Návrh nařízení o veřejných zakázkách a koncesíchCOM(2026) 590

Neoficiální překladRozhodné je anglické znění·Originál (EN)
Návrh nařízení COM(2026) 590 › Důvodová zpráva
Otevřít v aplikaciCelý překlad (PDF)Jiné jazyky: Slovensky Deutsch Polski

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. CONTEXTOFTHEPROPOSAL (KONTROLA)

• Důvody a cíle návrhu

Tato důvodová zpráva je připojena k návrhu nařízení o zadávání veřejných zakázek, kterým se reviduje směrnice 2014/23/EU o udělování koncesí, směrnice 2014/24/EU o zadávání veřejných zakázek a směrnice 2014/25/EU o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a kterým se mění různé odvětvové akty, pokud jde o ustanovení o zadávání veřejných zakázek v nich obsažená.

Veřejné orgány v celé Evropské unii každý den zadávají zakázky na zboží, služby a práce, které utvářejí každodenní život občanů, ať už se jedná o silnice, po kterých cestují, energii, která je hnací silou jejich domovů, nebo školní budovy, které utvářejí budoucnost jejich dětí. Vzhledem k tomu, že zadávání veřejných zakázek představuje přibližně 15 % HDP EU, je zadávání veřejných zakázek mocným politickým nástrojem, který má Unie k dispozici. Pro zadavatele je to prostředek k zajištění účinných investic do veřejné infrastruktury a služeb. Pro občany maximalizuje hodnotu peněz daňových poplatníků tím, že zajišťuje, aby byly veřejné prostředky vynakládány účinně a efektivně. Pro podniky otevírá dobře koncipovaný rámec pro zadávání veřejných zakázek nové příležitosti, a to i přeshraničně. Pro všechny by zadávání veřejných zakázek mělo být transparentní, spravedlivé a otevřené, aby se budovala a posilovala důvěra veřejnosti.

Mario Draghi a Enrico Letta ve svých zprávách o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti1 a o jednotném trhu2 důrazně zdůraznili ústřední úlohu zadávání veřejných zakázek. Obě zdůrazňují zadávání veřejných zakázek nejen jako mechanismus pro veřejné výdaje, ale také jako strategický investiční nástroj k posílení čisté průmyslové základny Unie, podpoře inovací, pokroku v oblasti čisté a digitální transformace a posílení hospodářské bezpečnosti a strategické autonomie. Dohoda o čistém průmyslu3 a Kompas konkurenceschopnosti4 podobně zdůraznily odpovědnost zadavatelů při převádění strategických směrů do konkrétních rozhodnutí o nákupu. V geopolitickém kontextu, který se vyznačuje rostoucí konkurencí, zranitelností dodavatelského řetězce a zneužíváním hospodářských závislostí, se způsob, jakým zadavatelé vynakládají finanční prostředky, stal záležitostí strategického významu.

Evropský účetní dvůr5 upozornil na řadu nedostatků v evropské praxi zadávání veřejných zakázek. Zjistila, že hospodářská soutěž v oblasti veřejných zakázek se v posledním desetiletí snížila, že účast malých a středních podniků a přeshraničních uchazečů zůstává omezená a že postupy s jedinou nabídkou jsou stále běžnější. V této souvislosti Rada ve svých závěrech z května 20246 vyzvala Komisi, aby předložila komplexní akční plán s cílem řešit nedostatky v právních předpisech a praxi v oblasti zadávání veřejných zakázek a zjednodušit regulační rámec. Evropský parlament přijal usnesení o zadávání veřejných zakázek7, v němž vyzval ke strategičtějšímu, jednoduššímu a konkurenceschopnějšímu rámci. Výbor regionů8 a Evropský hospodářský a sociální výbor9 přijaly stanoviska, v nichž zdůraznily význam zadávání veřejných zakázek jako hnací síly místního rozvoje, sociálního pokroku a odolnosti průmyslu.

Hloubkové hodnocení směrnic z roku 2014, které provedla Evropská komise, potvrdilo, že současná pravidla pro zadávání veřejných zakázek vykazují značné nedostatky. Zjistila, že jejich složitost a nedostatečná flexibilita vytváří značnou právní nejistotu jak pro zadavatele, tak pro hospodářské subjekty. Nadále jsou udělovány pouze ceny a zavádění sociálních, environmentálních a inovačních požadavků je i nadále omezené. Pravidla pro přístup na trh pro společnosti ze zemí mimo EU nejsou dostatečně jasná a již účinně nereagují na současnou geopolitickou realitu. Roztříštěné systémy elektronického zadávání veřejných zakázek brání řádné transparentnosti a účinnému monitorování a dohledu a navzdory zlepšení transparentnosti, nedostatkům v údajích a problémům s kvalitou na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni brání účinné správě, strategickému rozhodování a předcházení korupci.

Cílem návrhu zákona o zadávání veřejných zakázek je tyto výzvy řešit.

Zjednodušení a zvýšení flexibility a soudržnosti pravidel pro zadávání veřejných zakázek

Návrh nahrazuje tři směrnice z roku 2014 jediným přímo použitelným nařízením. Sloučením pravidel platných pro veřejné zakázky, veřejné zakázky a koncese do jediného právního nástroje se odstraní složitost a nejednotnost vyplývající z koexistence samostatných legislativních aktů a rozdílných možností provedení ve vnitrostátním právu.

• Jsou navrženy dva nové hlavní postupy, oba možné s výběrem nebo bez něj

kritéria, s jednáním nebo bez něj: otevřené řízení, v němž hospodářské subjekty podávají (první) nabídky od samého počátku, a dynamické řízení, v němž se hospodářské subjekty nejprve připojí a později jsou vyzvány k podání nabídky nebo k vyjednávání o jednotlivých příležitostech k zadávání veřejných zakázek, které vyvstanou během platnosti řízení. Tyto dva postupy jsou doplněny inovačním řízením pro vývoj a pořizování inovativních řešení, která si zadavatelé přejí vyvinout hospodářským subjektem, aby co nejlépe uspokojili jeho potřeby.

• Jsou objasněny a podporovány tržní konzultace jako standardní přípravný nástroj.

• Kritéria výběru jsou omezena na to, co je nezbytné a přiměřené, jsou nadměrná

požadavky na obrat jsou omezené a neodůvodněné požadavky na předchozí zkušenosti ve veřejném sektoru omezené.

Pravidla pro zadávání veřejných zakázek se nadále vztahují na subjekty v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb. Kromě zvláštních výjimek mohou být vyňaty i veřejné služby, pokud je příslušná činnost přímo vystavena hospodářské soutěži na trzích s neomezeným přístupem.

V zájmu dalšího zjednodušení celkového legislativního rámce jsou pravidla pro koncese začleněna do tohoto nařízení. Revidovaná procesní pravidla se budou vztahovat jak na veřejné zakázky, tak na koncese a v případě potřeby budou doplněna upravenými pravidly pro koncese, aby se zohlednily určité specifické vlastnosti koncesí.

Větší využívání strategického zadávání veřejných zakázek

Toto nařízení zavádí soudržnou architekturu pro začlenění strategických politických cílů do koncepce zadávání veřejných zakázek, jejich zadávání a plnění. Návrh posiluje kvalitativní rozměr rozhodnutí o udělení grantu. Zakázky budou zpravidla zadávány na základě nejlepšího poměru mezi cenou a kvalitou s minimálními požadavky na váhu kvality, včetně vyšší váhy u zakázek s vysokým podílem lidské práce.

• Pokud jde o zadávání veřejných zakázek v oblasti životního prostředí, návrh stanoví jasnější právní základy pro používání

environmentálních požadavků v průběhu celého cyklu zadávání veřejných zakázek. Posiluje příspěvek zadávání veřejných zakázek k oběhovosti, recyklovanému a renovovanému obsahu, využití odpadu a energetické účinnosti a vytváří rámec pro povinné požadavky na zelené veřejné zakázky pro určité kategorie výrobků, u nichž hrozí, že rozdílné uplatňování požadavků povede k roztříštěnosti trhu.

• Pokud jde o sociálně odpovědné zadávání veřejných zakázek, návrh zdůrazňuje řadu důležitých

společenské cíle, včetně sociálního začleňování, integrace na trhu práce, přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením, lepších pracovních podmínek, zvyšování kvalifikace a rekvalifikace pracovní síly, rovnosti žen a mužů a lidských práv v dodavatelských řetězcích. Klade důraz na povinnosti týkající se přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením a zachovává cílené nástroje, jako jsou vyhrazené veřejné zakázky a individuálně uzpůsobená pravidla pro sociální, zdravotní a vzdělávací služby.

• Pokud jde o zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení, nový inovační řízení umožňuje zadavatelům

formulovat společenské výzvy spíše než pevně stanovené technické specifikace, posuzovat návrhy prostřednictvím rámce pro posuzování hodnoty, testovat a ověřovat přístupy a poté pořizovat výsledná řešení.

Zlepšení hospodářské bezpečnosti a strategické autonomie EU

Návrh reaguje na rostoucí geopolitický význam zadávání veřejných zakázek.

• Zadavatelé mají možnost a v určitých souvislostech jsou povinni řešit rizika související s

zájmy Unie nebo členských států v oblasti bezpečnosti a veřejné bezpečnosti spojené s kritickou infrastrukturou, citlivými informacemi, kybernetickou bezpečností, škodlivými kritickými závislostmi, narušením dodávek a nepatřičným vlivem třetích zemí.

• Aniž jsou dotčeny akty týkající se konkrétních výrobků nebo služeb, nová ustanovení o

odolnost a bezpečnost dodávek se vztahují zejména na zakázky zahrnující základní nebo důležité subjekty a kritické infrastruktury.

• Návrh rovněž modernizuje a vyjasňuje přístup k účasti třetích zemí,

při plném dodržování mezinárodních závazků Unie:

• Objasňuje rozdíl mezi hospodářskými subjekty a stavebními pracemi, službami nebo dodávkami, které jsou

na které se vztahují mezinárodní závazky Unie v oblasti zadávání veřejných zakázek a které tyto závazky nemají a které stanoví společný rámec pro určení pokrytí podporovaný on-line nástrojem Komise (internetový portál Access2Markets, který vyvinula Evropská komise s cílem pomoci podnikům v mezinárodním obchodu). Komise může toto pokrytí omezit, pokud analýza přístupu na trh zjistí, že třetí země neposkytla hospodářským subjektům Unie národní zacházení v rozporu se svými závazky, nebo pokud je omezení nezbytné k ochraně základních zájmů Unie.

• Zadavatelé mohou uplatňovat požadavky na evropské preference, a to i prostřednictvím:

omezení účasti, požadování minimálního původu z Unie nebo zahrnutého původu nebo udělení preferencí pro hodnocení. Vyžadují-li to strategické zájmy Unie, může Komise uzavřít zvláštní postupy pro nezahrnuté hospodářské subjekty, produkty nebo služby.

Toto nařízení slouží jako horizontální rámec pro požadavky na evropské preference a bylo navrženo tak, aby nebylo v rozporu se souborem právních předpisů Unie, které jsou specifické pro jednotlivá odvětví a které stanoví mechanismy pro preference nebo omezení na základě původu hospodářských subjektů nebo konkrétního zboží či služeb nabízených v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek. To platí pro pravidla, která již byla přijata, jako je nařízení (EU) 2024/2803 o provádění jednotného evropského nebe, nebo pro novější návrhy, jako je akt o akcelerátoru průmyslu (COM 2026/0068), které jsou v současné době v legislativním procesu. Proto se použijí obecná pravidla tohoto nařízení, pokud odvětvový akt nestanoví jinak, a to i pokud jde o určení původu.

