím se příštího víceletého finančního rámce. Tyto náklady jsou spojeny zejména s: 1. Digitální transformace procesů zadávání veřejných zakázek, včetně vývoje a zavádění platforem pro elektronické zadávání veřejných zakázek. 2. Integrace stávajících informačních systémů s novými digitálními nástroji s cílem zajistit interoperabilitu. 3. Zřízení mechanismů dohledu a sledování s cílem zajistit soulad s revidovaným nařízením. 1.5.5. Posouzení různých dostupných možností financování, včetně možností přerozdělení Personální potřeby ve výši 17 dodatečných plných pracovních úvazků (8 AD pro GŘ GROW, 4 AD pro Úřad pro publikace a 5 vyslaných národních odborníků pro GŘ GROW) budou částečně pokryty přerozdělením stávajících přídělů GŘ. Navzdory značnému úsilí, které Komise v uplynulém roce vynaložila na přerozdělení svých lidských zdrojů, bude k zajištění úspěšné realizace a řádného provádění tohoto návrhu zapotřebí dalšího personálního posílení Komise, aby bylo možné plně uspokojit její potřeby. ### Pokud jde o financování, budou potřeby striktně uspokojeny přerozdělením prostředků. Odhadovaný dopad na výdaje a zaměstnance v roce 2028 a v dalších letech je přidán pouze pro ilustraci a nepředjímá příští víceletý finanční rámec. Zdroj financování a rozsah finančního závazku Unie v období po roce 2027 nadále závisí na výsledku interinstitucionálních jednání o VFR na období 2028–2034 a poté se určí prostřednictvím ročního rozpočtového procesu. Veškeré prostředky a přidělené počty zaměstnanců od roku 2028 jsou orientační. 1.6. Doba trvání návrhu/podnětu a jeho finančního dopadu ☐ časově omezená doba trvání ☐ s platností od [DD.MM]RRRR do [DD.MM]RRRR ☐ finanční dopad od RRRR do RRRR u prostředků na závazky a od RRRR do RRRR u prostředků na platby. ☑ časově neomezená doba trvání Provádění s obdobím rozběhu od roku 2028 do roku 2030, poté plné fungování. 1.7. Plánovaný způsob (plánované způsoby) plnění rozpočtu(2)[^2] ☑ přímé řízení Komisí ☑ prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie, ☐ prostřednictvím výkonných agentur ☐ sdílené řízení s členskými státy ### ☐ nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny: ☐ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi; ☐ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte); ☐ Evropská investiční banka a Evropský investiční fond; ☐ subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení, ☐ veřejnoprávní subjekty; ☐ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém jim byly poskytnuty dostatečné finanční záruky; ☐ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky; ☐ subjekty nebo osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a určené v příslušném základním právním aktu ☐ subjekty usazené v členském státě, které se řídí soukromým právem členského státu nebo právem Unie a které mohou být v souladu s odvětvovými pravidly pověřeny vynakládáním finančních prostředků Unie nebo využíváním rozpočtových záruk Unie, pokud jsou tyto subjekty ovládány veřejnoprávními subjekty nebo soukromoprávními subjekty pověřenými výkonem veřejné služby a byly jim poskytnuty dostatečné finanční záruky ve formě společné a nerozdílné odpovědnosti kontrolních subjektů nebo rovnocenné finanční záruky, které mohou být pro každou akci omezeny na maximální výši podpory Unie. Komentáře 2. OPATŘENÍ V OBLASTI ŘÍZENÍ 2.1. Pravidla pro monitorování a podávání zpráv Každých sedm let od vstupu tohoto nařízení v platnost provede Komise hodnocení tohoto nařízení. Komise předloží zprávu o hlavních zjištěních hodnocení provedeného v souladu s odstavcem 1 Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. Členské státy poskytnou Komisi informace nezbytné pro vypracování zprávy. 2.2. Systémy řízení a kontroly 2.2.1. Odůvodnění navrhovaných způsobů plnění rozpočtu, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie Revidované nařízení o zadávání veřejných zakázek zavádí harmonizované digitální nástroje a postupy s cílem zefektivnit administrativní požadavky a zajistit důvěryhodné, bezpečné a uživatelsky vstřícné dodržování předpisů. Tato nová pravidla vyžadují vypracování technických specifikací, norem a rámců interoperability, jakož i dohled a koordinaci mezi orgány EU a členskými státy. Pro účinné provádění těchto opatření musí mít útvary Komise k dispozici odpovídající zdroje, včetně: 1. Technická a provozní podpora digitální infrastruktury (např. platformy pro elektronické zadávání veřejných zakázek, integrace s nástrojem digitálních podnikových dokladů). 2. Koordinace s členskými státy s cílem zajistit jednotné uplatňování nových právních předpisů. Odhaduje se, že provádění ustanovení nového nařízení bude vyžadovat 17 ekvivalentů plného pracovního úvazku v rámci Komise, což zajistí dostatečnou kapacitu pro dohled, monitorování a provádění politik. 2.2.2. Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění Rizika zpoždění při provádění na straně Komise nebo členských států, která vedou k nesouladu nebo roztříštěnému uplatňování. Pravidelná spolupráce s členskými státy a podniky s cílem včas identifikovat rizika a sladit kontrolní systémy s potřebami zúčastněných stran. 2.2.3. Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr mezi náklady na kontroly a hodnotou souvisejících spravovaných finančních prostředků) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce) Zavedené systémy vnitřní kontroly jsou účinné. 2.3. Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí Stávající opatření k předcházení podvodům vztahující se na Komisi budou zahrnovat dodatečné prostředky potřebné pro toto nařízení. 3. ESTIMATEDFINANCIALIMPACTOFTHEPROPOSAL/PODNĚT 3.1. Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie Stávající rozpočtové položky V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek. Druh výdaje ### Rozpočet příspěvek na výdaje linka e Nadpis ze dne od víceletá kandidát al z země z ostatních finanční rozdíl/mimo ESVO Přidělený počet a třetí rámcová úmluva (3)[^1] Země příjmy potenciálních zemí (4)[^2] kandidáti (5)[^3] 04.02.03 — 2 Digitální dif. ANO(6)[^4] ANO(7)[^5] NE ### Vůdcovství ### XX.XX.X 2 Rozl. ANO NE ### X.XX(8)[^6] # CS CS 159 Nové požadované rozpočtové položky V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek. 3.2. Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky 3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky ☐ návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků. ☑ návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále: 3.2.2. Prostředky ze schváleného rozpočtu V milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa) Odhadovaný dopad na výdaje a zaměstnance na rok 2028 a dále se přidává pouze pro ilustraci a nepředjímá příští Víceletý finanční rámec. Zdroj financování a rozsah finančního závazku Unie v období po roce 2027 nadále podléhají výsledek interinstitucionálních jednání o VFR na období 2028–2034 a poté bude stanoven prostřednictvím ročního rozpočtu. řízení. Veškeré prostředky a přidělené počty zaměstnanců od roku 2028 jsou orientační. Tato iniciativa bude financována přerozdělením prostředků v rámci operačních programů příštího VFR a částečně z administrativních prostředků. výdaje; Přerozdělením budou financovány operační položky z operačních položek a přerozdělením budou financovány správní položky z administrativních položek. V této fázi není možné přesně určit příspěvek z každého okruhu a programu víceletého finančního rámce, i když se očekává, že významný příspěvek bude pocházet z programů v rámci okruhu 2 víceletého finančního rámce na období 2028–2034 (např. Fond pro konkurenceschopnost). Rozdíl v nákladech uvedených v legislativním finančním výkazu a v posouzení dopadů vyplývá z toho, že legislativní finanční prohlášení zahrnuje všechny náklady, zatímco posouzení dopadů zohledňuje pouze dodatečné náklady zavedené politickými opatřeními nad rámec takzvaným běžným nákladům. Existují rovněž drobné rozdíly v klasifikaci a prezentaci nákladů vyplývající z požadavků finanční nařízení. # CS CS 160 Okruh víceletého finančního rámce Číslo 2 Rok Rok Rok Rok rok rok rok rok CELKEM VFR GŘ: RŮST(9)[^7] 2028 2029 2030 2031 2028–2034 2032 2033 2034 Operační prostředky 10.10 10.30 10.51 10.72 10.93 11.15 Závazky (1a) 9.908 73.659 6 8 4 5 9 8 04.02.03 – Digitální technologie Vůdcovství 12.95 12.95 14.97 14.97 Platby (2a) 2.428 6.476 8.904 73.659 1 1 5 5 Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy (10)[^8] Rozpočtová položka (3) 0 000 =1a +10.10 10:30 10:51 10:72 10:93 11:15 Závazky 9,908 73.659 1b +3 6 8 4 5 9 8 Celkem prostředky pro GŘ GROW =2a +12:95 12:95 14:97 14:97 Platby 2.428 6.476 8.904 73.659 2b +3 1 1 5 Rok Rok Rok Rok rok rok rok rok CELKEM VFR GŘ: Úřad pro publikace 2028 2029 2030 2031 2028–2034 2032 2033 2034 # CS CS 161 Operační prostředky 10.16 10.37 Závazky (1b) 9.208 9.392 9.580 9.772 9.967 68.456 7 0 XX.XX.XX.XX(11)[^9] 12.03 12.03 13.91 13.91 Platby (2b) 2.257 6.018 8.275 68.456 6 6 7 7 Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy (12)[^10] Rozpočtová položka (3) 0 000 =1a +10,16 10,37 Závazky 9.208 9.392 9.580 9.772 9.967 68.456 AB+3 7 0 Prostředky pro Úřad pro publikace CELKEM =2a+12.03 12.03 13.91 13.91 Platby 2.257 6.018 8.275 68.456 2b +3 6 6 7 7 Rok Rok Rok Rok rok rok rok rok CELKEM VFR 2028 2029 2030 2031 2028–2034 2032 2033 2034 19.11 19.49 19.88 20.28 20.69 21.10 21.52 Závazky (4) 142.115 Celkem operativní 6 9 8 6 2 6 8 prostředky Platby (5) 4.685 142.115 12.49 17.17 24.98 24.98 28.89 28.89 # CS CS 162 4 9 7 7 2 2 Prostředky z správní povaha financovaná z (6) 0 000 000 0 000 000 0 000 000 0 000 0 000 000 finanční krytí pro zvláštní programy 19.11 19.49 19.88 20.28 20.69 21.10 21.52 Prostředky na závazky CELKEM = 4 + 6142.115 6 9 8 6 2 6 8 prostředky z OKRUHU 2 víceletého 12.49 17.17 24.98 24.98 28.89 28.89 finanční rámec Platby = 5 + 6 4.685 142.115 4 9 7 7 2 2 TOTA Rok Rok Rok Rok Rok Rok Rok L VFR 2028 2029 2030 2031 2028— 2032 2033 2034 2034 19.11 19.49 19.88 20.28 20.69 21.10 21.52 142.11 Závazky (4) Celkem operativní 6 9 8 6 2 6 8 5 prostředky (všechny provozní položky) 12.49 17.17 24.98 24.98 28.98 28.89 142.11 ### Platby (5) 4.685 4 9 7 7 2 2 5 Prostředky z správní povaha financovaná z (6) 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 finanční krytí pro zvláštní programy (všechny operační okruhy) 19.11 19.49 19.88 20.28 20.69 21.10 21.52 142.11 Celkem prostředky Závazky = 4 + 6 6 9 8 6 2 6 8 5 V rámci okruhů 1 až 3 # CS CS 163 víceletého 12.49 17.17 24.98 24.98 28.89 28.89 142.11 finančního rámce ### Platby = 5 + 6 4.685 4 9 7 7 2 2 5 (Referenční částka) Okruh víceletého finančního rámce 4 „Správní výdaje“ (13)[^11] TOTA Rok Rok Rok Rok Rok Rok Rok L VFR GŘ: RŮST(14)[^12] 2028 2029 2030 2031 2028— 2032 2033 2034 2034 Lidské zdroje 2.092 2.134 2.177 2.220 2.264 2.310 2.356 15.553 Ostatní správní výdaje 0 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 Celkem prostředky GŘ GROW 2.092 2.134 2.177 2.220 2.264 2.310 2.356 15.553 TOTA Rok Rok Rok Rok Rok Rok Rok L VFR GŘ: Úřad pro publikace 2028 2029 2030 2031 2028— 2032 2033 2034 2034 Lidské zdroje 0,776 0,792 0,807 0,823 0,840 0,857 0,874 5.769 Ostatní správní výdaje 0 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 Prostředky 0,776 0,792 0,807 0,823 0,840 0,857 0,874 5.769 Publikace celkem # CS CS 164 Kancelář (Celkem Celkem prostředky v rámci přislíbené Okruh 4 víceletého 2.868 2.925 2.984 3.044 3.104 3.167 3.230 21.322 NTS = celkem finančního rámce platby) V milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa) CELKEM Rok Rok Rok Rok Rok Rok Rok VFR 2028 2029 2030 2031 2028— 2032 2033 2034 2034 Prostředky v rámci závazků 21.984 22.424 22.872 23.330 23.796 24.272 24.758 163.437 CELKEM Okruhy 1 až 4 víceletého finančního Platby 7.553 15.419 20.163 28.031 28.092 32.058 32.121 163.437 rámec 3.2.3. Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků (nevyplňovat v případě decentralizovaných agentur) Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa) Rok roku v roce zadejte tolik let, kolik je potřeba k zobrazení CELKEM kat. 2024 2025 2026 2027 doba trvání dopadu (viz oddíl 1.6) obje VÝSTUPY ctive # CS CS 165 s odpůrce Typ Aver Celkem výstup Věk Počet Náklady Počet Náklady Počet Náklady Počet Náklady Počet Náklady Počet Náklady Počet Náklady Žádné náklady náklady na UTS [^13] ĽU Specifický CÍL č. 1 (16)[^14]: [...] Výsledná hodnota Výsledná hodnota Výsledná hodnota Mezisoučet za specifický cíl č. 1 Specifický CÍL č. 2 # CS CS 166 ... Výsledná hodnota Mezisoučet za specifický cíl č. 2 SOUČTY 3.2.4. Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky ☐ návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy. ☑ návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále: 3.2.5. Prostředky ze schváleného rozpočtu CELKEM Rok Rok Rok Rok rok rok rok rok rok SCHVÁLENÉ PROSTŘEDKY VFR 2028 2029 2030 2031 2032 2033 2034 2028–2034 OKRUH 4 Lidské zdroje 2.868 2.925 2.984 3.044 3.104 3.167 3.230 21.322 Ostatní správní výdaje 0 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 Mezisoučet za OKRUH 4 2.868 2.925 2.984 3.044 3.104 3.167 3.230 21.322 Mimo OKRUH 4 # CS CS 167 Lidské zdroje 0 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 Ostatní výdaje na správu a řízení 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 příroda Mezisoučet mimo OKRUH 4 0 000 0 000 0 000 0 000 0 000 0 000 0 000 0 000 CELKEM 2.868 2.925 2.984 3.044 3.104 3.167 3.230 21.322 3.2.5.1. Celkem prostředky CELKEM ODHLASOVÁNO TOTA Rok Rok Prostředky Rok Rok Rok Rok Rok L VFR +2028 2029 2030 2031 2034 2028— 2032 2033 VNĚJŠÍ PŘIDĚLENÉ PROSTŘEDKY V ROCE 2034 PŘÍJMY OKRUH 4 Lidské zdroje 2.868 2.925 2.984 3.044 3.104 3.167 3.230 21.322 Ostatní správní 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 výdaje Mezisoučet za OKRUH 4 2.868 2.925 2.984 3.044 3.104 3.167 3.230 21.322 Mimo OKRUH 4 # CS CS 168 Lidské zdroje 0 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 Ostatní výdaje 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 správní povaha Mezisoučet mimo OKRUH 0.000 0.000 0.000 0.0000.000 0.000 0.000 0.000 4 CELKEM 2.868 2.925 2.984 3.044 3.104 3.167 3.230 21.322 Personální potřeby budou částečně uspokojeny přerozdělením stávajících přídělů útvarů Komise. Navzdory značnému úsilí, které Komise v uplynulém roce vynaložila na přerozdělení svých lidských zdrojů, bude k zajištění úspěšné realizace a řádného provádění tohoto návrhu zapotřebí dalšího personálního posílení Komise, aby bylo možné plně uspokojit její potřeby. Odhadovaný dopad na výdaje a zaměstnance v roce 2028 a v dalších letech je přidán pouze pro ilustraci a nepředjímá příští víceletý finanční rámec. Zdroj financování a rozsah finančního závazku Unie v období po roce 2027 nadále závisí na výsledku interinstitucionálních jednání o VFR na období 2028–2034 a poté se určí prostřednictvím ročního rozpočtového procesu. Veškeré prostředky a přidělené počty zaměstnanců od roku 2028 jsou orientační. 3.2.6. Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů ☐ návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů. ☑ návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále: 3.2.6.1. Financované ze schváleného rozpočtu Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky (17)[^15] # CS CS 169 Ano Ano Ano Ano Ano HLASOVALA Rok Rok Rok AR ar ar PROSTŘEDKY 20 20 20 20 2032 2033 2034 NS 28 29 30 31 Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) 20 01 02 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise 12 12 12 12 12 12) 20 01 02 03 (EU 0 0 0 0 0 0 0 Delegace) 01 01 01 01 0 0 0 0 0 0 0 (V nepřímém výzkumu) 01 01 01 11 (přímý 0 0 0 0 0 0 0 výzkum) Jiné rozpočtové položky 0 0 0 0 0 0 0 (upřesněte) Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky) 20 02 01 (SZ, KONEC 5 5 5 5 5 5 5 z „globální # CS CS 170 obálka“) 20 02 03 (SZ, MZ, VNO a MOD v 0 0 0 0 0 0 0 delegace EU) Ad at min. ústředí 0 0 0 0 0 0 0 0 dávkovací stojany trať ORT [XX v EU .01. 0 0 0 0 0 0 0 Delegace YY. YY] 01 01 01 02 (SZ, VNO – nepřímý výzkum 0 0 0 0 0 0) 01 01 01 12 (SZ, VNO – přímo 0 0 0 0 0 0 Výzkum) Jiné rozpočtové položky (upřesněte) – okruh 0 0 0 0 0 0 4 # CS CS 171 Jiné rozpočtové položky (upřesněte) – mimo 0 0 0 0 0 0 0 Okruh 4 CELKEM 17 17 17 17 17 17 17 3.2.6.2. Potřeby v oblasti lidských zdrojů celkem CELKOVÝ POČET ODHLASOVANÝCH HLASŮ Příděl Ano Ano Ano Ano Ano Rok Rok Rok NS ar ar ar +202 202 203 203 2032 2033 2034 EXTERNÍ 8 9 0 1 ÚČELOVĚ VÁZANÉ PŘÍJMY Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) 20 01 02 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise 12 12 12 12 12 12) 20 01 02 03 (EU 0 0 0 0 0 0 0 Delegace) # CS CS 172 01 01 01 01 0 0 0 0 0 0 0 (V nepřímém výzkumu) 01 01 01 11 (přímý 0 0 0 0 0 0 0 výzkum) Jiné rozpočtové položky 0 0 0 0 0 0 0 (upřesněte) Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky) 20 02 01 (SZ, VNO z celkového finančního krytí 5 5 5 5 5 5) 20 02 03 (SZ, MZ, VNO a MOD v 0 0 0 0 0 0 0 delegace EU) Ad at min. ústředí 0 0 0 0 0 0 0 0 SUP s čára přístavu v EU [XX 0 0 0 0 0 0 0 Delegace .01. YY. # CS CS 173 YY] 01 01 01 02 (SZ, VNO – nepřímý výzkum 0 0 0 0 0 0) 01 01 01 12 (SZ, VNO – přímo 0 0 0 0 0 0 Výzkum) Jiné rozpočtové položky (upřesněte) – okruh 0 0 0 0 0 0 4 Jiné rozpočtové položky (upřesněte) – mimo 0 0 0 0 0 0 0 Okruh 4 CELKEM 17 17 17 17 17 17 17 Zaměstnanci potřební k provedení návrhu (v ekvivalentech plného pracovního úvazku): Bude zahrnuto do současní zaměstnanci k dispozici v sekci Mimořádní dodateční zaměstnanci* Komise služby Bude financováno Bude financováno z položky BA z poplatků v záhlaví # CS CS 174 4 nebo výzkum Usazení 3 9 NEVZTAHUJE SE NA TENTO NÁVRH. plánovat pracovní místa Externí zaměstnanci (SZ, VNO, 2 3 ZAP) Popis úkolů, které mají být provedeny: Úkoly, které mají úředníci a dočasní zaměstnanci plnit, se týkají právní pracovní oblasti, technické pracovní oblasti, koordinace a kontrolní úlohy. GŘ GROW bude odpovědné za vývoj a řízení celého projektu. GŘ bude spolupracovat s ostatními GŘ Úředníci a dočasní zaměstnanci a útvary Komise, jako je GŘ DIGIT, o provádění programu PPDE. Úřad pro publikace bude odpovědný za rozšíření jejich stávajících aplikací, vývoj norem a ontologie elektronického zadávání veřejných zakázek a jejich integraci do sítě interoperability a výměny údajů v rámci datového prostoru pro zadávání veřejných zakázek. Úkoly, které mají plnit úředníci a dočasní zaměstnanci, se týkají: Externí pracovníci v oblasti právní činnosti, technické činnosti, koordinace a dohledu. 