Návrh nařízení EU o veřejných zakázkách a koncesíchCOM(2026) 590

Co se v konzultaci sešlo

Od 3. listopadu 2025 do 26. ledna 2026 sbírala Evropská komise podklady k revizi zadávacích směrnic. Šlo o vstup pro hodnocení dopadů, ne o připomínkování hotového textu. Návrh nařízení COM(2026) 590 z toho vyšel až o víc než sedm měsíců později, 9. září 2026.

Sběr měl dvě větve a snadno se pletou. Otevřená veřejná konzultace běžela přes dotazník a odpovědělo v ní 1 037 respondentů. Z jejích odpovědí je většina této stránky. Výzva k předložení podkladů brala volný text a přišlo do ní 746 zveřejněných příspěvků, které jsou celé veřejné i s přílohami.

Kdo se konzultace zúčastnil

Obě větve oslovily jiné lidi. V dotazníku vedou firmy a sdružení, silně jsou zastoupené odbory. U písemných příspěvků převažují oborová sdružení se sídlem v Bruselu.

Tabulka se posouvá do strany, první sloupec zůstává na místě.

Největší rozdíl je u odborů. Do výzvy k podkladům jich psalo 10, do dotazníku odpovědělo 115. Vyplnit dotazník je pro hromadné zapojení členské základny podstatně schůdnější než sepsat vlastní stanovisko.

Odkud přišly písemné příspěvky

Belgie vede proto, že v Bruselu sídlí evropská zastřešující sdružení. Z tamních 171 příspěvků je 127 od oborových asociací, nevládních organizací a odborů, ne od belgických zadavatelů nebo firem. V dotazníku, který vyplňují spíš jednotlivé organizace z členských států, je první Německo s 223 odpověďmi. Z Česka přišlo 15 písemných příspěvků, ze Slovenska 5. Ze zemí mimo EU dorazilo 54 příspěvků, nejvíc z těchto: Norsko (12), Švýcarsko (11), Spojené státy (9), Turecko (6).

Kdy příspěvky chodily

Počet písemných příspěvků po týdnech, popisek je pondělí daného týdne. Do posledních dvou týdnů spadá 639 příspěvků, tedy 86 % všeho. Jen na poslední den, 26. ledna, jich připadá 406, což je 54 % celého sběru. Za prvních deset týdnů dorazilo 101 příspěvků, mezi 15:00 a 19:00 posledního dne jich přišlo 163.

Písemné příspěvky přišly v 19 jazycích, 69 % anglicky. Česky jsou 4 příspěvky, slovensky 2. Formulář dovoloval nanejvýš 4 000 znaků, takže podstatná část obsahu leží v přílohách: 504 příspěvků přiložilo dokument, dohromady 3 707 stran, a u 163 z nich je v okně jen krátká průvodka ve smyslu „stanovisko najdete v příloze“.

Co má revize hlavně řešit

Respondenti dostali tři seznamy cílů a seřadili je podle důležitosti. Delší sloupec znamená vyšší průměrnou příčku.

Z tabulky vyskočí jedna věc. Veřejná správa je jediná skupina, která ve všech třech seznamech odpověděla jinak než ostatní. Zbytek chce jít za hranice nejnižší ceny a upřednostnit kvalitu, zadavatelé dávají na první místo pružnější pravidla a menší administrativu. Jsou to přitom oni, kdo bude nová pravidla používat.

Evropská preference

Nejvyhrocenější téma celé konzultace. Otázka zněla, jestli se mají evropské výrobky a služby při zadávání zvýhodňovat, a pokud ano, jakým způsobem.

Podpora je široká, ale ne naivní. Titíž lidé, kteří zvýhodnění chtějí, zároveň čekají, že nákupy zdraží (63 %), a počítají s tím, že třetí země budou oplácet vyloučením evropských firem ze svých zakázek (62 %). Necelá polovina čeká i méně nabídek.

Cena versus kvalita

Druhé velké téma. Má EU zadavatelům nařídit, aby hodnotili podle nejlepšího poměru ceny a kvality, a určit kvalitě minimální váhu?

Obecně změnu praxe chce 72 % respondentů, ale jakmile přijde na konkrétní povinnost, podpora spadne zhruba na polovinu. Rozdíl mezi skupinami je tu největší z celé konzultace: povinnou minimální váhu kvality chce 97 % odborů a 13 % zadavatelů.