Aby se zabránilo nadměrné roztříštěnosti legislativního rámce a zajistil se soudržný soubor pravidel pro zadávání veřejných zakázek, slouží toto nařízení rovněž jako vzor a základ pro budoucí legislativní akty Unie, kterými se stanoví preferenční mechanismy založené na původu. To se týká slučitelnosti s mezinárodními dohodami, které zahrnují rozměr zadávání veřejných zakázek, způsobu, jakým je definován původ hospodářských subjektů, zboží, služeb a stavebních prací. Veškerá budoucí pravidla pro evropské preference týkající se zadávání veřejných zakázek by měla vycházet z pravidel týkajících se skutečných požadavků na preference stanovených v tomto nařízení a měla by být upravena pouze v případě potřeby s ohledem na konkrétní odvětví, na něž se budou vztahovat.

Usnadnění přístupu k informacím, údajům a digitálním nástrojům týkajícím se zadávání veřejných zakázek

Hodnocení stávajících směrnic zjistilo, že digitální ekosystém pro zadávání veřejných zakázek zůstává roztříštěný, neinteroperabilní a nedostatečně založený na datech. Návrh tento problém řeší prostřednictvím podstatně integrovanějšího přístupu.

• Vytváří společný digitální ekosystém založený na síti interoperability,

harmonizované sémantické normy a společné specifikace, které zadavatelům a hospodářským subjektům používajícím různé systémy elektronického zadávání veřejných zakázek umožňují komunikovat prostřednictvím interoperabilních digitálních služeb. Klíčovou inovací je vytvoření elektronické služby způsobilosti založené na digitálních obchodních oprávněních a digitálních profilech společností, která uplatňuje zásadu „pouze jednou“.

• Návrh zřizuje vnitrostátní datové prostory pro zadávání veřejných zakázek a Unii—

datový prostor úrovně pro zadávání veřejných zakázek navržený na podporu strukturovaného přístupu k údajům o životním cyklu veřejných zakázek a smluv. Povinnosti týkající se zveřejňování jsou rozšířeny a racionalizovány v celém životním cyklu zadávání veřejných zakázek.

Účinné fungování systému bude vyžadovat aktualizaci společného slovníku pro veřejné zakázky (CPV) zřízeného nařízením (ES) č. 213/2008.

Vládnutí

Návrh posiluje správu, monitorování a profesionalizaci. Správa integrity je posílena opatřeními, která se zabývají podvody, tajnými ujednáními, korupcí, zvýhodňováním a střety zájmů a zajišťují, aby zjednodušení a strategické ambice tohoto nařízení byly doprovázeny silnější prováděcí kapacitou v praxi.

• Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Hodnocení Komise zdůrazňuje obavy týkající se roztříštěnosti pravidel pro zadávání veřejných zakázek v právním rámci EU. Veřejní zadavatelé a hospodářské subjekty musí v současné době dodržovat řadu překrývajících se a v některých případech nesourodých ustanovení ve více než padesáti odvětvových právních nástrojích. To je zdrojem právní nejistoty, nepřiměřené administrativní zátěže a procesní neefektivity při zadávání veřejných zakázek pro obě strany.

Sdělení Komise „Jednodušší, jasnější a lépe vymahatelná pravidla EU“10 nařizuje „hloubkové regulační čištění“ pravidel pro zadávání veřejných zakázek s cílem odstranit nadbytečnost, zefektivnit postupy a zvýšit právní jasnost. Navrhované nařízení o zadávání veřejných zakázek proto provádí komplexní soudržnost a zaměřuje se na konsolidaci odvětvových pravidel týkajících se procesních pravidel pro zadávání veřejných zakázek, horizontálních požadavků a ustanovení o zmocnění do zákona o zadávání veřejných zakázek, přičemž plně zachovává politické cíle odvětvových aktů.

Důvody pro vyloučení

V současné době jsou důvody pro vyloučení hospodářských subjektů z účasti v zadávacím řízení roztříštěny do několika odvětvových aktů, což vytváří právní nejistotu a nerovné zacházení. Návrh konsoliduje tato pravidla do jediného soudržného rámce racionalizací stávajících důvodů pro vyloučení z účasti v zadávacím řízení takto:

• 7 povinných důvodů pro vyloučení z odvětvových aktů na základě hlavy V SFEU, které

jsou spojeny se závažnými trestnými činy, včetně obchodování s lidmi, korupce a terorismu, a jsou nedílnou a neoddělitelnou součástí činů, v nichž jsou stanoveny, jsou v těchto činech zachovány, ale odrážejí se i v tomto nařízení.

• 2 důvody pro vyloučení vyplývající z právních aktů založených na jiných právních základech jsou

vypuštěno z uvedených aktů a zohledněno v tomto nařízení. To se týká důvodů pro vyloučení, které byly dosud zakotveny v nařízení o přepravě odpadů (nařízení (EU) 2024/1157) a nařízení o ekodesignu (nařízení (EU) 2024/1781), jež se z těchto aktů vypouštějí. Namísto toho, aby porušování těchto nástrojů zcela zmizelo, jsou tato porušení začleněna do stávajících důvodů pro vyloučení v tomto nařízení.

Horizontální požadavky

Kromě procesních pravidel je stávající rámec pro zadávání veřejných zakázek dále komplikován znásobením horizontálních požadavků v právních předpisech týkajících se rozhodnutí o zadávání veřejných zakázek. Za účelem řešení tohoto problému tento návrh přesouvá příslušná horizontální ustanovení o tom, co nakupovat, do zvláštních kapitol aktu, které jsou strukturovány podle strategických priorit Unie v oblasti zadávání veřejných zakázek (zelená, sociální, bezpečnostní a odolnost), a v případě potřeby je zefektivňuje, aby byla zajištěna soudržnost při uplatňování těchto požadavků.

Zmocnění

V neposlední řadě pět odvětvových nástrojů obsahuje samostatná a nekoordinovaná zmocnění ke stanovení požadavků na zelené veřejné zakázky v určitých oblastech. Aby se tato neefektivita napravila, tento návrh ruší tato odvětvová zmocnění pro přijímání aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů souvisejících se zadáváním veřejných zakázek a nahrazuje je jediným horizontálním zmocněním, které Komisi umožňuje za určitých okolností stanovit určité environmentální požadavky pro zadavatele jako povinné.

Tento návrh obsahuje cílené změny dotčených odvětvových nástrojů, které jsou nezbytně nutné k dosažení cíle návrhu, kterým je právní soudržnost. Další možné změny těchto odvětvových nástrojů jsou zcela mimo oblast působnosti tohoto návrhu. Potřeba takových změn může být případně posouzena v rámci přezkumu každého z dotčených odvětvových nástrojů v souladu s jejich příslušnými ustanoveními o přezkumu a politickými cykly. Komise bude konstruktivně spolupracovat se spolunormotvůrci s cílem zajistit, aby si legislativní proces týkající se tohoto návrhu plně zachoval svůj základní předmět.

Kromě stávajícího acquis několik legislativních iniciativ, které jsou v současné době projednávány nebo jejichž zveřejnění se očekává, rovněž obsahuje nebo se očekává, že budou obsahovat ustanovení týkající se zadávání veřejných zakázek. Tak je tomu například v případě návrhu aktu o kybernetické bezpečnosti 2.0 (COM 2026/001), návrhu aktu o vývoji cloudu a umělé inteligence (COM 2026/0138), návrhu aktu o akcelerátoru průmyslu (2026/0068) a návrhu aktu o čipech 2.0 (COM 2026/0139). Soudržnost, kterou tento návrh provádí, může přinést plnou přidanou hodnotu pouze tehdy, budou-li tyto probíhající iniciativy samy o sobě v souladu s horizontálním rámcem stanoveným nařízením o zadávání veřejných zakázek, přičemž budou zachována odvětvová pravidla týkající se toho, co v těchto aktech nakupovat. Komise pracovala na zajištění této soudržnosti interně při přípravě těchto textů a je nezbytné, aby spolunormotvůrci rovněž zohlednili potřebu soudržnosti a souladu s nařízením o zadávání veřejných zakázek. Zvláštní pozornost by měla být věnována ustanovením týkajícím se požadavků na evropské preference, neboť rozdílné odvětvové přístupy by poškodily zejména právní jistotu, rovné zacházení s hospodářskými subjekty a řádné fungování vnitřního trhu. Komise bude během jednání o těchto souběžných návrzích konstruktivně spolupracovat s Evropským parlamentem a Radou.

• Soulad s ostatními politikami Unie

Navrhované nařízení rovněž interaguje s odlišnou kategorií politik Unie, které využívají zadávání veřejných zakázek jako nástroj ke sledování specifických cílů, aniž by se však spoléhaly na horizontální rámec pro zadávání veřejných zakázek nebo jej měnily. Zavádějí autonomní režimy, které fungují souběžně s obecnými pravidly a reagují na své vlastní politické důvody.

Návrh nezasahuje do režimů zadávání veřejných zakázek zavedených v odvětví obrany a bezpečnosti, které nespadají do jeho oblasti působnosti, a podle směrnice 2009/81/ES. Není jím dotčeno nařízení (EU) 2025/1106 (SAFE) a nařízení (EU) 2023/2418 (EDIRPA) o kooperativním zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany a nejsou jím dotčeny mechanismy společného zadávání veřejných zakázek podle nařízení (EU) 2022/2371 a nařízení Rady (EU) 2022/2372 o zdravotních krizích. Podobně je v souladu s povinnostmi zaměřenými na odolnost podle nařízení (EU) 2024/2747 (IMERA).

Zadávání veřejných zakázek je stále více využíváno jako páka k obraně strategických zájmů Unie v jejích vnějších hospodářských vztazích a k zajištění rovných podmínek pro evropské hospodářské subjekty. Preferenční evropská opatření jsou plně slučitelná s mezinárodním rámcem, jehož je Unie smluvní stranou, zejména s Dohodou WTO o vládních zakázkách. Návrhem nejsou dotčeny nástroje obchodní politiky Unie obsahující ustanovení týkající se zadávání veřejných zakázek, zejména nařízení (EU) 2022/2560 o zahraničních subvencích, ani opatření v rámci souboru nástrojů Unie na ochranu obchodu a omezujících opatření, jako je nařízení (EU) 2023/2675 (protinátlakový nástroj) a nařízení Rady (EU) č. 833/2014 týkající se Ruska. Pokud jde o nařízení (EU) 2022/1031 o nástroji pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek, kapitola 5 navrhovaného nařízení výslovně zahrnuje, a to i prostřednictvím křížových odkazů, zásady a pojmy tohoto nařízení týkající se původu hospodářských subjektů a zboží.

Souběžně s tímto nařízením Komise navrhuje evropský inovační akt, který navrhuje zvláštní režim pro zadávání zakázek na služby v oblasti výzkumu a vývoje, což znamená zadávání zakázek na základní výzkum, průmyslový výzkum a experimentální vývoj až po původní vývoj. Zakázky na služby ve výzkumu a vývoji, včetně zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi, jsou proto z oblasti působnosti tohoto nařízení vyloučeny. Na rozdíl od zvláštního režimu navrženého v evropském inovačním aktu se zákon o zadávání veřejných zakázek vztahuje i na nákup komerčního konečného produktu.

2. PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

• Právní základ

Článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva“) je vhodným právním základem pro tuto iniciativu, neboť jejím hlavním cílem je vytvořit jednodušší a účinnější harmonizovaný rámec pro zadávání veřejných zakázek ve všech členských státech, a tím zlepšit fungování vnitřního trhu v souladu s článkem 26 Smlouvy. Ačkoli se iniciativa dotýká rovněž záležitostí souvisejících s cíli sledovanými podle článků 173 a 207 SFEU, tyto aspekty jasně doplňují její primární cíl, kterým je harmonizace pravidel pro zadávání veřejných zakázek, a proto neodůvodňují použití těchto ustanovení jako právních základů.

• Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Podle článku 5 Smlouvy o EU je zásada subsidiarity dodržena, neboť vyvažuje diskreční pravomoc veřejných zadavatelů harmonizačními opatřeními a prvky nezbytnými k dosažení cílů této iniciativy, kterých nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států.

Zadávání veřejných zakázek je klíčovou složkou jednotného trhu EU, která veřejným zadavatelům umožňuje přeshraniční hospodářskou soutěž a širší přístup na trhy. Roztříštěnost provádění však oslabuje jeho účinnost jako nástroje vnitřního trhu. To vyžaduje další opatření na úrovni EU s cílem zajistit soudržnost a zjednodušení a plně uvolnit potenciál celounijního trhu s veřejnými zakázkami pro podniky i veřejné zadavatele.

V souladu s nedávnými rozsudky SDEU11 spadá zacházení s hospodářskými subjekty ze třetích zemí při zadávání veřejných zakázek do společné obchodní politiky, která je ve výhradní pravomoci Unie, a může být proto regulováno pouze na úrovni EU. Pouze Unie, a nikoli členské státy jednající samostatně, má pravomoc stanovit soudržný a jednotný rámec upravující účast uchazečů ze třetích zemí. Opatření na úrovni EU je proto odůvodněné a nezbytné k zajištění právní jistoty a rovných podmínek na celém vnitřním trhu.

• Proporcionalita

Navrhovaná revize respektuje zásadu proporcionality stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU a řídí se tím, co je přizpůsobeno a nezbytné k dosažení cílů zajištění účinnějšího, transparentnějšího a soudržnějšího rámce EU pro zadávání veřejných zakázek a dokončení strategických cílů Unie.

Vytvoření digitálního ekosystému EU je nezbytné ke snížení roztříštěnosti, administrativní zátěže a nákladů tím, že se uloží povinnost propojit systémy elektronického zadávání veřejných zakázek členských států do jednotného integrovaného trhu EU s veřejnými zakázkami, čímž se rovněž sníží náklady na dodržování předpisů, usnadní přeshraniční účast a zvýší celková účinnost trhu.

Ustanovení o evropských preferencích v odvětvových aktech jsou nezbytná, aby bylo možné reagovat na nové geopolitické imperativy a zároveň plně respektovat mezinárodní závazky Unie. Jsou koncipovány přiměřeným způsobem, aby nepředstavovaly nepřiměřenou finanční zátěž pro rozpočty veřejných zadavatelů. Jejich cílem je omezit administrativní zátěž zadavatelů, zejména prostřednictvím podpory provádění a využívání digitálních nástrojů na trhu veřejných zakázek.

Stanovení nejlepšího poměru mezi cenou a kvalitou na úrovni Unie jako standardní metody zadávání zakázek s mechanismem „dodržuj nebo vysvětli“ je nezbytné k dosažení cílů společné sociální, environmentální a inovační politiky Unie. Zatímco dopad na rizika podvodů a nesrovnalostí závisí na správní kapacitě, několik záruk tato rizika snižuje, zejména požadavek, aby všechna kritéria kvality zůstala spojena s předmětem zakázky, což omezuje potenciální narušení hospodářské soutěže.

• Volba nástroje

Navrhované regulační změny řeší nedostatky zjištěné při hodnocení směrnic z roku 2014 tím, že posilují soudržnost a právní jasnost sloučením tří směrnic do jediného nařízení a zefektivněním procesní architektury. To je reakcí na přetrvávající roztříštěnost a nedostatečnou harmonizaci několika nástrojů EU, která zvýšila složitost, právní nejistotu a náklady na dodržování předpisů. Stanovením přímo použitelného nařízení vytváří rámec jednotný soubor pravidel na úrovni Unie, zlepšuje jednotnost uplatňování, snižuje roztříštěnost a zabraňuje rozdílnému provádění na vnitrostátní úrovni („gold-plating“) při současném zachování nezbytné flexibility. V souladu s mandátem Evropské rady „Jedna Evropa, jeden trh“ a s doporučením Lettovy zprávy to zajišťuje větší právní jistotu a rovnější podmínky ve všech členských státech.

3. VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACESANDIMPACTASSESSMENTY ZÚČASTNĚNÝCH STRAN

• Hodnocení ex post/kontroly účelnosti platných právních předpisů

Cílem hodnocení bylo posoudit účinky směrnic o zadávání veřejných zakázek z roku 2014 v letech 2016 až 2024. Hodnocení poskytlo fakticky podložené posouzení účinnosti, účelnosti, soudržnosti a relevance těchto směrnic a jeho zjištění byla podkladem jak pro proces přípravy, tak pro doprovodné posouzení dopadů.

Z hodnocení vyplynulo, že nebylo dosaženo cíle vytvořit větší právní jasnost a jistotu, pokud jde o oblast působnosti a pokrytí, a že zbývajících cílů bylo dosaženo pouze částečně: konkrétně zjednodušení, zefektivnění a zvýšení flexibility zadávacích řízení; využívání zadávání veřejných zakázek na podporu jiných politických cílů, jako je sociální, environmentální a inovační politika; otevření trhů větší přeshraniční hospodářské soutěži a usnadnění účasti malých a středních podniků; a posílení správního rámce s cílem předcházet nesrovnalostem. Hodnocení sice potvrdilo, že všechny tyto cíle jsou i dnes velmi důležité, ale zároveň zjistilo, že směrnice nejsou vhodné pro účely zajištění hospodářské bezpečnosti a reakce na narušení dodavatelského řetězce a závislost.

• Konzultace se zúčastněnými stranami

V souladu s pokyny pro zlepšování právní úpravy provedla Komise ambiciózní a inkluzivní konzultační proces, jehož cílem bylo shromáždit spolehlivé důkazy od celé škály aktérů v oblasti zadávání veřejných zakázek.

Kombinovaná výzva k předložení faktických podkladů a veřejná konzultace probíhaly od 3. listopadu 2025 do 26. ledna 2026 a přinesly 745 a 1037 odpovědí od podnikatelských sdružení, společností, orgánů veřejné moci, odborů, nevládních organizací a občanů, převážně ze zemí EU a EHP. Otevřená veřejná konzultace byla rozdělena do tří tematických oddílů: účinnost a transparentnost, rovnováha mezi ekologickými, sociálními, inovačními a dalšími cíli a hospodářská bezpečnost a strategická autonomie.

Tyto veřejné konzultace byly doplněny specializovanou spoluprací s členskými státy a odborníky prostřednictvím expertní skupiny pro zadávání veřejných zakázek (EXPP), expertní skupiny pro elektronické zadávání veřejných zakázek (EXEP) a expertní skupiny zúčastněných stran pro zadávání veřejných zakázek (SEGPP), jakož i cílenými slyšeními se sociálními partnery a nevládními organizacemi. Zvláštní pozornost byla věnována účasti malých a středních podniků, které byly konzultovány konkrétně prostřednictvím sítě zmocněnců pro malé a střední podniky a specializovaného panelu pro malé a střední podniky, který shromáždil 108 odpovědí.

• Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Výsledky těchto konzultací, a zejména otevřené veřejné konzultace, byly při přípravě návrhu pečlivě zohledněny. Respondenti se obecně shodli na tom, že je třeba překonat paradigma nejnižších nákladů, zvýšit procesní flexibilitu a snížit administrativní zátěž prostřednictvím plné digitalizace, zatímco silná podpora (přesahující 80 % ve všech skupinách respondentů v EU a EHP) byla vyjádřena pro upřednostnění evropského zboží a služeb ve strategických odvětvích, zejména rozšířením necenových kritérií a zavedením mechanismů „evropské preference“. Malé a střední podniky označily za klíčové priority zjednodušení, digitalizaci a lepší dostupnost údajů a poukázaly na obtíže způsobené rozdílným prováděním na vnitrostátní úrovni. Jejich příspěvky přímo informovaly o opatřeních zaměřených na usnadnění přístupu malých a středních podniků.

• Posouzení dopadů

V souladu s pokyny pro zlepšování právní úpravy vychází tento návrh z posouzení dopadů, které analyzuje problém a dílčí problémy související s revizí směrnic o zadávání veřejných zakázek v globálním kontextu výzev v oblasti konkurenceschopnosti. Posouzení dopadů určuje možné varianty politiky pro řešení problematických faktorů a posuzuje jejich pravděpodobné dopady. Posouzení dopadů bylo strukturováno tak, aby odráželo otevřenou veřejnou konzultaci, výzvu k předložení faktických podkladů a různé konzultace.

Posouzení dopadů původně obdrželo záporné stanovisko Výboru pro kontrolu regulace dne 17. dubna 2026. Výbor uvedl několik nedostatků, které bylo třeba řešit, včetně nedostatečné analýzy soudržnosti mezi intervencí a odvětvovými akty obsahujícími ustanovení o zadávání veřejných zakázek a nedostatečného posouzení rozsahu problémů souvisejících s environmentálními, sociálními a inovačními cíli. Výbor pro kontrolu regulace rovněž poukázal na to, že je třeba lépe specifikovat a zdůvodnit upřednostňované možnosti politiky, zejména pokud jde o to, jak bude v rámci zadávání veřejných zakázek BPQR definována kvalita, a lépe vyhodnotit náklady, přínosy a přiměřenost upřednostňované možnosti, včetně jejích účinků na hospodářskou soutěž a ceny. V neposlední řadě výbor zdůraznil, že ve zprávě chybí důkladné posouzení kombinovaných dopadů a nezamýšlených důsledků upřednostňované možnosti, zejména rizik souběžného zahájení většího počtu jednání a většího spoléhání se na zásady BPQR.

Výše uvedenými body se zabývalo revidované posouzení dopadů předložené výboru, který dne 8. června 2026 vydal kladné stanovisko s výhradami. Výbor požádal o poskytnutí dalších podrobností o novém otevřeném řízení s možnými jednáními a o přezkumu kvality aktiv a jeho přístupu „dodržuj nebo vysvětli“ a o vyjasnění analýzy nákladů a přínosů. Tato vysvětlení byla poskytnuta.

Posouzení dopadů vychází ze souboru čtyř specifických cílů, které řeší zjištěné příčiny problémů. Stanoví dvě nebo tři možnosti politiky pro každý specifický cíl (flexibilita [FLX]; Environmentální, sociální a inovační [ESI]; Nakupovat evropské [BEU] a digitální tržiště [MPL]).

• FLX – [FLX.1] Zachovává stávající architekturu zadávání veřejných zakázek a zároveň zavádí

cílená flexibilita, která umožňuje volbu postupu, umožňuje podstatné opravy v nabídkách, pokud nemění podstatu veřejné zakázky, zlepšuje pokyny k předběžným tržním konzultacím a vyjasňuje pojmy, jako je „krizové“ a koncesní riziko. Rovněž slaďuje pravidla napříč směrnicemi a křížově odkazuje na důvody pro vyloučení s odvětvovými právními předpisy. [FLX.2] slučuje tři stávající směrnice do jediného aktu a restrukturalizačních postupů do otevřeného řízení s možným vyjednáváním, dynamickým řízením, inovačním řízením a smlouvami vyžadujícími pouze zveřejnění veřejného shrnutí výsledků, například v mimořádných situacích. Rovněž začleňuje důvody pro vyloučení ze stávajících odvětvových aktů a tam, kde je to možné, je z odvětvových aktů vypouští. Podporuje konzultace před zadáním zakázky, standardizuje fáze jednání se silnějšími zárukami transparentnosti a posiluje požadavky na boj proti podvodům a sledovatelnost a zároveň odstraňuje odvětvové zdvojování.