3.2.7. Odhadovaný dopad na investice související s digitálními technologiemi Povinných opatření: do níže uvedené tabulky by měl být zahrnut nejlepší odhad investic souvisejících s digitálními technologiemi, které návrh/podnět vyžaduje. # CS CS 175 Pokud je to pro realizaci návrhu/podnětu nutné, měly by být prostředky v okruhu 7 výjimečně uvedeny v určeném řádku. Prostředky z okruhů 1–6 by měly být vykázány jako „výdaje politiky v oblasti informačních technologií na operační programy“. Tyto výdaje se týkají provozního rozpočtu, který bude použit na opětovné použití/nákup/vývoj IT platforem/nástrojů přímo souvisejících s prováděním iniciativy a s nimi spojených investic (např. licence, studie, ukládání dat atd.). Informace uvedené v této tabulce by měly být v souladu s údaji uvedenými v oddíle 4 „Digitální rozměr“. CELKEM Rok Rok Rok Rok roku celkem v oblasti digitálních technologií a informačních technologií VFR ### Prostředky 2028 2029–2031 2032 2033 2034 2028–2034 OKRUH 4 Výdaje na IT (podnikové) 0 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 Mezisoučet za OKRUH 4 0 000 0 000 0 000 0 000 0 000 0 000 0 000 Mimo OKRUH 4 Výdaje politiky v oblasti informačních technologií na 19.116 19.499 19.888 20.286 20.692 21.106 21.528 142.115 operační programy Mezisoučet mimo OKRUH 19.116 19.499 19.888 20.286 20.692 21.106 21.528 142.115 4 CELKEM 19.116 19.499 19.888 20.286 20.692 21.106 21.528 142.115 # CS CS 176 3.2.8. Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem Návrh/podnět: ☑ může být v plném rozsahu financován přerozdělením prostředků v rámci příslušného okruhu víceletého finančního rámce (VFR). ☐ vyžaduje použití nepřiděleného rozpětí v rámci příslušného okruhu víceletého finančního rámce a/nebo použití zvláštních nástrojů definovaných v nařízení o víceletém finančním rámci. ☐ vyžaduje revizi víceletého finančního rámce. 3.2.9. Příspěvky třetích stran Návrh/podnět: ☑ nepočítá se spolufinancováním od třetích stran. ☐ počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu: Prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa) Rok rok rok rok rok rok Celkem 2024 2025 2026 2027 Uveďte spolufinancující subjekt Spolufinancované prostředky CELKEM 3.3. Odhadovaný dopad na příjmy ☐ návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy. ☐ návrh/podnět má tento finanční dopad: ☐ na vlastní zdroje ☐ na jiné příjmy ☐ uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky V milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa) Dopad návrhu/podnětu (18)[^1] Prostředky Rozpočtová linie: k dispozici pro Rok rok rok rok rok rok # CS CS 178 běžný rozpočtový rok 2024 2025 2026 2027 Článek... U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky. [...] Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje). [...] 4. DIGITALDIMENSIONY 4.1. Požadavky digitálního významu Pokud je politická iniciativa vyhodnocena jako iniciativa bez požadavku digitálního významu, uveďte vysvětlení, proč nejsou digitální prostředky použity. NEPOUŽIJE SE ### V opačném případě uveďte požadavky digitálního významu v následující tabulce: Dotčený aktér (dotčení aktéři) nebo Odkaz na požadavek zainteresováno na kategoriích procesů na vysoké úrovni popis požadavku požadavek Evropská komise, Článek 110, článek 111, členské státy, Pravidla zveřejňování Údaje o zveřejňování Článek 112, článek 113 Poskytovatelé služeb elektronického zadávání veřejných zakázek Veřejné Elektronické Článek 127 Specifikace IT Digitální řešení kupující, elektronické zadávání veřejných zakázek komunikace obsluha # CS CS 179 poskytovatelé, hospodářské subjekty Evropská komise, Digitální veřejné služby; Členské státy, Článek 128 Správa dat sítě interoperability Digitalizace procesů a služba elektronického zadávání veřejných zakázek automatizace poskytovatelé Harmonizované normy Evropská komise, Články 129, 130 pro členské státy v oblasti zadávání veřejných zakázek: digitalizace procesů a Správa údajů a automatizace společných služeb elektronického zadávání veřejných zakázek poskytovatelé specifikací Povinnosti členských států, Digitální řešení, Článek 131 Specifikace IT služby elektronického zadávání veřejných zakázek Digitální veřejné služby poskytovatelé Evropská komise, Digitální řešení, Vývoj digitální technologie Komisí Článek 133 Členské státy, veřejné řešení platformy pro elektronické zadávání veřejných zakázek Digitální veřejné služby kupující Údaje; Evropská komise, Digitální řešení, Členské státy s elektronickou způsobilostí, veřejný rozvoj digitálního Článek 131 Digitální veřejné služby; kupující služeb, hospodářské subjekty zabývající se řešením proces digitalizace a automatizace Článek 134 Údaje veřejných členských států; Vnitrostátní informační technologie a # CS CS 180 Specifikace údajů o zadávání veřejných zakázek, digitální řešení; Rozvoj prostoru pro digitální Digitální veřejné služby; řešení Digitalizace a automatizace procesů Údaje; Informační technologie a údaje Digitální řešení, Specifikace pro zadávání veřejných zakázek, Článek 135 Evropská komise Digitální veřejné služby; Vývoj datového prostoru pro digitalizaci procesu digitálního řešení a automatizace Digitální veřejné služby; Evropská komise, Článek 136 Výměna údajů o datovém prostoru pro zadávání veřejných zakázek Digitalizace procesů a Členské státy automatizace 4.2. Údaje Popis údajů v oblasti působnosti na vysoké úrovni a všechny související normy/specifikace Norma a/nebo specifikace (pokud Typ údajů Odkaz na požadavek (požadavky) použitelné) Zveřejněné informace budou obsahovat informace uvedené v článku 110. Jak je stanoveno v čl. 110 odst. 6 a 7, Údaje o zveřejnění Článek 110 Komise to dále vymezí prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů. # CS CS 181 Informace stanovené v článku 134 budou zpřístupněny na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU. Jak je stanoveno v čl. 134 odst. 7 a Obecné údaje o veřejných zakázkách, článek 134, článek 135 8) a čl. 135 odst. 3 Komise toto dále vymezí prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů. Jak je stanoveno v čl. 133 odst. 3 a 6, důkazy o důvodech pro vyloučení, důkazy o kritériích pro výběr, informace o společnosti, Údaje o důkazních prostředcích podle článku 133 a důkazy o původu by měly být vyhotoveny k dispozici v digitálním podnikovém dokladu a lze je kupujícím sdílet prostřednictvím elektronické služby způsobilosti. Soulad s Evropskou strategií pro data ### Vysvětlete, jak jsou požadavky sladěny s Evropskou strategií pro data Návrh je v souladu s Evropskou strategií pro data, neboť nařídí sdílení dat do datového prostoru pro zadávání veřejných zakázek tím, že v každém členském státě rovněž zavede vnitrostátní datový prostor pro zadávání veřejných zakázek. Díky tomuto posílení bude posílena transparentnost a odpovědnost veřejných výdajů, boj proti korupci a zlepšení kvality výdajů. Soulad zásadou „pouze jednou“ Vysvětlení, jak byla zohledněna zásada „pouze jednou“ a jak byly zváženy možnosti opětovného používání existujících údajů Návrh považuje zásadu „pouze jednou“ za ústřední zásadu. Díky využívání elektronické služby způsobilosti a digitálního nástroje pro certifikáty podniků bude mít hospodářský subjekt možnost sdílet důkazy o účasti v zadávacím řízení pouze jednou. Vysvětlete, jak jsou nově vytvořená data dohledatelná, přístupná, interoperabilní a opakovaně použitelná a jakým způsobem splňují standardy vysoké kvality # CS CS 182 Nově vytvořené údaje dodržují zásady FAIR, neboť datový prostor pro zadávání veřejných zakázek bude bezpečně shromažďovat, čistit a slaďovat všechny údaje obdržené od jednotlivých členských států. Tyto údaje budou k dispozici, přičemž na citlivé údaje se budou vztahovat určitá omezení, aby měl každý evropský občan přístup k údajům o veřejných zakázkách a získal úplný přehled o evropském trhu. Toky údajů Pro každý tok údajů vyplňte níže uvedenou tabulku: Odkaz (odkazy) na aktéra, který obdrží rozhodné údaje pro danou frekvenci (pokud Druh údajů požadavek (požadavky) poskytuje (poskytují) údaje, které jsou předmětem příslušné výměny údajů) Hospodářské subjekty Zveřejnění výzvy Údaje o zveřejnění Článek 110 Zadavatelé// pro nabídky Vnitrostátní spouštěcí systém v závislosti na Nejpozději do 20. Hlavní odpovědnost za údaje Článek 134 Orgán pro NPPDS dny po orgán pro údaje o veřejných zakázkách, včetně kategorie, tj. spouštěč uzavření smlouvy s zadavatelem Max. 10 dnů po Obecná dostupnost Článek 135 Úřad pro datový prostor pro jadernou bezpečnost údaje o zadávání veřejných zakázek na zařízení NPPDS ZAŘÍZENÍ NPPDS Údaje o způsobech předložení Článek 133 Hospodářské subjekty Zadavatelé// doložení nabídky 4.3. Digitální řešení Obecný popis digitálních řešení Hlavní pověřený odpovědný subjekt Odkaz (odkazy) na How is Use of AI (Jak je využívání umělé inteligence) Digitální řešení tělo funkcí technologie opětovné použitelnosti z hlediska přístupnosti (pokud # CS CS 183 uspokojený(é) požadavek(y)? se považuje (považují) za použitelný(é)? ### Podle platformy pro elektronické zadávání veřejných zakázek: Být v souladu s harmonizovanými normami, Připojit se k interoperabilitě elektronické zadávání veřejných zakázek sítě elektronické zadávání veřejných zakázek, článek 127, služby Nevztahuje se na tento návrh. platformy, článek 131 Zajistit přístup k poskytovatelé podrobnosti zadávacího řízení Být připojen k elektronické službě způsobilosti e Připojit se k vnitrostátnímu datovému prostoru pro jadernou energii Jeho cílem je: Která Platforma moduly opětovného použití Elektronické zadávání veřejných zakázek Komisí bude Evropská již existující platforma pro elektronické zadávání veřejných zakázek podle článku 132: NEPOUŽIJE SE vyvinuto na Komise v Evropském nástupiště zohlednit Být v souladu Komise nebo dostupnost s harmonizovanými v členském # CS CS 184 normy, požadavky. Státy vybudují podle Připojte se k elektronické zadávání veřejných zakázek interoperability platforma, která sítě budou poskytnuty Zajistit přístup k Evropské zakázky 2aEvropská komise. podrobnosti Platforma v plném rozsahu Být připojen(a) k k dispozici jako podle otevřený zdrojový kód. elektronická služba eligibi lity Připojte se k ### JE Jeho cílem je: Elektronické moduly opětovného použití způsobilost již existující doručení: v Evropském Platforma Umožnit digitální Komisi, bude Elektronické ověřování, např. eCertis Evropské vyvinuté za účelem způsobilost společnosti podle článku 133 a jednotného osvědčení, nepoužije se Komise bere v úvahu informace o službách pro vytvoření dostupnost služby pro vyloučení a požadavky. uvádějte důvody, propojte je s kritéria výběru – digitální podnikání a nástroj pro vydávání certifikátů. požadavky Služba v plném rozsahu # CS CS 185 původ je k dispozici jako otevřený zdrojový kód. Národní ### Veřejné Datové prostory pro zadávání veřejných zakázek: Vnitrostátní veřejné připojení k Zadávání veřejných zakázek Článek 134 Veřejné členské státy Nevztahuje se na tento návrh. Datový prostor pro zadávání veřejných zakázek v oblasti datových prostorů Zajistit, aby byly k dispozici všechny údaje z různých zdrojů Veřejnost Datový prostor pro zadávání veřejných zakázek Platforma plní tyto úkoly: bude Veřejné Evropské vyvinuté za účelem Obsahovat veřejně Zadávání veřejných zakázek Článek 135 Nevztahuje se na tento návrh. Komise bere v úvahu dostupné údaje Datový prostor dostupnost a údaje, které jsou požadavky. neveřejně dostupné Nechte si # CS CS 186 různá přístupová práva Pro každé digitální řešení vysvětlení, jak je digitální řešení v souladu s platnými digitálními politikami a právními předpisy Platforma Komise pro elektronické zadávání veřejných zakázek Digitální a/nebo odvětvová politika Vysvětlení způsobu, jakým je dosaženo souladu (jsou-li použitelné) U hlavních právních povinností se nepředpokládá žádné rozhodování založené na umělé inteligenci. V případě automatizovaného rizika Je zavedeno odhalování, určování pořadí, doporučování nebo analýza podvodů podle aktu o umělé inteligenci, bude provedeno posouzení rizik/dodržování aktu o umělé inteligenci. Aniž je dotčeno nařízení (EU) 2016/679, členské státy zajistí bezpečnost, Integrita, pravost a důvěrnost údajů shromážděných a uchovávaných pro účely tohoto nařízení. Bude dále upřesněno v technických specifikacích. eIDAS eIDAS nemusí být relevantní pro identifikaci, autentizaci a výměnu certifikátů. Jednotná digitální brána a jednotná digitální brána IMI a systém IMI se v této fázi nepoužívají jako způsoby provádění. Ostatní// Platforma Komise pro elektronické zadávání veřejných zakázek Digitální a/nebo odvětvová politika Vysvětlení způsobu, jakým je dosaženo souladu (jsou-li použitelné) U hlavních právních povinností se nepředpokládá žádné rozhodování založené na umělé inteligenci. V případě automatizovaného rizika Akt o umělé inteligenci je zavedeno odhalování, určování pořadí, doporučování nebo analýza podvodů, akt o umělé inteligenci # CS CS 187 Digitální a/nebo odvětvová politika Vysvětlení způsobu, jakým je dosaženo souladu (jsou-li použitelné) bude provedeno posouzení rizik/souladu. Aniž je dotčeno nařízení (EU) 2016/679, členské státy zajistí bezpečnost, Integrita, pravost a důvěrnost údajů shromážděných a uchovávaných pro účely tohoto nařízení. Bude dále upřesněno v technických specifikacích. eIDAS eIDAS nemusí být relevantní pro identifikaci, autentizaci a výměnu certifikátů. Jednotná digitální brána a jednotná digitální brána IMI a systém IMI se v této fázi nepoužívají jako způsoby provádění. Ostatní// Elektronická služba pro způsobilost Digitální a/nebo odvětvová politika Vysvětlení způsobu, jakým je dosaženo souladu (jsou-li použitelné) U hlavních právních povinností se nepředpokládá žádné rozhodování založené na umělé inteligenci. V případě automatizovaného rizika Je zavedeno odhalování, určování pořadí, doporučování nebo analýza podvodů podle aktu o umělé inteligenci, bude provedeno posouzení rizik/dodržování aktu o umělé inteligenci. Aniž je dotčeno nařízení (EU) 2016/679, členské státy zajistí bezpečnost, Integrita, pravost a důvěrnost údajů shromážděných a uchovávaných pro účely tohoto nařízení. Bude dále upřesněno v technických specifikacích. eIDAS eIDAS nemusí být relevantní pro identifikaci, autentizaci a výměnu certifikátů. # CS CS 188 Jednotná digitální brána a jednotná digitální brána IMI a systém IMI se v této fázi nepoužívají jako způsoby provádění. Ostatní// Vnitrostátní datové prostory pro zadávání veřejných zakázek Digitální a/nebo odvětvová politika Vysvětlení způsobu, jakým je dosaženo souladu (jsou-li použitelné) U hlavních právních povinností se nepředpokládá žádné rozhodování založené na umělé inteligenci. V případě automatizovaného rizika Je zavedeno odhalování, určování pořadí, doporučování nebo analýza podvodů podle aktu o umělé inteligenci, bude provedeno posouzení rizik/dodržování aktu o umělé inteligenci. Aniž je dotčeno nařízení (EU) 2016/679, členské státy zajistí bezpečnost, Integrita, pravost a důvěrnost údajů shromážděných a uchovávaných pro účely tohoto nařízení. Bude dále upřesněno v technických specifikacích. eIDAS eIDAS nemusí být relevantní pro identifikaci, autentizaci a výměnu certifikátů. Jednotná digitální brána a jednotná digitální brána IMI a systém IMI se v této fázi nepoužívají jako způsoby provádění. Ostatní// Datový prostor pro zadávání veřejných zakázek Digitální a/nebo odvětvová politika Vysvětlení způsobu, jakým je dosaženo souladu (jsou-li použitelné) # CS CS 189 U hlavních právních povinností se nepředpokládá žádné rozhodování založené na umělé inteligenci. V případě automatizovaného rizika Je zavedeno odhalování, určování pořadí, doporučování nebo analýza podvodů podle aktu o umělé inteligenci, bude provedeno posouzení rizik/dodržování aktu o umělé inteligenci. Aniž je dotčeno nařízení (EU) 2016/679, členské státy zajistí bezpečnost, Integrita, pravost a důvěrnost údajů shromážděných a uchovávaných pro účely tohoto nařízení. Bude dále upřesněno v technických specifikacích. eIDAS eIDAS nemusí být relevantní pro identifikaci, autentizaci a výměnu certifikátů. Jednotná digitální brána a jednotná digitální brána IMI a systém IMI se v této fázi nepoužívají jako způsoby provádění. Ostatní// 4.4. Posouzení interoperability Popište digitální veřejnou službu či služby, na něž se požadavky vztahují Digitální veřejná služba Odkaz (odkazy) na Interoperabilní Evropu Jiná interoperabilita nebo kategorie digitálního popisu roztok(y) k řešení požadavků veřejné služby ### Síť interoperability použije platformy pro elektronické zadávání veřejných zakázek Síť interoperability článek 129, článek 129// vyměňovat si údaje se všemi ostatními připojenými platformami elektronického zadávání veřejných zakázek. platformy pro elektronické zadávání veřejných zakázek Všechny platformy podle článku 131, článku 132 DCAT_AP// # CS CS 190 Evropská unie bude představovat základní slovníky propojeno provádění normy a výměnu údajů prostřednictvím sítě interoperability. ### Elektronická způsobilost služba bude propojeno s digitálními technologiemi Elektronické nástroje pro obchodní certifikáty způsobilosti Článek 133 Základní slovníky// služba pro hospodářské subjekty k prokázání toho, že splňují důvody pro vyloučení. ### Datový prostor pro zadávání veřejných zakázek bude shromažďovat informace o oznámení od DCAT_AP Zadávání veřejných zakázek, článek 134, článek každá národní ontologie elektronického zadávání veřejných zakázek Datový prostor 135, článek 138 Základní slovníky ### Datové prostory pro zadávání veřejných zakázek prostřednictvím Výměna údajů PPD. Posouzení dopadu požadavku (požadavků) na přeshraniční interoperabilitu Digitální veřejná služba #1: Síť interoperability # CS CS 191 Potenciální zbývající překážky (pokud Posuzované opatření (posuzovaná opatření) použitelné) Sladění s několika odvětvovými Sladění se stávajícími digitálními a Prováděcí akt stanoví podrobné politiky, jako je směrnice (EU) odvětvové politiky. Uveďte prosím seznam další informace a bude se zabývat nařízením (EU) 2019/1242 (2023/1791), platné digitální a odvětvové politiky odvětvové spisy. Nařízení (EU) 2023/1542, nařízení identifikována (EU) 2024/1781, směrnice 2009/33/ES Organizační opatření pro hladký průběh Hlavní právní akt předpokládá správu a řízení přeshraniční digitální veřejné služby údaje o síti interoperability a datovém prostoru pro zadávání veřejných zakázek dodání. Uveďte správu a řízení výměny. předpokládaná opatření Velké nestrukturované zadávací dokumentace. Validační služba bude použita pro Rozdíly mezi jednotlivými státy. Opatření přijatá k zajištění sdíleného shromažďování údajů a ke zveřejnění porozumění údajům. Seznam informací uveďte v Dodatku Neochota členských států sdílet neveřejné tato opatření Úřední věstník EU a údaje o veřejných zakázkách. PPD. Nedostatky v kvalitě údajů. Heterogenní vnitrostátní elektronické zadávání veřejných zakázek Normy pro platformy pro zadávání veřejných zakázek. Používání společně dohodnutých otevřených technických postupy a zadávání veřejných zakázek specifikace a normy. Uveďte nejistotu ohledně síťové technologie budou vypracovány podrobnosti a volba takových opatření. provedeno. Nerovnoměrná digitální vyspělost členských států. Digitální veřejná služba č. 2: Elektronická služba pro způsobilost # CS CS 192 Potenciální zbývající překážky (pokud Posuzované opatření (posuzovaná opatření) použitelné) Sladění s několika odvětvovými