Zelené, sociální a inovační zadávání

U všech tří se ptali stejně: stačí dnešní pravidla, má je EU podpořit, nebo rovnou nařídit? Odpovídalo se na škále souhlasu, sloupec ukazuje podíl souhlasných odpovědí.

Všechny tři oblasti mají stejný vzorec: podpořit ano, nařídit už mnohem míň. Nejostřeji je to vidět u inovací, kde podporu chce 73 % lidí, ale povinnost jen 33 %. Nejspornější je sociální zadávání, u kterého třetina respondentů říká, že dnešní pravidla stačí.

Zjednodušení

U jednadvaceti konkrétních opatření se hodnotilo, jaký mají potenciál zadávání zjednodušit. Sloupec ukazuje podíl odpovědí „velký“ nebo „částečný“.

Jednotný digitální trh zakázek

Má vzniknout jedno místo, přes které se dodavatel dostane k zakázkám v celé EU?

Koncese a sektorové předpisy

Dvě techničtější otázky, u kterých se ukázala poměrně jasná většina.

O čem se psalo v písemných příspěvcích

Dotazník měl pevné otázky, písemné příspěvky ne. U 746 volných textů a jejich příloh se proto témata hledají klíčovými slovy ve všech jazycích, zvlášť v textu z formuláře a zvlášť v přílohách. Tmavá část sloupce ukazuje, kolik příspěvků téma zmínilo přímo ve shrnutí ve formuláři, celý sloupec kolik jich téma řešilo aspoň někde. Ten rozdíl je sám o sobě informace, protože co si pisatel dal do shrnutí, na tom mu záleželo nejvíc.

zmíněno ve shrnutí ve formulářizmíněno kdekoli, tedy i jen v příloze

Jeden příspěvek obvykle spadá do víc témat, průměrně do 6,2. Bez jediného tématu zůstalo 45 příspěvků, jde o krátké texty bez přílohy, úzce zaměřené podněty k jednomu ustanovení a 2 přílohy, ze kterých nešlo dostat text, protože jsou to skeny. Procenta se proto nesčítají do sta. Rozdíl mezi tmavou a světlou částí je největší u transparentnosti: v obsáhlých stanoviscích se objevuje skoro vždy (56 %), ale do shrnutí ji dalo jen 21 % pisatelů, takže jde spíš o obecnou zásadu v úvodu než o to, oč pisateli šlo. U evropské preference je poměr vyrovnanější (24 % z 46 %).

Která témata patří komu

Kolik procent příspěvků dané skupiny se tématu dotklo. Čte se po řádcích, porovnávají se sloupce mezi sebou.

Tabulka se posouvá do strany, první sloupec zůstává na místě.

Nejvýraznější rozdíl je u evropské preference. Zmiňuje ji 65 % podnikatelských sdružení, ale jen 28 % příspěvků z veřejné správy. Zadavatelé mají jiné pořadí, nejvíc se u nich objevuje digitalizace (54 %) a zjednodušení (58 %). Nevládní sektor vede u sociálních hledisek (52 %) a u odklonu od nejnižší ceny (70 %). Občané mají nízká čísla u všeho, protože píší krátce a bez příloh, ne proto, že by je témata nezajímala.

Stejný postup puštěný na 348 stanoviscích přiložených k dotazníku, a všechna se podařilo přečíst, dává skoro totožné pořadí témat. Shoda pořadí vychází 0,95 (Spearmanův koeficient, úplná shoda by byla 1) a žádné téma se neposunulo o víc než 4 místa.

Kde to v návrhu hledat

Ke každému tématu jsou dole odkazy na články návrhu, které se mu věnují. Není to tvrzení o příčině a následku. Návrh vycházel z hodnocení dopadů, ze studií i z politického zadání a konzultace byla jen jedním ze vstupů. Jde o rozcestník, ne o důkaz, že se Komise zařídila podle konzultace.

Stojí za zmínku jedna věc, kterou návrh neřeší. Přezkum a opravné prostředky byly téma 42 příspěvků, ale směrnice 89/665/EHS a 92/13/EHS návrh neruší. Zůstávají v platnosti vedle nařízení a odkazuje na ně například článek 35. Kdo čekal jedno pravidlo pro celé zadávání včetně obrany proti postupu zadavatele, ten ho v návrhu nenajde.

Zdroje a metodika

Zpracováno 2026-09-12. Našli jste v číslech chybu? Napište na [email protected].