• Nástroj pro mimořádnou podporu – [ESI.1] motivuje k zadávání veřejných zakázek na základě kvality tím, že stanoví nejlepší cenu —

Poměr kvality – výchozí metoda zadání zakázky podle logiky „dodržuj nebo vysvětli“ s minimálními váhami kvality. Podporuje ekoznačky, výpočet nákladů životního cyklu a výkonnostní normy, vytváří rámec pro zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení, omezuje plné subdodávky a vyjasňuje vazbu mezi pracovními podmínkami a předmětem zakázky. [ESI.2] z toho vychází začleněním příslušných horizontálních ustanovení z jiných aktů Unie, harmonizací definic a centralizací zmocňovacích ustanovení pro akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty. [ESI.3] stanoví, že BPQR s minimálními váhami kvality je povinné bez výjimky, zavádí závazné cíle členských států a povinnosti podávat zprávy, případně stanoví povinné používání ekoznačky EU, dále omezuje subdodavatelské řetězce a začleňuje odvětvové požadavky do obecného rámce.

• BEU – [BEU.1] by zavedla dobrovolnou evropskou preferenci tím, že by kodifikovala

stávající judikatura Soudního dvora Evropské unie, která veřejným zadavatelům umožňuje omezit účast na hospodářské subjekty nebo zboží z EU/EHP a na jiné mezinárodně zahrnuté hospodářské subjekty nebo zboží (Dohoda o vládních zakázkách a příslušné dohody o volném obchodu). Poskytuje praktické nástroje pro ověřování způsobilých zemí a pokyny týkající se pravidel původu. [BEU.2] nabízí rámec pro soudržné upřednostňování Evropy ve vybraných odvětvích v budoucích aktech prostřednictvím souboru mechanismů pro zadavatele a zároveň standardizuje definice, pravidla původu a dokumentaci a integruje tyto nástroje do infrastruktury EU pro digitální zadávání veřejných zakázek. [BEU.3] činí evropskou preferenci povinnou tím, že vyžaduje vyloučení hospodářských subjektů ze zemí mimo EU/EHP nebo ze třetích zemí, na které se nevztahuje, s výhradou pouze omezených záruk, jako je nedostatečná hospodářská soutěž nebo nadměrné náklady.

• MPL – [MPL.1] zřizuje decentralizovanou síť propojených vnitrostátních

platformy pro elektronické zadávání veřejných zakázek propojené prostřednictvím úrovně interoperability EU. Zavádí nástroj digitálních podnikových dokladů pro ověřené údaje o totožnosti a způsobilosti společností, službu způsobilosti pro kolaborativní zadávání veřejných zakázek a jednotný rámec pro správu údajů, který posiluje transparentnost a schopnosti v oblasti boje proti podvodům prostřednictvím systematické výměny údajů, nástrojů analýzy rizik a povinného podávání zpráv. [MPL.2] místo toho nahrazuje vnitrostátní systémy jednotnou platformou pro elektronické zadávání veřejných zakázek na úrovni EU pro všechna řízení podle tohoto aktu a plně centralizuje postupy zadávání veřejných zakázek, správu údajů, monitorování a nástroje pro dodržování předpisů na úrovni Unie.

Na základě dostupných údajů se očekává, že návrh přinese významné čisté úspory nákladů, zejména vytvořením digitálního ekosystému zadávání veřejných zakázek. Pro hospodářské subjekty jsou nové požadavky spojeny s opakovanými náklady ve výši 477 milionů EUR, které jsou více než kompenzovány opakovanými úsporami ve výši 1 miliardy EUR z digitálního ekosystému a dalšími zjednodušeními. Pro veřejné zadavatele činí nové opakující se náklady 141 milionů EUR, zatímco digitální ekosystém přináší roční úspory ve výši 220 milionů EUR. Průměrný veřejný zadavatel ušetří v každém řízení přibližně 4,4 %, zatímco průměrný hospodářský subjekt ušetří přibližně 8,9 %. Celkově tedy návrh vede k podstatným čistým úsporám jak pro hospodářské subjekty, tak pro veřejné zadavatele.

• Účelnost a zjednodušení právních předpisů

Návrh zjednodušuje právní rámec tím, že nahrazuje tři stávající směrnice jediným přímo použitelným nařízením. To snižuje roztříštěnost, odstraňuje rozdíly vyplývající z provedení ve vnitrostátním právu a poskytuje soudržnější a přístupnější soubor pravidel pro zadavatele a hospodářské subjekty. Rovněž zefektivňuje procesní rámec tím, že snižuje počet postupů a zavádí pružnější a operativnější nástroje přizpůsobené různým potřebám nákupu.

Návrh je rovněž výsledkem komplexního regulačního hloubkového úklidu. Sloučení ustanovení o důvodech pro vyloučení, horizontálních ustanovení o tom, co nakupovat, a zmocnění k zadávání zelených veřejných zakázek, která jsou v současné době rozptýlena v odvětvových právních aktech, do jediného referenčního právního předpisu, tohoto nařízení, značně zjednoduší uplatňování těchto pravidel v praxi a zvýší jejich srozumitelnost a právní jistotu.

Dalšího zjednodušení je dosaženo větším využíváním digitálních řešení a strukturovaných údajů, včetně interoperabilních digitálních nástrojů, elektronické služby způsobilosti založené na zásadě „pouze jednou“ a harmonizovaných požadavků na zveřejňování a údaje, omezením opakujících se administrativních formalit a zlepšením účinnosti. Návrh rovněž snižuje zátěž hospodářských subjektů, zejména malých a středních podniků, tím, že omezuje nepřiměřené požadavky na výběr a usnadňuje přeshraniční účast. Návrh zároveň zachovává základní záruky transparentnosti, rovného zacházení, hospodářské soutěže a odpovědnosti, které vyžadují právní předpisy Unie o zadávání veřejných zakázek.

• Základní práva

Návrh nemá dopad na Listinu základních práv.

4. ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Očekává se, že navrhovaná iniciativa bude mít na sedm let finanční důsledky v celkové výši přibližně 163,5 milionu EUR, včetně roční 2 % míry inflace.12 Tento rozpočet pokrývá přibližně 142,2 milionu EUR na operační prostředky a přibližně 21,3 milionu EUR na lidské zdroje. Jak je uvedeno v LFDS, předpokládané roční rozdělení činí přibližně 22,0 milionu EUR v roce 2028, 22,4 milionu EUR v roce 2029, 22,9 milionu EUR v roce 2030, 23,3 milionu EUR v roce 2031, 23,8 milionu EUR v roce 2032, 24,3 milionu EUR v roce 2032 a 24,8 milionu EUR v roce 2034.

Očekává se, že rozpočet bude financován v rámci víceletého finančního rámce na období 2028–2034. Odhadovaný dopad na rozpočet nepředjímá příští víceletý finanční rámec. Zdroj financování a rozsah finančního závazku Unie v období po roce 2027 nadále závisí na výsledku interinstitucionálních jednání o VFR na období 2028–2034 a poté se určí prostřednictvím ročního rozpočtového procesu.

5. DALŠÍ PRVKY

• Prováděcí plány a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Aby bylo zajištěno účinné provádění, stanoví toto nařízení postupný přístup k těm prvkům, které vyžadují technický rozvoj nebo institucionální přizpůsobení, zejména k digitálnímu ekosystému včetně služby elektronické způsobilosti a k vnitrostátním datovým prostorům pro zadávání veřejných zakázek a datovému prostoru pro zadávání veřejných zakázek. Komise bude podporovat provádění prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů, pokynů, technických specifikací, normalizační činnosti a případně operativních nástrojů a digitálních služeb.

Členské státy budou muset určit vnitrostátní koordinační orgán a zavést mechanismy řízení nezbytné k zajištění účinné koordinace mezi orgány a subjekty zapojenými do uplatňování tohoto nařízení. Budou rovněž muset podporovat profesionalizaci zadávání veřejných zakázek, mimo jiné prostřednictvím vnitrostátních strategií a vhodných podpůrných struktur, a zajistit, aby příslušní aktéři byli schopni nový rámec účinně uplatňovat.

Toto nařízení zavádí posílený monitorovací rámec založený na strukturovaných údajích o zadávání veřejných zakázek. Každý členský stát bude muset zřídit nebo určit vnitrostátní datový prostor pro zadávání veřejných zakázek jako ústřední vnitrostátní přístupové místo pro údaje o životním cyklu zadávání veřejných zakázek a smluv. Tyto vnitrostátní datové prostory budou podkladem pro datový prostor pro zadávání veřejných zakázek na úrovni Unie spravovaný Komisí. To umožní systematičtější monitorování trhů s veřejnými zakázkami, výsledků strategického zadávání veřejných zakázek, hospodářské soutěže, přeshraniční účasti, přístupu malých a středních podniků a rizik ovlivňujících integritu, odolnost a bezpečnost dodávek.

Členské státy budou muset vytvořit fakticky podložený rámec pro sledování fungování svých systémů a trhů veřejných zakázek a alespoň jednou ročně zveřejnit výsledky tohoto sledování. Členské státy podají Komisi zprávu o výsledcích těchto analýz a o přijatých nebo plánovaných opatřeních k řešení zjištěných strukturálních nedostatků.

Komise bude průběžně sledovat fungování zadávání veřejných zakázek v Unii na základě údajů dostupných v datovém prostoru pro zadávání veřejných zakázek. Každé tři roky poskytne analýzu systému zadávání veřejných zakázek v celé Unii.

Kromě toho toto nařízení vyžaduje, aby Komise provedla hodnocení sedm let po jeho vstupu v platnost a poté každých sedm let.

• Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Část I uvádí obecná ustanovení týkající se předmětu, oblasti působnosti, zejména příslušných prahových hodnot a mechanismů jejich aktualizace, zásad a definic. Toto nařízení vyžaduje, aby zadavatelé zacházeli s hospodářskými subjekty Unie a zahrnutými hospodářskými subjekty stejně a bez diskriminace, jednali transparentně a přiměřeně a zajistili integritu postupů zadávání veřejných zakázek. Veřejné zakázky musí zajistit nejlepší poměr kvality a ceny, zabránit nepřiměřeným omezením hospodářské soutěže a jejich cílem musí být přispět k dosažení širších politických cílů Unie).

Část II definuje příslušné subjekty, které se účastní zadávání veřejných zakázek. Hlava I začíná vymezením zadavatelů, na které se pravidla vztahují, a poté se vztahuje na veřejné služby, uvádí seznam dotčených odvětví a umožňuje výjimky v případech, kdy jsou činnosti přímo vystaveny hospodářské soutěži, a stanoví postup pro žádost o výjimku ze strany Komise. Hlava II se týká hospodářských subjektů, včetně skupin, využívání kapacit třetích stran a subdodávek, s dobře nastavenými pravidly, která stanoví rámec pro používání tohoto nástroje, aby se zabránilo zneužívání. Tato hlava dále stanoví povinné důvody pro vyloučení, které se týkají závažných trestných činů, jako je korupce, podvod, terorismus, obchodování s lidmi, trestná činnost proti životnímu prostředí a vykořisťování dětí, a nepovinné důvody pro vyloučení, které se týkají situací vyvolávajících pochybnosti o spolehlivosti nebo integritě dotčeného hospodářského subjektu. Ustanovení o kritériích pro výběr stanoví jasná pravidla týkající se finanční, technické a odborné způsobilosti hospodářských subjektů, kterou mohou zadavatelé požadovat, pokud chtějí kritéria pro výběr používat ve svých zadávacích řízeních.

Část III stanoví procesní pravidla. Hlava I se zabývá postupy zadávání veřejných zakázek a začleňuje ustanovení o plánování, tržních konzultacích, výběru řízení, odhadu hodnoty zakázky a vedení jednání, která jsou povolena ve všech řízeních, s vhodnými zárukami transparentnosti a nediskriminace. Postupy zahrnují otevřené řízení, dynamické řízení, inovační řízení a zakázky vyžadující pouze zveřejnění veřejného shrnutí výsledků, například v mimořádných situacích a krizích.