Sladění se stávajícími digitálními a Prováděcí akt stanoví podrobné politiky, jako je směrnice (EU) odvětvové politiky. Uveďte prosím seznam další informace a bude se zabývat nařízením (EU) 2019/1242 (2023/1791), platné digitální a odvětvové politiky odvětvové spisy. Nařízení (EU) 2023/1542, nařízení identifikována (EU) 2024/1781, směrnice 2009/33/ES Organizační opatření pro hladký průběh Hlavní právní akt předpokládá správu a řízení přeshraniční digitální veřejné služby údaje o síti interoperability a datovém prostoru pro zadávání veřejných zakázek dodání. Uveďte správu a řízení výměny. předpokládaná opatření Velké nestrukturované zadávací dokumentace. Rozdíly mezi jednotlivými státy. Opatření přijatá k zajištění toho, aby byl používán sdílený nástroj pro digitální certifikáty, a porozumění údajům. Uveďte prosím odkaz na oddělení pro způsobilost, které má na starosti: Neochota členských států sdílet neveřejné tato opatření zajišťují správné sdílení údajů. údaje o veřejných zakázkách. Nedostatky v kvalitě údajů. Heterogenní vnitrostátní elektronické zadávání veřejných zakázek nástupiště. Používání společně dohodnutých otevřených technických norem pro zadávací řízení specifikace a normy. Uveďte seznam a podrobnosti zadávacího řízení budou nejisté, pokud jde o síťovou technologii. tato opatření byla vypracována a provedena. Nerovnoměrná digitální vyspělost členských států. Digitální veřejná služba č. 3: platformy pro elektronické zadávání veřejných zakázek # CS CS 193 Potenciální zbývající překážky (pokud Posuzované opatření (posuzovaná opatření) použitelné) Sladění s několika odvětvovými Sladění se stávajícími digitálními a Prováděcí akt stanoví podrobné politiky, jako je směrnice (EU) odvětvové politiky. Uveďte prosím seznam další informace a bude se zabývat nařízením (EU) 2019/1242 (2023/1791), platné digitální a odvětvové politiky odvětvové spisy. Nařízení (EU) 2023/1542, nařízení identifikována (EU) 2024/1781, směrnice 2009/33/ES Organizační opatření pro hladký průběh Hlavní právní akt předpokládá správu a řízení přeshraniční digitální veřejné služby údaje o síti interoperability a datovém prostoru pro zadávání veřejných zakázek dodání. Uveďte správu a řízení výměny. předpokládaná opatření Velké nestrukturované zadávací dokumentace. Rozdíly mezi jednotlivými státy. Opatření přijatá k zajištění společných standardů pro zadávací řízení porozumění údajům. Uveďte prosím seznam veřejných zakázek a údaje o nich: Neochota členských států sdílet neveřejné tato opatření byla vypracována a provedena. údaje o veřejných zakázkách. Nedostatky v kvalitě údajů. Heterogenní vnitrostátní elektronické zadávání veřejných zakázek nástupiště. Používání společně dohodnutých otevřených technických norem pro zadávací řízení specifikace a normy. Uveďte seznam a podrobnosti zadávacího řízení budou nejisté, pokud jde o síťovou technologii. tato opatření byla vypracována a provedena. Nerovnoměrná digitální vyspělost členských států. Digitální veřejná služba č. 4: Datový prostor pro zadávání veřejných zakázek # CS CS 194 Potenciální zbývající překážky (pokud Posuzované opatření (posuzovaná opatření) použitelné) Sladění s několika odvětvovými Sladění se stávajícími digitálními a Prováděcí akt stanoví podrobné politiky, jako je směrnice (EU) odvětvové politiky. Uveďte prosím seznam další informace a zaměří se na 2023/1791, nařízení (EU) 2019/1242, platné digitální a odvětvové politiky odvětvové spisy. Nařízení (EU) 2023/1542, nařízení identifikována (EU) 2024/1781, směrnice 2009/33/ES Organizační opatření pro hladký průběh Hlavní právní akt předpokládá správu a řízení přeshraniční digitální veřejné služby údaje o síti interoperability a datovém prostoru pro zadávání veřejných zakázek dodání. Uveďte správu a řízení výměny. předpokládaná opatření Velké nestrukturované zadávací dokumentace. Validační služba bude použita pro Rozdíly mezi jednotlivými státy. Opatření přijatá k zajištění sdíleného shromažďování údajů a ke zveřejnění porozumění údajům. Seznam informací uveďte v Dodatku Neochota členských států sdílet neveřejné tato opatření Úřední věstník EU a údaje o veřejných zakázkách. PPD. Nedostatky v kvalitě údajů. Heterogenní vnitrostátní elektronické zadávání veřejných zakázek nástupiště. Používání společně dohodnutých otevřených technických norem pro zadávací řízení specifikace a normy. Uveďte seznam a podrobnosti zadávacího řízení budou nejisté, pokud jde o síťovou technologii. tato opatření byla vypracována a provedena. Nerovnoměrná digitální vyspělost členských států. # CS CS 195 4.5. Opatření na podporu digitálního provádění U každého opatření na podporu digitálního provádění vyplňte níže uvedenou tabulku. E x p e c t e d T i Aktéři, kteří mají být M Odkaz (odkazy) na Popis opatření Úloha Komise (je-li relevantní) (pokud e požadavky použitelné) L i n e (i f a p p l # CS CS 196 i c a b l e) Komise přijme akty v přenesené pravomoci, kterými: Čl. 128 odst. 2 Komise stanoví nebo určí takové akty/ síť interoperability. Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, kterými stanoví podrobnosti. Čl. 128 odst. 3 Komise pravidla pro přijímání těchto aktů/ zavedení a provoz sítě interoperability. Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví společné specifikace týkající se: Komise může takové základní požadavky čl. 130 odst. 2 právní akty/ sémantický datový model základních prvků zadávacích řízení. Komisi je svěřena pravomoc podle čl. 133 odst. 3. / # CS CS 197 přijímat akty v přenesené pravomoci, kterými se stanoví přijetí těchto aktů/ stanoví podrobná pravidla řízení elektronické služby způsobilosti a určí digitální nástroj pro obchodní oprávnění a související síť, které mají hospodářské subjekty používat pro účely určení způsobilosti. Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty Komise je zmocněna/ kterým se upřesňuje technický čl. 133 odst. 6 k přijetí takových aktů/ opatření pro elektronickou službu způsobilosti. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci Komise je zmocněna/ akty upřesňující další kategorie čl. 134 odst. 7 Komise k přijetí takových aktů/ informací o veřejných zakázkách, které mají být zpřístupněny státnímu systému ochrany rostlin. Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty upřesňující zadávání veřejných zakázek. Komise je zmocněna/ Čl. 134 odst. 8 Komise informace, které mají být poskytnuty k přijetí takových aktů/ dostupné prostřednictvím systému NPPDS, jakož i jeho technického formátu, určení a způsobu # CS CS 198 určení konkrétních informací o zadávání veřejných zakázek jako veřejně dostupných nebo veřejně nepřístupných informací o zadávání veřejných zakázek a zdroje požadavků na technickou validaci. Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty upřesňující informace o zadávání veřejných zakázek, které mají členské státy poskytovat prostřednictvím datového prostoru pro zadávání veřejných zakázek, včetně jeho Čl. 135 odst. 3 Komise technický formát, minimum pro přijetí takových aktů/ termíny pro zveřejnění informace o veřejné zakázce nejsou označeno jako veřejně dostupné a zdroj požadavků na technickou validaci. Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví: Komise může takové v návaznosti na provedení čl. 136 odst. 2 Komise právní akty/ uspořádání údajů výměny podle práva Unie. # CS CS 199 [^1]: https://commission.europa.eu/topics/competitiveness/draghi-report_en. [^2]: consilium.europa.eu/media/ny3j24sm/much-more-than-a-market-report-by-enrico-letta.pdf. [^3]: https://commission.europa.eu/topics/competitiveness/clean-industrial-deal_en. [^4]: https://commission.europa.eu/topics/competitiveness/competitiveness-compass_en. [^5]: Zvláštní zpráva o zadávání veřejných zakázek v EU za rok 2023 https://www.eca.europa.eu/en/publications?ref=SR-2023-28. [^6]: consilium.europa.eu/en/press/press-releases/2024/05/24/council-adopts-conclusions-on-the-court-of- auditors-report-on-public-procurement/pdf/. [^7]: https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/TA-10-2025-0174_EN.pdf. [^8]: https://data.europa.eu/doi/10.2863/0379789. [^9]: https://www.eesc.europa.eu/en/our-work/opinions-information-reports/opinions/review-european- Veřejné zakázky – právní rámec. [^10]: https://commission.europa.eu/publications/simpler-clearer-and-better-enforced-eu-rulebook_en. [^11]: Věc C-652/22, Kolin İnиaat Turizm Sanayi ve Ticaret Aи v. Státní komise pro dohled nad postupy zadávání veřejných zakázek; Věc C-266/22, CRRC Qingdao Sifang Co. Ltd a Astra Vagoane Călători SA v. Autoritatea pentru Reformă Feroviară a Alstom Ferroviaria SpA. [^12]: Rozdíl v nákladech uvedených v legislativním finančním výkazu a v posouzení dopadů vzniká proto, že legislativní finanční výkaz zahrnuje všechny náklady, zatímco posouzení dopadů zohledňuje pouze dodatečné náklady zavedené politickými opatřeními nad rámec tzv. běžných nákladů. Existují rovněž drobné rozdíly v klasifikaci a vykazování nákladů vyplývající z požadavků finančního nařízení. [^13]: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1252 ze dne 11. dubna 2024, kterým se stanoví rámec pro zajištění bezpečných a udržitelných dodávek kritických surovin a mění nařízení (EU) č. 168/2013, (EU) 2018/858, (EU) 2018/1724 a (EU) 2019/1020 (Úř. věst. L, 2024/1252, 3.5.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1252/oj). [^14]: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1735 ze dne 13. června 2024, kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému výroby technologií pro nulové čisté emise a mění nařízení (Úř. věst. L, 2024/1735, 28.6.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1735/oj). [^15]: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1781 ze dne 13. června 2024 o vytvoření rámce pro stanovení požadavků na ekodesign udržitelných výrobků, o změně směrnice (EU) 2020/1828 a nařízení (EU) 2023/1542 a o zrušení směrnice 2009/125/ES (Úř. věst. L, 2024/1781, 28.6.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1781/oj). # PŘÍLOHA I ### Ústřední orgány státní správy (1) BELGIUM a) Services publics fédéraux (Ministries) – Federale Overheidsdiensten (Ministries): a) SPF Chancellerie du Premier Ministre – FOD Kanselarij van de Eerste Minister; b) SPF Personnel et Organisation – FOD Kanselarij Personeel en Organisatie; c) SPF Budget et Contrôle de la Gestion – FOD Budget en Beheerscontrole; d) SPF Technologie de l’Information et de la Communication (Fedict) – FOD Informatie- en Communicatietechnologie (Fedict); e) SPF Affaires étrangères, Commerce extérieur et Coopération au Développement – FOD Buitenlandse Zaken, Buitenlandse Handel en Ontwikkelingssamenwerking; f) SPF Intérieur – FOD Binnenlandse Zaken; g) SPF Finances – FOD Financiën; h) SPF Mobilité et Transports – FOD Mobiliteit en Vervoer; i) SPF Emploi, Travail et Concertation sociale – FOD Werkgelegenheid, Arbeid en sociaal overleg; j) SPF Sécurité Sociale et Institutions publiques de Sécurité Sociale – FOD Sociale Zekerheid en Openbare Instellingen van sociale Zekerheid; k) SPF Santé publique, Sécurité de la Chaîne alimentaire et Environnement – FOD Volksgezondheid, Veiligheid van de Voedselketen en Leefmilieu; l) SPF Justice – FOD Justitie; (m)SPF Economie, PME, Classes moyennes et Energie – FOD Economie, KMO, Middenstand en Energie; n) Ministère de la Défense – Ministerie van Landsverdediging; o) Service public de programmation Intégration sociale, Lutte contre la pauvreté et Economie sociale – Programmatorische Overheidsdienst Maatschappelijke Integratie, Armoedsbestrijding en sociale Economie; p) Service public fédéral de Programmation Développement durable – Programmatorische federale Overheidsdienst Duurzame Ontwikkeling; q) Service public fédéral de Programmation Politique scientifique – Programmatorische federale Overheidsdienst Wetenschapsbeleid; b) Régie des Bâtiments – Regie der Gebouwen: a) Office national de Sécurité sociale – Rijksdienst voor sociale Zekerheid; b) Institut national d’Assurance sociales pour travailleurs – Rijksinstituut voor de sociale Verzekeringen der Zelfindépendants standigen; c) Institut national d’Assurance Maladie-Invalidité – Rijksinstituut voor Ziekte- en Invaliditeitsverzekering; d) Office national des Pensions – Rijksdienst voor Pensioenen; e) Caisse auxiliaire d’Assurance Maladie-Invalidité – Hulpkas voor Ziekte-en Invaliditeitsverzekering; f) Fond des Maladies professionnelles – Fonds voor Beroepsziekten; g) Office national de l’Emploi – Rijksdienst voor Arbeidsvoorzienin. (2) BULGARIA a) Администрация на Народното събрание; b) Aдминистрация на Президента Администрация на; c) Министерския съвет; d) Конституционен съд; e) Българска народна банка; f) Министерство на външните работи; g) Министерство на вътрешните работи; h) Министерство на държавната администрация и административната реформа; i) Министерство на извънредните ситуации; j) Министерство на земеделието и храните; k) Министерство на здравеопазването; l) Министерство на икономиката и енергетиката; (m)Министерство на културата; n) Министерство на образованието и науката; o) Министерство на околната среда и водите; p) Министерство на отбраната; q) Министерство на правосъдието; r) Министерство на регионалното развитие и благоустройството; s) Министерство на транспорта; t) Министерство на труда и социалната политика; u) Министерство на финансите; v) State agencies, state commissions, executive agencies and other state authorities established by law or by Council of Ministers’ decree having a function relating to the exercise of executive power: a) Агенция за ядрено регулиране; b) Висшата атестационна комисия; c) Държавна комисия за енергийно и водно регулиране; d) Държавна комисия по сигурността на информацията; e) Комисия за защита на конкуренцията; f) Комисия за защита на личните данни; g) Комисия за защита от дискриминация; h) Комисия за регулиране на съобщенията; i) Комисия за финансов надзор; j) Патентно ведомство на Република България; k) Сметна палата на Република България; l) Агенция за приватизация; (m)Агенция за следприватизационен контрол; n) Български институт по метрология; o) Държавна агенция ‘Архиви’; p) Държавна агенция ‘Държавен резерв и военновременни запаси’; q) Държавна агенция ‘Национална сигурност’; r) Държавна агенция за бежанците; s) Държавна агенция за българите в чужбина; t) Държавна агенция за закрила на детето; u) Държавна агенция за информационни технологии и съобщения; v) Държавна агенция за метрологичен и технически надзор; (w)Държавна агенция за младежта и спорта; x) Държавна агенция по горите; y) Държавна агенция по туризма; z) Държавна комисия по стоковите борси и тържища; (aa) Институт по публична администрация и европейска интеграция; (bb) Национален статистически институт; (cc) Национална агенция за оценяване и акредитация; (dd) Националната агенция за професионално образование и обучение; (ee) Национална комисия за борба с трафика на хора; (ff) Агенция ‘Митници’; (gg) Агенция за държавна и финансова инспекция; (hh) Агенция за държавни вземания; ii) Агенция за социално подпомагане; (jj) Агенция за хората с увреждания; (kk)Агенция по вписванията; (ll) Агенция по геодезия, картография и кадастър; (mm) Агенция по енергийна ефективност; (nn) Агенция по заетостта; (oo) Агенция по обществени поръчки; (pp)Българска агенция за инвестиции; (qq) Главна дирекция ‘Гражданска въздухоплавателна администрация’; (rr) Дирекция ‘Материално-техническо осигуряване и социално обслужване’ на Министерство на вътрешните работи; (ss) Дирекция ‘Оперативно издирване’ на Министерство на вътрешните работи; (tt) Дирекция ‘Финансово-ресурсно осигуряване’ на Министерство навътрешните работи; (uu) Дирекция за национален строителен контрол; (vv) Държавна комисия по хазарта; (ww) Изпълнителна агенция ‘Автомобилна администрация’; (xx) Изпълнителна агенция ‘Борба с градушките’; (yy) Изпълнителна агенция ‘Българска служба за акредитация’; (zz) Изпълнителна агенция ‘Военни клубове и информация’; (aaa) Изпълнителна агенция ‘Главна инспекция по труда’; (bbb) Изпълнителна агенция ‘Държавна собственост на Министерството наотбраната’; (ccc) Изпълнителна агенция ‘Железопътна администрация’; (ddd) Изпълнителна агенция ‘Изпитвания и контролни измервания на въоръжение, техника и имущества’; (eee) Изпълнителна агенция ‘Морска администрация’; (fff) Изпълнителна агенция ‘Национален филмов център’; (ggg) Изпълнителна агенция ‘Пристанищна администрация’; (hhh) Изпълнителна агенция ‘Проучване и поддържане на река Дунав’; iii) Изпълнителна агенция ‘Социални дейности на Министерството на отбраната’; (jjj) Изпълнителна агенция за икономически анализи и прогнози; (kkk) Изпълнителна агенция за насърчаване на малките и средни предприятия; (lll) Изпълнителна агенция по лекарствата; (mmm) Изпълнителна агенция по лозата и виното; (nnn) Изпълнителна агенция по околна среда; (ooo) Изпълнителна агенция по почвените ресурси; (ppp) Изпълнителна агенция по рибарство и аквакултури; (qqq) Изпълнителна агенция по селекция и репродукция в животновъдството; (rrr) Изпълнителна агенция по сортоизпитване, апробация и семеконтрол; (sss) Изпълнителна агенция по трансплантация; (ttt) Изпълнителна агенция по хидромелиорации; (uuu) Комисията за защита на потребителите; (vvv) Контролно-техническата инспекция; (www) Национален център за информация и документация; (xxx) Национален център по радиобиология и радиационна защита; (yyy) Национална агенция за приходите; (zzz) Национална ветеринарномедицинска служба; (aaaa)Национална служба ‘Полиция’; (bbbb) Национална служба ‘Пожарна безопасност и защита на населението’; (cccc) Национална служба за растителна защита; (dddd) Национална служба за съвети в земеделието; (eeee) Национална служба по зърното и фуражите; (ffff)Служба ‘Военна информация’; (gggg)Служба ‘Военна полиция’; (hhhh) Фонд ‘Републиканска пътна инфраструктура’; (iiii)Авиоотряд 28. (3) CZECHIA a) Ministerstvo dopravy; b) Ministerstvo financí; c) Ministerstvo kultury; d) Ministerstvo obrany; e) Ministerstvo pro místní rozvoj; f) Ministerstvo práce a sociálních věcí; g) Ministerstvo průmyslu a obchodu; h) Ministerstvo spravedlnosti; i) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy; j) Ministerstvo vnitra; k) Ministerstvo zahraničních věcí; l) Ministerstvo zdravotnictví; (m)Ministerstvo zemědělství; n) Ministerstvo životního prostředí; o) Poslanecká sněmovna PČR; p) Senát PČR; q) Kancelář prezidenta; r) Český statistický úřad; s) Český úřad zeměměřičský a katastrální; t) Úřad průmyslového vlastnictví; u) Úřad pro ochranu osobních údajů; v) Bezpečnostní informační služba; (w)Národní bezpečnostní úřad; x) Česká akademie věd; y) Vězeňská služba; z) Český báňský úřad; (aa)Úřad pro ochranu hospodářské soutěže; (bb)Správa státních hmotných rezerv; (cc)Státní úřad pro jadernou bezpečnost; (dd)Česká národní banka; (ee)Energetický regulační úřad; (ff)Úřad vlády České republiky; (gg)Ústavní soud; (hh)Nejvyšší soud; ii) Nejvyšší správní soud; (jj) Nejvyšší státní zastupitelství; (kk)Nejvyšší kontrolní úřad; (ll) Kancelář Veřejného ochránce práv; (mm)Grantová agentura České republiky; (nn)Státní úřad inspekce prace; (oo)Český telekomunikační úřad. (4) DENMARK a) Folketinget; b) Rigsrevisionen; c) Statsministeriet; d) Udenrigsministeriet; e) Beskæftigelsesministeriet: f) Fem styrelser og institutioner (five agencies and institutions); g) Domstolsstyrelsen; h) Finansministeriet: i) Fem styrelser og institutioner (five agencies and institutions); j) Forsvarsministeriet: k) Fem styrelser og institutioner (five agencies and institutions); l) Ministeriet for Sundhed og Forebyggelse: (m)Adskillige styrelser og institutioner, herunder Statens Serum Institut (Several agencies and institutions, including Statens Serum Institut); n) Justitsministeriet: o) Rigspolitichefen, anklagemyndigheden samt en direktorat og et antal styrelser (Commissioner of Police, the public prosecutor, a directorate and a number of agencies); p) Kirkeministeriet: q) Ti stiftsøvrigheder (ten diocesan authorities); r) Kulturministeriet — Ministry of Culture: s) Fire styrelser samt et antal statsinstitutioner (four departments and a number of institutions); t) Miljøministeriet: u) Fem styrelser (five agencies); v) Ministeriet for Flygtninge, Invandrere og Integration: (w)En styrelse (a agency); x) Ministeriet for Fødevarer, Landbrug og Fiskeri: y) Fire direktoraterog institutioner (four directorates and institutions); z) Ministeriet for Videnskab, Teknologi og Udvikling: (aa)Adskillige styrelser og institutioner, Forskningscenter Risø og Statens uddannelsesbygninger (Several agencies and institutions, including Risoe National Laboratory and Danish National Research and Education Buildings); (bb)Skatteministeriet: (cc)En styrelse og institutioner (a agency and several institutions); (dd)Velfærdsministeriet: (ee)Tre styrelser og institutioner (three agencies and several institutions); (ff)Transportministeriet: (gg)Syv styrelser og institutioner, herunder Øresundsbrokonsortiet (seven agencies and institutions, including Øresundsbrokonsortiet); (hh)Undervisningsministeriet: ii) Tre styrelser, fire undervisningsinstitutioner og fem andre institutioner (three agencies, four educational establishments, five other institutions); (jj) Økonomi- og Erhvervsministeriet: (kk)Adskilligestyrelser og institutioner (Several agencies and institutions); (ll) Klima- og Energiministeriet: (mm)Tre styrelse og institutioner (three agencies and institutions). (5) GERMANY a) Auswärtiges Amt; b) Bundeskanzleramt; c) Bundesministerium für Arbeit und Soziales; d) Bundesministerium für Bildung und Forschung; e) Bundesministerium für Ernährung, Landwirtschaft und Verbraucherschutz; f) Bundesministerium der Finanzen; g) Bundesministerium des Innern (only civil goods); h) Bundesministerium für Gesundheit; i) Bundesministerium für Familie, Senioren, Frauen und Jugend; j) Bundesministerium der Justiz; k) Bundesministerium für Verkehr, Bau und Stadtentwicklung; l) Bundesministerium für Wirtschaft und Technologie; (m)Bundesministerium für wirtschaftliche Zusammenarbeit und Entwicklung; n) Bundesministerium der Verteidigung (no military goods); o) Bundesministerium für Umwelt, Naturschutz und Reaktorsicherheit. (6) ESTONIA a) Vabariigi Presidendi Kantselei; b) Eesti Vabariigi Riigikogu; c) Eesti Vabariigi Riigikohus; d) Riigikontroll; e) Õiguskantsler; f) Riigikantselei; g) Rahvusarhiiv; h) Haridus- ja Teadusministeerium; i) Justiitsministeerium; j) Kaitseministeerium; k) Keskkonnaministeerium; l) Kultuuriministeerium; (m)Majandus- ja Kommunikatsiooniministeerium; n) Põllumajandusministeerium; o) Rahandusministeerium; p) Siseministeerium; q) Sotsiaalministeerium; r) Välisministeerium; s) Keeleinspektsioon; t) Riigiprokuratuur; u) Teabeamet; v) Maa-amet; (w)Keskkonnainspektsioon; x) Metsakaitse- ja Metsauuenduskeskus; y) Muinsuskaitseamet; z) Patendiamet; (aa)Tarbijakaitseamet; (bb)Riigihangete Amet; (cc)Taimetoodangu Inspektsioon; (dd)Põllumajanduse Registrite ja Informatsiooni Amet; (ee)Veterinaar- ja Toiduamet; (ff)Konkurentsiamet; (gg)Maksu –ja Tolliamet; (hh)Statistikaamet; ii) Kaitsepolitseiamet; (jj) Kodakondsus- ja Migratsiooniamet; (kk)Piirivalveamet; (ll) Politseiamet; (mm)Eesti Kohtuekspertiisi Instituut; (nn)Keskkriminaalpolitsei; (oo)Päästeamet; (pp)Andmekaitse Inspektsioon; (qq)Ravimiamet; (rr)Sotsiaalkindlustusamet; (ss)Tööturuamet; (tt) Tervishoiuamet; (uu)Tervisekaitseinspektsioon; (vv)Tööinspektsioon; (ww)Lennuamet; (xx)Maanteeamet; (yy)Veeteede Amet; (zz)Julgestuspolitsei; (aaa)Kaitseressursside Amet; (bbb)Kaitseväe Logistikakeskus; (ccc)Tehnilise Järelevalve Amet. (7) IRELAND a) President’s Establishment; b) Houses of the Oireachtas — [Parliament]; c) Department of the Taoiseach — [Prime Minister]; d) Central Statistics Office; e) Department of Finance; f) Office of the Comptroller and Auditor General; g) Office of the Revenue Commissioners; h) Office of Public Works; i) State Laboratory; j) Office of the Attorney General; k) Office of the Director of Public Prosecutions; l) Valuation Office; (m)Office of the Commission for Public Service Appointments; n) Public Appointments Service; o) Office of the Ombudsman; p) Chief State Solicitor’s Office; q) Department of Justice, Equality and Law Reform; r) Courts Service; s) Prisons Service; t) Office of the Commissioners of Charitable Donations and Bequests; u) Department of the Environment, Heritage and Local Government; v) Department of Education and Science; (w)Department of Communications, Energy and Natural Resources; x) Department of Agriculture, Fisheries and Food; y) Department of Transport; z) Department of Health and Children; (aa)Department of Enterprise, Trade and Employment; (bb)Department of Arts, Sports and Tourism; (cc)Department of Defence; (dd)Department of Foreign Affairs; (ee)Department of Social and Family Affairs; (ff)Department of Community, Rural and Gaeltacht — [Gaelic speaking regions] Affairs; (gg)Arts Council; (hh)National Gallery. (8) GREECE a) Υπουργείο Εσωτερικών; b) Υπουργείο Εξωτερικών; c) Υπουργείο Οικονομίας και Οικονομικών; d) Υπουργείο Ανάπτυξης; e) Υπουργείο Δικαιοσύνης; f) Υπουργείο Εθνικής Παιδείας και Θρησκευμάτων; g) Υπουργείο Πολιτισμού; h) Υπουργείο Υγείας και Κοινωνικής Αλληλεγγύης; i) Υπουργείο Περιβάλλοντος, Χωροταξίας και Δημοσίων Έργων; j) Υπουργείο Απασχόλησης και Κοινωνικής Προστασίας; k) Υπουργείο Μεταφορών και Επικοινωνιών; l) Υπουργείο Αγροτικής Ανάπτυξης και Τροφίμων; (m)Υπουργείο Εμπορικής Ναυτιλίας, Αιγαίου και Νησιωτικής Πολιτικής; n) Υπουργείο Μακεδονίας- Θράκης; o) Γενική Γραμματεία Επικοινωνίας; p) Γενική Γραμματεία Ενημέρωσης; q) Γενική Γραμματεία Νέας Γενιάς; r) Γενική Γραμματεία Ισότητας; s) Γενική Γραμματεία Κοινωνικών Ασφαλίσεων; t) Γενική Γραμματεία Απόδημου Ελληνισμού; u) Γενική Γραμματεία Βιομηχανίας; v) Γενική Γραμματεία Έρευνας και Τεχνολογίας; (w)Γενική Γραμματεία Αθλητισμού; x) Γενική Γραμματεία Δημοσίων Έργων; y) Γενική Γραμματεία Εθνικής Στατιστικής Υπηρεσίας Ελλάδος; z) Εθνικό Συμβούλιο Κοινωνικής Φροντίδας; (aa)Οργανισμός Εργατικής Κατοικίας; (bb)Εθνικό Τυπογραφείο; (cc)Γενικό Χημείο του Κράτους; (dd)Ταμείο Εθνικής Οδοποιίας; (ee)Εθνικό Καποδιστριακό Πανεπιστήμιο Αθηνών; (ff)Αριστοτέλειο Πανεπιστήμιο Θεσσαλονίκης; (gg)Δημοκρίτειο Πανεπιστήμιο Θράκης; (hh)Πανεπιστήμιο Αιγαίου; ii) Πανεπιστήμιο Ιωαννίνων; (jj) Πανεπιστήμιο Πατρών; (kk)Πανεπιστήμιο Μακεδονίας; (ll) Πολυτεχνείο Κρήτης; (mm)Σιβιτανίδειος Δημόσια Σχολή Τεχνών και Επαγγελμάτων; (nn)Αιγινήτειο Νοσοκομείο; (oo)Αρεταίειο Νοσοκομείο; (pp)Εθνικό Κέντρο Δημόσιας Διοίκησης; (qq)Οργανισμός Διαχείρισης Δημοσίου Υλικού; (rr)Οργανισμός Γεωργικών Ασφαλίσεων; (ss)Οργανισμός Σχολικών Κτιρίων; (tt) Γενικό Επιτελείο Στρατού; (uu)Γενικό Επιτελείο Ναυτικού; (vv)Γενικό Επιτελείο Αεροπορίας; (ww)Ελληνική Επιτροπή Ατομικής Ενέργειας; (xx)Γενική Γραμματεία Εκπαίδευσης Ενηλίκων; (yy)Υπουργείο Εθνικής Άμυνας; (zz)Γενική Γραμματεία Εμπορίου. (9) SPAIN a) Presidencia de Gobierno; b) Ministerio de Asuntos Exteriores y de Cooperación; c) Ministerio de Justicia; d) Ministerio de Defensa; e) Ministerio de Economía y Hacienda; f) Ministerio del Interior; g) Ministerio de Fomento; h) Ministerio de Educación, Política Social y Deportes; i) Ministerio de Industria, Turismo y Comercio; j) Ministerio de Trabajo e Inmigración; k) Ministerio de la Presidencia; l) Ministerio de Administraciones Públicas; (m)Ministerio de Cultura; n) Ministerio de Sanidad y Consumo; o) Ministerio de Medio Ambiente y Medio Rural y Marino; p) Ministerio de Vivienda; q) Ministerio de Ciencia e Innovación; r) Ministerio de Igualdad. (10) FRANCE a) Ministries: a) Services du Premier ministre; b) Ministère chargé de la santé, de la jeunesse et des sports; c) Ministère chargé de l’intérieur, de l’outre-mer et des collectivités territoriales; d) Ministère chargé de la justice; e) Ministère chargé de la défense; f) Ministère chargé des affaires étrangères et européennes; g) Ministère chargé de l’éducation nationale; h) Ministère chargé de l’économie, des finances et de l’emploi; i) Secrétariat d’Etat aux transports; j) Secrétariat d’Etat aux entreprises et au commerce extérieur; k) Ministère chargé du travail, des relations sociales et de la solidarité; l) Ministère chargé de la culture et de la communication; (m)Ministère chargé du budget, des comptes publics et de la fonction publique; n) Ministère chargé de l’agriculture et de la pêche; o) Ministère chargé de l’enseignement supérieur et de la recherche; p) Ministère chargé de l’écologie, du développement et de l’aménagement durables; q) Secrétariat d’Etat à la fonction publique; r) Ministère chargé du logement et de la ville; s) Secrétariat d’Etat à la coopération et à la francophonie; t) Secrétariat d’Etat à l’outre-mer; u) Secrétariat d’Etat à la jeunesse, des sports et de la vie associative; v) Secrétariat d’Etat aux anciens combattants; (w)Ministère chargé de l’immigration, de l’intégration, de l’identité nationale et du co-développement; x) Secrétariat d’Etat en charge de la prospective et de l’évaluation des politiques publiques; y) Secrétariat d’Etat aux affaires européennes; z) Secrétariat d’Etat aux affaires étrangères et aux droits de l’homme; (aa)Secrétariat d’Etat à la consommation et au tourisme; (bb)Secrétariat d’Etat à la politique de la ville; (cc)Secrétariat d’Etat à la solidarité; (dd)Secrétariat d’Etat en charge de l’industrie et de la consommation; (ee)Secrétariat d’Etat en charge de l’emploi; (ff)Secrétariat d’Etat en charge du commerce, de l’artisanat, des PME, du tourisme et des services; (gg)Secrétariat d’Etat en charge de l’écologie; (hh)Secrétariat d’Etat en charge du développement de la région-capitale; ii) Secrétariat d’Etat en charge de l’aménagement du territoire; b) Institutions, independent authorities and jurisdictions: a) Présidence de la République; b) Assemblée Nationale; c) Sénat; d) Conseil constitutionnel; e) Conseil économique et social; f) Conseil supérieur de la magistrature; g) Agence française contre le dopage; h) Autorité de contrôle des assurances et des mutuelles; i) Autorité de contrôle des nuisances sonores aéroportuaires; j) Autorité de régulation des communications électroniques et des postes; k) Autorité de sûreté nucléaire; l) Autorité indépendante des marchés financiers; (m)Comité national d’évaluation des établissements publics à caractère scientifique, culturel et professionnel; n) Commission d’accès aux documents administratifs; o) Commission consultative du secret de la défense nationale; p) Commission nationale des comptes de campagne et des financements politiques; q) Commission nationale de contrôle des interceptions de sécurité; r) Commission nationale de déontologie de la sécurité; s) Commission nationale du débat public; t) Commission nationale de l’informatique et des libertés; u) Commission des participations et des transferts; v) Commission de régulation de l’énergie; (w)Commission de la sécurité des consommateurs; x) Commission des sondages; y) Commission de la transparence financière de la vie politique; z) Conseil de la concurrence; (aa)Conseil des ventes volontaires de meubles aux enchères publiques; (bb)Conseil supérieur de l’audiovisuel; (cc)Défenseur des enfants; (dd)Haute autorité de lutte contre les discriminations et pour l’égalité; (ee)Haute autorité de santé; (ff)Médiateur de la République; (gg)Cour de justice de la République; (hh)Tribunal des Conflits; ii) Conseil d’Etat; (jj) Cours administratives d’appel; (kk)Tribunaux administratifs; (ll) Cour des Comptes; (mm)Chambres régionales des Comptes; (nn)Cours et tribunaux de l’ordre judiciaire (Cour de Cassation, Cours d’Appel, Tribunaux d’instance et Tribunaux de grande instance); c) National public establishments: a) Académie de France à Rome; b) Académie de marine; c) Académie des sciences d’outre-mer; d) Académie des technologies; e) Agence centrale des organismes de sécurité sociale (ACOSS); f) Agence de biomédicine; g) Agence pour l’enseignement du français à l’étranger; h) Agence française de sécurité sanitaire des aliments; i) Agence française de sécurité sanitaire de l’environnement et du travail; j) Agence Nationale pour la cohésion sociale et l’égalité des chances; k) Agence nationale pour la garantie des droits des mineurs; l) Agences de l’eau; (m)Agence Nationale de l’Accueil des Etrangers et des migrations; n) Agence nationale pour l’amélioration des conditions de travail (ANACT); o) Agence nationale pour l’amélioration de l’habitat (ANAH); p) Agence Nationale pour la Cohésion Sociale et l’Egalité des Chances; q) Agence nationale pour l’indemnisation des français d’outre-mer (ANIFOM); r) Assemblée permanente des chambres d’agriculture (APCA); s) Bibliothèque publique d’information; t) Bibliothèque nationale de France; u) Bibliothèque nationale et universitaire de Strasbourg; v) Caisse des Dépôts et Consignations; (w)Caisse nationale des autoroutes (CNA); x) Caisse nationale militaire de sécurité sociale (CNMSS); y) Caisse de garantie du logement locatif social; z) Casa de Velasquez; (aa)Centre d’enseignement zootechnique; (bb)Centre d’études de l’emploi; (cc)Centre d’études supérieures de la sécurité sociale; (dd)Centres de formation professionnelle et de promotion agricole; (ee)Centre hospitalier des Quinze-Vingts; (ff)Centre international d’études supérieures en sciences agronomiques (Montpellier Sup Agro); (gg)Centre des liaisons européennes et internationales de sécurité sociale; (hh)Centre des Monuments Nationaux; ii) Centre national d’art et de culture Georges Pompidou; (jj) Centre national des arts plastiques; (kk)Centre national de la cinématographie; (ll) Centre National d’Etudes et d’expérimentation du machinisme agricole, du génie rural, des eaux et des forêts (CEMAGREF); (mm)Centre national du livre; (nn)Centre national de documentation pédagogique; (oo)Centre national des œuvres universitaires et scolaires (CNOUS); (pp)Centre national professionnel de la propriété forestière; (qq)Centre National de la Recherche Scientifique (C.N.R.S); (rr)Centres d’éducation populaire et de sport (CREPS); (ss)Centres régionaux des œuvres universitaires (CROUS); (tt) Collège de France; (uu)Conservatoire de l’espace littoral et des rivages lacustres; (vv)Conservatoire National des Arts et Métiers; (ww)Conservatoire national supérieur de musique et de danse de Paris; (xx)Conservatoire national supérieur de musique et de danse de Lyon; (yy)Conservatoire national supérieur d’art dramatique; (zz)Ecole centrale de Lille; (aaa)Ecole centrale de Lyon; (bbb)École centrale des arts et manufactures; (ccc)École française d’archéologie d’Athènes; (ddd)École française d’Extrême-Orient; (eee)École française de Rome; (fff)École des hautes études en sciences sociales; (ggg)Ecole du Louvre; (hhh)École nationale d’administration; (iii)École nationale de l’aviation civile (ENAC); (jjj)École nationale des Chartes; (kkk)École nationale d’équitation; (lll)Ecole Nationale du Génie de l’Eau et de l’environnement de Strasbourg; (mmm)Écoles nationales d’ingénieurs; (nnn)Ecole nationale d’ingénieurs des industries des techniques agricoles et alimentaires de Nantes; (ooo)Écoles nationales d’ingénieurs des travaux agricoles; (ppp)École nationale de la magistrature; (qqq)Écoles nationales de la marine marchande; (rrr)École nationale de la santé publique (ENSP); (sss)École nationale de ski et d’alpinisme; (ttt)École nationale supérieure des arts décoratifs; (uuu)École nationale supérieure des arts et techniques du théâtre; (vvv)École nationale supérieure des arts et industries textiles Roubaix; (www)Écoles nationales supérieures d’arts et métiers; (xxx)École nationale supérieure des beaux-arts; (yyy)École nationale supérieure de céramique industrielle; (zzz)École nationale supérieure de l’électronique et de ses applications (ENSEA); (aaaa)Ecole nationale supérieure du paysage de Versailles; (bbbb)Ecole Nationale Supérieure des Sciences de l’information et des bibliothécaires; (cccc)Ecole nationale supérieure de la sécurité sociale; (dddd)Écoles nationales vétérinaires; (eeee)École nationale de voile; (ffff)Écoles normales supérieures; (gggg)École polytechnique; (hhhh)École technique professionnelle agricole et forestière de Meymac (Corrèze); (iiii)École de sylviculture Crogny (Aube); (jjjj)École de viticulture et d’œnologie de la Tour- Blanche (Gironde); (kkkk)École de viticulture — Avize (Marne); (llll)Etablissement national d’enseignement agronomique de Dijon; (mmmm) Établissement national des invalides de la marine (ENIM); (nnnn)Établissement national de bienfaisance Koenigswarter; (oooo)Établissement public du musée et du domaine national de Versailles; (pppp)Fondation Carnegie; (qqqq)Fondation Singer-Polignac; (rrrr)Haras nationaux; (ssss)Hôpital national de Saint-Maurice; (tttt)Institut des hautes études pour la science et la technologie; (uuuu)Institut français d’archéologie orientale du Caire; (vvvv)Institut géographique national; (wwww) Institut National de l’origine et de la qualité; (xxxx)Institut national des hautes études de sécurité; (yyyy)Institut de veille sanitaire; (zzzz)Institut National d’enseignement supérieur et de recherche agronomique et agroalimentaire de Rennes; (aaaaa)Institut National d’Etudes Démographiques (I.N.E.D); (bbbbb) Institut National d’Horticulture; (ccccc)Institut National de la jeunesse et de l’éducation populaire; (ddddd) Institut national des jeunes aveugles — Paris; (eeeee)Institut national des jeunes sourds — Bordeaux; (fffff)Institut national des jeunes sourds — Chambéry; (ggggg) Institut national des jeunes sourds — Metz; (hhhhh) Institut national des jeunes sourds — Paris; (iiiii)Institut national de physique nucléaire et de physique des particules (I.N.P.N.P.P); (jjjjj)Institut national de la propriété industrielle; (kkkkk) Institut National de la Recherche Agronomique (I.N.R.A); (lllll)Institut National de la Recherche Pédagogique (I.N.R.P); (mmmmm) Institut National de la Santé et de la Recherche Médicale (I.N.S.E.R.M); (nnnnn) Institut national d’histoire de l’art (I.N.H.A.); (ooooo) Institut national de recherches archéologiques préventives; (ppppp) Institut National des Sciences de l’Univers; (qqqqq) Institut National des Sports et de l’Education Physique; (rrrrr)Institut national supérieur de formation et de recherche pour l’éducation des jeunes handicapés et les enseignements inadaptés; (sssss)Instituts nationaux polytechniques; (ttttt)Instituts nationaux des sciences appliquées; (uuuuu) Institut national de recherche en informatique et en automatique (INRIA); (vvvvv) Institut national de recherche sur les transports et leur sécurité (INRETS); (wwwww) Institut de Recherche pour le Développement; (xxxxx) Instituts régionaux d’administration; (yyyyy) Institut des Sciences et des Industries du vivant et de l’environnement (Agro Paris Tech); (zzzzz)Institut supérieur de mécanique de Paris; (aaaaaa) Institut Universitaires de Formation des Maîtres; (bbbbbb) Musée de l’armée; (cccccc) Musée Gustave-Moreau; (dddddd) Musée national de la marine; (eeeeee) Musée national J.