Hlava II se zabývá strategickým navrhováním a prováděním zadávání veřejných zakázek, přičemž zjednodušuje příslušné definice a ustanovení pro zohlednění aspektů souvisejících s širšími politickými cíli Unie:

• Kapitola 1 se týká zelených veřejných zakázek. Obsahuje definici zelené veřejnosti.

zadávání veřejných zakázek a zakotvuje povinnosti týkající se podpory oběhového hospodářství, účinného využívání zdrojů, energetické účinnosti a požadavků na zelené veřejné zakázky u některých výrobků.

• Kapitola 2 se týká společensky odpovědného zadávání veřejných zakázek, včetně přístupnosti,

vyhrazené veřejné zakázky pro organizace, jejichž hlavním cílem je sociální a profesní začlenění osob se zdravotním postižením nebo znevýhodněných osob, a veřejné zakázky na sociální, zdravotní a vzdělávací služby.

• Kapitola 3 se týká zadávání veřejných zakázek na inovace. Vyjasňuje inovační cíle.

při zadávání veřejných zakázek, zadávání veřejných zakázek na inovace a v oblasti práv duševního vlastnictví.

• Kapitola 4 se zabývá bezpečností a odolností a objasňuje, jak bezpečnostní aspekty

mají být zohledněny při zadávání veřejných zakázek. Uvádí demonstrativní seznam bezpečnostních zájmů a zájmů veřejné bezpečnosti, které je třeba vzít v úvahu, a upravuje ukončení smluv a vyloučení provozovatelů během plnění smlouvy z bezpečnostních důvodů. Usiluje rovněž o zajištění souladu s požadavky na kybernetickou bezpečnost a definuje odolnost a bezpečnost dodávek pro kritické subjekty a infrastruktury.

• Kapitola 5 vyjasňuje pojem evropské preference tím, že definuje zahrnutou ekonomickou

provozovatelé, zboží, služby a stavební práce: pokud pocházejí ze třetí země, která je smluvní stranou Dohody WTO o vládních zakázkách, nebo ze třetí země, která s Unií uzavřela dvoustrannou nebo mnohostrannou obchodní dohodu. Stanoví požadavky na evropské preference, včetně možnosti omezit nebo odmítnout některé hospodářské subjekty a nabídky. Poskytuje rovněž rámec pro povinné upřednostňování evropských produktů v odvětvových právních aktech EU a zároveň stanoví výjimky, kdy se zadavatelé mohou rozhodnout neuplatňovat upřednostňování evropských produktů.

Hlava III obsahuje horizontální ustanovení týkající se klíčových aspektů procesu zadávání veřejných zakázek, včetně vyloučených a smíšených zakázek, mimo jiné zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti, ale také různých služeb, na něž se nevztahují pravidla pro zadávání veřejných zakázek, jako jsou právní služby, rozhodčí a smírčí služby, pracovní smlouvy atd. Toto nařízení objasňuje důležitý pojem souvislosti s předmětem zakázky a stanoví jasná ustanovení o technických specifikacích, včetně používání norem a označení, a o kritériích pro zadání zakázky, zejména používání kritérií kvality prostřednictvím BPQR. Hlava III dále upravuje další aspekty vedení řízení, včetně důvěrnosti, střetu zájmů, předchozího zapojení hospodářských subjektů, lhůt, zadávací dokumentace, rozdělení na části, mimořádně nízkých nabídek, oprav a zrušení a rámcových dohod. V neposlední řadě se zabývá plněním smluv, včetně změn a ukončení smluv, mechanismů úprav, plateb a požadavků na zveřejňování a dokumentaci.

Část IV upravuje koncese, upřesňuje výjimky a stanoví pravidla pro postupy přípravy, navrhování a udělování, včetně strukturovaného posouzení rizik. Vztahuje se rovněž na dobu trvání koncese a správu smluv (jako jsou změny a ukončení).

Část V vymezuje rámec pro digitální ekosystém, který podporuje provádění tohoto nařízení. Vytváří pravidla interoperability pro bezpečnou síť pro výměnu údajů o zadávání veřejných zakázek. To umožňuje elektronickou komunikaci mezi zadavateli a hospodářskými subjekty prostřednictvím různých poskytovatelů služeb elektronického zadávání veřejných zakázek. Stanoví rovněž povinnost Komise pomáhat poskytovatelům s kontrolou způsobilosti (důvody pro vyloučení, kritéria výběru, požadavky na původ).

Část VI se týká transparentnosti a správy. Pravidla týkající se datových prostorů (hlava I) upravují zřízení a funkce vnitrostátních datových prostorů pro zadávání veřejných zakázek na jedné straně a datového prostoru pro zadávání veřejných zakázek zřízeného Komisí, centrálního úložiště informací o zadávání veřejných zakázek pocházejících ze všech systémů NPPDS pro monitorování postupů zadávání veřejných zakázek a smluv na úrovni Unie, na straně druhé. Hlava II stanoví různé nástroje a mechanismy správy, které umožňují pravidelné monitorování systému zadávání veřejných zakázek s cílem posoudit výkonnost a podpořit zlepšení; to zahrnuje určení vnitrostátního koordinačního orgánu, který bude dohlížet na provádění a koordinovat je; a vhodná opatření k posílení profesionalizace zadávání veřejných zakázek jako dlouhodobých a strategických prvků veřejné správy.

Část VII obsahuje závěrečná ustanovení, která určují výkon přenesené pravomoci a svěřují Komisi pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci. Tímto nařízením se zrušují směrnice 2014/23/EU, 2014/24/EU a 2014/25/EU a mění horizontální ustanovení o zadávání veřejných zakázek obsažená v nařízení (EU) 2014/1781, nařízení (EU) 2024/1735, nařízení

(EU) 2023/1542, nařízení (EU) 2024/3110, nařízení (EU) 2025/40, směrnice 2023/1791, směrnice 2008/98/ES, nařízení (EU) 2024/1252, směrnice 2019/882, směrnice 2022/2381, nařízení (EU) 2024/2847, směrnice (EU) 2024/1760, nařízení (EU) 2024/1157; mění rovněž nařízení č. 1370/2007. V neposlední řadě stanoví cíl přezkumu sedm let po přijetí a odklad použitelnosti o dva roky.

2026/0265 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o veřejných zakázkách a koncesích a o zrušení směrnic 2014/23/EU, 2014/24/EU a

2014/25/EU a o změně nařízení (ES) č. 1370/2007, (EU) 2023/1542, (EU) 2024/1157, (EU) 2024/1252, (EU) 2024/1735, (EU) 2024/1781, (EU) 2024/2847, (EU)

2024/3110 a (EU) 2025/40 a směrnice 2008/98/ES, (EU) 2019/882, (EU) 2022/2381,

(EU) 2023/1791 a (EU) 2024/1760 (akt o zadávání veřejných zakázek)

(Text s významem pro EHP)

1. https://commission.europa.eu/topics/competitiveness/draghi-report_en.

2. consilium.europa.eu/media/ny3j24sm/much-more-than-a-market-report-by-enrico-letta.pdf.

3. https://commission.europa.eu/topics/competitiveness/clean-industrial-deal_en.

4. https://commission.europa.eu/topics/competitiveness/competitiveness-compass_en.

5. Zvláštní zpráva o zadávání veřejných zakázek v EU za rok 2023 https://www.eca.europa.eu/en/publications?ref=SR-2023-28.

6. consilium.europa.eu/en/press/press-releases/2024/05/24/council-adopts-conclusions-on-the-court-of- auditors-report-on-public-procurement/pdf/.

7. https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/TA-10-2025-0174_EN.pdf.

8. https://data.europa.eu/doi/10.2863/0379789.

9. https://www.eesc.europa.eu/en/our-work/opinions-information-reports/opinions/review-european- Veřejné zakázky – právní rámec.

10. https://commission.europa.eu/publications/simpler-clearer-and-better-enforced-eu-rulebook_en.

11. Věc C-652/22, Kolin İnиaat Turizm Sanayi ve Ticaret Aи v. Státní komise pro dohled nad postupy zadávání veřejných zakázek; Věc C-266/22, CRRC Qingdao Sifang Co. Ltd a Astra Vagoane Călători SA v. Autoritatea pentru Reformă Feroviară a Alstom Ferroviaria SpA.

12. Rozdíl v nákladech uvedených v legislativním finančním výkazu a v posouzení dopadů vzniká proto, že legislativní finanční výkaz zahrnuje všechny náklady, zatímco posouzení dopadů zohledňuje pouze dodatečné náklady zavedené politickými opatřeními nad rámec tzv. běžných nákladů. Existují rovněž drobné rozdíly v klasifikaci a vykazování nákladů vyplývající z požadavků finančního nařízení.

EXPLANATORY MEMORANDUM

1. CONTEXTOFTHEPROPOSAL

• Reasons for and objectives of the proposal

This explanatory memorandum accompanies the proposal for a Regulation on Public Procurement, revising the Directive 2014/23/EU on the award of concession contracts, Directive 2014/24/EU on public procurement and Directive 2014/25/EU on procurement by entities operating in the water, energy, transport, and postal services sectors and amending various sectoral acts with regard to provisions on public procurement therein.

Every day, across the European Union, public authorities award contracts for goods, services and works that shape the daily lives of citizens, whether it be the roads they travel on, the energy that powers their homes or the school buildings that shape their childrens’ futures. With public procurement accounting for around 15% of the EU's GDP, public procurement is a powerful policy lever at the Union's disposal. For public buyers, it is the means to ensure efficient investments into public infrastructure and services. For citizens, it maximises value for taxpayers’ money by ensuring that public funds are spent efficiently and effectively. For businesses, a well-designed procurement framework opens new opportunities, including across borders. For all, public procurement should be transparent, fair and open, to build and reinforce public trust.

The central role of public procurement has been forcefully underlined by Mario Draghi and Enrico Letta in their reports on the future of European competitiveness1 and on the Single Market2. Both highlight procurement not only as a mechanism for public spending, but also as a strategic investment tool to strengthen the Union’s clean industrial base, support innovation, advance the clean and digital transitions, and reinforce economic security and strategic autonomy. The Clean Industrial Deal3 and the Competitiveness Compass4 have similarly emphasised the responsibility of public buyers in translating strategic orientations into concrete purchasing decisions. In a geopolitical context marked by intensifying competition, supply-chain vulnerabilities and the exploitation of economic dependencies, the way public buyers spend money has become a matter of strategic relevance.

The European Court of Auditors5 highlighted a number of shortcomings of the European procurement practice. It found that competition for public contracts had decreased over the past decade, that the participation of SMEs and cross-border bidders remained limited, and that single-bid procedures had become increasingly common. It is against this background that the Council, in its Conclusions of May 20246, invited the Commission to bring forward a comprehensive action plan to address the shortcomings in public procurement legislation and practice and to simplify the regulatory framework. The European Parliament adopted a resolution on public procurement7 calling for a more strategic, simplified and competitive framework. The Committee of the Regions8 and the European Economic and Social Committee9 adopted opinions underlining the importance of public procurement as a driver of local development, social progress and industrial resilience.

The European Commission's in-depth evaluation of the 2014 Directives confirmed that today’s public procurement rules know significant shortcomings. It found that their complexity and lack of flexibility creates significant legal uncertainty for both public buyers and economic operators. Price-only awards remain prevalent and the uptake of social, environmental and innovation requirements continue to be limited. Rules on market access for non-EU companies lack clarity and no longer respond effectively to today's geopolitical realities. Fragmented eProcurement systems prevent proper transparency and efficient monitoring and oversight and despite improvements in transparency, data gaps and quality issues at both EU and national level hamper effective governance, strategic decision-making and the prevention of corruption.