-J.-Henner; (ffffff)Musée du Louvre; (gggggg) Musée du Quai Branly; (hhhhhh) Muséum National d’Histoire Naturelle; (iiiiii)Musée Auguste-Rodin; (jjjjjj)Observatoire de Paris; (kkkkkk) Office français de protection des réfugiés et apatrides; (llllll)Office National des Anciens Combattants et des Victimes de Guerre (ONAC); (mmmmmm)Office national de la chasse et de la faune sauvage; (nnnnnn) Office National de l’eau et des milieux aquatiques; (oooooo) Office national d’information sur les enseignements et les professions (ONISEP); (pppppp) Office universitaire et culturel français pour l’Algérie; (qqqqqq) Ordre national de la Légion d’honneur; (rrrrrr)Palais de la découverte; (ssssss)Parcs nationaux; (tttttt)Universités; d) Other national public bodies: a) Union des groupements d’achats publics (UGAP); b) Agence Nationale pour l’emploi (A.N.P.E); c) Caisse Nationale des Allocations Familiales (CNAF); d) Caisse Nationale d’Assurance Maladie des Travailleurs Salariés (CNAMS); e) Caisse Nationale d’Assurance-Vieillesse des Travailleurs Salariés (CNAVTS). (11) CROATIA a) Hrvatski sabor; b) Predsjednik Republike Hrvatske; c) Ured predsjednika Republike Hrvatske; d) Ured predsjednika Republike Hrvatske po prestanku obnašanja dužnosti; e) Vlada Republike Hrvatske; f) uredi Vlade Republike Hrvatske; g) Ministarstvo gospodarstva; h) Ministarstvo regionalnog razvoja i fondova Europske unije; i) Ministarstvo financija; j) Ministarstvo obrane; k) Ministarstvo vanjskih i europskih poslova; l) Ministarstvo unutarnjih poslova; (m)Ministarstvo pravosuđa; n) Ministarstvo uprave; o) Ministarstvo poduzetništva i obrta; p) Ministarstvo rada i mirovinskog sustava; q) Ministarstvo pomorstva, prometa i infrastrukture; r) Ministarstvo poljoprivrede; s) Ministarstvo turizma; t) Ministarstvo zaštite okoliša i prirode; u) Ministarstvo graditeljstva i prostornog uređenja; v) Ministarstvo branitelja; (w)Ministarstvo socijalne politike i mladih; x) Ministarstvo zdravlja; y) Ministarstvo znanosti, obrazovanja i sporta; z) Ministarstvo kulture; a) državne upravne organizacije; b) uredi državne uprave u županijama; c) Ustavni sud Republike Hrvatske; d) Vrhovni sud Republike Hrvatske; e) sudovi; f) Državno sudbeno vijeće; g) državna odvjetništva; h) Državnoodvjetničko vijeće; i) pravobraniteljstva; j) Državna komisija za kontrolu postupaka javne nabave; k) Hrvatska narodna banka; l) državne agencije i uredi; (m)Državni ured za reviziju. (12) ITALY a) Purchasing bodies: a) Presidenza del Consiglio dei Ministri; b) Ministero degli Affari Esteri; c) Ministero dell’Interno; d) Ministero della Giustizia e Uffici giudiziari (esclusi i giudici di pace); e) Ministero della Difesa; f) Ministero dell’Economia e delle Finanze; g) Ministero dello Sviluppo Economico; h) Ministero delle Politiche Agricole, Alimentari e Forestali; i) Ministero dell’Ambiente, Tutela del Territorio e del Mare; j) Ministero delle Infrastrutture e dei Trasporti; k) Ministero del Lavoro, della Salute e delle Politiche Sociali; l) Ministero dell’Istruzione, Università e Ricerca; (m)Ministero per i Beni e le Attività culturali, comprensivo delle sue articolazioni periferiche; b) Other national public bodies: a) CONSIP (Concessionaria Servizi Informatici Pubblici) . (13) CYPRUS a) Προεδρία και Προεδρικό Μέγαρο: b) Γραφείο Συντονιστή Εναρμόνισης; c) Υπουργικό Συμβούλιο; d) Βουλή των Αντιπροσώπων; e) Δικαστική Υπηρεσία; f) Νομική Υπηρεσία της Δημοκρατίας; g) Ελεγκτική Υπηρεσία της Δημοκρατίας; h) Επιτροπή Δημόσιας Υπηρεσίας; i) Επιτροπή Εκπαιδευτικής Υπηρεσίας; j) Γραφείο Επιτρόπου Διοικήσεως; k) Επιτροπή Προστασίας Ανταγωνισμού; l) Υπηρεσία Εσωτερικού Ελέγχου; (m)Γραφείο Προγραμματισμού; n) Γενικό Λογιστήριο της Δημοκρατίας; o) Γραφείο Επιτρόπου Προστασίας Δεδομένων Προσωπικού Χαρακτήρα; p) Γραφείο Εφόρου Δημοσίων Ενισχύσεων; q) Αναθεωρητική Αρχή Προσφορών; r) Υπηρεσία Εποπτείας και Ανάπτυξης Συνεργατικών Εταιρειών; s) Αναθεωρητική Αρχή Προσφύγων; t) Υπουργείο Άμυνας; u) Υπουργείο Γεωργίας, Φυσικών Πόρων και Περιβάλλοντος: a) Τμήμα Γεωργίας; b) Κτηνιατρικές Υπηρεσίες; c) Τμήμα Δασών; d) Τμήμα Αναπτύξεως Υδάτων; e) Τμήμα Γεωλογικής Επισκόπησης; f) Μετεωρολογική Υπηρεσία; g) Τμήμα Αναδασμού; h) Υπηρεσία Μεταλλείων; i) Ινστιτούτο Γεωργικών Ερευνών; j) Τμήμα Αλιείας και Θαλάσσιων Ερευνών; v) Υπουργείο Δικαιοσύνης και Δημοσίας Τάξεως: a) Αστυνομία; b) Πυροσβεστική Υπηρεσία Κύπρου; c) Τμήμα Φυλακών; (w)Υπουργείο Εμπορίου, Βιομηχανίας και Τουρισμού: a) Τμήμα Εφόρου Εταιρειών και Επίσημου Παραλήπτη; x) Υπουργείο Εργασίας και Κοινωνικών Ασφαλίσεων: a) Τμήμα Εργασίας; b) Τμήμα Κοινωνικών Ασφαλίσεων; c) Τμήμα Υπηρεσιών Κοινωνικής Ευημερίας; d) Κέντρο Παραγωγικότητας Κύπρου; e) Ανώτερο Ξενοδοχειακό Ινστιτούτο Κύπρου; f) Ανώτερο Τεχνολογικό Ινστιτούτο; g) Τμήμα Επιθεώρησης Εργασίας; h) Τμήμα Εργασιακών Σχέσεων; y) Υπουργείο Εσωτερικών: a) Επαρχιακές Διοικήσεις; b) Τμήμα Πολεοδομίας και Οικήσεως; c) Τμήμα Αρχείου Πληθυσμού και Μεταναστεύσεως; d) Τμήμα Κτηματολογίου και Χωρομετρίας; e) Γραφείο Τύπου και Πληροφοριών; f) Πολιτική Άμυνα; g) Υπηρεσία Μέριμνας και Αποκαταστάσεων Εκτοπισθέντων; h) Υπηρεσία Ασύλου; z) Υπουργείο Εξωτερικών; (aa)Υπουργείο Οικονομικών: a) Τελωνεία; b) Τμήμα Εσωτερικών Προσόδων; c) Στατιστική Υπηρεσία; d) Τμήμα Κρατικών Αγορών και Προμηθειών; e) Τμήμα Δημόσιας Διοίκησης και Προσωπικού; f) Κυβερνητικό Τυπογραφείο; g) Τμήμα Υπηρεσιών Πληροφορικής; (bb)Υπουργείο Παιδείας και Πολιτισμού; (cc)Υπουργείο Συγκοινωνιών και Έργων: a) Τμήμα Δημοσίων Έργων; b) Τμήμα Αρχαιοτήτων; c) Τμήμα Πολιτικής Αεροπορίας; d) Τμήμα Εμπορικής Ναυτιλίας; e) Τμήμα Οδικών Μεταφορών; f) Τμήμα Ηλεκτρομηχανολογικών Υπηρεσιών; g) Τμήμα Ηλεκτρονικών Επικοινωνιών; (dd)Υπουργείο Υγείας: a) Φαρμακευτικές Υπηρεσίες; b) Γενικό Χημείο; c) Ιατρικές Υπηρεσίες και Υπηρεσίες Δημόσιας Υγείας; d) Οδοντιατρικές Υπηρεσίες; e) Υπηρεσίες Ψυχικής Υγείας. (14) LATVIA a) Ministries, secretariats of ministers for special assignments, and their subordinate institutions: a) Aizsardzības ministrija un tās padotībā esošās iestādes; b) Ārlietu ministrija un tas padotībā esošās iestādes; c) Bērnu un ģimenes lietu ministrija un tās padotībā esošas iestādes; d) Ekonomikas ministrija un tās padotībā esošās iestādes; e) Finanšu ministrija un tās padotībā esošās iestādes; f) Iekšlietu ministrija un tās padotībā esošās iestādes; g) Izglītības un zinātnes ministrija un tās padotībā esošās iestādes; h) Kultūras ministrija un tas padotībā esošās iestādes; i) Labklājības ministrija un tās padotībā esošās iestādes; j) Reģionālās attīstības un pašvaldības lietu ministrija un tās padotībā esošās iestādes; k) Satiksmes ministrija un tās padotībā esošās iestādes; l) Tieslietu ministrija un tās padotībā esošās iestādes; (m)Veselības ministrija un tās padotībā esošās iestādes; n) Vides ministrija un tās padotībā esošās iestādes; o) Zemkopības ministrija un tās padotībā esošās iestādes; p) Īpašu uzdevumu ministra sekretariāti un to padotībā esošās iestādes; q) Satversmes aizsardzības birojs; b) Other state institution: a) Augstākā tiesa; b) Centrālā vēlēšanu komisija; c) Finanšu un kapitāla tirgus komisija; d) Latvijas Banka; e) Prokuratūra un tās pārraudzībā esošās iestādes; f) Saeimas kanceleja un tās padotībā esošās iestādes; g) Satversmes tiesa; h) Valsts kanceleja un tās padotībā esošās iestādes; i) Valsts kontrole; j) Valsts prezidenta kanceleja; k) Tiesībsarga birojs; l) Nacionālā radio un televīzijas padome; (m)Citas valsts iestādes, kuras nav ministriju padotībā (Other state institutions not subordinate to ministries). (15) LITHUANIA a) Prezidentūros kanceliarija; b) Seimo kanceliarija: a) Institutions accountable to the Seimas [Parliament]: Lietuvos mokslo taryba; b) Seimo kontrolierių įstaiga; c) Valstybės kontrolė; d) Valstybės saugumo departamentas; e) Konkurencijos taryba; f) Lietuvos gyventojų genocido ir rezistencijos tyrimo centras; g) Vertybinių popierių komisija; h) Ryšių reguliavimo tarnyba; i) Nacionalinė sveikatos taryba; j) Etninės kultūros globos taryba; k) Lygių galimybių kontrolieriaus tarnyba; l) Valstybinė kultūros paveldo komisija; (m)Vaiko teisių apsaugos kontrolieriaus įstaiga; n) Valstybinė kainų ir energetikos kontrolės komisija; o) Valstybinė lietuvių kalbos komisija; p) Vyriausioji rinkimų komisija; q) Vyriausioji tarnybinės etikos komisija; r) Žurnalistų etikos inspektoriaus tarnyba; c) Vyriausybės kanceliarija; d) Institutions accountable to the Vyriausybė [Government]: a) Ginklų fondas; b) Informacinės visuomenės plėtros komitetas; c) Kūno kultūros ir sporto departamentas; d) Lietuvos archyvų departamentas; e) Mokestinių ginčų komisija; f) Statistikos departamentas; g) Tautinių mažumų ir išeivijos departamentas; h) Valstybinė tabako ir alkoholio kontrolės tarnyba; i) Viešųjų pirkimų tarnyba; j) Narkotikų kontrolės departamentas; k) Valstybinė atominės energetikos saugos inspekcija; l) Valstybinė duomenų apsaugos inspekcija; (m)Valstybinė lošimų priežiūros komisija; n) Valstybinė maisto ir veterinarijos tarnyba; o) Vyriausioji administracinių ginčų komisija; p) Draudimo priežiūros komisija; q) Lietuvos valstybinis mokslo ir studijų fondas; r) Lietuvių grįžimo į Tėvynę informacijos centras. e) Konstitucinis Teismas; f) Lietuvos bankas; g) Aplinkos ministerija; h) Institutions under the Aplinkos ministerija [Ministry of Environment]: a) Generalinė miškų urėdija; b) Lietuvos geologijos tarnyba; c) Lietuvos hidrometeorologijos tarnyba; d) Lietuvos standartizacijos departamentas; e) Nacionalinis akreditacijos biuras; f) Valstybinė metrologijos tarnyba; g) Valstybinė saugomų teritorijų tarnyba; h) Valstybinė teritorijų planavimo ir statybos inspekcija; i) Finansų ministerija; j) Institutions under the Finansų ministerija [Ministry of Finance]: a) Muitinės departamentas; b) Valstybės dokumentų technologinės apsaugos tarnyba; c) Valstybinė mokesčių inspekcija; d) Finansų ministerijos mokymo centras; k) Krašto apsaugos ministerija; l) Institutions under the Krašto apsaugos ministerija [Ministry of National Defence]: a) Antrasis operatyvinių tarnybų departamentas; b) Centralizuota finansų ir turto tarnyba; c) Karo prievolės administravimo tarnyba; d) Krašto apsaugos archyvas; e) Krizių valdymo centras; f) Mobilizacijos departamentas; g) Ryšių ir informacinių sistemų tarnyba; h) Infrastruktūros plėtros departamentas; i) Valstybinis pilietinio pasipriešinimo rengimo centras; (m)Lietuvos kariuomenė; n) Krašto apsaugos sistemos kariniai vienetai ir tarnybos; o) Kultūros ministerija; p) Institutions under the Kultūros ministerija [Ministry of Culture]: a) Kultūros paveldo departamentas; b) Valstybinė kalbos inspekcija; q) Socialinės apsaugos ir darbo ministerija; r) Institutions under the Socialinės apsaugos ir darbo ministerija [Ministry of Social Security and Labour]: a) Garantinio fondo administracija; b) Valstybės vaiko teisių apsaugos ir įvaikinimo tarnyba; c) Lietuvos darbo birža; d) Lietuvos darbo rinkos mokymo tarnyba; e) Trišalės tarybos sekretoriatas; f) Socialinių paslaugų priežiūros departamentas; g) Darbo inspekcija; h) Valstybinio socialinio draudimo fondo valdyba; i) Neįgalumo ir darbingumo nustatymo tarnyba; j) Ginčų komisija; k) Techninės pagalbos neįgaliesiems centras; l) Neįgaliųjų reikalų departamentas; s) Susisiekimo ministerija; t) Institutions under the Susisiekimo ministerija [Ministry of Transport and Communications]: a) Lietuvos automobilių kelių direkcija; b) Valstybinė geležinkelio inspekcija; c) Valstybinė kelių transporto inspekcija; d) Pasienio kontrolės punktų direkcija; u) Sveikatos apsaugos ministerija; v) Institutions under the Sveikatos apsaugos ministerija [Ministry of Health]: a) Valstybinė akreditavimo sveikatos priežiūros veiklai tarnyba; b) Valstybinė ligonių kasa; c) Valstybinė medicininio audito inspekcija; d) Valstybinė vaistų kontrolės tarnyba; e) Valstybinė teismo psichiatrijos ir narkologijos tarnyba; f) Valstybinė visuomenės sveikatos priežiūros tarnyba; g) Farmacijos departamentas; h) Sveikatos apsaugos ministerijos Ekstremalių sveikatai situacijų centras; i) Lietuvos bioetikos komitetas; j) Radiacinės saugos centras; (w)Švietimo ir mokslo ministerija; x) Institutions under the Švietimo ir mokslo ministerija [Ministry of Education and Science]: a) Nacionalinis egzaminų centras; b) Studijų kokybės vertinimo centras; y) Teisingumo ministerija; z) Institutions under the Teisingumo ministerija [Ministry of Justice]: a) Kalėjimų departamentas; b) Nacionalinė vartotojų teisių apsaugos taryba; c) Europos teisės departamentas; (aa)Teisingumo ministerija; (bb)Institutions under the Teisingumo ministerija [Ministry of Justice]: a) Kalėjimų departamentas; b) Nacionalinė vartotojų teisių apsaugos taryba; c) Europos teisės departamentas; (cc)Ūkio ministerija; (dd)Institutions under the Ūkio ministerija [Ministry of Economy]: a) Įmonių bankroto valdymo departamentas; b) Valstybinė energetikos inspekcija; c) Valstybinė ne maisto produktų inspekcija; d) Valstybinis turizmo departamentas; (ee)Užsienio reikalų ministerija; (ff)Diplomatinės atstovybės ir konsulinės įstaigos užsienyje bei atstovybės prie tarptautinių organizacijų; (gg)Vidaus reikalų ministerija; (hh)Institutions under the Vidaus reikalų ministerija [Ministry of the Interior]: a) Asmens dokumentų išrašymo centras; b) Finansinių nusikaltimų tyrimo tarnyba; c) Gyventojų registro tarnyba; d) Policijos departamentas; e) Priešgaisrinės apsaugos ir gelbėjimo departamentas; f) Turto valdymo ir ūkio departamentas; g) Vadovybės apsaugos departamentas; h) Valstybės sienos apsaugos tarnyba; i) Valstybės tarnybos departamentas; j) Informatikos ir ryšių departamentas; k) Migracijos departamentas; l) Sveikatos priežiūros tarnyba; (m)Bendrasis pagalbos centras; ii) Žemės ūkio ministerija; (jj) Institutions under the Žemės ūkio ministerija [Ministry of Agriculture]: a) Nacionalinė mokėjimo agentūra; b) Nacionalinė žemės tarnyba; c) Valstybinė augalų apsaugos tarnyba; d) Valstybinė gyvulių veislininkystės priežiūros tarnyba; e) Valstybinė sėklų ir grūdų tarnyba; f) Žuvininkystės departamentas; (kk)Teismai [Courts]: a) Lietuvos Aukščiausiasis Teismas; b) Lietuvos apeliacinis teismas; c) Lietuvos vyriausiasis administracinis teismas; d) apygardų teismai;apygardų administraciniai teismai; e) apylinkių teismai; f) Nacionalinė teismų administracija; (ll) Generalinė prokuratūra; (mm)Other Central Public Administration Entities (institucijos [institutions], įstaigos [establishments], tarnybos [agencies]): a) Aplinkos apsaugos agentūra; b) Valstybinė aplinkos apsaugos inspekcija; c) Aplinkos projektų valdymo agentūra; d) Miško genetinių išteklių, sėklų ir sodmenų tarnyba; e) Miško sanitarinės apsaugos tarnyba; f) Nacionalinis visuomenės sveikatos tyrimų centras; g) Lietuvos AIDS centras; h) Nacionalinis organų transplantacijos biuras; i) Valstybinis patologijos centras; j) Valstybinis psichikos sveikatos centras; k) Lietuvos sveikatos informacijos centras; l) Slaugos darbuotojų tobulinimosi ir specializacijos centras; (m)Valstybinis aplinkos sveikatos centras; n) Respublikinis mitybos centras; o) Užkrečiamųjų ligų profilaktikos ir kontrolės centras; p) Trakų visuomenės sveikatos priežiūros ir specialistų tobulinimosi centras; q) Visuomenės sveikatos ugdymo centras; r) Muitinės kriminalinė tarnyba; s) Muitinės informacinių sistemų centras; t) Muitinės laboratorija; u) Muitinės mokymo centras; v) Valstybinis patentų biuras; (w)Lietuvos teismo ekspertizės centras; x) Centrinė hipotekos įstaiga; y) Lietuvos metrologijos inspekcija; z) Civilinės aviacijos administracija; (aa)Lietuvos saugios laivybos administracija; (bb)Transporto investicijų direkcija; (cc)Valstybinė vidaus vandenų laivybos inspekcija; (dd)Pabėgėlių priėmimo centras. (16) LUXEMBOURG a) Ministère d’Etat; b) Ministère des Affaires Etrangères et de l’Immigration; c) Ministère de l’Agriculture, de la Viticulture et du Développement Rural; d) Ministère des Classes moyennes, du Tourisme et du Logement; e) Ministère de la Culture, de l’Enseignement Supérieur et de la Recherche; f) Ministère de l’Economie et du Commerce extérieur; g) Ministère de l’Education nationale et de la Formation professionnelle; h) Ministère de l’Egalité des chances; i) Ministère de l’Environnement; j) Ministère de la Famille et de l’Intégration; k) Ministère des Finances; l) Ministère de la Fonction publique et de la Réforme administrative; (m)Ministère de l’Intérieur et de l’Aménagement du territoire; n) Ministère de la Justice; o) Ministère de la Santé; p) Ministère de la Sécurité sociale; q) Ministère des Transports; r) Ministère du Travail et de l’Emploi; s) Ministère des Travaux publics. (17) HUNGARY a) Egészségügyi Minisztérium; b) Földművelésügyi és Vidékfejlesztési Minisztérium; c) Gazdasági és Közlekedési Minisztérium; d) Honvédelmi Minisztérium; e) Igazságügyi és Rendészeti Minisztérium; f) Környezetvédelmi és Vízügyi Minisztérium; g) Külügyminisztérium; h) Miniszterelnöki Hivatal; i) Oktatási és Kulturális Minisztérium; j) Önkormányzati és Területfejlesztési Minisztérium; k) Pénzügyminisztérium; l) Szociális és Munkaügyi Minisztérium; (m)Központi Szolgáltatási Főigazgatóság. (18) MALTA a) Uffiċċju tal-Prim Ministru (Office of the Prime Minister); b) Ministeru għall-Familja u Solidarjeta' Soċjali (Ministry for the Family and Social Solidarity); c) Ministeru ta' l-Edukazzjoni Zghazagh u Impjieg (Ministry for Education Youth and Employment); d) Ministeru tal-Finanzi (Ministry of Finance); e) Ministeru tar-Riżorsi u l-Infrastruttura (Ministry for Resources and Infrastructure); f) Ministeru tat-Turiżmu u Kultura (Ministry for Tourism and Culture); g) Ministeru tal-Ġustizzja u l-Intern (Ministry for Justice and Home Affairs); h) Ministeru għall-Affarijiet Rurali u l-Ambjent (Ministry for Rural Affairs and the Environment); i) Ministeru għal Għawdex (Ministry for Gozo); j) Ministeru tas-Saħħa, l-Anzjani u Kura fil-Kommunita' (Ministry of Health, the Elderly and Community Care); k) Ministeru ta' l-Affarijiet Barranin (Ministry of Foreign Affairs); l) Ministeru għall-Investimenti, Industrija u Teknologija ta' Informazzjoni (Ministry for Investment, Industry and Information Technology); (m)Ministeru għall-Kompetittivà u Komunikazzjoni (Ministry for Competitiveness and Communications); n) Ministeru għall-Iżvilupp Urban u Toroq (Ministry for Urban Development and Roads). (19) NETHERLANDS a) Ministerie van Algemene Zaken: a) Bestuursdepartement; b) Bureau van de Wetenschappelijke Raad voor het Regeringsbeleid; c) Rijksvoorlichtingsdienst; b) Ministerie van Binnenlandse Zaken en Koninkrijksrelaties Bestuursdepartement: a) Centrale Archiefselectiedienst (CAS); b) Algemene Inlichtingen- en Veiligheidsdienst (AIVD); c) Agentschap Basisadministratie Persoonsgegevens en Reisdocumenten (BPR); d) Agentschap Korps; e) Landelijke Politiediensten; c) Ministerie van Buitenlandse Zaken: a) Directoraat-generaal Regiobeleid en Consulaire Zaken (DGRC); b) Directoraat-generaal Politieke Zaken (DGPZ); c) Directoraat-generaal Internationale Samenwerking (DGIS); d) Directoraat-generaal Europese Samenwerking (DGES); e) Centrum tot Bevordering van de Import uit Ontwikkelingslanden (CBI); f) Centrale diensten ressorterend onder S/PlvS (Support services falling under the Secretary-general and Deputy Secretary- general); g) Buitenlandse Posten (ieder afzonderlijk); d) Ministerie van Defensie — (Ministry of Defence): a) Bestuursdepartement; b) Commando Diensten Centra (CDC); c) Defensie Telematica Organisatie (DTO); d) Centrale directie van de Defensie Vastgoed Dienst e) De afzonderlijke regionale directies van de Defensie Vastgoed Dienst; f) Defensie Materieel Organisatie (DMO); g) Landelijk Bevoorradingsbedrijf van de Defensie Materieel Organisatie; h) Logistiek Centrum van de Defensie Materieel Organisatie i) Marinebedrijf van de Defensie Materieel Organisatie; j) Defensie Pijpleiding Organisatie (DPO); e) Ministerie van Economische Zaken: a) Bestuursdepartement; b) Centraal Planbureau (CPB); c) SenterNovem; d) Staatstoezicht op de Mijnen (SodM); e) Nederlandse Mededingingsautoriteit (NMa); f) Economische Voorlichtingsdienst (EVD); g) Agentschap Telecom Kenniscentrum Professioneel & Innovatief Aanbesteden, Netwerk voor Overheidsopdrachtgevers (PIANOo); h) Regiebureau Inkoop Rijksoverheid; i) Octrooicentrum Nederland; j) Consumentenautoriteit; f) Ministerie van Financiën: a) Bestuursdepartement; b) Belastingdienst Automatiseringscentrum; c) Belastingdienst; d) de afzonderlijke Directies der Rijksbelastingen (the various Divisions of the Tax and Customs Administration throughout the Netherlands); e) Fiscale Inlichtingen- en Opsporingsdienst (incl. Economische Controle dienst (ECD)) f) Belastingdienst Opleidingen; g) Dienst der Domeinen; g) Ministerie van Justitie: a) Bestuursdepartement; b) Dienst Justitiële Inrichtingen; c) Raad voor de Kinderbescherming; d) Centraal Justitie Incasso Bureau; e) Openbaar Ministerie; f) Immigratie en Naturalisatiedienst; g) Nederlands Forensisch Instituut; h) Dienst Terugkeer & Vertrek; h) Ministerie van Landbouw, Natuur en Voedselkwaliteit: a) Bestuursdepartement; b) Dienst Regelingen (DR); c) Agentschap Plantenziektenkundige Dienst (PD); d) Algemene Inspectiedienst (AID); e) Dienst Landelijk Gebied (DLG); f) Voedsel en Waren Autoriteit (VWA); i) Ministerie van Onderwijs, Cultuur en Wetenschappen: a) Bestuursdepartement; b) Inspectie van het Onderwijs; c) Erfgoedinspectie; d) Centrale Financiën Instellingen; e) Nationaal Archief; f) Adviesraad voor Wetenschaps- en Technologiebeleid; g) Onderwijsraad; h) Raad voor Cultuur; j) Ministerie van Sociale Zaken en Werkgelegenheid: a) Bestuursdepartement; b) Inspectie Werk en Inkomen Agentschap SZW; k) Ministerie van Verkeer en Waterstaat: a) Bestuursdepartement; b) Directoraat-Generaal Transport en Luchtvaart; c) Directoraat-generaal Personenvervoer; d) Directoraat-generaal Water; e) Centrale diensten (Central Services); f) Shared services Organisatie Verkeer en Watersaat; g) Koninklijke Nederlandse Meteorologisch Instituut KNMI; h) Rijkswaterstaat, Bestuur De afzonderlijke regionale Diensten van Rijkswaterstaat (Each individual regional service of the Directorate-general of Public Works and Water Management); i) De afzonderlijke specialistische diensten van Rijkswaterstaat (Each individual specialist service of the Directorate- general of Public Works and Water Management); j) Adviesdienst Geo-Informatie en ICT; k) Adviesdienst Verkeer en Vervoer (AVV); l) Bouwdienst; (m)Corporate Dienst; n) Data ICT Dienst; o) Dienst Verkeer en Scheepvaart; p) Dienst Weg- en Waterbouwkunde (DWW); q) Rijksinstituut voor Kunst en Zee (RIKZ); r) Rijksinstituut voor Integraal Zoetwaterbeheer en Afvalwaterbehandeling (RIZA); s) Waterdienst; t) Inspectie Verkeer en Waterstaat, Hoofddirectie; u) Port state Control; v) Directie Toezichtontwikkeling Communicatie en Onderzoek (TCO); (w)Toezichthouder Beheer Eenheid Lucht; x) Toezichthouder Beheer Eenheid Water; y) Toezichthouder Beheer Eenheid Land; l) Ministerie van Volkshuisvesting, Ruimtelijke Ordening en Milieubeheer Bestuursdepartement: a) Directoraat-generaal Wonen, Wijken en Integratie; b) Directoraat-generaal Ruimte; c) Directoraat-generaal Milieubeheer; d) Rijksgebouwendienst; e) VROM Inspectie; (m)Ministerie van Volksgezondheid, Welzijn en Sport: a) Bestuursdepartement; b) Inspectie Gezondheidsbescherming, Waren en Veterinaire Zaken; c) Inspectie Gezondheidszorg; d) Inspectie Jeugdhulpverlening en Jeugdbescherming; e) Rijksinstituut voor de Volksgezondheid en Milieu (RIVM); f) Sociaal en Cultureel Planbureau; g) Agentschap t.b.v. het College ter Beoordeling van Geneesmiddelen; n) Tweede Kamer der Staten-Generaal; o) Eerste Kamer der Staten-Generaal; p) Raad van State; q) Algemene Rekenkamer; r) Nationale Ombudsman; s) Kanselarij der Nederlandse Orden; t) Kabinet der Koningin; u) Raad voor de rechtspraak en de Rechtbanken. (20) AUSTRIA a) Bundeskanzleramt; b) Bundesministerium für europäische und internationale Angelegenheiten; c) Bundesministerium für Finanzen; d) Bundesministerium für Gesundheit, Familie und Jugend; e) Bundesministerium für Inneres Bundesministerium für Justiz; f) Bundesministerium für Landesverteidigung; g) Bundesministerium für Land- und Forstwirtschaft, Umwelt und Wasserwirtschaft; h) Bundesministerium für Soziales und Konsumentenschutz; i) Bundesministerium für Unterricht, Kunst und Kultur; j) Bundesministerium für Verkehr, Innovation und Technologie; k) Bundesministerium für Wirtschaft und Arbeit; l) Bundesministerium für Wissenschaft und Forschung; (m)Österreichische Forschungs- und Prüfzentrum Arsenal Gesellschaft m.b.H; n) Bundesbeschaffung G.m.b.H; o) Bundesrechenzentrum G.m.b.H. (21) POLAND a) Kancelaria Prezydenta RP; b) Kancelaria Sejmu RP Kancelaria Senatu RP Kancelaria Prezesa Rady Ministrów; c) Sąd Najwyższy; d) Naczelny Sąd Administracyjny; e) Wojewódzkie sądy administracyjne; f) Sądy powszechne — rejonowe, okręgowe i apelacyjne; g) Trybunał Konstytucyjny; h) Najwyższa Izba Kontroli; i) Biuro Rzecznika Praw Obywatelskich; j) Biuro Rzecznika Praw Dziecka; k) Biuro Ochrony Rządu; l) Biuro Bezpieczeństwa Narodowego; (m)Centralne Biuro Antykorupcyjne; n) Ministerstwo Pracy i Polityki Społecznej; o) Ministerstwo Finansów; p) Ministerstwo Gospodarki; q) Ministerstwo Rozwoju Regionalnego; r) Ministerstwo Kultury i Dziedzictwa Narodowego; s) Ministerstwo Edukacji Narodowej; t) Ministerstwo Obrony Narodowej; u) Ministerstwo Rolnictwa i Rozwoju Wsi Ministerstwo Skarbu Państwa; v) Ministerstwo Sprawiedliwości; (w)Ministerstwo Infrastruktury; x) Ministerstwo Nauki i Szkolnictwa Wyższego; y) Ministerstwo Środowiska; z) Ministerstwo Spraw Wewnętrznych i Administracji; (aa)Ministerstwo Spraw Zagranicznych; (bb)Ministerstwo Zdrowia; (cc)Ministerstwo Sportu i Turystyki; (dd)Urząd Komitetu Integracji Europejskiej; (ee)Urząd Patentowy Rzeczypospolitej Polskiej; (ff)Urząd Regulacji Energetyki; (gg)Urząd do Spraw Kombatantów i Osób Represjonowanych; (hh)Urząd Transportu Kolejowego; ii) Urząd Dozoru Technicznego; (jj) (Urząd Rejestracji Produktów Leczniczych, Wyrobów Medycznych i Produktów Biobójczych; (kk)Urząd do Spraw Repatriacji i Cudzoziemców Urząd Zamówień Publicznych; (ll) Urząd Ochrony Konkurencji i KonsumentówUrząd Lotnictwa Cywilnego; (mm)Urząd Komunikacji Elektronicznej; (nn)Wyższy Urząd Górniczy; (oo)Główny Urząd Miar; (pp)Główny Urząd Geodezji i Kartografii; (qq)Główny Urząd Nadzoru Budowlanego; (rr)Główny Urząd Statystyczny; (ss)Krajowa Rada Radiofonii i Telewizji; (tt) Generalny Inspektor Ochrony Danych Osobowych; (uu)Państwowa Komisja Wyborcza; (vv)Państwowa Inspekcja Pracy Rządowe Centrum Legislacji; (ww)Narodowy Fundusz Zdrowia Polska Akademia Nauk; (xx)Polskie Centrum Akredytacji; (yy)Polskie Centrum Badań i Certyfikacji; (zz)Polska Organizacja Turystyczna; (aaa)Polski Komitet Normalizacyjny; (bbb)Zakład Ubezpieczeń Społecznych; (ccc)Komisja Nadzoru Finansowego; (ddd)Naczelna Dyrekcja Archiwów Państwowych; (eee)Kasa Rolniczego Ubezpieczenia Społecznego Generalna Dyrekcja Dróg Krajowych i Autostrad; (fff)Państwowa Inspekcja Ochrony Roślin i Nasiennictwa; (ggg)Komenda Główna Państwowej Straży Pożarnej; (hhh)Komenda Główna Policji; (iii)Komenda Główna Straży Granicznej; (jjj)Inspekcja Jakości Handlowej Artykułów Rolno-Spożywczych; (kkk)Główny Inspektorat Ochrony Środowiska; (lll)Główny Inspektorat Transportu Drogowego; (mmm) Główny Inspektorat Farmaceutyczny; (nnn)Główny Inspektorat Sanitarny; (ooo)Główny Inspektorat Weterynarii; (ppp)Agencja Bezpieczeństwa Wewnętrznego; (qqq)Agencja Wywiadu; (rrr)Agencja Mienia Wojskowego; (sss)Wojskowa Agencja Mieszkaniowa; (ttt)Agencja Restrukturyzacji i Modernizacji Rolnictwa; (uuu)Agencja Rynku Rolnego; (vvv)Agencja Nieruchomości Rolnych; (www) Państwowa Agencja Atomistyki; (xxx)Polska Agencja Żeglugi Powietrznej; (yyy)Polska Agencja Rozwiązywania Problemów Alkoholowych; (zzz)Agencja Rezerw Materiałowych; (aaaa)Narodowy Bank Polski; (bbbb) Narodowy Fundusz Ochrony Środowiska i Gospodarki Wodnej; (cccc)Państwowy Fundusz Rehabilitacji Osób Niepełnosprawnych; (dddd) Instytut Pamięci Narodowej — Komisja Ścigania Zbrodni Przeciwko Narodowi Polskiemu Rada Ochrony; (eeee)Pamięci Walk i Męczeństwa; (ffff)Służba Celna Rzeczypospolitej Polskiej; (gggg) Państwowe Gospodarstwo Leśne ‘Lasy Państwowe’; (hhhh) Polska Agencja Rozwoju Przedsiębiorczości; (iiii)Urzędy wojewódzkie; (jjjj)Samodzielne Publiczne Zakłady Opieki Zdrowotnej, jeśli ich organem założycielskim jest minister, centralny organ administracji rządowej lub wojewoda. (22) PORTUGAL a) Presidência do Conselho de Ministros; b) Ministério das Finanças e da Administração Pública; c) Ministério da Defesa Nacional; d) Ministério dos Negócios Estrangeiros; e) Ministério da Administração Interna; f) Ministério da Justiça; g) Ministério da Economia e da Inovação; h) Ministério da Agricultura, Desenvolvimento Rural e Pescas; i) Ministério da Educação Ministério da Ciência, Tecnologia e do Ensino Superior; j) Ministério da Cultura; k) Ministério da Saúde; l) Ministério do Trabalho e da Solidariedade Social; (m)Ministério das Obras Públicas, Transportes e Comunicações; n) Ministério do Ambiente, do Ordenamento do Território e do Desenvolvimento Regional; o) Presidença da Republica; p) Tribunal Constitucional; q) Tribunal de Contas; r) Provedoria de Justiça. (23) ROMANIA a) Administrația Prezidențială; b) Senatul României; c) Camera Deputaților; d) Inalta Curte de Casație și Justiție; e) Curtea Constituțională; f) Consiliul Legislativ; g) Curtea de Conturi; h) Consiliul Superior al Magistraturii; i) Parchetul de pe lângă Inalta Curte de Casație și Justiție; j) Secretariatul General al Guvernului; k) Cancelaria primului ministru; l) Ministerul Afacerilor Externe; (m)Ministerul Economiei și Finanțelor; n) Ministerul Justiției; o) Ministerul Apărării; p) Ministerul Internelor și Reformei Administrative; q) Ministerul Muncii, Familiei și Egalității de Șanse; r) Ministerul pentru Intreprinderi Mici și Mijlocii, Comerț, Turism și Profesii Liberale; s) Ministerul Agriculturii și Dezvoltării Rurale; t) Ministerul Transporturilor; u) Ministerul Dezvoltării, Lucrărilor Publice și Locuinței; v) Ministerul Educației Cercetării și Tineretului; (w)Ministerul Sănătății Publice; x) Ministerul Culturii și Cultelor; y) Ministerul Comunicațiilor și Tehnologiei Informației; z) Ministerul Mediului și Dezvoltării Durabile; (aa)Serviciul Român de Informații; (bb)Serviciul de Informații Externe; (cc)Serviciul de Protecție și Pază; (dd)Serviciul de Telecomunicații Speciale; (ee)Consiliul Național al Audiovizualului; (ff)Consiliul Concurenței (CC); (gg)Direcția Națională Anticorupție; (hh)Inspectoratul General de Poliție; ii) Autoritatea Națională pentru Reglementarea și Monitorizarea Achizițiilor Publice; (jj) Consiliul Național de Soluționare a Contestațiilor; (kk)Autoritatea Națională de Reglementare pentru Serviciile Comunitare de Utilități Publice (ANRSC); (ll) Autoritatea Națională Sanitară Veterinară și pentru Siguranța Alimentelor; (mm)Autoritatea Națională pentru Protecția Consumatorilor; (nn)Autoritatea Navală Română; (oo)Autoritatea Feroviară Română; (pp)Autoritatea Rutieră Română; (qq)Autoritatea Națională pentru Protecția Drepturilor Copilului; (rr)Autoritatea Națională pentru Persoanele cu Handicap; (ss)Autoritatea Națională pentru Turism; (tt) Autoritatea Națională pentru Restituirea Proprietăților; (uu)Autoritatea Națională pentru Tineret; (vv)Autoritatea Națională pentru Cercetare Științifică; (ww)Autoritatea Națională pentru Reglementare în Comunicații și Tehnologia Informației; (xx)Autoritatea Națională pentru Serviciile Societății Informaționale; (yy)Autoritatea Electorală Permanente; (zz)Agenția pentru Strategii Guvernamentale; (aaa)Agenția Națională a Medicamentului; (bbb)Agenția Națională pentru Sport; (ccc)Agenția Națională pentru Ocuparea Forței de Muncă; (ddd)Agenția Națională de Reglementare în Domeniul Energiei; (eee)Agenția Română pentru Conservarea Energiei; (fff)Agenția Națională pentru Resurse Minerale; (ggg)Agenția Română pentru Investiții Străine; (hhh)Agenția Națională pentru Întreprinderi Mici și Mijlocii și Cooperație; (iii)Agenția Națională a Funcționarilor Publici; (jjj)Agenția Națională de Administrare Fiscală; (kkk)Agenția de Compensare pentru Achiziții de Tehnică Specială; (lll)Agenția Națională Anti-doping; (mmm) Agenția Nucleară; (nnn)Agenția Națională pentru Protecția Familiei; (ooo)Agenția Națională pentru Egalitatea de Șanse între Bărbați și Femei; (ppp)Agenția Națională pentru Protecția Mediului; (qqq)Agenția națională Antidrog. (24) SLOVENIA a) Predsednik Republike Slovenije; b) Državni zbor Republike Slovenije; c) Državni svet Republike Slovenije; d) Varuh človekovih pravic; e) Ustavno sodišče Republike Slovenije; f) Računsko sodišče Republike Slovenije; g) Državna revizijska komisja za revizijo postopkov oddaje javnih naročil; h) Slovenska akademija znanosti in umetnosti; i) Vladne službe; j) Ministrstvo za finance; k) Ministrstvo za notranje zadeve; l) Ministrstvo za zunanje zadeve; (m)Ministrstvo za obrambo; n) Ministrstvo za pravosodje; o) Ministrstvo za gospodarstvo; p) Ministrstvo za kmetijstvo, gozdarstvo in prehrano; q) Ministrstvo za promet; r) Ministrstvo za okolje in prostor; s) Ministrstvo za delo, družino in socialne zadeve; t) Ministrstvo za zdravje; u) Ministrstvo za javno upravo; v) Ministrstvo za šolstvo in šport; (w)Ministrstvo za visoko šolstvo, znanost in tehnologijo; x) Ministrstvo za kulturo; y) Vrhovno sodišče Republike Slovenije višja sodišča okrožna sodišča okrajna sodišča; z) Vrhovno državno tožilstvo Republike Slovenije; (aa)Okrožna državna tožilstva; (bb)Državno pravobranilstvo; (cc)Upravno sodišče Republike Slovenije Višje delovno in socialno sodišče delovna sodišča; (dd)Davčna uprava Republike Slovenije; (ee)Carinska uprava Republike Slovenije; (ff)Urad Republike Slovenije za preprečevanje pranja denarja; (gg)Urad Republike Slovenije za nadzor prirejanja iger na srečo; (hh)Uprava Republike Slovenije za javna plačila; ii) Urad Republike Slovenije za nadzor proračuna; (jj) Policija; (kk)Inšpektorat Republike Slovenije za notranje zadeve; (ll) Generalštab Slovenske vojske; (mm)Uprava Republike Slovenije za zaščito in reševanje; (nn)Inšpektorat Republike Slovenije za obrambo; (oo)Inšpektorat Republike Slovenije za varstvo pred naravnimi in drugimi nesrečami; (pp)Uprava Republike Slovenije za izvrševanje kazenskih sankcij; (qq)Urad Republike Slovenije za varstvo konkurence; (rr)Urad Republike Slovenije za varstvo potrošnikov; (ss)Tržni inšpektorat Republike Slovenije; (tt) Urad Republike Slovenije za intelektualno lastnino; (uu)Inšpektorat Republike Slovenije za elektronske komunikacije, elektronsko podpisovanje in pošto; (vv)Inšpektorat za energetiko in rudarstvo; (ww)Agencija Republike Slovenije za kmetijske trge in razvoj podeželja; (xx)Inšpektorat Republike Slovenije za kmetijstvo, gozdarstvo in hrano; (yy)Fitosanitarna uprava Republike Slovenije; (zz)Veterinarska uprava Republike Slovenije; (aaa)Uprava Republike Slovenije za pomorstvo; (bbb)Direkcija Republike Slovenije za caste; (ccc)Prometni inšpektorat Republike Slovenije; (ddd)Direkcija za vodenje investicij v javno železniško infrastrukturo; (eee)Agencija Republike Slovenije za okolje; (fff)Geodetska uprava Republike Slovenije; (ggg)Uprava Republike Slovenije za jedrsko varstvo; (hhh)Inšpektorat Republike Slovenije za okolje in prostor; (iii)Inšpektorat Republike Slovenije za delo; (jjj)Zdravstveni inšpektorat; (kkk)Urad Republike Slovenije za kemikalije; (lll)Uprava Republike Slovenije za varstvo pred sevanji; (mmm) Urad Republike Slovenije za meroslovje; (nnn)Urad za visoko šolstvo; (ooo)Urad Republike Slovenije za mladino; (ppp)Inšpektorat Republike Slovenije za šolstvo in šport; (qqq)Arhiv Republike Slovenije; (rrr)Inšpektorat Republike Slovenije za kulturo in medije; (sss)Kabinet predsednika Vlade Republike Slovenije; (ttt)Generalni sekretariat Vlade Republike Slovenije; (uuu)Služba vlade za zakonodajo; (vvv)Služba vlade za evropske zadeve; (www) Služba vlade za lokalno samoupravo in regionalno politiko; (xxx)Urad vlade za komuniciranje; (yyy)Urad za enake možnosti; (zzz)Urad za verske skupnosti; (aaaa)Urad za narodnosti; (bbbb) Urad za makroekonomske analize in razvoj; (cccc)Statistični urad Republike Slovenije; (dddd) Slovenska obveščevalno-varnostna agencija; (eeee)Protokol Republike Slovenije; (ffff)Urad za varovanje tajnih podatkov; (gggg) Urad za Slovence v zamejstvu in po svetu; (hhhh) Služba Vlade Republike Slovenije za razvoj; (iiii)Informacijski