The proposal for a Public Procurement Act seeks to address these challenges.

Simplifying and increasing the flexibility and coherence of procurement rules

The proposal replaces the three 2014 Directives with a single, directly applicable Regulation. Consolidating the rules applicable to public contracts, utilities procurement and concessions into a single legal instrument removes the complexity and inconsistency resulting from the coexistence of separate legislative acts and divergent national transposition choices.

• Two new main procedures are proposed, both possible with or without selection

criteria, and with or without negotiations: an open procedure where economic operators submit (first) tenders from the outset, and a dynamic procedure in which economic operators first join and are later on invited to tender or negotiate for individual procurement opportunities arising during the validity of the procedure. These two procedures are complemented by an innovation procedure for the development and acquisition of innovative solutions that the public buyers wishes to have developed by an economic operator to best meet its needs.

• Market consultations are clarified and encouraged as a standard preparatory tool.

• Selection criteria are limited to what is necessary and proportionate, excessive

turnover requirements are curtailed, and unjustified demands for prior public-sector experience are restricted.

Procurement rules continue to apply to entities in water, energy, transport and postal services. In addition to specific exemptions, utilities may also be exempt where the relevant activity is directly exposed to competition on markets with unrestricted access.

To further simplify the overall legislative framework, the rules on concessions are incorporated in this Regulation. The revised procedural rules will apply both to public contracts and concessions, complemented by adapted rules for concessions where needed to take account of certain specific characteristics of concessions.

Increasing the uptake of strategic procurement

This Regulation establishes a coherent architecture for integrating strategic policy objectives into procurement design, award and contract performance. The proposal reinforces the quality dimension of award decisions. Contracts will as a rule be awarded on the basis of the best price-quality ratio, with minimum quality weighting requirements, including higher weighting for labour-intensive contracts.

• On environmental procurement, the proposal provides clearer legal bases for the use

of environmental requirements throughout the procurement cycle. It strengthens the contribution of procurement to circularity, recycled and refurbished content, waste recovery and energy efficiency, and creates a framework for mandatory green procurement requirements for certain product categories where divergent application of requirement risks creating market fragmentation.

• On socially responsible procurement, the proposal highlights a number of important

societal objectives, including social inclusion, labour market integration, accessibility for persons with disabilities, improved working conditions, up-skilling and re-skilling of the workforce, gender equality and human rights in supply chains. It emphasises accessibility obligations for persons with disabilities and preserves targeted instruments such as reserved contracts and tailored rules for social, health and educational services.

• On innovation procurement, the new innovation procedure allows public buyers to

formulate societal challenges rather than fixed technical specifications, assess proposals through a value assessment framework, test and validate approaches, and then procure the resulting solutions.

Improving EU economic security and strategic autonomy

The proposal responds to the growing geopolitical significance of public procurement.

• Public buyers are enabled, and in certain contexts required, to address risks related to

security and public safety interests of the Union or Member States, linked to critical infrastructure, sensitive information, cybersecurity, harmful critical dependencies, supply disruption, and undue third-country influence.

• Without prejudice to acts covering specific products or services, new provisions on

resilience and security of supply apply in particular to contracts involving essential or important entities and critical infrastructures.

• The proposal also modernises and clarifies the treatment of third-country participation,

in full respect of the Union’s international commitments:

• It clarifies the distinction between operators, and works, services or supplies that are

covered by the Union's international procurement commitments and those that are not and establishes a common framework, supported by a Commission online tool (the Access2Markets web portal developed by the European Commission to assist businesses with international trade), to determine coverage. The Commission may restrict such coverage where a market access analysis establishes that a third country has failed to provide national treatment to Union operators contrary to its commitments, or where restriction is necessary to protect essential Union interests.

• Public buyers may apply European preference requirements, including by

restricting participation, requiring minimum Union or covered origin, or granting evaluation preferences. Where the Union's strategic interests so require, the Commission may close specific procedures to non-covered operators, products or services.

This Regulation serves as a horizontal framework for European preference requirements and has been designed so as not to conflict with the body of Union legislation which are sector-specific, and which establish mechanisms for preference or restriction based on the origin of economic operators or the specific goods or services offered in the context of public procurement. This applies to rules that have already been adopted, such as Regulation (EU) 2024/2803 on the implementation of the Single European Sky, or more recent proposals such as the Industrial Accelerator Act (COM 2026/0068) which are currently in the legislative process. Therefore, the general rules of this Regulation apply unless the sector-specific act provides otherwise, including regarding the determination of origin.

Moreover, in order to avoid excessive fragmentation of the legislative framework and to ensure a coherent set of rules on public procurement, this Regulation also serves as a model and a basis for future Union legislative acts establishing preference mechanisms based on origin. This concerns compatibility with international agreements that include a public procurement dimension, the way in which the origin of economic operators, goods, services and works is defined. Any future European preference rules relating to public procurement should be based as a starting point on the rules regarding the actual preference requirements set out in this Regulation, and only adapted where necessary on account of the specific sectors they will cover.

Facilitating access to procurement information, data and digital tools

The evaluation of the current Directives found that the digital ecosystem for procurement remains fragmented, non-interoperable and insufficiently data driven. The proposal addresses this through a substantially more integrated approach.

• It establishes a common digital ecosystem based on an interoperability network,

harmonised semantic standards and common specifications, enabling public buyers and economic operators using different eProcurement systems to communicate through interoperable digital services. A key innovation is the creation of an electronic eligibility service built around digital business credentials and digital company profiles, implementing the once-only principle.

• The proposal establishes National Public Procurement Data Spaces and a Union-

level Public Procurement Data Space, designed to support structured access to procurement and contract lifecycle data. Publication obligations are expanded and rationalised across the full procurement lifecycle.

The effective operation of the system will require an update of the Common Procurement Vocabulary (CPV), established under Regulation (EC) No 213/2008.

Governance

The proposal strengthens governance, monitoring and professionalisation. Integrity governance is reinforced through measures addressing fraud, collusion, corruption, favouritism and conflicts of interest, ensuring that the simplification and strategic ambitions of this Regulation are matched by stronger implementation capacity on the ground.

• Consistency with existing policy provisions in the policy area

The Commission’s evaluation highlights the concerns regarding the fragmentation of public procurement rules within the EU legal framework. Contracting authorities and economic operators must currently comply with a multitude of overlapping and, in some cases, incoherent provisions across more than fifty sector-specific legal instruments. This a source of legal uncertainty, disproportionate administrative burdens, and procedural inefficiencies in the conduct of public procurement for both.

The Commission’s Communication ‘A Simpler, Clearer and Better Enforced EU Rulebook’10 mandates a ‘regulatory deep cleaning’ of public procurement rules to eliminate redundancies, streamline procedures, and enhance legal clarity. The proposed Public Procurement Regulation therefore undertakes a comprehensive coherence exercise, focusing on consolidating into the Public Procurement Act sectoral rules relating to public procurement procedural rules, horizontal requirements, and empowerment provisions, fully preserving the policy objectives of sectoral acts.

Exclusion grounds

Currently, grounds for exclusion from the participation in a procurement procedure of economic operators are fragmented across several sectoral acts, creating legal uncertainty and unequal treatment. The proposal consolidates these rules into a single, coherent framework by rationalising existing grounds for exclusion from the participation in a procurement procedure as follows:

• 7 mandatory exclusion grounds from sectoral acts based on Title V of the TFEU that

are linked to serious criminal offences, including human trafficking, corruption, and terrorism, and are intrinsic and inseparable elements of the acts in which they are laid down, are maintained in those acts, but mirrored as well in this Regulation.

• 2 exclusion grounds originating from legal acts based on other legal bases are

removed from those acts and reflected in this Regulation. This concerns the exclusion grounds so far enshrined the Shipments of Waste Regulation (Regulation (EU) 2024/1157), and the Eco-Design Regulation (Regulation (EU) 2024/1781), which are deleted from these acts. Rather than disappearing entirely, however, breaches of these instruments are absorbed into existing exclusion grounds in this Regulation.

Horizontal requirements

In addition to procedural rules, the current public procurement framework is further complicated by the multiplication of horizontal requirements in legislation on procurement decisions. To address this, the present proposal transfers relevant horizontal ‘what to buy’ provisions into dedicated chapters of the Act, structured around the Union’s strategic procurement priorities (green, social, security, and resilience), streamlining where needed to ensure consistency in the application of these requirements.

Empowerments

Finally, five sectoral instruments contain separate and uncoordinated empowerments for establishing green public procurement requirements in certain areas. To remedy these inefficiencies, the present proposal repeals those sectoral empowerments for the adoption of procurement-related delegated or implementing acts, and replaces them with a single, horizontal empowerment allowing the Commission to make certain environmental requirements mandatory for public buyers under certain circumstances.

This proposal includes targeted amendments to the sectoral instruments concerned which are strictly necessary to achieve the proposal's objective of legal coherence. Further possible modifications of those sectoral instruments are entirely outside the scope of the present proposal. The need for any such modifications may be assessed, as appropriate, in the context of the review of each of the sectoral instruments concerned, in accordance with their respective review clauses and policy cycles. The Commission will constructively engage with the co-legislators to ensure that the legislative process on the present proposal fully preserves its essential object.

Beyond the existing acquis, several legislative initiatives currently under negotiation or pending publication also contain, or are expected to contain, public procurement-related provisions. This is the case, for example, of the proposal for a Cyber Security Act 2.0 (COM 2026/001), the proposal for a Cloud and AI Development Act (COM 2026/0138), the proposal for an Industrial Accelerator Act (2026/0068) and the proposal for a Chips Act 2.0 (COM 2026/0139). The coherence exercise carried out by the present proposal can only deliver its full added value if these ongoing initiatives are themselves aligned with the horizontal framework established by the Public Procurement Regulation, while maintaining sector-specific rules on What to buy in those acts The Commission has worked to ensure such coherence internally when preparing these texts and it is essential that the co-legislators also take into consideration the need for coherence and consistency with the Public Procurement Regulation. Particular attention should be paid to provisions relating to European preference requirements as divergent sectoral approaches would be especially detrimental to legal certainty, equal treatment of economic operators and proper functioning of the internal market. The Commission will engage constructively with the European Parliament and the Council throughout the negotiations of these parallel files.

• Consistency with other Union policies

The proposed Regulation also interacts with a distinct category of Union policies, which use public procurement as a tool to pursue specific objectives without, however, relying on or modifying the horizontal procurement framework. They establish autonomous regimes that operate alongside the general rules and respond to their own policy rationale.

The proposal does not interfere with the procurement regimes established in the defence and security sectors, which fall outside its scope and under Directive 2009/81/EC. It is without prejudice to Regulation (EU) 2025/1106 (SAFE) and Regulation (EU) 2023/2418 (EDIRPA) on cooperative defence procurement and leaves unaffected the joint procurement mechanisms under Regulation (EU) 2022/2371 and Council Regulation (EU) 2022/2372 on health crises. It is similarly consistent with the resilience-oriented obligations of Regulation (EU) 2024/2747 (IMERA).

Public procurement is increasingly used as a lever to defend the Union's strategic interests in its external economic relations and to ensure a level playing field for European economic operators. The European preference measures are fully compatible with the international framework to which the Union is a party, in particular the WTO Agreement on Government Procurement (GPA). The proposal operates without prejudice to Union trade policy instruments containing procurement-specific provisions, notably Regulation (EU) 2022/2560 on foreign subsidies, as well as measures under the Union's trade defence and restrictive measures toolbox, such as Regulation (EU) 2023/2675 (Anti-Coercion Instrument) and Council Regulation (EU) No 833/2014 concerning Russia. Regarding Regulation (EU) 2022/1031 on the International Procurement Instrument, Chapter 5 of the proposed Regulation explicitly incorporates, including through cross-references, the principles and concepts of this Regulation concerning the origin of economic operators and goods.