pooblaščenec; (jjjj)Državna volilna komisija. (25) SLOVAKIA Ministries and other central government authorities as referred to in Act No. 575/2001 Coll. on the structure of activities of the Government and central state administration authorities in wording of later regulations: a) Kancelária Prezidenta Slovenskej republiky; b) Národná rada Slovenskej republiky; c) Ministerstvo hospodárstva Slovenskej republiky; d) Ministerstvo financií Slovenskej republiky; e) Ministerstvo dopravy, pôšt a telekomunikácií Slovenskej republiky; f) Ministerstvo pôdohospodárstva Slovenskej republiky; g) Ministerstvo výstavby a regionálneho rozvoja Slovenskej republiky; h) Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky; i) Ministerstvo obrany Slovenskej republiky; j) Ministerstvo spravodlivosti Slovenskej republiky; k) Ministerstvo zahraničných vecí Slovenskej republiky; l) Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny Slovenskej republiky; (m)Ministerstvo životného prostredia Slovenskej republiky n) Ministerstvo školstva Slovenskej republiky; o) Ministerstvo kultúry Slovenskej republiky; p) Ministerstvo zdravotníctva Slovenskej republiky; q) Úrad vlády Slovenskej republiky; r) Protimonopolný úrad Slovenskej republiky; s) Štatistický úrad Slovenskej republiky; t) Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky; u) Úrad jadrového dozoru Slovenskej republiky; v) Úrad pre normalizáciu, metrológiu a skúšobníctvo Slovenskej republiky; (w)Úrad pre verejné obstarávanie; x) Úrad priemyselného vlastníctva Slovenskej republiky; y) Správa štátnych hmotných rezerv Slovenskej republiky; z) Národný bezpečnostný úrad; (aa)Ústavný súd Slovenskej republiky; (bb)Najvyšši súd Slovenskej republiky; (cc)Generálna prokuratura Slovenskej republiky; (dd)Najvyšši kontrolný úrad Slovenskej republiky; (ee)Telekomunikačný úrad Slovenskej republiky; (ff)Úrad priemyselného vlastníctva Slovenskej republiky; (gg)Úrad pre finančný trh; (hh)Úrad na ochranu osobn ý ch udajov; ii) Kancelária verejneho ochranu prav. (26) FINLAND a) Oikeuskanslerinvirasto — Justitiekanslersämbetet; b) Liikenne- ja viestintäministeriö — Kommunikationsministeriet: a) Ajoneuvohallintokeskus AKE — Fordonsförvaltningscentralen AKE; b) Ilmailuhallinto — Luftfartsförvaltningen; c) Ilmatieteen laitos — Meteorologiska institutet; d) Merenkulkulaitos — Sjöfartsverket; e) Merentutkimuslaitos — Havsforskningsinstitutet; f) Ratahallintokeskus RHK — Banförvaltningscentralen RHK; g) Rautatievirasto — Järnvägsverket; h) Tiehallinto — Vägförvaltningen; i) Viestintävirasto — Kommunikationsverket; c) Maa- ja metsätalousministeriö — Jord- och skogsbruksministeriet: a) Elintarviketurvallisuusvirasto — Livsmedelssäkerhetsverket; b) Maanmittauslaitos — Lantmäteriverket; c) Maaseutuvirasto — Landsbygdsverket; d) Oikeusministeriö — Justitieministeriet: a) Tietosuojavaltuutetun toimisto — Dataombudsmannens byrå; b) Tuomioistuimet — Domstolar; c) Korkein oikeus — Högsta domstolen; d) Korkein hallinto-oikeus — Högsta förvaltningsdomstolen; e) Hovioikeudet — Hovrätter; f) Käräjäoikeudet — Tingsrätter; g) Hallinto-oikeudet –Förvaltningsdomstolar; h) Markkinaoikeus — Marknadsdomstolen; i) Työtuomioistuin — Arbetsdomstolen; j) Vakuutusoikeus — Försäkringsdomstolen; k) Kuluttajariitalautakunta — Konsumenttvistenämnden; l) Vankeinhoitolaitos — Fångvårdsväsendet; (m)HEUNI — Yhdistyneiden Kansakuntien yhteydessä toimiva Euroopan kriminaalipolitiikan instituutti — HEUNI — Europeiska institutet för kriminalpolitik, verksamt i anslutning till Förenta nationerna; n) Konkurssiasiamiehen toimisto — Konkursombudsmannens byrå; o) Kuluttajariitalautakunta — Konsumenttvistenämnden; p) Oikeushallinnon palvelukeskus — Justitieförvaltningens servicecentral; q) Oikeushallinnon tietotekniikkakeskus — Justitieförvaltningens datateknikcentral; r) Oikeuspoliittinen tutkimuslaitos (Optula) — Rättspolitiska forskningsinstitutet; s) Oikeusrekisterikeskus — Rättsregistercentralen; t) Onnettomuustutkintakeskus — Centralen för undersökning av olyckor; u) Rikosseuraamusvirasto — Brottspåföljdsverket; v) Rikosseuraamusalan koulutuskeskus — Brottspåföljdsområdets utbildningscentral; (w)Rikoksentorjuntaneuvosto — Rådet för brottsförebyggande; x) Saamelaiskäräjät — Sametinget; y) Valtakunnansyyttäjänvirasto — Riksåklagarämbetet; z) Vankeinhoitolaitos — Fångvårdsväsendet; e) Opetusministeriö — Undervisningsministeriet: a) Opetushallitus — Utbildningsstyrelsen; b) Valtion elokuvatarkastamo — Statens filmgranskningsbyrå; f) Puolustusministeriö — Försvarsministeriet: a) Puolustusvoimat — Försvarsmakten; g) Sisäasiainministeriö — Inrikesministeriet: a) Väestörekisterikeskus — Befolkningsregistercentralen; b) Keskusrikospoliisi — Centralkriminalpolisen; c) Liikkuva poliisi — Rörliga polisen; d) Rajavartiolaitos — Gränsbevakningsväsendet; e) Lääninhallitukset — Länstyrelserna; f) Suojelupoliisi — Skyddspolisen; g) Poliisiammattikorkeakoulu — Polisyrkeshögskolan; h) Poliisin tekniikkakeskus — Polisens teknikcentral; i) Poliisin tietohallintokeskus — Polisens datacentral; j) Helsingin kihlakunnan poliisilaitos — Polisinrättningen i Helsingfors; k) Pelastusopisto — Räddningsverket; l) Hätäkeskuslaitos — Nödcentralsverket; (m)Maahanmuuttovirasto — Migrationsverket; n) Sisäasiainhallinnon palvelukeskus — Inrikesförvaltningens servicecentral; o) Sosiaali- ja terveysministeriö — Social- och hälsovårdsministeriet; p) Työttömyysturvan muutoksenhakulautakunta — Besvärsnämnden för utkomstskyddsärenden; q) Sosiaaliturvan muutoksenhakulautakunta — Besvärsnämnden för social trygghet; r) Lääkelaitos — Läkemedelsverket; s) Terveydenhuollon oikeusturvakeskus — Rättsskyddscentralen för hälsovården; t) Säteilyturvakeskus — Strålsäkerhetscentralen; u) Kansanterveyslaitos — Folkhälsoinstitutet; v) Lääkehoidon kehittämiskeskus ROHTO — Utvecklingscentralen för läkemedelsbe-handling; (w)Sosiaali- ja terveydenhuollon tuotevalvontakeskus — Social- och hälsovårdens produkttillsynscentral; x) Sosiaali- ja terveysalan tutkimus- ja kehittämiskeskus Stakes — Forsknings- och utvecklingscentralen för social- och hälsovården Stakes; y) Vakuutusvalvontavirasto — Försäkringsinspektionen; z) Työ- ja elinkeinoministeriö — Arbets- och näringsministeriet; (aa)Kuluttajavirasto — Konsumentverket; (bb)Kilpailuvirasto — Konkurrensverket; (cc)Patentti- ja rekisterihallitus — Patent- och registerstyrelsen; (dd)Valtakunnansovittelijain toimisto — Riksförlikningsmännens byrå; (ee)Valtion turvapaikanhakijoiden vastaanottokeskukset – Statliga förläggningar för asylsökande; (ff)Energiamarkkinavirasto - Energimarknadsverket; (gg)Geologian tutkimuskeskus — Geologiska forskningscentralen; (hh)Huoltovarmuuskeskus — Försörjningsberedskapscentralen; ii) Kuluttajatutkimuskeskus — Konsumentforskningscentralen; (jj) Matkailun edistämiskeskus (MEK) — Centralen för turistfrämjande; (kk)Mittatekniikan keskus (MIKES) — Mätteknikcentralen; (ll) Tekes — teknologian ja innovaatioiden kehittämiskeskus -Tekes — utvecklingscentralen för teknologi och innovationer; (mm)Turvatekniikan keskus (TUKES) — Säkerhetsteknikcentralen; (nn)Valtion teknillinen tutkimuskeskus (VTT) — Statens tekniska forskningscentral; (oo)Syrjintälautakunta — Nationella diskrimineringsnämnden; (pp)Työneuvosto — Arbetsrådet; (qq)Vähemmistövaltuutetun toimisto — Minoritetsombudsmannens byrå; h) Ulkoasiainministeriö — Utrikesministeriet; i) Valtioneuvoston kanslia — Statsrådets kansli; j) Valtiovarainministeriö — Finansministeriet: a) Valtiokonttori — Statskontoret; b) Verohallinto — Skatteförvaltningen; c) Tullilaitos — Tullverket; d) Tilastokeskus — Statistikcentralen; e) Valtion taloudellinen tutkimuskeskus — Statens ekonomiska forskningscentral; k) Ympäristöministeriö — Miljöministeriet: a) Suomen ympäristökeskus — Finlands miljöcentral; b) Asumisen rahoitus- ja kehityskeskus — Finansierings- och utvecklingscentralen för boendet Valtiontalouden tarkastusvirasto — Statens revisionsverk. (27) SWEDEN A: a) Affärsverket svenska kraftnät; b) Akademien för de fria konsterna; c) Alkohol- och läkemedelssortiments-nämnden; d) Allmänna pensionsfonden; e) Allmänna reklamationsnämnden; f) Ambassader; g) Ansvarsnämnd, statens; h) Arbetsdomstolen; i) Arbetsförmedlingen; j) Arbetsgivarverk, statens; k) Arbetslivsinstitutet; l) Arbetsmiljöverket; (m)Arkitekturmuseet; n) Arrendenämnder; o) Arvsfondsdelegationen; p) Arvsfondsdelegationen; B: a) Banverket; b) Barnombudsmannen; c) Beredning för utvärdering av medicinsk metodik, statens; d) Bergsstaten; e) Biografbyrå, statens; f) Biografiskt lexikon, svenskt; g) Birgittaskolan; h) Blekinge tekniska högskola; i) Bokföringsnämnden; j) Bolagsverket; k) Bostadsnämnd, statens; l) Bostadskreditnämnd, statens; (m)Boverket; n) Brottsförebyggande rådet; o) Brottsoffermyndigheten; C: a) Centrala studiestödsnämnden D: a) Danshögskolan; b) Datainspektionen; c) Departementen; d) Domstolsverket; e) Dramatiska institutet; E: a) Ekeskolan; b) Ekobrottsmyndigheten; c) Ekonomistyrningsverket; d) Ekonomiska rådet; e) Elsäkerhetsverket; f) Energimarknadsinspektionen; g) Energimyndighet, statens; h) EU/FoU-rådet; i) Exportkreditnämnden; j) Exportråd, Sveriges; F: a) Fastighetsmäklarnämnden; b) Fastighetsverk, statens; c) Fideikommissnämnden; d) Finansinspektionen; e) Finanspolitiska rådet; f) Finsk-svenska gränsälvskommissionen; g) Fiskeriverket; h) Flygmedicincentrum; i) Folkhälsoinstitut, statens; j) Fonden för fukt- och mögelskador; k) Forskningsrådet för miljö, areella näringar och samhällsbyggande, Formas; l) Folke Bernadotte Akademin; (m)Forskarskattenämnden; n) Forskningsrådet för arbetsliv och socialvetenskap; o) FortifikationsverketForum för levande historia; p) Försvarets materielverk; q) Försvarets radioanstalt; r) Försvarets underrättelsenämnd; s) Försvarshistoriska museer, statens; t) Försvarshögskolan; u) Försvarsmakten; v) Försäkringskassan; G: a) Gentekniknämnden; b) Geologiska undersökning; c) Geotekniska institut, statens; d) Giftinformationscentralen; e) Glesbygdsverket; f) Grafiska institutet och institutet för högre kommunikation- och reklamutbildning; g) Granskningsnämnden för radio och TV; h) Granskningsnämnden för försvarsuppfinningar; i) Gymnastik- och Idrottshögskolan; j) Göteborgs universitet; H: a) Handelsflottans kultur- och fritidsråd; b) Handelsflottans pensionsanstalt; c) Handelssekreterare; d) Handelskamrar, auktoriserade; e) Handikappombudsmannen; f) Handikappråd, statens; g) Harpsundsnämnden; h) Haverikommission, statens; i) Historiska museer, statens; j) Hjälpmedelsinstitutet; k) Hovrätterna; l) Hyresnämnder; (m)Häktena; n) Hälso- och sjukvårdens ansvarsnämnd; o) Högskolan Dalarna; p) Högskolan i BoråsHögskolan i Gävle; q) Högskolan i Halmstad; r) Högskolan i Kalmar; s) Högskolan i Karlskrona/Ronneby; t) Högskolan i Kristianstad; u) Högskolan i Skövde; v) Högskolan i Trollhättan/Uddevalla; (w)Högskolan på Gotland; x) Högskolans avskiljandenämnd; y) Högskoleverket; z) Högsta domstolen; I: a) ILO kommittén; b) Inspektionen för arbetslöshetsförsäkringen; c) Inspektionen för strategiska produkter; d) Institut för kommunikationsanalys, statens; e) Institut för psykosocial medicin, statens; f) Institut för särskilt utbildningsstöd, statens; g) Institutet för arbetsmarknadspolitisk utvärdering; h) Institutet för rymdfysik; i) Institutet för tillväxtpolitiska studier; j) Institutionsstyrelse, statens; k) Insättningsgarantinämnden; l) Integrationsverket; (m)Internationella programkontoret för utbildningsområdet; J: a) Jordbruksverk, statens; b) Justitiekanslern; c) Jämställdhetsombudsmannen; d) Jämställdhetsnämnden; e) Järnvägar, statens; f) Järnvägsstyrelsen; K: a) Kammarkollegiet; b) Kammarrätterna; c) Karlstads universitet; d) Karolinska Institutet; e) Kemikalieinspektionen; f) Kommerskollegium; g) Konjunkturinstitutet; h) Konkurrensverket; i) Konstfack; j) Konsthögskolan; k) Konstnärsnämnden; l) Konstråd,statens; (m)Konsulat; n) Konsumentverket; o) Krigsvetenskapsakademin; p) Krigsförsäkringsnämnden; q) Kriminaltekniska laboratorium, statens; r) Kriminalvården; s) Krisberedskapsmyndigheten; t) Kristinaskolan; u) Kronofogdemyndigheten; v) Kulturråd, statens; (w)Kungl. Biblioteket; x) Kungl. Konsthögskolan; y) Kungl. Musikhögskolan i Stockholm; z) Kungl. Tekniska högskolan; (aa)Kungl. Vitterhets-, historie- och antikvitetsakademien; (bb)Kungl Vetenskapsakademin; (cc)Kustbevakningen; (dd)Kvalitets- och kompetensråd, statens; (ee)Kärnavfallsfondens styrelse; L: a) Lagrådet; b) Lantbruksuniversitet, Sveriges; c) Lantmäteriverket; d) Linköpings universitet; e) Livrustkammaren, Skoklosters slott och Hallwylska museet; f) Livsmedelsverk, statens; g) Livsmedelsekonomiska institutet; h) Ljud- och bildarkiv, statens; i) Lokala säkerhetsnämnderna vid kärnkraftverk; j) Lotteriinspektionen; k) Luftfartsverket; l) Luftfartsstyrelsen; (m)Luleå tekniska universitet; n) Lunds universitet; o) Läkemedelsverket; p) Läkemedelsförmånsnämnden; q) Länsrätterna; r) Länsstyrelserna; s) Lärarhögskolan i Stockholm; M: a) Malmö högskola; b) Manillaskolan; c) Maritima muséer, statens; d) Marknadsdomstolen; e) Medlingsinstitutet; f) Meteorologiska och hydrologiska institut, Sveriges; g) Migrationsverket; h) Militärhögskolor; i) Mittuniversitetet; j) Moderna museet; k) Museer för världskultur, statens; l) Musikaliska Akademien; (m)Musiksamlingar, statens; n) Myndigheten för handikappolitisk samordning; o) Myndigheten för internationella adoptionsfrågor; p) Myndigheten för skolutveckling; q) Myndigheten för kvalificerad yrkesutbildning; r) Myndigheten för nätverk och samarbete inom högre utbildning; s) Myndigheten för Sveriges nätuniversitet; t) Myndigheten för utländska investeringar i Sverige; u) Mälardalens högskola; N: a) Nationalmuseum; b) Nationellt centrum för flexibelt lärande; c) Naturhistoriska riksmuseet; d) Naturvårdsverket; e) Nordiska Afrikainstitutet; f) Notarienämnden; g) Nämnd för arbetstagares uppfinningar, statens; h) Nämnden för statligt stöd till trossamfund; i) Nämnden för styrelserepresentationsfrågor; j) Nämnden mot diskriminering; k) Nämnden för elektronisk förvaltning; l) Nämnden för RH anpassad utbildning; (m)Nämnden för hemslöjdsfrågor; O: a) Oljekrisnämnden; b) Ombudsmannen mot diskriminering på grund av sexuell läggning; c) Ombudsmannen mot etnisk diskriminering; d) Operahögskolan i Stockholm; P: a) Patent- och registreringsverket; b) Patentbesvärsrätten; c) Pensionsverk, statens; d) Personregisternämnd statens, SPAR-nämnden; e) Pliktverk, Totalförsvarets; f) Polarforskningssekretariatet; g) Post- och telestyrelsen; h) Premiepensionsmyndigheten; i) Presstödsnämnden; R: a) Radio- och TV–verket; b) Rederinämnden; c) Regeringskansliet; d) Regeringsrätten; e) Resegarantinämnden; f) Registernämnden; g) Revisorsnämnden; h) Riksantikvarieämbetet; i) Riksarkivet; j) Riksbanken; k) Riksdagsförvaltningen; l) Riksdagens ombudsmän; (m)Riksdagens revisorer; n) Riksgäldskontoret; o) Rikshemvärnsrådet; p) Rikspolisstyrelsen; q) Riksrevisionen; r) Rikstrafiken; s) Riksutställningar, Stiftelsen; t) Riksvärderingsnämnden; u) Rymdstyrelsen; v) Rådet för Europeiska socialfonden i Sverige; (w)Räddningsverk, statens; x) Rättshjälpsmyndigheten; y) Rättshjälpsnämnden; z) Rättsmedicinalverket; S: a) Samarbetsnämnden för statsbidrag till trossamfund; b) Sameskolstyrelsen och sameskolor; c) Sametinget; d) SIS, Standardiseringen i Sverige; e) Sjöfartsverket; f) Skatterättsnämnden; g) Skatteverket; h) Skaderegleringsnämnd, statens; i) Skiljenämnden i vissa trygghetsfrågor; j) Skogsstyrelsen; k) Skogsvårdsstyrelserna; l) Skogs och lantbruksakademien; (m)Skolverk, statens; n) Skolväsendets överklagandenämnd; o) Smittskyddsinstitutet; p) Socialstyrelsen; q) Specialpedagogiska institutet; r) Specialskolemyndigheten; s) Språk- och folkminnesinstitutet; t) Sprängämnesinspektionen; u) Statistiska centralbyrån; v) Statskontoret; (w)Stockholms universitet; x) Stockholms internationella miljöinstitut; y) Strålsäkerhetsmyndigheten; z) Styrelsen för ackreditering och teknisk kontroll; (aa)Styrelsen för internationellt utvecklingssamarbete, SIDA; (bb)Styrelsen för Samefonden; (cc)Styrelsen för psykologiskt försvar; (dd)Stängselnämnden; (ee)Svenska institutet; (ff)Svenska institutet för europapolitiska studier; (gg)Svenska ESF rådet; (hh)Svenska Unescorådet; ii) Svenska FAO kommittén; (jj) Svenska Språknämnden; (kk)Svenska Skeppshypotekskassan; (ll) Svenska institutet i Alexandria; (mm)Sveriges författarfond; (nn)Säkerhetspolisen; (oo)Säkerhets- och integritetsskyddsnämnden; (pp)Södertörns högskola; T: a) Taltidningsnämnden; b) Talboks- och punktskriftsbiblioteket; c) Teaterhögskolan i Stockholm; d) Tingsrätterna; e) Tjänstepensions och grupplivnämnd, statens; f) Tjänsteförslagsnämnden för domstolsväsendet; g) Totalförsvarets forskningsinstitut; h) Totalförsvarets pliktverk; i) Tullverket; j) Turistdelegationen; U: a) Umeå universitet; b) Ungdomsstyrelsen; c) Uppsala universitet; d) Utlandslönenämnd, statens; e) Utlänningsnämnden; f) Utrikesförvaltningens antagningsnämnd; g) Utrikesnämnden; h) Utsädeskontroll, statens; V: a) Valideringsdelegationen; b) Valmyndigheten; c) Vatten- och avloppsnämnd, statens; d) Vattenöverdomstolen; e) Verket för förvaltningsutveckling; f) Verket för högskoleservice; g) Verket för innovationssystem (VINNOVA); h) Verket för näringslivsutveckling (NUTEK); i) Vetenskapsrådet; j) Veterinärmedicinska anstalt, statens; k) Veterinära ansvarsnämnden; l) Väg- och transportforskningsinstitut, statens; (m)Vägverket; n) Vänerskolan; o) Växjö universitet; p) Växtsortnämnd, statens; Å: a) Åklagarmyndigheten; b) Åsbackaskolan; Ö: a) Örebro universitet; b) Örlogsmannasällskapet; c) Östervångsskolan; d) Överbefälhavaren; e) Överklagandenämnden för högskolan; f) Överklagandenämnden för nämndemanna-uppdrag; g) Överklagandenämnden för studiestöd; h) Överklagandenämnden för totalförsvaret. # PŘÍLOHA II ### Seznam mezinárodních úmluv v oblasti životního prostředí, sociálního a pracovního práva uvedených v čl. 4 odst. 4, čl. 50 odst. 4 a čl. 55 odst. 4 1. Úmluva Mezinárodní organizace práce (MOP) č. 87 o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat; 2. Úmluva MOP č. 98 o provádění zásad práva organizovat se a kolektivně vyjednávat, 3. Úmluva MOP č. 29 o nucené nebo povinné práci, 4. Úmluva MOP č. 105 o odstranění nucené práce, 5. Úmluva MOP č. 138 o minimálním věku pro zaměstnávání dětí, 6. Úmluva MOP č. 111 o diskriminaci (zaměstnání a povolání), 7. Úmluva MOP č. 100 o stejném odměňování mužů a žen za práci stejné hodnoty; 8. Úmluva MOP č. 182 o nejhorších formách dětské práce; 9. Vídeňská úmluva na ochranu ozonové vrstvy a její Montrealský protokol o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu; 10. Basilejská úmluva o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování (Basilejská úmluva); 11. Stockholmská úmluva o perzistentních organických znečišťujících látkách; 12. Rotterdamská úmluva o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu (UNEP/FAO) (Rotterdamská úmluva), Rotterdam, 10. září 1998 a její tři regionální protokoly. # PŘÍLOHA III Seznam postupů a právních aktů Unie uvedených v čl. 8 odst. 3 a čl. 117 odst. 1 Na udělování povolení podle jiných právních aktů Unie, která nepředstavují „zvláštní nebo výhradní práva“ ve smyslu článků 8 a 117 tohoto nařízení, se vztahují tyto postupy, které zajišťují odpovídající předchozí transparentnost: a) udělení povolení k provozu zařízení pro zemní plyn v souladu s postupy stanovenými v článku 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1788[^1]; b) povolení nebo výzva k podávání nabídek na výstavbu nových zařízení na výrobu elektřiny v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944[^2]; c) udělování oprávnění v souvislosti s poštovními službami v souladu s postupy stanovenými v článku 9 směrnice 97/67/ES; d) postup pro udělování povolení k výkonu činnosti zahrnující těžbu uhlovodíků v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES[^3]; e) uzavření smlouvy o veřejných službách ve smyslu nařízení (ES) č. 1370/2007 v oblasti poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících autobusem, tramvají, železnicí nebo metrem, která byla uzavřena na základě nabídkového řízení v souladu s čl. 5 odst. 3 uvedeného nařízení, za předpokladu, že doba trvání smlouvy je v souladu s čl. 4 odst. 3 nebo čl. 4 odst. 4 uvedeného nařízení[^4]. [^1]: Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1788 ze dne 13. června 2024 o společných pravidlech pro vnitřní trh s plynem z obnovitelných zdrojů, se zemním plynem a s vodíkem a o změně směrnice (EU) 2023/1791 a zrušení směrnice 2009/73/ES (přepracované znění) (Úř. věst. L, 2024/1788, 15.7.