In parallel to this Regulation, the Commission is proposing a European Innovation Act which proposes a specific regime for the procurement of research and development services, meaning the procurement of fundamental research, industrial research and experimental development up to original development. Research and development service contracts, including pre-commercial procurement are thus excluded from the scope of this Regulation. Contrary to the specific regime proposed in the European Innovation Act, the Public Procurement Act also covers the purchase of the commercial end-product.

2. LEGALBASIS,SUBSIDIARITYANDPROPORTIONALITY

• Legal basis

Article 114 Treaty on the Functioning of the European Union (“the Treaty”) is the appropriate legal basis for this initiative, as its primary objective is to establish a simpler and more efficient harmonised public procurement framework across the Member States, thereby improving the functioning of the internal market in line with Article 26 of the Treaty. While the initiative also touches upon matters related to the objectives pursued under Articles 173 and 207 TFEU, these aspects are clearly ancillary to its primary aim of harmonising public procurement rules and therefore do not justify reliance on those provisions as legal bases.

• Subsidiarity (for non-exclusive competence)

Under Article 5 TEU, the principle of subsidiarity is respected as it balances contracting authorities’ discretion with harmonisation measures and elements necessary to achieve the objectives of this initiative, which cannot be sufficiently achieved by Member States alone.

Public procurement is a key component of the EU single market, enabling cross-border competition and broader access to markets for contracting authorities. However, fragmentation in implementation undermines its effectiveness as an internal market instrument. This calls for further EU-level action to ensure coherence and simplification and to fully unlock the potential of an EU-wide procurement market for businesses and contracting authorities alike.

In line with recent CJEU rulings11, the treatment of third-country economic operators in public procurement falls within the common commercial policy, an exclusive competence of the Union, and can therefore be regulated only at EU level. Only the Union, and not the Member States acting individually, is competent to establish a coherent and uniform framework governing the participation of third-country bidders. Action at EU level is therefore both justified and necessary to ensure legal certainty and a level playing field across the internal market.

• Proportionality

The proposed revision respects the principle of proportionality, as set out in Article 5 TEU and follows what is adapted and necessary to achieve the objectives of ensuring a more efficient, transparent and coherent EU public procurement framework, completing the Union’s strategic objectives.

The establishment of the EU digital ecosystem is necessary to reduce fragmentation, administrative burden and costs by mandating the interconnection of Member States’ eProcurement systems into a single integrated EU public procurement marketplace, thereby also reducing compliance costs and facilitating cross-border participation and enhancing overall market efficiency.

The European preference provisions in sector-specific acts are necessary to respond to the new geopolitical imperatives, while fully respecting the Union’s international commitments. They are designed in a proportionate manner so as not to impose disproportionate financial burdens on contracting authorities’ budgets. They aim to limit administrative burden for public buyers, notably through implementation support and the use of digital tools within the procurement marketplace.

Determining at Union level the Best Price-Quality Ratio (“BPQR”) as the standard award method with a “comply or explain” mechanism is necessary to achieve common social, environmental and innovation policy objectives of the Union. While the impact on fraud and irregularity risks depends on administrative capacity, several safeguards reduce such risks, notably the requirement that all quality criteria remain linked to the subject-matter of the contract, limiting potential distortions of competition.

• Choice of the instrument

The proposed regulatory changes address the shortcomings identified in the evaluation of the 2014 Directives by enhancing coherence and legal clarity through the merger of the three Directives into a single Regulation and the streamlining of the procedural architecture. This responds to persistent fragmentation and insufficient harmonisation across several EU instruments, which has increased complexity, legal uncertainty and compliance costs. By establishing a directly applicable Regulation, the framework creates a single set of rules at Union level, improving consistency of application, reducing fragmentation and avoiding divergent national implementation (“gold-plating”), while preserving necessary flexibility. In line with the European Council’s “One Europe, One Market” mandate and the Letta Report’s recommendation, this ensures greater legal certainty and a more level playing field across all Member States.

3. RESULTS OF EX-POST EVALUATIONS, STAKEHOLDER CONSULTATIONSANDIMPACTASSESSMENTS

• Ex-post evaluations/fitness checks of existing legislation

The evaluation aimed to assess the effects between 2016 and 2024 of the 2014 Directives on public procurement. The evaluation provided an evidence-based assessment of the effectiveness, efficiency, coherence and relevance of those Directives, and its findings informed both the drafting process and the accompanying Impact Assessment.

The evaluation established that the objective of creating greater legal clarity and certainty with respect to scope and coverage has not been achieved, and that the remaining objectives have been only partially achieved: namely the simplification, streamlining and increased flexibility of procurement procedures; the use of public procurement to support other policy objectives such as social, environmental and innovation policy; the opening of markets to greater cross-border competition and the facilitation of SME participation; and the strengthening of the governance framework to prevent irregularities. While confirming that all these objectives remain highly relevant today, the evaluation also found that the Directives are not fit for purpose to ensure economic security and to respond to supply chain disruptions and dependencies.

• Stakeholder consultations

In line with the Better Regulation Guidelines, the Commission conducted an ambitious and inclusive consultation process designed to gather reliable evidence from the full range of public procurement actors.

A combined call for evidence and public consultation ran from 3 November 2025 to 26 January 2026, generating 745 and 1 037 responses respectively, from business associations, companies, public authorities, trade unions, NGOs and citizens, overwhelmingly from EU and EEA countries. The open public consultation was structured around three thematic sections: efficiency and transparency, the balance between green, social, innovation and other objectives, and economic security and strategic autonomy.

These public consultations were complemented by dedicated engagement with Member States and experts through the Expert Group on Public Procurement (EXPP), the Expert Group on Electronic Public Procurement (EXEP) and the Stakeholder Expert Group on Public Procurement (SEGPP), as well as targeted hearings with social partners and NGOs. Particular attention was paid to the participation of SMEs, who were consulted specifically through the Network of SME Envoys and a dedicated SME panel gathering 108 responses.

• Collection and use of expertise

The results of these consultations, and in particular of the open public consultation, were carefully taken into consideration in the preparation of the proposal. Respondents broadly agreed on the need to move beyond the lowest-cost paradigm, increase procedural flexibility and reduce administrative burden through full digitalisation, while strong support (exceeding 80% across all EU and EEA respondent groups) was expressed for prioritising European goods and services in strategic sectors, notably through the expansion of non-price criteria and the introduction of "European preference" mechanisms. SMEs identified simplification, digitalisation and improved data availability as key priorities and pointed to the difficulties caused by divergent national implementation. Their input directly informed measures aimed at facilitating SME access.

• Impact assessment

In line with the Better Regulation Guidelines, this proposal is based on an impact assessment that analyses the problem and sub-problems related to revision of the Public Procurement Directives, in a global context of competitiveness challenges. The impact assessment identifies possible policy options to address problem-drivers and assesses their likely impacts. The impact assessment was structured to reflect the open public consultation, the call for evidence, and the various consultations.

The impact assessment initially received a negative opinion from the Regulatory Scrutiny Board on 17 April 2026. The Board cited several shortcomings that had to be addressed, including insufficient analysis of coherence between the intervention and the sectoral acts containing public procurement provisions, and inadequate assessment of the scale of problems related to environmental, social, and innovation objectives. The Regulatory Scrutiny Board also pointed out a need for better specifying and justifying the preferred policy options, particularly regarding how quality would be defined under BPQR procurement, and for better evaluating the costs, benefits, and proportionality of the preferred option, including its effects on competition and prices. Finally, the Board highlighted that the report lacked a thorough assessment of the combined impacts and unintended consequences of the preferred option, notably the risks of simultaneously introducing more negotiations and greater reliance on BPQR principles.

The above-mentioned points were addressed in a revised impact assessment submitted to the Board, which issued a positive opinion with reservations on 8 June 2026. The Board requested to provide further detail on the new open procedure with possible negotiations and on BPQR and its “comply or explain” approach, and more clarity on the cost-benefit analysis. These clarifications were provided.

The impact assessment is built around a set of 4 specific objectives that tackle the problem drivers identified. It sets out two or three policy options for each specific objective (Flexibility [FLX]; Environmental, Social and Innovation [ESI]; Buy European [BEU], and digital marketplace [MPL]).

• FLX – [FLX.1] Maintains the existing procurement architecture while introducing

targeted flexibility, allowing the choice of procedure, permitting material corrections in tenders where they do not alter the procurement's substance, improving guidance on preliminary market consultations, and clarifying concepts such as "crisis" and concession risk. It also aligns rules across directives and cross-references exclusion grounds with sectoral legislation. [FLX.2] is merging the three existing directives into a single act and restructuring procedures into an open procedure with possible negotiation, a dynamic procedure, an innovation procedure, and contracts requiring only publication of public summary of result such as in emergencies. It also integrates exclusion grounds from existing sectorial acts and where possible deletes them from the sectoral acts. It promotes pre-procurement consultations, standardises negotiation phases with stronger transparency safeguards, and strengthens anti-fraud and traceability requirements while removing sectoral duplication.

• ESI – [ESI.1] incentivises quality-based procurement by making the Best Price-

Quality Ratio the default award method under a "comply or explain" logic, with minimum quality weightings. It promotes ecolabels, life cycle costing and performance standards, frames innovation procurement, limits full subcontracting, and clarifies the link between working conditions and the contract subject-matter. [ESI.2] builds on this by integrating relevant horizontal provisions from other Union acts, harmonising definitions and centralising enabling provisions for delegated and implementing acts. [ESI.3] makes the BPQR with minimum quality weights compulsory with no opt-out, introduces binding Member State targets and reporting obligations, makes EU Ecolabel use mandatory where applicable, further restricts subcontracting chains, and integrates sector-specific requirements into the general framework.

• BEU – [BEU.1] would introduce a voluntary European preference by codifying

existing CJEU case law and allowing contracting authorities to restrict participation to EU/EEA and other internationally covered economic operators or goods (GPA and relevant FTAs). It provides practical tools for verifying eligible countries and guidance on rules of origin. [BEU.2] offers a framework for coherent European preference in selected sectors in future acts, through a toolbox of mechanisms to public buyers, while standardising definitions, origin rules and documentation and integrating these tools into the EU digital procurement infrastructure. [BEU.3] makes European preference mandatory by requiring the exclusion of non-EU/EEA or non-covered third-country economic operators, subject only to limited safeguards such as lack of competition or excessive cost.

• MPL – [MPL.1] establishes a decentralised network of interconnected national

eProcurement platforms linked through an EU interoperability layer. It introduces a digital business credential tool for verified company identity and eligibility data, a common procurement eligibility service, and a unified data management framework, strengthening transparency and anti-fraud capabilities through systematic data exchange, risk analysis tools and mandatory reporting. [MPL.2] instead replaces national systems with a single EU-level eProcurement platform for all procedures under the act, fully centralising procurement processes, data management, monitoring and compliance tools at Union level.

On the basis of the data that are available, the proposal is expected to deliver significant net cost savings, principally through the creation of the public procurement digital ecosystem. For economic operators, the new requirements entail recurring costs of EUR 477 million, which are more than offset by recurring savings of EUR 1 billion from the digital ecosystem and other simplifications. For contracting authorities, the new recurring costs amount to EUR 141 million, while the digital ecosystem yields annual savings of EUR 220 million. On a per procedure basis, the average contracting authority saves approximately 4.4 %, whereas the average economic operator saves around 8.9 %. Overall, the proposal therefore results in substantial net savings for both economic operators and contracting authorities.