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2024/1788/oj). [^2]: Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU (přepracované znění) (Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 125, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2019/944/oj). [^3]: Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES ze dne 30. května 1994 o podmínkách udělování a užívání povolení k vyhledávání, průzkumu a těžbě uhlovodíků (Úř. věst. L 164, 30.6.1994, s. 3, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/1994/22/oj). [^4]: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 ze dne 23. října 2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 a č. 1107/70 (Úř. věst. L 315, 3.12.2007, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2007/1370/oj). # PŘÍLOHA IV ### Seznam právních aktů Unie uvedených v čl. 19 odst. 4 a čl. 117 odst. 2 (činnosti přímo vystavené hospodářské soutěži) a) Přeprava distribuce plynu nebo tepla – směrnice (EU) 2024/1788[^5]; b) Výroba, přenos nebo distribuce elektřiny – směrnice (EU) 2019/944[^6]; c) Výroba, doprava nebo distribuce pitné vody – [žádný vstup]; d) Sektoroví zadavatelé v oblasti železničních služeb: — Směrnice 2012/34/[^7]; — Nařízení (ES) č. 1370/2007[^8]; e) Sektoroví zadavatelé v oblasti městské železniční, tramvajové, trolejbusové nebo motorové autobusové dopravy služby – [žádný vstup]; f) Sektoroví zadavatelé v oblasti poštovních služeb – směrnice 97/67/ES[^9]; g) Těžba ropy nebo zemního plynu – směrnice 94/22/ES[^10]; h) Průzkum a těžba uhlí nebo jiných pevných paliv – [Žádná položka]; i) Sektoroví zadavatelé v oblasti námořních nebo vnitrozemských přístavů nebo jiných koncových zařízení — [Žádný záznam]; j) Sektoroví zadavatelé v oblasti letištních zařízení – [Žádný vstup]. [^5]: Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1788 ze dne 13. června 2024 o společných pravidlech pro vnitřní trh s plynem z obnovitelných zdrojů, se zemním plynem a s vodíkem a o změně směrnice (EU) 2023/1791 a zrušení směrnice 2009/73/ES (přepracované znění) (Úř. věst. L, 2024/1788, 15.7.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2024/1788/oj). [^6]: Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU (přepracované znění) (Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 125, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2019/944/oj). [^7]: Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU ze dne 21. listopadu 2012 o vytvoření jednotného evropského železničního prostoru (přepracované znění) (Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 32, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2012/34/oj). [^8]: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 ze dne 23. října 2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 a č. 1107/70 (Úř. věst. L 315, 3.12.2007, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2007/1370/oj). [^9]: Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/67/ES ze dne 15. prosince 1997 o společných pravidlech pro rozvoj vnitřního trhu poštovních služeb Společenství a zvyšování kvality služby (Úř. věst. L 15, 21.1.1998, s. 14, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/1997/67/oj). [^10]: Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES ze dne 30. května 1994 o podmínkách udělování a užívání povolení k vyhledávání, průzkumu a těžbě uhlovodíků (Úř. věst. L 164, 30.6.1994, s. 3, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/1994/22/oj). # PŘÍLOHA V ### Seznam činností uvedených v čl. 6 bodě 22 písm. a) | Dělení | Skupina | Třída | Kód CPV | Předmět | |---|---|---|---|---| | 45 | | | 45000000 | Stavební práce | | | 45-1 | | 45100000 | Příprava stavenišť | | | | 45- 1-1 | 45110000 | Demolice a zemní práce | | | | 45- 1-2 | 45120000 | Průzkumné vrtné práce | | | 45-2 | | 45200000 | Práce pro kompletní nebo částečnou výstavbu inženýrské stavitelství | | | | 45- 2-1 | 452100 00 Except :45220 000 | Stavební práce Výjimka: Inženýrské a stavební práce; | | | | 45- 2-6 | 45261000 | Stavba střešních konstrukcí a pokládka střešních krytin a pomocné práce | | | | 45- 2-3 | 452122 12 and DA03/ DA04 452300 00 | Výstavba bazénů (veřejných nebo soukromých); Výstavba potrubí, komunikačních a elektrických vedení, dálnic, silnic, letišť a železnic; plochá práce. | | | | 45- 2-4 | 45240000 | Výstavba vodních děl | | | | 45- 2-5 | 45250000 | Stavební úpravy pro továrny, důlní činnost, průmyslovou výrobu a budovy sloužící ropnému a plynárenskému průmyslu | | | | 45- 2-6 | 45262000 | Speciální řemeslné stavební práce kromě střešních prací | | | 45-3 | | 45300000 | Stavební instalace | | Division | Group | Class | CPV code | Předmět | | | | 45- 3-1 | 45310000 | Elektroinstalační práce. | | | | 45- 3-2 | 45320000 | Izolační práce | | | | 45- 3-3 | 45330000 | Instalatérské a sanitární práce | | | | 45- 3-4 | 45340000 | Instalace a montáž oplocení, zábradlí a bezpečnostního vybavení. | | | 45-4 | | 45400000 | Kompletační a dokončovací práce | | | | 45- 4-1 | 45410000 | Omítací práce | | | | 45- 4-2 | 45420000 | Stavební zámečnictví a stavební truhlářské práce | | | | 45- 4-3 | 45430000 | Pokládání podlahových krytin a obkládání stěn | | | | 45- 4-4 | 45440000 | Sklenářské, malířské a natěračské práce | | | | 45- 4-5 | 45450000 | Ostatní dokončovací stavební činnosti | | | 45-5 | | 45500000 | Pronájem stavebních a demoličních strojů a zařízení s obsluhou | # PŘÍLOHA VI ### Služby uvedené v čl. 57 odst. 2 a čl. 58 odst. 1 | Kód CPV | Popis | |---|---| | 75200000-8; 75231200-6; 75231240-8; 79611000-0; 79622000-0 [Supply services of domestic help personnel]; 79624000-4 [Supply services of nursing personnel] and 79625000-1 [Supply services of medical personnel] from 85000000-9 to 85323000-9; 98133100-5, 98133000-4; 98200000-5; 98500000-8 [Private households with employed persons] and 98513000-2 to 98514000-9 [Manpower services for households, Agency staff services for households, Clerical staff services for households, Temporary staff for households, Home- help services and Domestic services] | Zdravotní péče, sociální péče a související služby | | 85321000-5 and 85322000-2, 75000000- 6 [Administration, defence and social security services], 75121000-0, 75122000-7, 75124000-1; from 79995000-5 to 79995200-7; from 80000000-4 Education and training services to 80660000-8; | Administrativní sociální, vzdělávací a zdravotnické služby | | 92500000-6 and 92600000-7 | Služby knihoven, archivů, muzeí a jiných kulturních zařízení a sportovní služby | | 75300000-9 | Povinné sociální zabezpečení | | 75310000-2, 75311000-9, 75312000-6, 75313000-3, 75313100-4, 75314000-0, 75320000-5, 75330000-8, 75340000-1 | Poskytování dávek | | 98000000-3; 98120000-0; 98132000-7; 98133110-8 and 98130000-3 | Jiné služby pro veřejnost, sociální služby a služby jednotlivcům včetně služeb poskytovaných odbory, politickými organizacemi, sdruženími mládeže a jinými službami organizovanými na základě členství | | 98131000-0 | Náboženské služby | | 75200000-8 to 75231000-4 | Zajišťování služeb pro veřejnost | | 75231210-9 to 75231230-5; 75240000-0 to 75252000-7; 794300000-7; 98113100- 9 | Služby související s věznicemi, služby v oblasti veřejné bezpečnosti a záchranné služby v rozsahu nevyloučeném podle čl. 85 odst. 1 písm. k) | # PŘÍLOHA VII ### Seznam právních aktů Unie uvedených v článku 54 1. Nařízení (EU) 2024/3110 ze dne 27. listopadu 2024, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro uvádění stavebních výrobků na trh a zrušuje nařízení (EU) č. 305/2011[^11]; 2. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1781 ze dne 13. června 2024 o vytvoření rámce pro stanovení požadavků na ekodesign udržitelných výrobků, o změně směrnice (EU) 2020/1828 a nařízení (EU) 2023/1542 a o zrušení směrnice 2009/125/ES[^12]; 3. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1542 ze dne 12. července 2023 o bateriích a odpadních bateriích, o změně směrnice 2008/98/ES a nařízení (EU) 2019/1020 a o zrušení směrnice 2006/66/ES[^13]; 4. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/40 ze dne 19. prosince 2024 o obalech a obalových odpadech, o změně nařízení (EU) 2019/1020 a směrnice (EU) 2019/904 a o zrušení směrnice 94/62/ES[^14]; 5. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1735 ze dne 13. června 2024, kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému výroby technologií pro nulové čisté emise a mění nařízení (EU) 2018/1724[^15]; 6. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1242 ze dne 20. června 2019, kterým se stanoví výkonnostní normy pro emise CO2 pro nová těžká vozidla a kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 595/2009 a (EU) 2018/956 a směrnice Rady 96/53/ES[^16]; 7. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/631 ze dne 17. dubna 2019, kterým se stanoví výkonnostní normy pro emise CO2 pro nové osobní automobily a pro nová lehká užitková vozidla a kterým se zrušují nařízení (ES) č. 443/2009 a (EU) č. 510/2011 (přepracované znění)[^17]; 8. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/740 ze dne 25. května 2020 o označování pneumatik s ohledem na palivovou účinnost a jiné parametry, o změně nařízení (EU) 2017/1369 a o zrušení nařízení (ES) č. 1222/2009[^18]. [^11]: ÚŘ. VĚST. L, 2024/3110, 18.12.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/3110/oj. [^12]: ÚŘ. VĚST. L, 2024/1781, 28.6.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1781/oj. [^13]: Úř. věst. L 191, 28.7.2023, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/1542/oj. [^14]: ÚŘ. VĚST. L, 2025/40, 22.1.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2025/40/oj. [^15]: ÚŘ. VĚST. L, 2024/1735, 28.6.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1735/oj. [^16]: Úř. věst. L 111, 25.4.2019, s. 13, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2019/631/oj. [^17]: Úř. věst. L 111, 25.4.2019, s. 13, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2019/631/oj. [^18]: Úř. věst. L 177, 5.6.2020, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2020/740/oj. # PŘÍLOHA VIII ### Srovnávací tabulka Část A – Zrušení podle článku 146 | Toto nařízení | Směrnice 2014/23/EU | Směrnice 2014/24/EU | Směrnice 2014/25/EU | |---|---|---|---| | Art. 1 | Art. 1 | Art. 1 | Art. 1 | | Art. 2 | Art. 8 | Art. 4 | Art. 15 | | Art. 3 | Art. 9 | Art. 6 | Art. 17 | | Art. 4 | Art. 3 | Art.18 | Art. 36 | | Art. 5 | - | - | - | | Art. 6 | Art. 5 | Art. 2 | Art. 2 | | Art. 7 | Art. 6 | Art. 2 Para. 1(1), (3) Art. 6 Para. 7 | Art. 3 | | Art. 8 | Art. 7 | Art. 13 | Art. 4 | | Art. 9 | - | Art. 37 | Art. 55 | | Art. 10 | Art. 14 | Art. 38 | Art. 56 | | Art. 11 | - | - | Art. 7 | | Art. 12 | Annex II Nr. 1 | Art.7 | Art. 8 | | Art. 13 | Annex II Nr. 2 | Art.7 | Art. 9 | | Art. 14 | Art. 12 | Art.7 | Art. 10 | | Art. 15 | Annex II Nr. 3 | Art.7 | Art. 11 | | Art. 16 | Annex II Nr. 4 | Art.7 | Art. 12 | | Art. 17 | Annex II Nr. 5 | Art.7 | Art. 13 | | Art. 18 | Annex II Nr. 6 | Art. 7 | Art. 14 | | Art. 19 | Art. 16 | - | Art. 34 | | Art. 20 | Art. 16 | - | Art. 35 | | Art. 21 | Art. 26 | Art. 19 | Art. 37 | | Art. 22 | Art. 26 Para. 2 | Art. 19 Para. 2 | Art. 37 Para. 2 | | Art. 23 | Recital 63, Art. 38 Para. 2, 3 | Art. 63 | Art. 79 | | Art. 24 | Art. 42 | Art. 71 | Art. 88 | | Art. 25 | Art. 38 Para. 4, 5 | Art. 57 Para. 1, 2 | Art. 80 | | Art. 26 | Art. 38 Para. 7 | Art. 57 Para. 4 | Art. 80 | | Art. 27 | Art. 41 | Art. 58 | Art. 80 Para. 2 | | Art. 28 | Art. 38 Para. 1, 9 | Art. 60 | Art. 62 | | Art. 29 | - | - | - | | Art. 30 | - | Art. 40 | Art. 58 | | Art. 31 | - | Art. 26 | Art. 44 | | Art. 32 | Art. 8 Para. 2, 3 | Art. 5 | Art. 16 | | Art. 33 | - | Art. 26 Para. 3 to 6 | - | | Art. 34 | - | Art. 29, 32 | Art. 45 | | Art. 35 | Art. 37 Para. 1 | Art. 67 Para. 1 | Art. 82 | | Art. 36 | - | - | - | | Art. 37 | - | - | - | | Art. 38 | - | - | - | | Art. 39 | - | - | - | | Art. 40 | - | - | - | | Art. 41 | - | Art. 31 Para. 1, 4 | Art. 49 | | Art. 42 | - | Art. 31 | Art. 49 | | Art. 43 | - | Art. 31 Para. 2 | Art. 49 | | Art. 44 | - | Art. 31 Para. 2 | Art. 49 | | Art. 45 | - | Art. 31 | Art. 49 | | Art. 46 | - | Art. 32 | Art. 50 | | Art. 47 | - | Art. 32 | Art. 50 | | Art. 48 | - | Art. 32 (c) | Art. 50 (d) | | Art. 49 | - | Annex XII Part II (f) | Art. 77 | | Art. 50 | Recital 55, Art. 30 Para. 3 | Recital 37, Art. 68 Para. 1 | Art. 36 Para. 2 | | Art. 51 | - | - | - | | Art. 52 | - | Recital 97, Art. 68 Para 1 (a)(ii) | - | | Art. 53 | - | - | - | | Art. 54 | - | Recital 97 | Art. 36 Para. 2 | | Art. 55 | Recital 55, Art. 19 | Recital 37 | Art. 36 Para.2 | | Art. 56 | Recital 66, Art. 36 Sub. 1 | Recital 53 | Art. 93 Para. 2 | | Art. 57 | Art. 24 | Art. 20 | Art. 38 | | Art. 58 | Art. 19, Annex IV | Art. 74 | Art. 91 | | Art. 59 | - | Art. 31 | Art. 49 Para. 1 | | Art. 60 | - | Art.2 Para.1 (22) | Art. 49 Para. 2 | | Art. 61 | - | Recital 47 | | | Art. 62 | - | Art. 31 Para. 6 | Art. 49 Para. 6 | | Art. 63 | - | Art. 31 Para. 6, Sub. 2 | - | | Art. 64 | - | - | - | | Art. 65 | - | - | - | | Art. 66 | - | Recital 41 | - | | Art. 67 | - | - | - | | Art. 68 | - | - | - | | Art. 69 | - | - | - | | Art. 70 | - | - | Art. 85 Para. 1 | | Art. 71 | - | - | - | | Art. 72 | - | - | Art. 85 Para. 2 | | Art. 73 | - | - | - | | Art. 74 | - | | - | | Art. 74 Nr. 2 | - | - | Art. 85 Para. 2 | | Art. 75 | - | - | - | | Art. 76 | - | - | - | | Art. 77 | - | - | - | | Art. 78 | Art. 23 | Art. 15 | Art. 24 | | Art. 79 | Art. 25 | Art. 14 | Art. 32 | | Art. 80 | Art. 17 | Art. 12 | Art. 28 | | Art. 81 | Recital 45, Art. 17 Para. 4 | Recital 31, Art. 12 | Art. 28 Para. 4 | | Art. 82 | Art. 2 Para. 1 | Art. 12, 2 Para.2 | - | | Art. 83 Para. 1 | Art. 13 | - | Art. 29 Para. 3 | | Art. 83 Para. 2 | Art. 13 | - | Art. 29 Para. 2 | | Art. 83 Para. 3 | Art. 13 | - | Art. 29 Para. 1 | | Art. 83 Para. 4 | Art. 13 | - | Art. 29 Para. 1 Sub. 1 | | Art. 84 | Art. 14 | - | Art. 30 | | Art. 85 | Art. 10 | Art. 10, 11 | - | | Art. 86 | Art. 21 | Art. 16 | Art. 25 | | Art. 87 | Art. 20 | Art. 3 | Art. 5 | | Art. 88 | Art. 36 | Art. 42 | Art. 60 | | Art. 89 | - | Art. 45 | Art. 64 | | Art. 90 | - | - | - | | Art. 91 | - | Art. 43 | Art. 61 | | Art. 92 | Art. 38 Para. 1 | Art. 44 | Art. 62 | | Art. 93 | Art. 28 | Art. 21 | Art. 39 | | Art. 94 | Art. 35 | Art. 24 | Art. 42 | | Art. 95 | - | Art. 41 | Art. 59 | | Art. 96 | Art. 39 | Art. 47 | Art. 66 | | Art. 97 | Art. 40 | Art. 53 | - | | Art. 98 | Art. 41 | Art. 67 | Art. 82 | | Art. 99 | - | Art. 68 | Art. 83 | | Art. 100 | - | Art. 46 | Art. 65 | | Art. 101 | - | Art. 69 | Art. 84 | | Art. 102 | - | - | - | | Art. 103 | - | Art. 33 | Art. 51 | | Art. 104 | Art. 36 | Art. 70 | Art. 87 | | Art. 105 | - | - | - | | Art. 106 | Art. 43 | Art. 72 | Art. 89 | | Art. 107 | Art. 44 | Art. 73 | Art. 90 | | Art. 108 | - | - | - | | Art. 109 | - | Art. 84 | Art. 100 | | Art. 110 | - | - | - | | Art. 111 | Art. 32 | - | - | | Art. 112 | Art. 33 | - | - | | Art. 113 | Art. 33 Para. 4 | Art. 85 | - | | Art. 114 | Art. 1 Para. 2 | - | - | | Art. 115 | Art. 5 | - | - | | Art. 116 | Art. 20 | - | Art. 5 Para. 4, Sub. 3 | | Art. 116 Para. 2 | Art. 20 | - | Art. 5 Para. 5 | | Art. 117 | Art. 10, 11, 12 | - | - | | Art. 118 | Art. 8 | - | - | | Art. 119 | Art. 53 | - | - | | Art. 120 | - | - | - | | Art. 121 | - | - | - | | Art. 122 | Art. 18 | - | - | | Art. 123 | Art. 41 | - | - | | Art. 124 | - | - | - | | Art. 125 | Art. 43 | - | - | | Art. 126 | Art. 44 | - | - | | Art. 127 | - | - | - | | Art. 128 | - | - | - | | Art. 129 | - | - | - | | Art. 130 | - | - | - | | Art. 131 | - | - | - | | Art. 132 | - | - | - | | Art. 133 | - | - | - | | Art. 134 | - | - | - | | Art. 135 | - | - | - | | Art. 136 | - | - | - | | Art. 137 | Art. 45 | Art. 83 | Art. 99 Para. 2 | | Art. 138 | - | - | - | | Art. 139 | - | - | Recital 127 | | Art. 140 | Art. 35 | - | - | | Art. 141 | Art. 48 | Art. 87 | Art. 103 | | Art. 142 | Art. 49 | Art. 88 | Art. 104 | | Art. 143 | Art. 50 | Art. 89 | Art. 105 | | Art. 144 | - | - | - | | Art. 145 | - | - | - | | Art. 146 | - | Art. 91 | Art. 107 | | Art. 147 | - | - | - | | Art. 148 | Art. 53 Sub. 4 | Art. 92 | Art. 108 | | Art. 149 | Art. 54 | Art. 93 | Art. 109 | | Deleted provision | This Regulation | | | | Article 65 of Regulation (EU) 2024/1781 | Article 54 | | | | Article 74(3), point (b) of Regulation (EU) 2024/1781 | Article 26(1), point (a) | | | | Article 25(4) and (5) of Regulation (EU) 2024/1735 | Article 54 | | | | Article 85 of Regulation (EU) 2023/1542 | Article 54 | | | | Article 83 of Regulation (EU) 2024/3110 | Article 54 | | | | Article 63 of Regulation (EU) 2025/40 | Article 54 | | | | Article 7 and Annex IV of Directive 2023/1791 | Article 52 | | | | Article 26(1), point (d) of Regulation (EU) 2024/1252 as far as it concerns award criteria related to public procurement | Article 51 | | | | Article 24(1) of Directive 2019/882 | Article 56 | | | | Article 8(3) of Directive 2022/2381 | Article 4(4) | | | | Article 5 of Regulation (EU) 2024/2847 | Article 67 | | | | Article 31 of Directive (EU) 2024/1760 | Article 55 | | | | Article 63(3), point (c) of Regulation (EU) 2024/1157 | Article 26(1), point (a) | | | Část B – Změny podle článku 147