• Regulatory fitness and simplification

The proposal simplifies the legal framework by replacing the three existing Directives with a single directly applicable Regulation. This reduces fragmentation, removes divergences resulting from national transposition, and provides a more coherent and accessible set of rules for public buyers and economic operators. It also streamlines the procedural framework by reducing the number of procedures and establishing more flexible and operational tools adapted to different purchasing needs.

The proposal is also the product of a comprehensive regulatory deep cleaning exercise. The consolidation into a single reference legislation, this Regulation, of provisions on exclusion grounds, horizontal “what to buy” provisions and empowerments for green public procurement that are currently scattered across sectoral legal acts will greatly simplify the application of these rules in practice and enhance their readability and legal certainty.

Further simplification is achieved through greater use of digital solutions and structured data, including interoperable digital tools, an electronic eligibility service based on the once-only principle, and harmonised publication and data requirements, reducing repetitive administrative formalities and improving efficiency. The proposal also reduces burdens for economic operators, in particular SMEs, by limiting disproportionate selection requirements and facilitating cross-border participation. At the same time, the proposal preserves the core guarantees of transparency, equal treatment, competition and accountability required by Union public procurement law.

• Fundamental rights

The proposal does not impact the Charter of Fundamental Rights

4. BUDGETARYIMPLICATIONS

The proposed initiative is expected to have a total financial implication for seven years of about EUR 163.5 million, including a yearly 2% inflation rate.12 This budget covers around EUR 142.2 million for operational appropriations and about EUR 21.3 million for human resources. As stated in the LFDS, the annual breakdown foreseen is around EUR 22.0 million in 2028, EUR 22.4 million in 2029, EUR 22.9 million in 2030, EUR 23.3 million in 2031, EUR 23.8 million in 2032, EUR 24.3 million in 2032 and EUR 24.8 million in 2034.

The budget is expected to be financed under the Multiannual Financial Framework 2028-2034. The estimated budgetary impact does not pre-judge the next Multiannual Financial Framework. The source of financing and scope of Union financial commitment in the post-2027 period remain subject to the outcome of interinstitutional negotiations on the MFF 2028-2034 and thereafter shall be determined through the annual budgetary procedure.

5. OTHERELEMENTS

• Implementation plans and monitoring, evaluation and reporting arrangements

To ensure effective implementation, this Regulation provides for a phased approach for those elements that require technical development or institutional adaptation, notably the digital ecosystem including the electronic eligibility service, and the National Public Procurement Data Spaces and Public Procurement Data Space. The Commission will support implementation through delegated and implementing acts, guidance, technical specifications, standardisation work, and, where appropriate, operational tools and digital services.

Member States will be required to designate a national coordinating authority and to put in place the governance arrangements necessary to ensure effective coordination between the authorities and bodies involved in the application of this Regulation. They will also be required to support the professionalisation of procurement, including through national strategies and appropriate support structures, and to ensure that the relevant actors have the capacity to apply the new framework effectively.

This Regulation establishes a reinforced monitoring framework based on structured procurement data. Each Member State will be required to establish or designate a National Public Procurement Data Space as the central national access point for procurement and contract lifecycle data. Those national data spaces will feed into a Union-level Public Procurement Data Space managed by the Commission. This will enable more systematic monitoring of procurement markets, strategic procurement outcomes, competition, cross-border participation, SME access, and risks affecting integrity, resilience and security of supply.

Member States will be required to establish an evidence-based framework to monitor the functioning of their public procurement systems and markets and to make the results of that monitoring publicly available at least once a year. Member States will report to the Commission on the results of those analyses and on measures taken or envisaged to address structural shortcomings where identified.

The Commission will continuously monitor the functioning of public procurement in the Union on the basis of the data available in the Public Procurement Data Space. It will provide, every three years, an analysis of the public procurement system across the Union.

In addition, this Regulation requires the Commission to carry out an evaluation seven years after its entry into force and every seven years thereafter.

• Detailed explanation of the specific provisions of the proposal

Part I sets out the general provisions on subject-matter, scope, in particular the relevant thresholds and the mechanisms for updating them, principles and definitions. This Regulation requires public buyers to treat Union and covered economic operators equally and without discrimination, act transparently and proportionately, and ensure the integrity of public procurement procedures. Public contracts must ensure best quality for money, avoid undue restrictions on competition, and aim at contributing to the achievement of the Union’s broader policy objectives).

Part II defines relevant actors who participate in public procurement. Title I starts by defining the public buyers covered by the rules, then covers utilities, listing the sectors concerned and allowing exemptions where activities are directly exposed to competition and setting out the procedure for requesting an exemption from the Commission. Title II concerns economic operators, including groups, the use of third-party capacities, and subcontracting, with well-calibrated rules framing the use of this instrument to avoid abuses. This title furthermore sets out mandatory exclusion grounds, relating to serious offences such as corruption, fraud, terrorism, trafficking, environmental crime, and child exploitation, and optional exclusion grounds that relate to situations casting doubts on the reliability or integrity of the economic operator concerned. The provisions on selection criteria set out clear rules on the financial, technical and professional capacities of economic operators that public buyers can require, if they wish to use selection criteria in their procurement procedures.

Part III lays down rules on procedures. Title I deals with public procurement procedures and integrates provisions on planning, market consultations, choice of procedures, estimation of the contract value, and the conduct of negotiations, which are allowed in all procedures, with the appropriate safeguards for transparency and non-discrimination. The procedures include the open procedure, the dynamic procedure, the innovation procedure, and contracts requiring only publication of public summary of result such as in emergencies and crises.

Title II deals with the strategic design and execution of public procurement, streamlining the relevant definitions and provisions for taking into account considerations relating to the Union’s broader policy objectives:

• Chapter 1 concerns green public procurement. It includes a definition of green public

procurement and enshrines obligations relating to fostering the circular economy, resource efficiency, energy efficiency, and green public procurement requirements for certain products.

• Chapter 2 covers socially responsible public procurement, including accessibility,

reserved contracts for organisations whose main aim is the social and professional integration of persons with disabilities or disadvantaged persons, and contracts for social, health and educational services.

• Chapter 3 concerns public procurement of innovation. It clarifies innovation objectives

in public procurement, procurement of innovation, and intellectual property rights.

• Chapter 4 deals with security and resilience and clarifies how security considerations

are to be considered in public procurement. It provides a non-exhaustive list of the security and public safety interests to be considered, and it regulates the termination of contracts and the exclusion of operators during contract implementation for security reasons. It also seeks to ensure compliance with cybersecurity requirements and defines resilience and security of supply for critical entities and infrastructures.

• Chapter 5 clarifies the concept of European preference by defining covered economic

operators, goods, services and works: where they originate from a third country party to the WTO Government Procurement Agreement or from a third country that has concluded a bilateral or multilateral trade agreement with the Union. It sets out European preference requirements, including the possibility to restrict or reject certain economic operators and tenders. It also provides a framework for mandatory European preference in sector-specific EU legal acts, while laying down exceptions where public buyers may decide not to apply European preference.

Title III lays down horizontal provisions covering key aspects of the procurement process, including excluded and mixed contracts, among them defence and security contracts, but also various services not subject to procurement disciplines such as legal services, arbitration and conciliation services, employment contracts etc. This Regulation clarifies the important concept of subject-matter link and establishes clear provisions on technical specifications, including the use of standards and labels, and on award criteria, in particular the use of quality criteria through the BPQR. Title III further regulates other aspects of the conduct of procedures, including confidentiality, conflicts of interest, prior involvement of operators, deadlines, procurement documents, division into lots, abnormally low tenders, corrections and cancellations, and framework agreements. Finally, it addresses contract execution, including modification and termination of contracts, adjustment mechanisms, payments, and publication and documentation requirements.

Part IV regulates concessions, specifies exclusions, and lays down rules on preparation, design, and award procedures, including structured risk assessment. It also covers concession duration and contract management (such as modifications and termination).

Part V defines the framework for the digital ecosystem sustaining the implementation of this regulation. It creates interoperability rules for a secure public procurement data-exchange network. This enables electronic communication between public buyers and economic operators through different eProcurement service providers. It also sets obligations for the Commission to help providers with the eligibility check (exclusion grounds, selection criteria, requirements of origin).

Part VI covers transparency and governance. The rules on data spaces (Title I) regulate the setting up and functions of national public procurement data spaces on the one hand, and on the other hand of the Public Procurement Data Space established by the Commission, a central repository of procurement information originating from all NPPDS for the monitoring of public procurement procedures and contracts at Union level. Title II sets out different governance tools and mechanisms allowing for regular monitoring of the procurement system to assess performance and support improvements; this includes the designation of a national coordinating authority to oversee and coordinate implementation; and appropriate measures to strengthen the professionalisation of public procurement as long term and strategic elements of public governance.

Part VII sets final provisions, determining the exercise of delegation and giving power to the Commission to adopt delegated acts. This Regulation repeals Directives 2014/23/EU, Directive 2014/24/EU, Directive 2014/25/EU, and amends the horizontal public procurement provisions included in Regulation (EU) 2014/1781, Regulation (EU) 2024/1735, Regulation

(EU) 2023/1542, Regulation (EU) 2024/3110, Regulation (EU) 2025/40, Directive 2023/1791, Directive 2008/98/EC, Regulation (EU) 2024/1252, Directive 2019/882, Directive 2022/2381, Regulation (EU) 2024/2847, Directive (EU) 2024/1760, Regulation (EU) 2024/1157; it also amends Regulation 1370/2007. Finally, it sets a review target seven years after adoption and a deferred entry into application of two years.

2026/0265 (COD)

Proposal for a

REGULATION OF THE EUROPEAN PARLIAMENT AND OF THE COUNCIL

on public contracts and concessions, repealing Directives 2014/23/EU, 2014/24/EU and

2014/25/EU, and amending Regulations (EC) No 1370/2007, (EU) 2023/1542, (EU) 2024/1157, (EU) 2024/1252, (EU) 2024/1735, (EU) 2024/1781, (EU) 2024/2847, (EU)

2024/3110 and (EU) 2025/40, and Directives 2008/98/EC, (EU) 2019/882, (EU) 2022/2381,

(EU) 2023/1791 and (EU) 2024/1760 (Public Procurement Act)

(Text with EEA relevance)

1. https://commission.europa.eu/topics/competitiveness/draghi-report_en.

2. consilium.europa.eu/media/ny3j24sm/much-more-than-a-market-report-by-enrico-letta.pdf.

3. https://commission.europa.eu/topics/competitiveness/clean-industrial-deal_en.

4. https://commission.europa.eu/topics/competitiveness/competitiveness-compass_en.

5. 2023 Special Report on public procurement in the EU https://www.eca.europa.eu/en/publications?ref=SR-2023-28.

6. consilium.europa.eu/en/press/press-releases/2024/05/24/council-adopts-conclusions-on-the-court-of- auditors-report-on-public-procurement/pdf/.

7. https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/TA-10-2025-0174_EN.pdf.

8. https://data.europa.eu/doi/10.2863/0379789.

9. https://www.eesc.europa.eu/en/our-work/opinions-information-reports/opinions/review-european- public-procurement-legal-framework.

10. https://commission.europa.eu/publications/simpler-clearer-and-better-enforced-eu-rulebook_en.

11. Case C-652/22, Kolin İnşaat Turizm Sanayi ve Ticaret AŞ v State Commission for the Supervision of Public Procurement Procedures; Case C-266/22, CRRC Qingdao Sifang Co. Ltd and Astra Vagoane Călători SA v Autoritatea pentru Reformă Feroviară and Alstom Ferroviaria SpA.

12. The difference in costs presented in the legislative financial statement and in the impact assessment arises because the legislative financial statement includes all costs, whereas the impact assessment accounts only for the additional costs introduced by the policy measures on top of the so-called business-as-usual costs. There are also slight differences in cost classification and presentation stemming from the requirements of the financial regulation.

Preambule a body odůvodnění →